Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (666)

plakát

Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023) 

Prostě ne. Fantasy žánr tohoto střihu mě dlouhodobě totálně míjí a nebaví a D&D to jen potvrdilo. V jádru nejde o špatný film, jen když vás něco z principu spíš štve, tak se jen horko těžko naladíte. Oceňuju některé zajímavé momenty (únik druidky, finále), které dovedou být napínavé a je vlastně s podivem, že po hodině a půl zaměnitelné nudy se člověk o postavy nakonec začne zajímat. Jinak ale stačilo, dvojku nepotřebuju. 6/10

plakát

Babylon (2022) 

Způsob, jakým Chazelle umí koncipovat jednotlivé střihové montáže nebo například celý půlhodinový prolog, je naprosto dechberoucí. Vlastně kompletní úvodní pasáž je možná jednou z nejlepších, které jsem v životě viděl. Necítil jsem sice takovou osudovost a neměl tak rozervaný srdce jako u La La Landu, ale i tak musím uznale pokynout nad tím, jaký má Babylon při svých 3 hodinách stopáže drtivý tempo. Řada devadesátiminutovejch akčňáků by mu mohla závidět. 8+/10

plakát

Na nože: Glass Onion (2022) 

Jednička je samozřejmě výš a prakticky na hranici geniality. U pokračování bych se nebál klidně 20 minut stříhat, případně víc zašmodrchat závěrečný rozuzlení. Nicméně i tak jsem vážně spokojenej, Johnsonova hra s perspektivou vyprávění mě moc bavila, podobně jako další bizarní skladba postav nebo tučná výprava. V rámci žánru pořád jednoznačně nadstandard. 7/10

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Jednička je prostě lepší. Údernější, s ikonickými momenty a závěrečnou řežbou, která i dnes strhne jako v době premiéry. Pokračování je pro mě vlastně jen přemostěním ke třetímu dílu. Technicky naprosto skvostný film, kterému ale v jádru chybí onen X faktor prvního dílu. Měřítko je pořád maximální, podvodní svět fascinující a třeba úvodní akční scéna přikove člověka do sedačky. Pak už ale film díky Cameronovu vypravěčskému umu pouze moc hezky odsýpá, nabízí neuvěřitelné obrazy, nosné motivace hrdinů a nebojí se tnout do živého, svým finále je ale oproti předchůdci vlastně dost podhulenej. Dějový "rozřešení" se záporákem mi taky úplně nevonělo. Ve finále tak vlastně jen velmi dobrý film, u kterého si nemůžu pomoct - s potenciálem, který hlavně celý podvodní svět nabízel, se dalo naložit mnohem líp. Asi se toho dočkáme v dalších dílech, dvojce to ale zbytečně škodí. 8/10

plakát

Vstupenka do ráje (2022) 

Nemám s tím filmem nejmenší problém. Nehraje si na něco víc, v řadě míst se nebojí přiznat, že je vlastně pitomej, ale po většinu stopáže baví. Navíc hezcí lidi na hezkých místech mu taky zrovna neškodí. Možná povrchní kritérium, ale u Vstupenky do ráje by nějakou hloubku čekal jen blázen. Prima věc.

plakát

Jan Koller: Příběh obyčejného kluka (2022) 

Pár hodin po zhlédnutí si bohužel pamatuju jen otravnou písničku Marka Ztraceného a pokus o hranou scénu při product placementu Penny Marketu, což asi není ta úplně nejlepší vizitka. Dokument, který ničím moc nevyniká, ale uběhne i přes delší stopáž vcelku svižně.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Co to proboha mělo být? Nekoukatelná infantilní sračka, která nikdy neměla vzniknout. Marně jsem hledal něco jako scénář, humor, osudovost nebo snad sympatické postavy. Čtvrtý Thor je suverénně nejhorší marvelovkou, která mě po většinu stopáže akorát urážela. Považuju za skandální, že za toto chce někdo v kině peníze. Adekvátní by byl spíš pořádnej výprask Mjolnirem všem zúčastněným. Totální úpadek, kterej dává poměrně zásadní signál, že Marvel se ve svých celovečerácích už vyčerpal. 3/10

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Výborná záležitost, která po všech stránkách vrcholí ve své druhé části. Něco tak skvěle vypointovaného a zároveň neskutečně vtipného se jen tak nevidí. Do té doby absolutní jízda, která však v poslední části začne trošku kulhat. Třetí kapitola by zasloužila zhruba 20minutový řez, pak by byl Trojúhelník smutku zřejmě filmem roku. I tak ale velká spokojenost. 85 %

plakát

Král Richard: Zrození šampiónek (2021) 

Zdařilá věc. Vlastně je to paradox, Williamskám jsem nikdy nefandil (spíš naopak), zároveň by se mi asi líbilo, kdyby so film vybral pro jejich vyobrazení delší časové období (určitě víc směrem do současnosti). King Richard ale baví od začátku do konce, 2 a půl hodiny už hodně dlouho neuteklo tak rychle. Rád někdy kouknu znovu.

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Úplně v pohodě. Bavil jsem se fakt slušně, takže příjemných 7/10. Chápu argument, že film potenciálu multiverza využívá hrozně málo, na druhou stranu takhle aspoň drží pohromadě. Bezproblémová jízda, na které mě vytáčela jen nesnesitelně přehrávající Elizabeth Olsen.