Tristan Rafael

Quarry je přesně ten typ anti/hrdiny, kterej je šitej přímo na míru mýho srdceoka. Mlčenlivej, zadumanej, stále trpící, takřka na pokraji celkovýho kolapsu, permanentně zmítanej post-traumatem a totální dezorientací, těsně před ničivým výbuchem a sebezničením, což z něj činí neuvěřitelně odolného misantropa (Quarry, right?), ačkoliv pomalu odkrývaná Macova introspekce mluví o opaku.. A to mě pohltilo.. Společně s nádhernou výpravou, s nesmírně parádním soundtrackem a podmanivým jižansko syrově-pulpovým Memphisem.. Quarry je mučedník a ač je tenhle špinavej chlapák šmahem k odsouzení na první dobrou, on je jeden z těch nejcharakternějších, a ta oscilace, jenž se pne celou sérií, je bravurní, do posledních chvil čekáme na Macovo rozhřešení či zatracení... Poslední scénou se pro mě série stala nesmírnou kultovkou, protože ta scéna je jako zastavení v čase.. nostalgickej pohled do minulosti... a ještě víc melancholickej do budoucnosti... Ale mezitím, Mississippi plyne dál a to je Elevatio Animae.. Mac Conway a Rust Cohle, dvě nejlepší seriálový postavy posledních let, není divu, že jsou si tak mnoho podobní.. Díky za Srdcovku - Cinemax*