PunyHumanNo2

Zařadím se ke skupině, která má ráda vyprávění prosté jinotajů, zrovna jako Ron Swanson a jeho Moby Dick, příběh o chlapovi a jeho čiré nenávisti k velrybě. Populární estetika green apocalypse, postavy poplatné západnímu netflix&chill publiku a jeho zálibě v sebepoškozování, psychické labilitě a touze umřít, zkrátka ideální účastníci zájezdu do nevydařené Zóny, ve které selhaly armádní týmy, a která se rychle rozrůstá se a možná pohltí planetu! Ale žádný spěch, v naší skupině expertů jsou chytří vědci, sahají na všechno bez rukavic a trpí ztrátou paměti, protože nikoho nenapadlo vzít si papír a psát si co se stalo uběhlého zapomenutého dne - naštěstí předchozí skupina na ně myslela a zanechala jim dostatek found footage - na rozdíl od našich suterénů, kteří se triviální dokumentací expedice neobtěžují, protože si věří natolik, že budou tou poslední grupou, která rozlouskne záhadu majáku. Don't research, just nuke. Příběh je pro jistotu vyprávěn pomocí flashbacků, abychom minely mohli svést na nespolehlivého vypravěče, a úplně zničili ekonomii postav, neboť se hned na začátku dozvíme, že se nevrátil nikdo... veškeré napětí v tahu. Až jednou přežijí všichni, tak to bude teprve překvapení. Směšné zamumlání o refrakci a Hox genech je snad horší, než kdyby všechno svedli na čaroděje z majáku. Hlavně, že ekosystém vypadá cool a z brázd po žiletce vyrostou kytičky. Nad pobíháním bez ochranného oděvu mávnu rukou, vidět obličej postav je důležitější než jejich zdraví, to, že pacienty hlídají ospalí strážní též, přeci jen záchrana světa nemá až takovou prioritu... ale že není rozpočet ani na svítilny na zbraně? Eh, stejně by byly k ničemu, bo refrakce. Nejzajímavější scénou se tak stává horor zhruba na úrovni populární creepypasty: Holčička si hraje ve svém pokoji a slyší, že jí volá z kuchyně matka. Tak vyrazí ke schodům, aby sešla dolů za matkou. Vtom ji ale uslyší volat z patra: „Nechoď tam! Já to slyšela taky.“

Pro mě zklamání, u hororu se chci bát, ne spát a doufat, že chrupáním nepřilákám emzáky. Nikdo s nikým rok nemluví, navzdory blízkosti vodopádu a nutnosti vyříkat si vnitřní bolístky. Během celého těhotenství se nikdo nenamáhá pořádně zatlouct všechny hřebíky a přijít s lepším plánem, než zavřít nemluvně do krabice, nejspíš ho chtěli vytáhnout tak za tři, čtyři roky. A v okamžiku, kdy si říkáte, že se konečně začne něco dít, klik klak, závěrečné titulky.

Německý hacktivistický bráška Watch Dogs, v mikině s kapucí, Anonymous maskami a podbarvený elektronickou hudbou. Čtyři hvězdy, protože mě taky dostali, když už to vypadá, jak lze všechno zajímavé během posledních 15 minut poslat do kopru... A ono ne.

Neexistují nehody ani náhody, jsou jen kousky skládačky, které nevidíme. Příjemná konverzačka, která je přesným opakem spisovatelského pravidla show, don't tell; vystačí si s jedním lokálem a lidmi, ochotnými pro ukojení chtíče a jednoduchá řešení upsat duši ďáblu. Nebo jenom přepečlivému účetnímu reality, kdo ví?

Pokud vám nevadí, že přijdete o trochu cyklozávodění, parkurování a přehnanou vážnost bez stopového množství nadsázky, a zároveň snesete občasné nabodnutí na větev či rezavou trubku, tak si raději s Larou dejte dostaveníčko ve videohře z roku 2013.

Smutný příběh o tom, jak prázdná jsou vítězství, pokud je nemáte s kým sdílet. Být Marvelem nedotčeným divákem, tak musím fandit postavě stíhané svým minulým selháním, ekoteroristovi snažícímu se zredukovat populaci přelidněného MCU. A že je to zapotřebí, napěchovat prakticky všechny postavy do jednoho filmu a ještě divákovi připomenout, že se chystá Captain Marvel, to už dá zabrat. Co na tom, že většina z nich sotva prohodí dvě repliky, a mile impotentní Hulk se ujme role disneyovských comic relief zvířátek, fanouškům i tak zvlhnou ponožky. Uvidíme, jestli se i druhá nekonečná válka vytáhne, nebo stráví polovinu filmu zoufalým sumarizováním ve style „v předchozím díle jste viděli“.

Pod vězeňským dramatem si představím něco jako Felon (2008), a ne laciný exploitation snímek s přehnanou stopáží.

Nic se nemá přehánět, a přemíra nostalgie je stejně nezdravá jako escapismus. Zábavný odlehčený snímek, kde se nikdo netrápí mrtvou tetou. Při rozhovoru s korporátem, kterému našeptávají do ouška, vám možná přijde, jako by hrdina mluvil přímo k producentům. Je fajn mít film napěchovaný tunou odkazů, od Waynova světa, Batmobilu, Harley Quinn a Sphere of Annihilation až po Tracer, Godzillu a Gundam, kdyby se nejednalo o samoúčelné vycpávky, bez kterých by film neměl moc čím zaujmout, a kdyby některé z nich nebyly zcela mimo. Třeba Iron Giant je ikonický pro pacifistické poselství (I'm not a gun), ale ne, tu máš mecha mlátícího všechny kolem sebe, rad, ne? Nicméně přinejmenším hororová minutka během hledání druhého klíče potěšila, iR0ck byl parádní a ke konci se stejně zaradujete jako Historici, kterým vůbec nevadí, že zrovna přišli o zdroj příjmu. Hlavnímu hrdinovi by bylo sice snazší věřit, kdyby randil s dvousetkilovou pařankou, neměl půl miliardy na účtu a nebydlel v jediném městě, kde i bezdomovci mají solidní připojení k síti, ale i tak, ***. A teď padejte ven na sluníčko, nolifeři.

Marvel nepatrně pozměnil formulku a pustil se do projektu, který by mohl pohodlně existovat i mimo superhrdinské universum. Kdysi dávno v předaleké pan-Africe, Hollywoodsky přebarevné a žijící tradičními rituály, proběhne střet dvou nečernobílých pohledů na svět a proti sobě se postaví expanzionistický militarista s nesobeckým úmyslem podělit se o vyspělou technologii se zaostalejšími částmi světa, jako jsou americká předměstí, za cenu menší genocidy a izolacionistický monarcha, který se chce držet zuby nehty prastarých zvyků i v jednadvacátém století, a nechat lidi, ať si za svoje problémy a úmrtí mohou sami. Až tu typické MCU prvky v podobě gamblera Stana Lee či žertíků o sešrotování ufo Cadillacu působí nepatřičně. Řešení konfliktu je však nabílední: neshoda dvou pohledů na věc je vyřešena nosorožčí kavalérií, rozjímáním s mrtvými předky a mano a mano soubojem, kdy vítězná kočkovitá šelma bere vše. Do devadesátkových výšin slibovaných zahraničními recenzenty film nevytáhne ani Andy Serkis, přesto Panter rozhodně neurazí.

Nedoléčená notorička a latentní pedofil si rozhodli adoptovat narušenou dívku bez dokladů, odkudsi z tajemné hic sunt leones sovětské republiky, a nijak je nerozruší, když se kolem nich dějí samé nešťastné náhody, začnou se pomočovat nejen sousedovic děti a dramatická hudba hraje i při otvírání lednice. 2 za zvládnuté řemeslo a herecké výkony