Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Hudební

Poslední recenze (7)

plakát

Faun & Eluveitie: Gwydion (2022) (hudební videoklip) 

Ten starý vousatý muž (v roli čaroděje Gwydiona z velšské mytologie, viz Mabinogi) je antropolog a etnobotanik s obdivuhodnými znalostmi, poslední dobou bohužel hlavně mediální celebrita (šamanismus atp.), čímž skutečná podstata (i jeho knih) uniká –⁠ a tenhle videoklip tomu moc nepomáhá. V češtině mu vyšly asi dva tucty knih a rozhovor s ním (který jsem díky! moderátorce nedokázal dokoukat) je k dohledání v archivu DVTV. Jinak videoklip, ve kterém se záběry na kapelu prolínají se záběry na Gwydiona. Podobných je bezpočet (za Gwydiona si stačí dosadit třeba polonahé dívky v klipech amerických rapperů nebo cokoliv jiného u rockových kapel atd.). Jestli byly někdy videoklipy zajímavé(?), teď už nejsou. Ale spíš nebyly nikdy.

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Výjimečný film, to v každém případě. (Klimovův Jdi a dívej se je jinde, netřeba srovnávat.) Zaměřím se ale na něco jiného a jen na to, drobnost v rámci celku, vytržená z celku a svým způsobem malicherná, ale bolestivá. /// Tedy (a mluvím za sebe): Obrovské množství skvělých scén, ale naprostá většina z nich je zničena zběsilým střihem a nezastavitelnou kamerou (pořád někam najíždí a odjíždí, nejde mi o pohyb, ale o zbytečný / nepřirozený / násilný pohyb – proč? to němůže chvíli vydržet na místě?) Čím víc střihů, tj. čím víc uměle navozené akce, tím větší šance na úspěch v Americe, tedy tím větší šance na Oscara? A kamera, hned na začátku, když kluk (ponechám ho bezejmenného, na jméno by si každý měl počkat na konec filmu) pouští po potoce loďku, jaký je důvod tu kameru zvedat do tak obrovské výšky? A jde to dál, prostupuje to celým filmem. U žádného jiného filmu jsem tyhle věci nevnímal tak ... bolestně? nebily do očí. Tohle není nějaká komedie, nebo co já vím, akční film (ne v převážné části, jsou tam výjimky a tam je to v pohodě), tam by to nešlo, resp. tam to být musí, ale tady časté střihy ruší při sledování, člověk nemá šanci se do toho zakoukat. Tohle bohužel zastiňuje (připomínám: mluvím za sebe!) to podstatné, čemu se v tomhle komentáři nevěnuju a měl bych. /// V každém případě se zdaleka neshodnu s většinou recenzentů nejen tady (tedy "recenzentů" nutně v uvozovkách, sám do té skupiny patřím), ale i jinde; co se mi líbí se tu nelíbí a naopak. Je hezké, že toho postavy moc nenamluví, jen víc takových filmů (v mainstreamu). Je hezké, že tam není téměř žádná hudba, kromě té, která je součástí děje. O údajně přehnaném násilí nemluvě, proboha... Atd. /// Kosińského knihu jsem nečetl.

plakát

What Happened Here? (2011) 

Tohle není film o Trockém, hraný nebo dokumentární, takové už natočeny byly. "I had a different kind of film in mind... a film about a trip I took to find out what I thought." Tohle je film Roba Nilssona o Robu Nilssonovi projíždějícím nočními ulicemi svého rodného města - Rhinelander ve Wisconsinu - "which was established around the same time in the middle of 19th century as Koloniya Gromokley (and) is still here. And Koloniya Gromokley has totally disappeared." Nilsson Trockého život shrne v několika větách, víc není třeba. Filmová esej ve formě road movie, ve které Nilsson s ukrajinskou tlumočnicí bloudí (škodovkou, pokud chcete znát Nilssonův názor na toto auto, doporučuji jeho knihu Wild Surmise; při druhé cestě auto vyměnil, doprovází jej nyní také americký kameraman) po ukrajinském venkově, ne a ne najít TA místa, každý je posílá jinam (ale každý všechno ví s naprosto přesností). Co si dnes obyvatelé těchto zapomenutých míst myslí o Trockém? Vzpomínají na něj? (nevzpomínají) Těm, kteří o něm něco řeknou (že si pamatují), se moc věřit nedá, všechno je zprostředkované, jestli někteří z nich žili, v té době to byly malé děti (Trockého poslední odchod do exilu: 1929, což ale patrně není rok poslední návštěvy konkrétně této oblasti; film vznikal v letech 2007-2009, kolik těm lidem tehdy bylo?). Takže lidi mluví o sobě, ale o nic jiného nikomu nejde, v každém případě ne Nilssonovi. Tohle není film o Trockém, ale o místě, odkud pocházel (Gromokly, Janovka, Bereslavka). Tato místa nyní neexistují (vyjma Bereslavku), ve 30. letech se z nich stal kolchoz, v 70. letech zrušený coby neproduktivní, zůstatky později rozkradeny (vyvrácený a rozbitý náhrobek Trockého matky budiž výjimkou, vodítkem, kde se něco nacházelo). /// V každém případě ať už se na Trockého díváte (/-me) jakkoliv, přinejmenším mu nemůžeme upřít obrovské spisovatelské nadání. Nilsson se k němu dostal díky autobiografické knize My Life (v originále Моя жизнь, u nás pod názvem Můj život před několika lety vydala Academia), kterou nelze nedoporučit. Čte se to samo (ale je třeba k tomu přistupovat opatrně). /// Takhle film funguje skvěle; nijak jinak se fungovat nesnaží.

Poslední hodnocení (6 249)

Agáta Jaromíra Soukupa (2022) (pořad)

odpad! 27.09.2022

Kancl - Work Experience (2001) (epizoda) (S01E02)

22.09.2022

Monty Pythonův létající cirkus - Man's Crisis of Identity in the Latter Half of the 20th Century (1969) (epizoda) (S01E05)

18.09.2022

Monty Pythonův létající cirkus - Owl-Stretching Time (1969) (epizoda) (S01E04)

18.09.2022

Kancl - Downsize (2001) (epizoda) (S01E01)

18.09.2022

Monty Pythonův létající cirkus - How to Recognise Different Types of Trees from Quite a Long Way Away (1969) (epizoda) (S01E03)

17.09.2022

Monty Pythonův létající cirkus - Sex and Violence (1969) (epizoda) (S01E02)

17.09.2022

Monty Pythonův létající cirkus - Whither Canada? (1969) (epizoda) (S01E01)

12.09.2022

Co jsme komu udělali? (2014)

11.09.2022

Reklama

Poslední deníček (1)

Člověk jako konečný produkt (W. S. Burroughs)

„Člověk je totiž opravdu konečný produkt. Ne proto, že homo sap je vrcholem dokonalosti, před nímž se Bůh zajíkl a s posvátným obdivem vydechl: »Více již nesvedu!« — ale proto, že je neúspěšným experimentem, který uvízl v biologické slepé uličce a řítí se k neúprosnému zániku.“

William Seward Burroughs, Západní země (Maťa 2004, přel. Josef Rauvolf, s. 58)

Pro zajímavost v originále takhle:

"For Man is indeed the final product. Not because homo sap is the apogee of perfection, before which God himself gasps in awe — »I can do nothing more!« — but because Man is an unsuccessful experiment, caught in a biologic dead end and inexorably headed for extinction." (Penguin 1988)

 

A pro zajímavost (II.) slova jednoho zahradního architekta:

„Můj vztah k přírodě je místy silnější než k lidem jako druhu, kterého si nevážím, považuju lidi za zbytečně přemnoženej druh, slepou vývojovou uličku, (…).“

Vratislav Brabenec, Sebedudy (Vokno 1992, s. 12)

Reklama

Reklama