HonzaBez

HonzaBez

Honza Bezděkovský

okres Praha

13 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
    • 14.6.2018  00:19

    "Pravda je to, čemu věříš, nic jineho". Podruhé mě tento film sedl rozhodně víc. V některých pasážích téměř uzemnil (třeba při rituálu na odchodnou se zapalováním tří ohňů - abstinence/pokory/lasky). Co mě ale i na podruhé nesedělo byla kriminální zápletka. Podle mě nic nového do filmu nepřináší. Resp. i bez ní by zde zůstalo silně vztahové dusno a silné osobní příběhy jednotlivých členů komunity. Každopádně dost dobře natočeno.

    • 4.6.2018  17:29
    Dukla 61 (TV film) (2018)
    *****

    „Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí,“ stojí v básni Petra Bezruče. Díky Davidovi Ondříčkovi a České televizi se o důlním neštestí na Ostravsku v roce 1961 dozvídáme o mnoho dříve. A nejen o tom. Tento dvojdílný film obsahuje i silně dramatickou sondáž do nelehkého života hornické rodiny. Vedle zajímavých hereckých výkonů (zejména Marthy Issové) bych vypíchnul výbornou dobovou atmosféru a úžasnou autentičnost, jíž napomáhá i použití místního dialektu. I hudba pro mě doposud neznámé Beaty Hlavenkové byla výborná. Každopádně si trošku kladu otázku, proč nebyla ambice z toho udělat celovečerní film.

    • 23.5.2018  21:00

    "A přitom máme většinou dobrý a často ty nejlepší úmysly. Je to horší nebo lepší?" V případě tohoto filmu se obávám, že ani ty nejlepší úmysly nestačí. A moc to nezachraňuje ani několik známých českých herců počínaje Josefem Abrhámem přes Viktora Preisse či Janu Štěpánkovou a konče Otou Sklenčkou. Vše podle mě zabíjí nesympatická hlavní postava, kterou nepříjemným ječákem nadabovala Veronika Žilková. Hlavní dějová linka filmu ze školského prostředí o střetu idealistické mladé učitelky s šedou realitou, by ještě ušla, ale ty věčné hádky (na střeše domu) mezi onou učitelkou a jejím manželem (Jiřím Abrhám) jsou vážně dost divné. Tak trochu o ničem, jako asi celý tento film... Příjemná je hudební "kulisa" filmu v podobě Beethovenovi 9. symfonie.

    • 20.5.2018  17:02

    Tento film z válečného období podle skutečných událostí je jedna velká nevyužitá příležitost. Dostat to na starost jiný režisér a obsadit to jinými herci, snad to mohlo dopadnou lépe...I když je otázkou, zda problém není už v literární předloze Josefa Urbana. Skutečný příběh českého horolezce Josefa Smítka a další postav filmu je totiž oproti tomu, co vypráví tento film, dost jiný. Zejména to platí u osudu postavy Vlasty Štáflové, která ve skutečnosti zahynula spolu se svým manželem při bombardování a ne až v Terezíně (z mého pohledu za dost divných okolností). Ten román jsem nečetl, každopádně scénář, který na základě této předlohy vznikl, je hodně děravý a plný nelogičností (setkání s filmaři, postava partyzána atd.). A herecky je to rovněž takové nevýrazné (i v případě filmového návratu Ondřeje Havelky). Ještě že se dá občas alespoň koukat na hezké záběry na krásné přírodní scenérie Českého ráje (případně Tater). I filmová hudba Radůzy (Radky Urbanové) není úplně špatná (dojde zde i na pro ni typickou tahací harmoniku). Asi i kvůli její krásné závěrečné písni dávám dvě hvězdičky, ale jinak je to spíše zklamání...

    • 20.5.2018  13:03

    "Matyáši, takhle jste si to představoval?" ptá se Zuzana Alžběta Thurnová v dopise svému manželovi Jindřichu Matyáši Thurnovi, jednomu z vůdčích stavů českého protihabsburského odboje a iniciátorovi 2. pražské defenestrace, jejíž 400. výročí si letos (mezi mnoha jinými osmičkovými výročími) připomínáme. Přemýšlím, jak by si film o této významné události českých dějin asi představovali všichni ti, co zde tomuto filmu dali "odpad" či jedno hvězdičku... Neříkám, že je to nějaký úžasný umělecký film, ale takové hodnocení si podle mě fakt nezaslouží. Mám samozřejmě sám řadu výhrad, hlavně my přijde, že autoři v tomto případě přecenily formu a podcenily obsah. Po vizuální stránce je tak jistě na co se koukat (výprava byla špičková a kamera rovněž dělala maximum). Ale chtělo by to trošku více přímočarosti ve vyprávění. Přeci jen jde o silný historický příběh, který ale v tomto pojetí místy dosti nudí. Co mi taky vadilo byla volba herců. Karel Dobrý coby Thurn byla ještě vcelku dobrá volba. Ale zbytek? Sázka (až na výjimky) na naprosto neznámé tváře se podle mě moc nezdařila. Většina herců totiž svým rolím nedokázala vtisknout sebemenší charakter. A pokud ano (postava zimního krále Jindřicha Falckého), tak to byl charakter dosti povrchní a černobílí. Nevím samozřejmě do jaké míry je to i vina scénáře, i když Pavel Kosalík pro mě jinak bývá spíše zárukou kvality. Tady se ta kvalita úplně nedostavila, ale přesto bych ten film úplně nezavrhoval... A i vzhledem k tomu zvláštnímu hodnocení většiny zde přítomných dávám za sebe tři hvězdičky.

    • 19.5.2018  18:05

    Na Vejdělka až překvapivě dost posmutněle. Krásná kamera Vladimíra Smutného, pěkná původní hudba Jana Muchowa. Dvojice Balzerova a Vilhelmova rovněž není špatná. Ale asi jsem čekal trochu víc. Možná i více jiskření mezi oběma protagonistkami...

    • 7.5.2018  00:15

    "Díky pane Pythagore, my Vaše zákony ctíme. Díky pana Pythagore my chceme matiku znát." Spousta docela chytlavých písniček, spousta krásných dívčin (mj. Lenka Filipová) a Jiří Menzel coby zpívající profesor Ludolf. Ze začátku vcelku zábavné ale postupem času mi ten přeci jen poněkud slaboduchý děj začal trošku nudit Ale jako hudební komedie to není úplně špatné.

    • 29.4.2018  00:42

    Zapomenout na Mozarta jde těžko, ale zapomenout na tento film půjde, obávám se, docela snadno. Chtěl jsem to vidět hlavně kvůli nedávno zesnulému Zdeňku Mahlerovi, ale obávám se, že ani jeho scénář tento film úplně nezachraňuje. Samotná základní idea scénáře, postavená na jakémsi fiktivním detektivním vyšetřování příčin Mozartově smrti, je možná docela zajímavá. Ty jednotlivé střípky z Mozartova života, které mají ukázat na to, že na smrti tohoto génia má tak trošku podíl každý z jeho širšího okolí, však do sebe moc nezapadají. Přišlo mi to dost nesourodé. Druhou věcí je pak samotné filmové ztvárnění, kde se člověk úplně nevyhne porovnání s Formanovým Amadeem. Vizuálně to celé vyznívá dost tuctově, ať už jde o výpravu, výběr lokací či kostýmy. Prostě to strohé inscenační ztvárnění mi moc nesedělo a nezaujalo.

    • 29.4.2018  00:38

    "My stroje budeme pracovat pro člověka, dokonaleji než člověk. Pro jeho dobro." Jedna z celku typicky ztřeštěných československých komedií (např. Pane vy jste vdova, Zabil jsem Einsteina pánové) zpracovávající (v dosti odlehčeném stylu) čapkovské téma o vzpouře robotů. Přesto možná nikdy nebylo toto téma tak aktuální jako v posledních letech. Vždyť kolik lidí by dnes souhlasilo s tím, že "jedině v technice a technickém rozvoji je budoucnost lidstva". "Golemka" či-li "oživlá kalkulačka" je od skutečné Heleny v podstatě k nerozeznání. Jen ty slzy ji jaksi nejdou...Jana Brejchová tyhle role krásných a zábavných slečinek uměla ve své době vskutku dokonale. Naproti tomu Jan Tříska si takovýchto komediálních rolí myslím moc nezahrál. Po většinu doby jsem se každopádně moc příjemně bavil (viz třeba několik vtipných hlášek Golemky jako např. "Peníze jsou prospěšné, škoda utrácet"). Jen ta závěrečná honička skutečné Heleny ve svatebním mi už připadala ztřeštěná až moc. A ti "imperialističtí" zlosynové byli přeci jen pojati poněkud prvoplánové. Ale když vezmu na druhou stranu v potaz příhodnou hudbu Karla Mareše, tak ty čtyři hvězdičky dám vcelku s klidným svědomím.

    • 25.4.2018  21:38

    "Smrk roste všude, ale jedle ta umírá, za čas nebude žádná....". Netrpím na závratě, ale když jsem viděl mladého Maroše Kramára, jak leze po vysoké jedli do koruny stromu, nebylo mi zrovna nejlépe po těle. I když jak se to vezme. Záběry kamery (nejen tyto) to byly vskutku dech beroucí. Dech beroucí byla od samotného počátku i typická Liškova chorálová hudba vyvolávající jakousi mystickou či čarovnou atmosféru. Tenhle krásně poetický středometrážní Vláčilův film nejen o hodně adrenalinové práci česače šišek, ale i o postupném sbližování mladíka ke starému česáči, má vskutku své kouzlo i když na dnešní dobu jde o hodně netradiční námět. Svou zádumčivou atmosférou však tento filmu určitě nezapře svého autora.

    • 23.4.2018  00:47
    Hastrman (2018)
    ****

    "Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá. Jako voděnka, mezi břehama. Voda uplyne, láska pomine. Jako lísteček na rozmarýně". Folklorní hudba a lidové zvyky uspořádané do jakési kroniky života na vesnici (patrně) začátkem 19 století zajímavým způsobem rámuje mysteriózní příběh o lásce hastrmana alias barona de Caus k vesnické dívce Katynce. Přesto nejsilnější na tomto Havelkově filmovém debutu není ani zmiňovaný folklor ani daný příběh, který scénáristicky sám o sobě zas tak silný není (i když neříkám, že některé scény nepůsobí dostatečně mysteriózně ba přímo hororově) . S čeho jsem byl ale doslova unesen byla jednak nádherná hudba Petra Wejsara (i když místy jsem měl pocit, jako bych ji znal z jiného filmu - připomínalo mi to hudba ze Želar) a hlavně pak spousta úžasných záběrů kamery. Snímek je v tomto směru doslova nabitý vizuálními vjemy. Prostě pastva pro oči. V některých momentech (zejména když je na scéně Jiří Lábus) se dostaví mírně ironické situace či vysloveně vtipné momenty (viz třeba " Zmrzlý maso nemůže oživnout... Že nemůže? Podívejte se na mě. Stačil čaj s rumem...."). Proč tedy nedávám plný počet hvězdiček? Především proto, že jsem vůbec nepobral konec filmu, který se (oproti jeho zbytku) odehrává v současnosti. I když možná, že až si přečtu literární předlohu Miloše Urbana, že to pochopím...Do té doby pro mě ale film skončil dosti výstižnými slovy faráře: "Oblékáš se jako člověk, ale nikdy jím nebudeš."

    • 19.4.2018  23:29

    Tahle velmi ponurá pohádka s některými téměř hororovymi prvky v sobě nese typický rukopis Juraje Herze. Film alespoň trochu rozjasňuje ústřední jímavá melodie Petra Hapky. Jeho filmová hudba je vůbec jednou z hlavních devíz tohoto snímku. Mě rozhodně zaujaly některé herecké výkony vedlejších postav, zejména šaška v podání Františka Filipovskeho a kejklíře bravurně ztvárněneho Josefem Kemrem. Pohádka ma trošku zvláštní (nepohádkový) konec. Na plný počet hvězdiček to tak asi není ale jinak fakt silný zážitek. Zvláště ze scény v síni času. To rychle stárnutí nemělo chybu.

    • 19.4.2018  00:51

    "A pamatujte si, kdo se povyšuje, bývá ponížen. A koho ponižujete, ten Vás mnohdy přeroste tak, že se před ním budete plazit jako ubohý odporný hmyz." Když jsem na konci tohoto velmi sugestivního snímku sledoval, jak se v případě nacistického důstojníka Kukucka v podání Olega Tabarova tato moudrá učitelova slova naplňují, měl jsem poněkud rozporuplné pocity. Jestli je totiž tento snímek v něčem pozoruhodný, pak určitě v tom, že onen nacistický důstojník zde není vykreslen nikterak černobíle. Kontrast mezi jeho láskyplným přístupem ke své adoptivní dceři Emilce a bezcitným přístupem k vězňům koncentračního tábora přitom působí zcela věrohodně. Velké ocenění si zaslouží i Miroslava Součková a to za způsob, jakým ztvárnila postavu Emilky. I když v některých scénách působí Emilka až ledově klidně, divák přesto vycítí, že se pod "pokličkou" skrývají silné emoce. A když se k tomu všemu ještě přidá několik poetických až snových scén a velmi zajímavá hudba Moskylykova "dvorního" skladatele Ivana Kurze, je zaděláno na opravdu silný zážitek.

    • 18.4.2018  22:21

    „Čo si to dovoľujete! To je môj muž, toho si budem biť sama! " Tak tato Herzova komedie mi moc nesedla. Film je postaven především na kontrastu mezi postavou poctivého cukráře Šimona, který si nemůže najít holku, a postavou číšníka Fera, který je "pěkný" sukničkář a podvodník. Neříkám, že tu není pár docela vtipných momentů (např. výroba koňaku Debucher), ale jako celek to podle mě moc nefunguje.

    • 18.4.2018  12:02
    Medvídek (2007)
    ***

    "Nemusíte všechno pochopit, stačí to přijmout..." Medvídka jsem so zopáknul po více jak 10 letech a musím říct, že jsem byl rozhodně spokojenější než posledně. Herecké kreace tří hlavních ženských (Vilhelmová, Geislerová, Burger) a mužských postav (Macháček, Luknár, Trojan) mě ani tentokrát úplně neoslovily. A to nemluvím o podivné roli Kláry Issové. Ale samotný příběh o různých problémech manželského soužití a různých cestách, jak se s těmito problémy vypořádat, má co nabídnout. Zajímavé je konfrontovat chování dotyčných s přístupem staršího manželského páru (rodičů Romana) v podání Jiřího Menzela a Věry Křesadlové. I v tomto kontextu je třeba přiznat, že ona v úvodu citovaná myšlenka, kterou postava Ivana Trojana své kamarády doslova uzemní, má fakt něco do sebe.

    • 10.4.2018  00:51

    "Uvnitř si mohu myslet, co chci. Život je jen kompromis. " Tímto heslem jako by se patrně Juraj Herz řídil, když natočil tento rozporuplný film. Na jednu stranu je to po umělecké stránce docela silné (zejména působivé jsou záběry spojené s retrospektivními vzpomínkami hlavní hrdinky), na druhou stranu je to celé značně poplatné tehdejšímu režimu. Z některých scén (například naturalisticky pojatá střelba do dělníků, včetně těhotné ženy) stejně jako z některých dialogů ("My máme pravdu, přeci nemůžeme prohrát..." "Historicky máme pravdu my…") mě bylo skoro do smíchu. Na druhou stranu z většiny scén z koncentračního tábora mě šel mráz po zádech. Snad jen scéna, kdy ruské vězeňkyně pochodují a zpívají k tomu hrdinnou píseň, byla dost přitažená za vlasy. Přesto bych ale řekl, že se Herz s tímto námětem ze života komunistické novinářky a pražské radní Jožky Jabůrkové vypořádal v zásadě se ctí.

    • 2.4.2018  08:42
    Noční host (1961)
    *****

    "Jak dlouho to máme držet v hlavě???" Tenhle Vávrův film rozhodně není jen jakýmsi prvoplánovým vypořádáním se zlými západoněmeckými "fašisty". I když je fakt, že když postava slizkého a cynického německého podnikatele Hupperta, jehož s grácií sobě vlastní hraje Rudolf Hrušínský, říká, že "koncentrační lágr ještě nikoho nepřipravil o nervy" a že "pro silného jedince byl lágr sanatorium," otvírá se člověku kudla v kapse. Vůbec se proto nedivím postavě vedoucího motelu Kalouse v podání Jiřího Valy, že nakonec reaguje tak, jak reaguje. Zvláště když je vlastně možné, že se s dotyčným již v minulosti (za ne moc příjemných okolností) setkal. Chvíle, když Kalous vypráví své osobní zážitky z koncentračního tábora a na půli obrazovky člověk sleduje jakési zhmotnění jeho vzpomínek, byly pro mě jedněmi z nejsilnějších momentů filmu. Zajímavá na snímku ale je (jen na první pohled) vedlejší linka filmu spojená s postavou dívenky s kouzelnýma očima a neopakovatelným úsměvem v podání Jany Hlaváčové. Zejména její rozhovor s Kalousem o životě ("koukej, aby s tebe bylo v životě něco pořádnýho") a "maminkovských slovech" je moc pěkný. A samotný závěr pak vysloveně dojemný: "Ty moje skleničko skleněná, ty můj květináči za oknem, ty moje rybičko chycená, ty moje kachničko střelená."

    • 2.4.2018  00:36

    "Doufal jsem, že za mě někdo vymyslí život." Film o promarněném životě plný retrospektiv se stále stejným Karlem Högerem mě (zejména v porovnání s Romancí pro křídlovku) přišel dost těžkopádný. Některé scény (zejména ty, co se odehrávají v chalupě) mě vysloveně nudily. V oněch retrospektivách je film poněkud nepřehledný, i když chápu, že se lidské vzpomínky nemusí vždy odvíjet lineárně.

    • 30.3.2018  17:37
    Děda (2016)
    ***

    Jako den a noc....Příběh ze současnosti o prázdninovém pobytu dětí na Valašsku je víc trapný než vtipný. Ale ve chvíli, kdy si děti čtou v dopisem své prababičky Filomeny, se může divák něco dozvědět o životě na valašské vesnici před sto lety a film má v těchto chvílí docela i pěknou poetiku. Škoda, že těchto scén je ve finále o dost méně než těch prvních. Celkově spíše za dvě než za tři hvězdičky, za pěknou závěrečnou píseň "Optaj sa Dědy", ale zaokrouhluji nahoru...

    • 28.3.2018  14:53

    Zcela bezpochyby moc pěkný dokument, který zejména pro nás, co jsme to zažili naživo (sledování finále na Staromáku), přináší či resp. oživuje velmi silné emoce. Vzhledem k tomu, že jde o zahraniční dokument, je asi logické, že většina rozhovorů zde je vedena v angličtině. Přesto mě ne zcela sedlo, že zatímco třeba Hašek zde mluvil česky, Jágr se vyjadřoval v angličtině. Ta angličtina my tam prostě místy (když mluvili Češi) trošku vadila. V zásadě i oceňuji snahu zasadit hokejové Nagano do širších politických souvislostí. Někdy mi to ale přišlo přeci jen poněkud zkratkovité a schematické. Naopak určitě super bylo použití záběrů kanadské televize ze semifinálového duelu s Kanadou. Už jenom proto, aby si člověk uvědomil, že komentář Roberta Záruky je vskutku jedinečný. "Jirka Šlégr dává góool... Dominik chytil, jsme ve finále, jsme ve finále... Přepište dějiny, Česká republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji.."

    • 23.3.2018  00:59
    Ubohý pan Kufalt (TV film) (1981)
    ****

    "Já ani nevím, kdy lžu a kdy mluvím pravdu..." Tato dvoudílná inscenace zaujme plejádou skvělých herců (vedle naprosto famózního Luďka Munzara a osobité Ivy Janžurové určitě potěší i Rudolf Hrušínský, Petr Haničinec či Josef Vinklář), kteří zde rozehrávají vskutku různorodé lidské charaktery s často těžko předvídatelným chováním. Svět, ve kterém se tyto postavy pohybují, je plný přetvářky a klamu. Ač se Billy Kufalt snaží po propuštění z vězení sebevíc zařadit se do normálního života (a na konci prvního dílů má člověk pocit, že se mu to nemůže nepodařit), nakonec si musí přiznat, že "byl venku vlastně jen na dovolené" a že se zpátky do vězení i těšil, protože jen tady je "klid, mír a řád".

    • 15.3.2018  16:09
    Síť na bludičku (TV film) (1983)
    ***

    "Jen křič Muriel..." Tahle studiová detektivka má v závěrečných 15 minutách poměrně vypjatou atmosféru. Na socialistickou detektivku fakt docela dobré. Jen tedy ten úplný konec, kdy se těžce zraněný policista najednou dokáže zvednout (odplazit) a svou střelbou zachrání "holku na zabití" (Dagmar Veškrnovou), která už jinak měla fakt namále, mi přišel poněkud vykonstruovaný. Ale napětí to mělo vážně solidní.

    • 11.3.2018  23:41
    Toulavý Engelbert (TV film) (1973)
    *****

    "Já sním o lásce trubadúra, co jednou, jednou před rokem, stál u brány, jak zmoklá můra, a díval se mi do oken. Já sním o lásce písničkaře, co zůstal pod balkonem skryt, měl v očích žár a padlé tváře, však uměl srdce rozeznít." Já pro změnu dnes večer budu snít o krásné Jitce Molavcové v zajímavé dvojroli, o romantickém televizním muzikálu s řadou bujarých písní, typickém herectví Miloše Kopeckého a netypickém (dramatickém) herectví Josefa Dvořákovi. To celé pěkně zveršované, řekl bych skoro dokonalé...

    • 7.3.2018  00:09

    Tak tenhle film s Tomášek Holým jsem do dneška neznal a musím říct, že když je na scéně on, je film výborný. Honzík v jeho podání je všemi mastmi mazaný kluk, který se dokáže dostat (skoro) z každé šlamastiky, do které se při hledání své biologické rodiny dostane. Zkrátka jeho typická jiskřivá role. Ještě i postava návrhářky Marie v podání Jany Brejchové, která tu mj. řeší své nenaplněné umělecké ambici, přičemž se projevuje coby věčně někam spěchající žena s omezenými schopnosti empatie a mateřského citu ("cizí jako cizí...") je relativně zajímavě vykreslená. Komu jsem ale třeba nerozuměl, byla postava Michala v podání Jana Kanyzy. A když se do toho přidají různé odbočky v ději (Kanyza s Čunderlíkovou, Brejchová s Kopeckým) a některé zcela zbytečné vedlejší postavy (Vlastimil Hašek, Markéta Fišerová), slije se to celé do takového zvláštního mixu, který místy docela nudí. Naštěstí Tomáš Holý je na scéně dost často, takže to celé zachraňuje. Na dvanáctileté dítě docela výkon. Ale Tomáš Holý nebyl obyčejné dítě...

    • 27.2.2018  00:38
    Bába z ledu (2017)
    ****

    Bába z ledu není jen o lidech, kteří jsou schopni plavat v ledové vodě, ale i o těch, co jsou nuceni žít v ledových vztazích. Vztahy v rodině Hany, kterou s grácií ztvárnila Zuzana Kronerová, se mi nelíbily už od první scény společného oběda. Vysloveně mě zde iritoval malý Ivánek hrající si na tabletu střílečky a říkal jsem si , co asi zač musí být jeho rodiče, když ho takto vychovali. Nevím, zda mi na to celý film dal jasnou odpověď. Možná nejvýstižněji to vyjádřila sama Hana, když o obou synech říká: "Jste sobci, neumíte být jiní, jste chudáci, je mi Vás líto". Mě bylo v závěru filmu líto spíše Hany, i když to rozhodnutí Broni v závěru bylo vlastně statečné...

    • 26.2.2018  23:05
    Měsíc s dýmkou (TV film) (1967)
    ***

    "Proč má měsíc fajfku?...I naivita může být někdy rafinovaná... " V první z televizních inscenací podle povídek Hany Proškové mě ani tak nezaujali představitelé dvojice "vyšetřovatelů" (tedy Horác ztvárněný Václavem Voskou a kriminalista Vašátko v podání J. Holého - ten mi byl dokonce dost nesympatický), ale Miroslav Macháček v pro něj typické postavě excentrického malíře Nováka. Kdykoliv se objeví na scéně, je živo. Jinak mi ale tahle inscenace připadala taková "bez chuti a bez zápachu".

    • 26.2.2018  21:09

    Na poměry 50 let poměrně zdařilá politická satiry s Vlastou Burianem v roli poštmistra, který napomáhá odhalit skutečný charakter členů městské rady. Svým charakterem film připomíná klasické prvorepublikové komedie s Vlastou Burianem. Místy jsem se docela nasmál. Závěrečná opakovaná rvačka mi ale připadala poněkud fraškovitá. Možná za tím byla i snaha autorů ony poměry starého režimu patřičně shodit. Socialistický člověk se rád zasměje, jen dnešní je z toho trochu na rozpacích...

    • 20.2.2018  00:23
    Nahota (1970)
    ****

    Poměrně smutný psychologický snímek o tom, že "někdo k sobě přitahuje štěstí, někdo neštěstí." Konstatování Vlado Müllera "špatně jsme se narodili," je přitom charakteristické snad pro všechny výraznější postavy filmu (snad s výjimkou moudré "paní domácí" v podání kouzelné Jarmily Kurandové). Určitě platí jak pro mladého vězně Jana alias "drsňáka", jehož matka, jak říká "byla kurva a otce nezná", tak pro krásnou ale osamělou učitelku Jarmilu, která se "bojí milovat, jen se mučí a čeká až jí někdo vysvobodí." Oba jsou sami, a hledají zpřísněnou duši, přesto to jejich vzájemné sbližování je dost složité (až trošku zdlouhavé). A nemá žel ani žádné nadějné vyhlídky, i když v to oba moc doufají. Petru Čepkovi byla ta role snad psána přímo na tělo, jeho charisma je neskutečně silné. Silný je i hlavní (trošku překvapivě pozitivně laděný) hudební motiv, který v sobě nezapře typický rukopis Luboše Fišera.

    • 19.2.2018  01:59

    "Tisk má sloužit lidu, ne vládě..." Spielbergovy filmy podle skutečných událostí mě dost baví. Oproti Mostu špionů má tento film poněkud pomalejší rozjezd, ale v jeho druhé polovině, v níž se novináři The Washongton Post dostávají k informacím z Pentagon Papers a pod vedením svého šéfredaktora (Tom Hanks) se je snaží co nejrychleji zpracovat ke zveřejnění, už to má pěkné grády. Konečné rozhodnutí zda vše "zveřejnit či nezveřejnit" je však na jedné ženě, statečné ženě Kate Graham v podání jako vždy výborné Maryl Streep. Její dilema muselo být opravu silné. Je proto úžasné, že se dokázala rozhodnout tak, jak se rozhodla. Film tak lze chápat mj. jako oslavu novinářské práce ve Spojených státech, a lidí, kteří za touto prací stály a stojí. Trošku si kladu otázkou, zda v dnešní době "fake news" tento film ještě něco vypovídá o současném působení médií, nebo zda už jde výhradně o historickou výpověď. Ale i coby ryze historická výpověď představuje tento film moc dobrý počin.

    • 17.2.2018  21:05

    Dalších ze zajímavých filmů Stevena Spielberga podle skutečných událostí. Tentokrát o tom, že "obhajobu si zaslouží každý" a že "na každém záleží." Právník James Donovana v podání Toma Hankse se těmito zásadami hodlá řídit víc, než je veřejnému mínění i lidem z americké vlády libo. Jeho tvrdohlavost však nakonec slaví úspěch. Film není jen čisté špionážní drama (s dobře vystiženou dusivou atmosférou studené války a podpořenou i pěknou hudbou T. Newmana) ale obsahuje i řadu vtipným momentů a hlášek. Docela mě to celé dohromady bavilo. A v jedné z epizodních rolí mě potěšil Alan Alda.

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace