Toj

Toj

Česko

28 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
    • 9.8.2013  20:28

    První film Petera Jacksona, ze kterého se mi nechce zvracet. Myslím, že se přes všechnu krev a nápaditou přehlídku nechutností opomíjí skutečnost, že film je neuvěřitelně stylisticky vybroušený a osobitý. Potěšil především jistý Buster Keatonovský rozměr okořeněný oidipákem - je vidět, že Jackson ví a zná a měl talent předtím než začal točit sterilní lobotomické studiové spektákly.

    • 6.7.2013  18:02
    Po škole (2008)
    *****

    Je smutný, že místní "filmoví znalci" se s tímto filmem nedokáží vyrovnat. Ve chvíli, kdy se někdo nedokáže vyvázat při sledování filmů z oceňování kategorie nějaké normativnosti, tak sám sebe šidí nejenom o zážitek z dobrého filmu, ale v podstatě o celý jeden rozměr chápání kultury vůbec. Skutečnost, že Afterschool nepoužívá hudbu a nájezdy kamery v emocionálních scénách, že kamera mnohdy znemožňuje blízkost a viditelnost většiny postav, není chyba. Existuje celkem dost filmů, které nepředpokládají, že divák je uplný idiot, který potřebuje, aby ho někdo emocionálně vodit za ručičku ohranými postupy. Některé filmy chtějí, aby jim divák vyšel naproti a nezapomněl přemýšlet, protože takový dialog mezi divákem a filmem může celkem pomoc v uvědomění si různých normálně nečitelných rozměrů problému. Afterschool asi nechce za každou cenu rozbrečet diváka - ono to není tak těžký, k tomu občas stačí na youtube hledat videa štěňátek v útulcích. Afterschool se neotřele vztahuje k tématu a počítá s otevřeným a chytrým divákem. Z tohoto hlediska se jedná o extrémně znepokojivý a koncepčně poměrně silný film. Oproti filmu "posledních 15" je Afterschool příběhově mnohem zralejší a citlivější a Campos se už oprostil od dětinské manifestování vlastní nonkonformity a protisystémovosti. "BabyHaneke" je něčím možná výstižná přezdívka, ale Campos došel k vlastnímu svébytnému filmovému výrazu. Každý má právo na svůj vkus, ale pokud si někdo vysvětluje oceňování tohoto filmu jenom jako výraz pózy nebo hipsterství, tak zjevně sám ztrapňuje svoji inteligenci.

    • 19.6.2013  13:23

    Šel jsem na nový star trek prakticky naslepo, nevěděl jsem nic o příběhu a předchozí film se mi již dávno vykouřil z hlavy. V prvních okamžicích jsem byl poměrně rozpačitý. Měl jsem dojem, že Star Trek příběhově najel na koncept "Planet of the week" a v přiblblém rádobyspektakulárním začátku se snaží ustavit všechny klasické připitomělé stereotypy. Každopádně jsem si film nakonec užil. Po chvíli se vše zlomilo a s příchodem Khana (Benedict Cumberbatch je zajímavější a víc cool než celá posádka Enterprise dohromady) to dostalo i celkem grády. Je to zábava, je to atrakční, je to dobře natočený a stejně je to plný ustálených modelů a klišé. Ovšem v dobré zábavě a příjemném zážitku to nikterak nebrání.

    • 26.5.2013  03:43

    Na jedné straně místy fungující "atmoška" a v určitých okamžicích důsledně uchopený žánr asi nějakého konspiračního thrilleru. Celkově to ale není žánrově koherentní, začíná to jako thriller, chvíli si to hraje na dialogovku, najdeme automobilovou honičku s vtípkem na konci a končí to polohou někde mezi klasickým akčňákem a komiksovou adaptací. Největší problém ovšem je, že ideální divák by musel být idiot, aby nebyl furt v ději o 30 minut napřed a mít opravdu velkou slabost pro patos, protože to je jediný, čím film nějak výrazně oplývá. Našel bych si tu asi i ideologický problém, který krásně symbolizuje oslava "strejdy" s krámem na snajperky.

    • 19.5.2013  00:14

    Dramaturgicky nezvládnutá disneyovka se společenskokritickým přesahem na úrovni Gossip Girl. A navíc film dost nešikovně nakládá se slibovanejma vizuálníma orgiema - takže i obrazově je to celkem nuda.

    • 20.3.2013  21:11
    Pěna (2012)
    *

    Mousse je film, který se na letošním Febiu pouštěl před filmem Meanwhile od Hala Hartleyho. Šanci vidět film od jednoho ze svých nejoblíbenějších tvůrců, jsem těžce vykoupil touto extrémně dlouhou kravinou. Je vlastně poměrně zábavné hodnotit Pěnu v kontextu filmu, kterému předcházela. Hartley se pravidelně snaží o neotřelý výraz, hledá jedinečné a specifické možnosti filmového média a v tvorbě dosáhl vlastní autorské poetiky. Při této cestě se mu daří poměrně osobitě a nenuceně postihnout současnost, reflektovat dnešního člověka i důležitá společenské témata. Uvedení Mousse jako předfilmu, je pak od dramartugů festivalu zdvihnutým prostředníčkem do obličeje všem zajímavým tvůrcům a jejich snaze o originalitu. Ale k samotnému filmu.. O čem to je? Netuším. Ve stylu Švédských filmů jsou všechny postavy dost ošklivé (což zde má být asi komické), ohyzdné pak jsou i některé záběry. Vyprávění se rozpadá v nekonečně protahované humorné epizodky (policajti vypráví fóry), které k ničemu nevedou. Chyběla mi zde jakákoliv promyšlenější koncepce, nebo něco čeho se držet. Nemyslím si, že pár groteskních motivů a přepálených událostí jsou legitimním odůvodněním k tomu, aby měl být takový film natočen. Z hlediska žánru je to zjevně pokus o švédský Six Shooter - scénáristovi ovšem očividně chybí genialita Martina McDonagha. Tahle komedie, které se nikdo nesmál pak vrcholí závěrečnými titulky, které jsou.. prostě nekonečně dlouhé. Poskakující drůbež u žluté zdi, do které jsou vypáleny jména tvůrců, se tváří, jako bychom celou dobu koukali na crazy komedii. Nakonec ovšem jde jenom o poslední ze symptomů absolutní vnitřní nesoudržnosti tohodle patvaru. - (samozřejmě je možné tenhle komentář číst s určitým odstupem - pro mě je to film, který mi narušil zážitek něčeho, na co jsem se těšil 2 roky)

    • 3.12.2012  00:28

    Určitě lze na filmu mnohé ocenit. Ale pracovat s takovouhle roztříštěností a směřovat k takovému závěru mi přijde možná trochu prvoplánové, trochu manýra, trochu jednoduché. Emocionálně to asi může fungovat dobře, sem tam si někdo pobrečí, někomu možná potom nedá spát střet mateřské lásky a malého psychopata, ale co s tím jinak?

    • 2.12.2012  19:51
    Argo (2012)
    ***

    V začátku pár historických poznámek a zdálo se, že film se ponese v trochu kritičtějším duchu. Nakonec z toho je typický "film podle skutečných událostí", který se vyžívá v dobovosti,v určitém inteligentním odramatizováním na jedné straně a vrstrvením patosu a napětí na straně druhé. Nakonec člověka nerozčílí ani tolik nějaká napínavá honička na letišti, ale to jak se pak ještě 10 minut všichni objímaj a jásaj za dojemné hudby..Finální americkost a připitomělý titulek o příkladu "spolupráce vlád" (jakože morální poselství je, že všechny vlády jsou jiné, ale měly by si pomáhat? :D) vlastně jen potvrdily, že film kritický není a nakonec jen utvrzuje stereotyp hodných hrdinných Američanů a barbarských Íránců (kteří ve filmu stejně jen řvou, máchaj zbraněma, zabíjej, nebo něčemu nerozuměj).

    • 30.11.2012  01:53
    Méďa (2012)
    ****

    ...za všechny vzácné momenty, kde jsem cítil Family Guyovskou poetiku. :)

    • 30.11.2012  01:51

    Seriál dokázal v naší televizi fakt něco - poskytnout inteligentní zábavu s takovým zdravým rýpnutím do české společnosti. Film ale nakonec zůstal příliš televizním. Trochu podivně vystavěná a zbytečně přetáhlá epizoda, která nepůsobí příliš konzistentním dojmem.

    • 30.11.2012  01:47
    Prometheus (2012)
    ****

    Potom, co jsem slyšel jen zdrcující kritiku, mě to docela mile překvapilo. Celkem se těším na pokračování.

    • 30.11.2012  01:45
    Diktátor (2012)
    ****

    Vlastně jsem ani nečekal, že se mi to bude líbit. A nakonec líbilo. Přestože sem tam je to lacinější, občas to trochu ztrácí tempo, ale humor je často uplně geniální - rafinovaný, někdy i docela chytrý. Super

    • 23.11.2012  03:04
    Občan K. (2012)
    *

    Předem avizuji, že jsem odešel v půlce. Pokud to někoho pobuřuje, tak ať mé hodnocení ignoruje. Samotnýho by mě to u jiného filmu štvalo. Ale rád bych nastínil v čem byl můj problém. Není to performance, je to film. Akce skupiny měla určitý mediální dozvuk a způsobila asi to, co způsobit mohla. Nejsem odborník na současné umění, ale opomineme-li (ne)úspěšnost oné akce, můžeme se pídit po jejím smyslu, čím byla motivovaná a vlastně i o motivaci podobného druhu umění. A tady nás můžou napadat různé věci: zpochybnění tradičních struktur, symbolická facka někomu, podlamování něčeho, nastolení nějakých nových otázek.. Ok. To je podle mě super. Ale v tom případě nechci vidět dokument, kterej stojí na upevňování těch nejstupidnějších, nejfašoidnějších, nejkřečovitějších a nejsměšnějších klišé tý nejkomerčnější filmový produkce. A teď možná zbytečně urážím Hollywood. Protože forma, která je zde kolikrát zvolená, možná ještě spíš připomíná ty nejsymptomatičtější produkty obsahový vyprázdněnosti youtube kultury. Je to jako se koukat na ty amatérský konspirační dokumenty z přestylizovaným obrazem a modulovaným hlasem, náhodně generovaným šuměním obrazu a epickou hudbou, abychom měli pocit, že se děje něco skutečně velkýho... Přesně tímhle totiž Občan K. trpí. Už úvodní titulky jsou postiženy tímto neduhem. Výbuch atomového hřibu, mediální ohlasy, vážné tváře - střih - nápis "Ztohoven" a do toho extrémně epická hudba... A po celou dobu se v průběhu dokumentu zpovídá týpek, kterej má "cool" převlek (obličej bez tváře) a "děsivě tajemně" modulovanej hlas - člen skupiny. Něco, co alespoň částečně fungovalo u Banksyho je tady uplně k smíchu. Film mě nudil, nepřišlo mi, že by to k něčemu vedlo a spíš se mi zdálo, že celá část filmu, kterou jsem viděl byla ve stylu: "Pojďmě se dojímat nad tím, co právě děláme - koukejte, my to fakt děláme - my jsme hustý, že to děláme - jakej to bude mít dopad? -rozhodně nějakej jo - protože kurva, my to fakt děláme!!!" Vrcholem byla scéna svatby, kdy členové skupiny vyplýtvali snad všechny myslitelné možnosti, jak situaci, kdo si koho bere popsat, aniž by z toho cokoliv vzešlo a samotnej fór se v tom utopil. Ale není to nefunkční struktura, kterou hodnotím, protože jak jsem řekl, film jsem nedokoukal. Jde o práci s filmovým výrazem. Pánové se vnímají jako umělci. Chtějí být zřejmě nějak subverzivní, ale v samotném filmu chybí právě určitý cit. Film opakuje klišé, je patetický, nemá sebereflexi. Právě neschopnost sebereflexe zřejmě pak musela stát za vznikem filmu, jehož účel mi uniká. Domnívám se, že nakonec se publikum bude generovat z nadšených fandů skupiny, kteří se v kině budou dojímat nad vlastní nekonformitou... ...jo a po celou dobu filmu mi vrtala hlavou otázka, jestli ty formální klišé nebyly rafinovanou ironií. Domnívám se, že částečně mohly být, ale částečně musely být myšlený vážně. Pokud jsem to jenom nebyl schopný náležitě chápat, tak se omlouvám. :)

    • 31.10.2012  15:32
    Skyfall (2012)
    ***

    Nevěděl jsem, že Bond je taky provinční aristokrat/sirotek Batmanovského typu. Funguje to? Asi jo.. Je to napínavý, člověk se tolik nenudí, padouch je takřka ikonickej. V kontextu toho, co se děje na poli blockbusterů asi nadstandard. Na druhou stranu to taky nebylo zrovna nervydrásající. Závěr ve Skotsku byl téměř jak podle nějaké laciné brožury na filmová klišé, schématičnost, málo zábavy a hřejivé emoce. Objeví se starý hajný jako ambivalentní laskavá-cynická, osamělá-přátelská, hrdinná-komická polo-otcovská figura plná lásky - bez schopnosti vyjádřit emoce. A do toho nepříliš zdůvodněná touha ochraňovat M. Málo atrakcí, málo napětí, málo zábavy... Ale co mě štvalo nejvíc? Absolutní neschopnost nějaké vlastní filmové reflexe. Patos a klišé bývá občas k popukání. Koneckonců na slušnej záchvat smíchu stačí vidět Bonda jezdit na motorce s výrazem, který obvykle patří činnostem, které zahrnují toaletu. Jo a v závěrečné půlhodině se na chvíli film promění v další díl Sám doma. V závěrečných pěti minutách zas Bond stojí na střeše, dohlíží na město a nechává do sebe Batmanovsky foukat vítr... Takže Skyfall je rozhodně trendy.

    • 11.7.2012  12:56

    Loach je pořád tak neuvěřitelně stejnej a protivně podlejzavej. Když koukám na jeho filmy, vidím před sebou ty narativní schémata a ty opakující se motivy vzájemnosti nejnižších tříd, ploché postavy a hluboce lidské momenty... Kdybych to od něj neviděl už několikrát...

    • 7.7.2012  18:46
    Hon (2012)
    ***

    Hon, podobně jako Submarino, nemá nic z nekompromisnosti a radikálnosti Rodinné oslavy. Milionkrát viděné schéma hrdiny, proti kterému se všichni obrátí zády. Postavy jsou občas dost plochý, film se hodně soustředí na ty emoce mezi a na konci je v podobě lovu k filmu neumětelsky přilepen otazník, aby někdo náhodou nezapomněl, že se jedná vo umění. Film jsem viděl krátce po Lásce od Hanekeho. Oba dva filmy tak trochu stojí na tom, že diváka zničí. Haneke si ovšem osvojil něco, o čem se může Vinterbergovi jen zdát.

    • 7.6.2012  04:19
    Bastardi 2 (2011)
    odpad!

    Magnusek je český Orson Welles, nemohu se dočkat trojky... Je to jako kdyby redaktorky Blesku natočily film, nebo jako koukat se do encyklopedie české pokleslosti. Magnusek pečlivě vysbíral všechny herce, ze kterých je přemýšlivějším trapno a našel celebrity, které nemají sebeúctu ani vkus. Výsledkem je film natočený perspektivou důchodkyně, která hltá Novu a čte bulvár a nevšimla si, že ty devadesátkový ohyzdnosti (jako třeba Krampol) už dávno nejsou v módě... Já vlastně chápu, že někdo natočí něco takhle pitomýho. I to, že někdo chce pomáhat a vznikne z toho rasistickej film. Ale jak Magnusek mohl dopustit, že jsou ve filmu záběry, kde on sám běží? No.. Já se bavil dobře

    • 24.12.2011  15:46
    Expozitura (TV seriál) (2009)
    ***

    Tady by se slušelo nejhorší a nejlepší možné hodnocení zároveň... Původně jsem byl dost zhrozen... Herci povětšinou otřesní, všechno strašně přepísklý a patetický. Scénář postrádal absolutně jakoukoliv snahu o nějakou funkční dramaturgii, nějakou ucelenou fungující strukturu. A to ani nemluvím o té absurdní žánrové stylizaci. Ozvučení prudkých pohybů kamery při záběrech na centrum expozitury nepůsobí jako stylotvornej prvek, ale spíš jako zcizovák, u kterého se popadáme za břicho. Říkám katastrofa. A pak nuda, kterou mi působily první epizody. Milionkrát opakovaná pohádka o policistovi v přestrojení... Něco se ovšem zlobilo a po několika dílech to dostalo lepší spád. Epizody měly lepší spád a byly pestřejší. Snahy o žánrové figurky (jako třeba sektářský mafián) ve mě vyvolávaly smíšené pocity. Na jednu stranu je to nápaditý a stylový, ale stále pořád nedotažený a směšný. Z Expozitury se pro mě stala výtečná perverzní zábava. řesto expozitura přinesla mnoho zářivých okamžiků... Na druhou stranu je to celý takový naivní... Hlavní postavy jsou naivní, děj je naivní, ideální divák bude asi naivní. Za světlejší místa seriálu považuji postavy služebně nejstarších policistů. Zvlášť Zedníčkova démoničnost pod knírem hodného strejdy... Celý to tak trošičku připomíná bulvární článek. Což odpovídá pánům Kroupa a Klíma. Je z toho příliš cítit povrchní snaha šokovat nás jak je ten svět prohnilej... Tohle téma naprosto perfektně zpracoval seriál The Wire. Při sledování jsem si na něj mnohokrát vzpomněl. Ambice expozitury jsou asi mnohem žánrovější (akční thriller?), ale i k řemeslu se dá přistupovat s nějakým citem.

    • 7.11.2011  02:35
    Bastardi (2010)
    *

    Tenhle film je jeden velký vtip. Stačí si přečíst zajímavosti. Tomáš Magnusek čerpal ze svého dlouholetého pedagogického působení na základní škole? Proboha vždyť je to ročník 84 a dlouholetou praxi si představuji asi trochu delší než pár let po škole.... Každopádně film je příšerný. Rozpadá se, nedrží po hromadě, dramatická rovina je absurdní a směšná, komická rovina mě uvádělo v pocity studu a emočně mě dost drásala. Je to plochý, hloupý, nedomyšlený. Magnusek vypadá jako někdo, kdo strávil většinu svého života u zpráv televize nova a dost se u toho cpal. Chápu, že asi není nejjednodušší být takhle obézní, ale Magnusek si za to alespoň částečně může sám. Každopádně se nemusí mstít "krutému světu" svými nenávistnými neumětelskými rasistickými plivanci. Člověk si barvu kůže a rodinu nevybírá. Pro Magnuska je ovšem nejjednodušší dělit na ty hodné a na ty, co si zaslouží provaz. Pokud mělo být v hlavní postavě nějaké vnitřní pnutí, duševní boj, emoce, nebo naopak ztráta emocí, pasivita, aktivita - prostě cokoliv, tak se to nepovedlo. Povětšinou byla hlavní postava pouze enormně široká figurína stojící v záběru.

    • 6.11.2011  22:10

    Krásné prolnutí žánrového filmu s neotřelým dramatem. Na filmech Roberta Sedláčka mám rád hlavně postavy, které mi přijdou mnohem rozměrnější než jsme zvyklý, najednou ani problémy nejsou tak plochý. Zároveň se Sedláček umí vyjadřovat filmově, umí nedělat z diváka hlupáka a vše mu polopaticky nevysvětluje. Skvěle funguje zpestření filmu pomocí různých žánrových modelů. Krom té základní struktury road-movie, mluvím hlavně o naprosto perfektně stylově vystavěných postavách vyšetřovatelů.

    • 6.11.2011  22:02
    Sráči (TV film) (2011)
    ****

    Odpornost televizní formy ve střetu všeho, co očekávat od žánru. Na LFŠ jsem četl nějakou docela drsnou sebekritiku Sedláčka kvůli tomuhle filmu. Myslím si, že to není tak zlý, že film má v sobě trochu víc než ten jeden plán. Každopádně Třinec je fakt stylově hnusný místo. A hlavně dlouhý závěr s Michalem Davidem na pozadí buduje zručně napětí až do závěrečné akce a ta obscenita toho všeho v sobě má něco mimořádně oceněníhodného.

    • 18.10.2011  00:45
    Terapie - Série 1 (série) (2011)
    ****

    Docela přeji HBO ve vlastní tvorbě - ano, zde se jedná o přejatý model, ale rád bych to chápal jako příslib další kvalitní tvorby. Placené kanály nabízí zcela odlišný standard a vypadá to, že to bude platit i u nás. Ona má naše Terapie skutečně tady nevídané kvality. Najbrt je talent a Zelenka je nejtalentovanější český plagiátor, takže pro tuhle práci ideální... :) Spáčilovic holky se nad tímhle málem roztekly blahem a všichni známe ty formulky o tom, jak je to neuvěřitelně filmové, mistrovsky napínavé, geniálně minimalistické, že každý záchvěv chlupu v nose u Rodena představuje zcela nový význam a že je to zábava jenom pro inteligentního diváka. Ono to není zas tak božský. Nebo jsem na seriál příliš inteligentní. Navzdory ódám na subtilnost si myslím, že často je to dost polopatický a předvídatelný (zatím hodnotím po šesti dílech), že herecké projevy jsou zbytečně násilné. Taky by mě bavilo, kdyby se na program dostalo trochu více opravdové psychologie, ale to je věc vkusu. Takže já jsem hrozně potěšen, že tu něco takového vzniká, s radostí to dokoukám, doufám, že mě závěr seriálu rozdrtí a přeji HBO, aby pokračovali ve svém snažení a příští rok třeba i zkusili něco svého.

    • 24.9.2011  05:44

    Charlie Day jakožto herec a spoluscenárista jednoho z nejujetějších, politicky nejnekorektnějších, nejpodvratnějších a hlavně nejzábavnějších autorských seriálu It's always sunny in Philadelphia pro mě byl velkým příslibem. Zvrácené oživení Hitchcockova tématu zní taky slibně... Režisér Seth Gordon se ujal párkrát režie v neuvěřitelně zábavných progresivních seriálech současnosti. Mluvím především o meta-seriálu The Community a americké verzi mockumentu The Office a také v (podle mě slabším) oceňovaném seriálu The Modern Family.... Každopádně tohle slibovalo čas strávený fakt v dobré společnosti, tihle lidé prostě nehrají podle pravidel a dokáží z toho vytěžit maximum... Jenže tohle je naprosto obyčejný hollywoodskou impotencí semletej seriál. Komedie, která má mnoho dobrých momentů, řemeslně celkem dobře funguje, ale vlastně se nijak výrazně neodlišuje od mnoha dalších ptákovin, které z podobného žánru lze vidět. Nijak výrazně se to neodlišuje například od Date night (přestože Horrible Bosses není tak ulítlý a trochu lépe funguje).

    • 17.9.2011  23:15

    Je už takovou mojí perverzí, že jsem ohledně Dana Browna docela sečtělý... Nejprve Šifru, protože byla trendy, potom Andělé a Démoni, protože jsem je dostal a potom Ztracený symbol, protože mě zajímalo, jestli Brown nenarazí opět na nové dno... ;) Dan Brown je možná šikovný ve vytváření historických chatrně fungujících skládaček, přiznejme, že je i docela nadaný na psaní knih, které jsou psané směšně jednoduchým a mimořádně čtivým stylem stylem, ale nesmíme opomenout skutečnost, že je to tak trochu hlupák.. Při čtení jeho knih se mi často stává, že jsem pár kroků před vypravěčem. Kouzelný v tomto ohledu byl Ztracený symbol, kde se mi podařilo uhádnout dvě zásadní odhalení v polovině knihy - u jednoho si stačilo položit otázku: kdybych byl spisovatel, kam bych schoval ve Washingtonu poklad? :) Krom toho samozřejmě z knih řve snaha o trapnou sebestylizaci autora do své hlavní postavy a konstrukce děje a postav na těch nejohranějších klišé. Zatímco šifra mistra Leonarda mnohé mate falešným zdání velkých odhalení, těžké literatury a hlubokých pravd o našem světě, Andělé a démoni jsou sympatičtější ve své totální přehnanosti... Postavy tam chodí v CERNu po stropech, cestuje se superletadlem. Zde ani hlupák nepředpokládá, že čte nějakou velkou literaturu. Film vlastně dopadl tím nejhorším možným způsobem. Ponechává si hloupost, klišé, jednoduchost, banální styl, povrchní hru na emoce... Film se vedle toho, ale zbavuje těch největších nesmyslů - tím se dosahuje jakési větší věrohodnosti. Zároveň je to velkej film, drahý efekty a celkově se to snaží působit dost epicky. Takže máme hloupý film v nablýskaném kabátku, který se zbavil všeho, co by ho mohlo přímo usvědčit z jeho špatnosti... Samozřejmě je to zábava, řemeslně to funguje skvěle... Ale je to dost laciná zábava a dost hloupá zábava - přesně ve stylu toho nejhoršího a nejsterilnějšího, co může Hollywood produkovat. Knihu si už tak moc nepamatuji, ale mám dojem, že se Brown snaží být většinou podvratnej, snaží se napadat církev, dělá to dost hloupě a jeho argumentace není o mnoho lepší než při hádce s vesnickým ožralou po dvanáctém pivu. Vtip je v tom, že film se snaží být tak bezkonfliktní a poplatný, že se zbavil i tohodle lacině kritického vyznění... Na konci na nás mrkne vševědoucně kněz a nás zavalí teplo z toho, že ten bůh nás vlastně všechny miluje a vše je v pořádku. Takové libůstky jako hříchy bývalého papežem, to ve filmu vůbec není. Takže tenhle film se snaží svojí nekonfliktností prodat americkému (nebo řekněme raději konzervativnímu) publiku. Je nebezpečně bezpečný....

    • 17.9.2011  18:11
    Nocturno (1934)
    *****

    U Extase jsem měl problém se zvukem, který občas shazoval určité scény. Tady mi přišlo, že už zvuk funguje. Jinak samozřejmě opět naprosto impozantní práce s obrazem. Ve výsledku je to docela jednoduché melodrama (jako ostatně ostatní věci od Machatého), ale ty filmy od Machatého mě umějí zasáhnout.

    • 14.9.2011  00:08
    Oběť (1986)
    *****

    Tohle bylo neuvěřitelné překvapení. Netuším, proč jsem se právě tomuto filmu ve filmografii Tarkovského vyhýbal, ale byl to ohromný omyl. Nevím, jestli je to tím, že jsem zrovna Oběť mohl vidět na plátně z filmového pásu, ale jednoznačně nejsilnější zážitek z tvorby Tarkovského a samozřejmě jeden z největších filmových zážitků vůbec. Dlouho by se dalo mluvit o geniální kameře, mizanscéně atd. Ale já vlastně nedokáži napsat víc, tohle je nezbytné vidět a ne špinit slovem.

    • 13.9.2011  23:55
    Extase (1932)
    ****

    Nemohu si pomoci, ale myslím si, že Machatému uškodil zvuk. Všechny ty jeho geniální detaily, paralelní montáž a další pro něj typické výrazové prostředky - pro mě jakoby ztratily trochu na síle... Navzdory tomu stále úžasný film.

    • 11.9.2011  03:05
    Kabaret (1972)
    ****

    Překvapivě kvalitní film. Můj obdiv má především za to, že mě vyvedl z omylu očekávání přezdobeného muzikálu, který těží dílem z písní a dílem z tematu nácků. Samozřejmě obojí tam je a funguje to jako atrakce - nejvíc pak přestylizovaný avantgardní kabaret s tváří vševědoucího Joela Greye, ale mimo to mě mile překvapila všudypřítomná podvratnost filmu. Mnohdy moc pěkné záběry, jednotlivé scény často šly radikálně proti očekávání, velmi citlivé práce s náznakem, s nedoslovností a celkově dějová struktura, které se vymykala tradičním šablonkám...

    • 7.9.2011  05:20

    Možná první film od Soderbergha, který se mi opravdu líbil. Jeho komerční filmy mě vlastně vůbec nezajímají a jeho nezávislá tvorba mě nikdy nijak nezasáhla. Girlfriend Experience se nebojí trochu experimentovat - samozřejmě neříkám, že ta zcizenost, vystavění děje, záběry atd. jsou geniálně objevný. Ale dost mi to vyhovovalo. Myslím, že Soderberghovi se podařilo naplno využít možnosti média a nechal ho mluvit svou řečí. Právě v tom, že nemůžu vyplivnout o čem film je v pár jednoduchých větách a klišé, nacházím velký plus...

    • 4.9.2011  21:01

    Má vášeň pro Freuda se v tomto případě střetla s mou nenávistí vůči životopisným filmům. A nedopadlo to vůbec špatně. Děj je zde vystavěn kolem Freudových začátků a jeho střetu s pacientkou Annou O., na které postupně staví své teorie. Příjemným bonusem pak je Hustonova režie a jeho expresivní práce s formou obzvlášť ve snových sekvencí. Přestože film pěkně vypráví příběh Freuda a psychoanalýzy v plenkách a plní tak vše, co by se od podobného filmu dalo čekat, stále zde chybí něco, co by z filmu dělalo zásadní umělecké dílo. A proto je film pouze zajímavým, poučným a kvalitním filmem od režiséra mnoha geniálních žánrovek.

<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace