Streeper

Velkým kamenem úrazu tohoto filmu je scénář a celkové zpracování příběhu. Možná by mě bavilo víc sledovat více ze života Goldy, než jen její část a už je to druhý životopisný snímek, se kterým mám tenhle problém (Maestro). Jediným velkým tahákem je tu Helen a upřímně si ani nejsem jistá, jestli mi do téhle role seděla. Velká poklona ale patří maskérům, kteří zvládli bravůrní práci, ale i tak to film nezachránilo. Je to čistý průměr bez emocí, chladný a odtažitý.

Tak tohle pro mě bylo velmi milé překvapení. Trochu jsem se bála, protože původní film se mi moc líbil a považuji ho za klasiku. Možná mi pomohlo, že jsem ho dlouho neviděla, tudíž jsem neměla čersvě v hlavě příběh a užila jsem si muzikál o to víc. Nicméně je to skvěle natočené a skvěle zahrané - velmi mě překvapil výkon Colmana Dominga a hlavně Danielle Brooks - ta byla naprosto úžasný,  troufnu si říct, že byla lepší než Oprah a doufám v její proměnu nominace na Oscara. Bavily mě i samotné písmě, nejsou nijak chytlavé, nijak vám neutkvějí v pamětí, ale krásně se tam hodily, což mě mile překvapilo.

Záporák byl jasný od začátku. Nevím, jestli to byl záměr, že chtěli ukázat, kdo za tím vším stojí, ale já bych osobně raději uvítala moment překvapení. Ve filmu jsou zbytečně dlouhé bojové scény, které nudí. Narážím hlavně na tu finální v helikoptérách, která trvala neskutečně dlouhoooo. Mohla být o polovinu kratší a mělo by to lepší tepmo a efekt.

Vizuálně je to naprosto dokonalé, takže by se dalo říct, že v rámci nejlepších efektů mám svého adepta na Oscara. Námět už tu několikrát byl, alespoň s podobným tématem, ale je to dobře zpracované. Co tomu ale škodí je bezesporu John David Washington. Není to špatný herec, ale tady se mi prostě vůbec nehodil. Dokázala bych si představit někoho jinačího. On v té roli prostě nefungoval. Dávám ale palec nahoru za konec, který není typickým happyendem.

Za mě rozhodně nejlepší díl ze série Mission Impossible. Skvělý herci, dobrá zápletka. Není to přeakčněný, naopak je to dobře vyvážené. Scéna v divadle je boží, záporák ještě víc. Bavila jsem se od začátku do konce.

Ze začátku musím říct, že nerozumím tomu z jakého důvodu byl film nominovaný v kategorii nejlepší komedie nebo muzikál. Je to drama jak poleno. Je to navíc vyloženě ten typ "nepříjemného" filmu, který ve vás vyvolá stavy úzkosti a nepříjemných pocitů, protože vidíte cringe postavy, které se přetvařují jak jsou ve skutečnosti dobrými osobami. Julianne byla skvělá. Od Natalie jsem čekala možná trochu víc, ale jak četla ten dopis, byla úžasná. Nicméně si myslím, že se u toho dalo vytřískat daleko víc a něco tomu chybělo.

Nejlepší epizody - Stesk, Epidém a Nanarchie.

Desátá série je skvělá. Fiona tam vlastně nechybí, trochu mě štve postava Debbie, která dejme tomu převzala tu Fioninu stránku a Debbie mi nikdy nebyla zrovna příjemná, ale Lipovi fandím.

Velký špatný. Scénář je jak vystřižený z nějaké sci-fi telenovely. Je to tak strašně špatně napsaný až se mi z toho chtělo brečet. Ty dialogy jsou příšerný a nechápu, jak to těm hercům mohlo jít přes pusu. Vizuálně bylo cítit, že je to CGI, v některých scénách to bylo vidět až moc. Většina nevypadala vůbec realisticky. Byl to zajímavý námět, který byl ale po tvůrcovské stránce strašně špatně realizovaný.

O Rustinovi jsem nikdy neslyšela a právě možná proto vznikl tenhle film, který má divákům představit další tvář za boj pro rovná práva afroameričanů. Colmana Dominga si nedokážu vybavit v žádném jiném filmu, tady jsem ho viděla v první velké roli, kdyby mi trochu utkvěl v paměti a byl skvělý. Nicméně film jako celek je průměr a za dva dny si nevzpomene o čem to bylo, jen, že hlavní herec to zahrál skvěle.