Ironfood

Chtělo by to trochu ucelenější příběh a méně toho "my jsme zbojníci, ejchuchů". Taky by neškodilo trochu větší prokreslení postav, takhle vlastně není jasné, proč toho Ondráše všichni tolik žerou - Libíčkovo vysvětlení, že je to tím, že umí zpívat, mi fakt dostatečné nepřipadá:-)

Střet moderní vojenské techniky se samuraji je trochu zklamáním, chybí tomu nějaké pořádné "wow scény". Přišlo mi, že vojáci z budoucnosti uplatňují spíše takovou hurá taktiku, než aby co nejefektivněji využili výhod, které jim moderní technika nabízí. A těch záběru, kdy kolem sebe chlapík obklopený samuraji pálí ze samopalu, je tam na můj vkus příliš mnoho. Také hudba mi v tomto filmu příliš nesedla. Na druhou stranu musím pochválit, že film se kromě bojů věnuje i některým zajímavým "vedlejším" záležitostem. Každopádně bych se na něj rád časem kouknul ještě jednou (a něco mi říká, že při druhém zhlédnutí bych mohl hodnocení o hvězdičku zvýšit, při prvním to bylo velké váhání mezi třemi a čtyřmi)

Některé pasáže z povrchu planety sice působí jako z nějaké pornoparodie, ale celkově to není špatný díl. Nicméně je velká škoda, že zákon nebyl důsledně dodržen, ušetřilo by mi to spoustu skřípání zubů při sledování dalších dílů...

Začíná se pořádně projevovat komediální rovina Datovy postavy, v této epizodě si oblíbí Sherlocka Holmese.

Dobré herecké obsazení, ale stopáž mi přišla trochu přehnaná. Navíc mi připadalo, že ty negativní stránky postav jsou tu prezentovány příliš okázale, myslím, že v reálu by se ti lidé snažili nějakou slušnost aspoň předstírat.....PS. Kategorii "komedie" by to chtělo rozhodně upravit

Inspektor Brackenreid se projeví jako velký znalec divadla a citlivé herecké duše...

Filmová FPS, jejíž jedinou náplní je akce, která mě ale bohužel s postupem času bavila čím dál méně. Na chvíli mě dostala zpátky povedená desetiminutová pasáž, kdy hlavní hrdina bojoval společně s avatary chlapíka na vozíku, ale pak to zase hodně pohnojila trapná závěrečná pasáž. Nicméně nakonec tři hvězdičky, mimo jiné díky povedenému fóru o prodeji baseballového náčiní v Rusku.

Tak je to sice stokrát amatérštější než americké Dračí doupě z roku 2000, které jsem nedávno počastoval odpadem, ale zároveň o dost zábavnější, což je to hlavní. Ze začátku mi to sice přišlo příliš křečovité, ale reakce zlodějky na oznámení výzbroje mě hodila do pohody:-) Navíc, na rozdíl od výše zmínění americké hovadiny, mi tahle milá česká blbůstka (v dobrém slova smyslu) dodala chuť si na stará kolena zase jednou zahrát...

Číšník Petr Hastík je celkem hazardér, nejdřív se s penězi od rodičů své přítelkyně pouští do pochybné valutové transakce a pak si to jde sám vyřídit se třemi podvodníky a vlastním tělem se snaží zastavit jejich auto... Kamilovi se při vyšetřování nejdřív na Rudlu obracet moc nechce, ale směr pátrání, který nejlepší detektiv všech dob navrhne, mu nakonec přijde velmi vhod (kočičky - to je jeho). Také Jiříček později Rudlovu pomoc odmítá a nakonec veden jakousi zvláštní intuicí zamíří přímo do odpadkového koše. Ovšem důkaz, který tam nejde, mi nepřišel dost pádný k tomu, aby se do té doby veselé zatloukající trojka najednou sesypala a ke všemu přiznala. Jo a Kamilovi se na závěr podaří vtip, ale zjevně neplánovaně...

Vlkodlačí legenda mého dětství, ze které mi v hlavě utkvěla hlavně úvodní pasáž v hospodě a proměna hlavního hrdiny ve vlkodlaka. Na rozdíl od poněkud archaicky působícího The Howling ze stejného roku je to už čistě osmdesátková věc silně koketující s komedií.