Oktavianus

Oktavianus

okres Praha
http://www.tyden.cz/autori-tydne/david-lancz/

49 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 17 24 32
    • 11.11.2016  17:26
    Příchozí (2016)
    ****

    Nechce se mi věřit, že tu všichni spolkli tu zoufale průhlednou pointu, patrnou po polovině filmu více než zřetelně. Ale tím se vysvětluje zdejší chvála na inteligenci filmu. Kdepak, Příchozí nejsou inteligentním filmem, jen si na něj hrají a hrozně rádi by jím byli, ale je to marná snaha, která sice zdejší publikum s inteligencí akvarijních rybiček může ohromit, ale nevěřím, že kdokoli by o tom přemýšlel doopravdy, nechá se tak lehce nachytat. Ovšem neznamená to, že by šlo o špatný film: především první půle filmu, mysteriózní kontakt s mimozemšťany, se svou spiritualitou vyrovná i Blízkým setkáním třetího druhu a působí skutečně velkolepě. Při prvním doteku s cizí civilizací jsem se cítil vzrušeně stejně jako hrdinové filmu. Jenže právě ona psychologická rovina, tak neumětelsky provedená, Příchozím strašně sráží body. A je to škoda. Mohl to být jeden z nejlepších filmů roku, ale takhle... Edit po druhé projekci: musím hodnocení zvýšit. Byť za všemi výtkami stojím, tři hvězdičky byly příliš nespravedlivé.

    • 9.10.2016  23:21

    Hammer. Velmi slušný horor se vším, na co jsme v parádních atmosferických bijácích od kladivářů zvyklí: napětí, tajemno, spousta mlhy ze suchého ledu, nádherný studiový anglický venkov, který je daleko zajímavější než venkov reálný, kostýmní podívanou (tradičně se film odehrává v 19. století, konkrétně roku 1860). Tentokrát jde o staré dobré vúdú zombie, které mám mimochodem radši než ty postromerovské, živící se lidským masem či vybranými orgány. Námět a vůbec celý příběh tak trochu připomene White Zombie s Belou Lugosim. Jasně, logika někdy musela ustoupit příběhu (postavy jdou prostě náhodou tam, kde se něco stane, nebo že místní vikář má bohatou okultistickou knihovnu, což hlavní hrdina bůhvíjak zjistil), už vůbec nemluvím o tom, jak ochotně všichni hned začnou na zombíky prostě bez ptaní věřit, ale to k těmhle starým filmům patří. Důležitý je, že se divák baví - a já se bavil hodně. André Morell v roli ironického, cushingovského Van Helsinga pod jménem sir James Forbes stojí za sledování, chyba je, že to neplatí o dalších figurách. Michael Ripper se mihne jen tak epizodně, což je škoda. Ani dámská část ansámblu tentokrát - na Hammer - není povedená, i když potěší náznak vilnosti hlavního padoucha, který se hrne do olizování připoutané krásky na obětním stole. Škoda, že kamera cudně sjela pryč, docela by mě zajímalo, zda ji zprznil, či jen políbil. Nicméně - kvůli parádní atmosféře především hřbitovních scén patří tenhle film v hammerovské produkci rozhodně k těm lepším a hodně povedeným.

    • 5.9.2016  17:27
    Smrt ve tmě (2016)
    **

    Přemýšlím, jestli jsem náhodou nebyl na jiném filmu, když tady vidím ty nesmyslné chvalozpěvy. Ale ne, název i děj sedí, správnej film to byl. Tak dumám, zda jsem to teda na rozdíl od ostatních nepochopil (jako kdyby bylo co k chápání, já vím). Ale kdepak. Tak proč mi to přišlo jako zcela tuctový thriller, který bych čekal v půlnočním vysílání obskurních českých TV stanic (třeba Horror Film), ale určitě ne v kině? Třeba proto, že ani zdaleka to NENÍ ORIGINÁLNÍ nápad. To sledujete hororovou produkci posledních asi pět let, že jste podobnej námět ještě neviděli? Už třeba před sto lety se tři zloději vloupají do domu Hrůzného starce v Lovecraftově povídce - a povede se jim tam zle nedobře. A od té doby jich bylo docela dost. Souhlasit se dá s tím, že dobře natočený je pořádně dirty vizuál, kamera, Stephen Lang je ukázkovej magor a napětí nechybí. Jenže co dál? I vzhledem ke stopáži fakt, že jsem v závěru neposedně sledoval hodinky, kdy už bude konec té nudy, není pro film dobrým vysvědčením. Závěrečná půlhodina byla protahovaná, natahovaná, aby to mělo aspoň celovečerní rozměry, jenže zcela bez gradace, bez nějaké invence, celých 60 minut se ve filmu děje stále to samé - dědek honí nesympatický sígry. Nic víc. Žádná exploatace, jen dětinsky blbej vtip v závěru (spoileruju, leč nemůžu jinak) při pokusu o inseminaci. Kdyby se tohle ukázalo v teenage komedii, všichni to společně odsoudíme jako blbost. Ale tady se zdejší hodnotící tváří, že takovou kravinu asi přehlédli. Hm. Nemluvě o logických blbostech, které nemám chuť teď rozepisovat, to si schovám až pro popravčí recenzi v Týdnu. Suma sumárum, adorace tohohle filmu je neskutečně nafouklej hype. Je to blbost, která se řemeslně stěží vyšplhá k padesáti procentům, ale víc ani ťuk. A pro Alvareze po trapárně s názvem Evil Dead další palec dolů.

    • 21.7.2016  09:22

    Zábavný malý horor, komorní svým prostředím (dva interiéry - dům a byt) i způsobem natočení (v některých scénách se místo světel použily prostě jen svíčky nebo baterka a bylo to), ale poměrně hodně působivý. Straší se tu hned od začátku, na nic se nečeká a příběh rovnou jede. Pobaví i vystoupení Lotty Lostenové v úvodní scéně, hned je třeba si na kraťas Lights Out vzpomenout. A hlavně to strašení - to je natočené výborně. Každou chvíli nějaká lekačka, i kdyžř se už sem tam opakují motivy, ale hlavní potvora je zpodobněná skvěle, třebaže není většinu filmu vidět a je jen ve tmě. Ale takové ty ujeté neobvyklé pohyby a podobně, to je hodně, hodně znepokojující. Podobně jako "legenda jejího vzniku"... Jenže pak tu jsou postavy, dobře zahrané, ale strašně špatně napsané. Malej desetiletej kluk rozumuje nad podstatou odvahy. No jasně. Všichni vědí, co je poslední noc čeká, a stejně jdou spát každej zvlášť. No jasně. A to už vůbec nemluvím o těch neuvěřitelných klišé v dialozích a vztazích mezi postavami. Konflikt matka vs. dcera o tom, kdo koho opustil a proč. Jejich vzájemné rozhovory. Rozhovory sestra x bratr. A tak dál... ono to není divu, protože scénář dělal vedle Sandberga i Eric Heisserer, vysvětluje se tím ledacos. Škoda, jinak by to byl skvělý film. I takhle je velice, velice dobrý - ale když jsou rozhovory jedno velké klišé...

    • 22.6.2016  22:53

    Hektolitry kýče, tuny patosu a moře sentimentality. A k tomu postavy, z nichž některý jsou vyloženě na pád brady někam hodně hluboko - africký diktátor vede a komická dvojice starých vědců je hned za ním. A taky mě trochu mrzí, že starší postavy, tj. ty z prvního dílu, byly dost upozaděné za mladou krví, která byla mnohem živější - a to říkám jako někdo, kdo Hemswortha vážně nemá rád. Příběh je samozřejmě zoufale neoriginální, film se bere hrozně vážně a slibované destrukce vlastně bylo strašně málo. Jenomže... ona je to po čertech dobrá zábava. Celé dvě hodiny to frčí, postav je víc jak na orloji, ale každá má svůj smysl, a po vizuální stránce to až na pár okamžiků nemá chybu. Jasně, já to viděl na velkém plátně ve 3D, až to bude v televizi nebo na monitoru, zdaleka to tak asi nevyzní, ale to mě nemusí zajímat. A hodně mě baví, že se režisér v dnešní době nebojí přijít s myšlenkou, že válka občas smysl prostě má. S tím souzním. A jelikož jednoduché jednohubky v podobě letních blockbusterů mám rád se všemi klišé, co k nim patří (a že jich tu je požehnaně), nebojím se Novému útoku napálit čtyři hvězdy. Prostě pro jednou vyměňte art za popcorn, vypněte mozek (nutná podmínka!) a běžte se bavit. K létu to prostě patří.

    • 2.6.2016  14:54

    Už podruhé ve dvou dnech jsem dostal svým hodnocením starý klasický horor z čevrných čísel do modrých, což je mi vůči těm filmům trochu líto, ale nemůžu jinak... jako v tomto případě. Kdyby se v hlavních rolích objevili ti, od kterých by se to čekalo - Atwill a Lugosi -, mohlo to být daleko lepší. Jenže oba dostali jen malé role: Lionel Atwill byl jedním ze tří lékařů, kteří kdysi léčili beznohého a jednorukého majitele panství, a Bela Lugosi podivný komorník. Sice krásně melodicky deklamuje, ale je ho na obrazovce zoufale málo. To pak se klasické hororové schéma o vrahovi v tajemném domě plném lidí, kteří postupně vypadávají ze hry, rozplizne v ne právě zábavný film. Je to škoda, protože postupné nacházení mrtvol, jejich vytrčené zkrvavené ruce a podobně mají obrovský potenciál, vlastně atmosféru má film obecně hrozně dobrou, ale kromě ní nenabízí nic víc.

    • 1.6.2016  23:51
    Night Key (1937)
    ***

    Nakonec docela příjemný film, který byl sice úplně o něčem jiném, než jsem očekával (po Hladassově komentáři jsem byl připraven, že nepůjde o nic, na co jsem u Karloffa zvyklý, ale skutečnost byla ještě prostší), ale nakonec se mi tahle prakticky až pohádka s jediným sci-fi prvkem - elektronickým klíčem prakticky ke všem dveřím - docela líbila. Jasně, Borise Karloffa mám raději v poloze vraždícího monstra nebo alespoň zakázaným výzkumem posedlého vědce, ale k jeho mistrovství patří, že starého slepnoucího dobráčka zahrál stejně přesvědčivě a opět byl u toho výborný. Po delším čase je třeba také ocenit zajímavý námět. V první půlce jsem sice občas trochu zíval, koketování slečny Malloryové s tím správňáckým sekuriťákem (a navíc nebyl ani nějakej úžasnej herec) nebylo zrovna zábavné, ale jak se do situace začali vkládat další mafiáni, chytlo mě to a nepustilo až do konce.

    • 1.6.2016  16:24

    Cosi na pomezí mezi screwball komedií a mysteriózním hororem podle nejklasičtějšího mustru 30. a 40. let - tedy skupina lidí ohrožovaná v noci v tajemném domě záhadným vrahem. A je úplně jedno, že v tomto případě jde o novomanžele na líbánkách a vrahounem je uprchlý trestanec. Na tom celkem nezáleží, je to zaměnitelné a hlavně to nefunguje - tvůrcům se nepodařilo navodit ani náznak tajuplné atmosféry a po této stránce film zoufale selhává. Kupodivu jsem se několikrát pobavil žerty, které se v snímku objevují, a to jinak podobný infantilní humor rád moc nemám. Ale šéf policie, který píše pulpové romány, nebo profesionální kat, který chválí krky přítomných, že by se krásně věšely, mě naštěstí dovedli pobavit. Jinak je to ale bída s nouzí, a pokud se nesmějete rasistickým vtipům, předpokládám, že film ohodnotíte ještě hůř.

    • 1.6.2016  15:11

    Znesvěcovat hrob egyptské princezny se prostě nedělá. Pak si velekněz vezme s sebou do Ameriky oživlou mumii a pomstí se vám. Už třetí pokračování universalovské série o mumii mohlo těžko něčím překvapit, ale je standardně kvalitní - a za sebe musím vyjádřit spokojenost. Může nám připadat divné, že z hodinové stopáže prvních deset minut zabere rekapitulace předchozího dílu, ale s přihlédnutím k době vzniku to beru - televize nebyly, diváci šli na mumii před dvěma lety a najednou pokračování. Kde si mohli osvěžit paměť? Nikde. Tak to tvůrci udělali za ně. Lon Chaney se na plátně klátí po většinu času jako Frankensteinovo monstrum a taky tak skončí, jenom ne při požáru mlýna, ale honosného domu v koloniálním stylu. Zápletka klasická, unesená dívka v nesnázích klasická, její milý klasický, prostě všechno je jako přes kopírák. Ale to nevadí - časté záběry na vyjícího vlka probouzí docela příjemnou atmosféru a roztomile starosvětské dobrodružství stojí za to i napodesáté (nebo padesáté, podle toho, jak máte nakoukáno). Já jsem spokojen, oproti předchozímu dílu (The Mummy's Hand) ještě o kousek lepší.

    • 1.6.2016  10:51

    Jednoduchá jednohubka, která sice nepřináší nic nového ani zásadního do vývoje subžánru hororů s egyptskými mumiemi, ale kouká se na to příjemně, má to atmosféru a na rozdíl třeba od The Mummy's Hand je tam mumie dost a dost, takže je na co se dívat. Kharis sice opět směšně kulhá a je de facto jednoruký, protože pravačku má obvazy zafačovanou k tělu, ale jak už jsem u jiného dílu této série vzpomínal, jak mnoho se mumie podobá Frankensteinově monstru, tak závěr tohoto filmu s davem místních vesničanů (no, dobře, vesničanů - spíš obyvatelů univerzitního městečka, to vesnice moc nebyla) reminiscence na Frankensteina vyvolává ještě o mnoho víc (a přispěje k tomu i hudba). Lon Chaney si není pod vrstvou obvazu vůbec podobný, ale ničemu to nevadí. A ještě poznámku k závěru - přičemž se jedná trochu o spoiler - očekávaný happy end se nekoná. A to je velké plus. Za mě si to zaslouží potlesk. Potěší také John Carradin jako egyptský velekněz a Robert Lowery coby kladný hrdina a boyfriend nešťastné Aminy, Kharisovy reinkarnované nevěsty, je celkem sympaťák, což u kladných hrdinů nebývá tak obvyklé. Když tak nad tím přemýšlím, film bych ohodnotil kolem 70 procent, ale když vidím zdejší zbytečně přísné hodnocení, lupnu půlhvězdu navíc. Kharis si ji nakonec zaslouží.

    • 1.6.2016  00:21

    Ačkoli je každé setkání s Lonem Chaneyem a Lionelem Atwillem jako setkání se starými známými, tahle jednohubka moc povedená nebyla. Uteče až příliš rychle a nic se v ní vlastně dít nestihne. Doktoři léčí Dana McCormicka, jediného pasažéra z vlaku, který přežil nehodu, zatímco všichni ostatní byli zabiti elektrickým proudem. Hrdina se dostává do péče doktora Rigase, který Hippokratovu přísahu příliš nectí, a ten z něj udělá elektrické monstrum. Monstrum někoho zabije, je odsouzeno k smrti, prchne, zabije svého stvořitele a samo umírá. Tečka, the end. To je vše, víc tam fakt není. Z podprůměru to nevytáhne ani extra charismatický Chaney, ani Atwill, který nemá moc prostoru a vystačí si s jediným výrazem. Elektrické monstrum ani není nějak namaskováno, je to prostě jen rozcuchanější Chaney se světélkující elektrickou aurou kolem sebe.Děj nikde, dekorace ve studiu taky nic moc (přemýšlím, jestli Universal měl nějakej slabší rok, že nebyly peníze). Někdy se ono setkání se starými přáteli prostě nepovede.

    • 31.5.2016  23:38

    Zajímavý, skoro povídkový horor na motivy Poea a Stevensona. Má slabší chvilky, to jistě - návaznost na jednotlivé příběhy někdy trošku skřípe a působí poněkud násilně, herci vyjma Wegenera jsou trochu prkenní a je na nich všech (včetně Wegenera) vidět, že si filmaři v Německu na přechod z němého na zvukový film zvykali velmi, velmi pozvolna. I nalíčení spadalo ještě do předchozí éry. Na druhou stranu potěší stará dobrá hra se světly a stínem, v některých záběrech můžeme rozpoznat i pozůstatky expresionismu - a hlavně tam najdeme pár skutečně působivých scén. Poslední příběhový motiv okolo klubu sebevrahů byl naneštěstí zbytečně zdlouhavý, přesto v něm hezké chvilky byly. To ale není nic proti scéně v blázinci, kdy se podivná hostina zvrhává za tónů Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji v naprosto úchylnou seanci. Na to se dá jen dívat a hltat každý záběr, když hrdina, celkem otravný novinář, je více a více znepokojen, nakonec mu přítomní nedovolují odejít, objeví se nebezpečně vyhlížející nože... být všechny "příběhy" podobně silné, hodnocení by bylo daleko vyšší.

    • 31.5.2016  16:22

    Film nemá ani hodinu, rychle uteče - a to je asi dobře. Nestihne nudit a nedá tolik prostoru k přemýšlení, protože potom by každému došlo, co je to za roztomilou hloupůstku. V podstatě jde o to, že náš mladý pohledný hrdina míří za svou snoubenkou, jejíž tatík se jmenuje doktor Renault a - jak z názvu patrno - má nějaké tajemství. Má totiž i dost podivného sluhu, který tak jako divně vypadá (trochu jako hunchback z Notre Dame) a divně mluví... a tenhleten sluha, kterého třeba psi doslova k smrti nesnášejí, si dělá zálusk na doktorovu dcerku. To máme expozici, a teď se už může rovnou rozjet krátká béčková jízda (překvapivě od 20th Century Fox, tenhle film bych intuitivně hledal pod hlavičkou Universalu) se vším, co k tomu patří - vraždy, tajemný starý dům, laboratoř ve sklepení, kráska v nesnázích... Titulní hrdina je tak trochu mix mezi dr. Moreauem a dr. Frankensteinem, a vůbec tento film se Frankensteinovi v některých ohledech - třeba v závěru - i tak trochu podobá. Leč se na to nejdříve podívejte, abych vás nemátl, protože toto mé tvrzení může být dost zavádějící. Ale co nadělám, když nechci otevřeně spoilerovat. Zkrátka a dobře: není to špatné, je to zábavné a naštěstí to nemá ani o minutu navíc.

    • 31.5.2016  15:36

    Velmi příjemné překvapení, s hodnocením bych se pohyboval okolo 70 procent, tedy silné tři hvězdy, skoro tři a půl. Vzhlůedem ke kraťoučké stopáži film nedokáže nudit, a jakkoli je první půle filmu - představení doktora Saavarda a soudní proces s ním - slabší a zdlouhavější, druhá půle, když ve svém domě znovuoživlý popravený vědec shromáždí všechny, kterým se chce pomstít, a začne je jednoho po druhém odpravovat, nemá chybičku. Může za to samozřejmě kdo jiný než Karloff, který vystřihl dalšího (jednou by mě bavilo spočítat, kolik jich bylo přesně) nepochopeného doktora, který ve jménu vědy zachází příliš daleko, až jej dostihne světská spravedlnost od lidí, kteří nepochopili jeho záměry, a on jim to pak vrací. Vsadil bych si na to, že polovina Karloffových rolí z žánrů horor/sci-fi bude právě taková. Navíc se na tyto role hodil trošku víc než jeho konkurenti Lugosi a Atwill, jimž onen vědecký zápal přecházející v šílenství kouká rovnou z očí, kdežto Karloff svou jemnou noblesou dokáže z diváka dostat i soucit a pochopení - i když většinou až v úplném závěru, kdy vědec umírá. Ale do té doby jako mstivý lékař je mnohem zábavnější. Už rozhodnutí, že bude co 15 minut zabíjet jednoho z lidí uvězněných ve svém domě, je zábavné, zvlášť když mu to začne vycházet. Bohužel tu, která by si to nejvíc zasloužila, blbku, co na doktora zavolá policii, už nestihne. A tak (podruhé) umírá další skvělý lékař, který na poslední cestě zničí všechny své objevy, a my si na transplantaci srdce a dalších orgánů museli počkat o pár desítek let později.

    • 31.5.2016  15:16

    Trošku slabší tři hvězdičky, spíš dvě a půl, cca 50 procent. Je to škoda, protože na Humphreyho Bogarta v klasickém mysteriózním hororu z 30. let jsem se dost těšil, ale právě on mě dost zklamal. A nemohl za to jen ujetej účes, kterým se tam pyšnil (asi aby nikdo nepoznal pravou identitu doktora Quesneho, což je samo o sobě dost neuvěřitelnej motiv). Bohužel sse tu ukázal limit Bogieho herectví - jako drsný chlapák na hraně zákona byl skvělý vždycky, jako distingovaný, ač vyšinutý vědec je prostě nepřesvědčivý. Být v té roli nějaká ikona Universalu té doby - Bela Lugosi, Boris Karloff či Lionel Atwill -, výsledek by byl asi o dost lepší. Už vůbec nemluvím o dalších postavách, hlavně dvojici hrdinů, ňoumovitý novinář a jeho o něco lepší kamarád doktor, to je taky slabota, ale to už v této době bylo obvyklé. Samotný motiv "vědeckého upírství" za účelem prodloužení života byl v této době relativně rozšířený, nešlo o žádnou novinku, a zpracování taky vázlo. Vlastně se Bogartovi nediví, že se později za tenhle film trochu styděl - to je sice možná trochu přemrštěné tvrzení, nicméně k chlubení tenhle kousek opravdu není.

    • 29.5.2016  23:33
    Escapement (1958)
    **

    Nevím, jestli je stejnojmenná novela Charlese Erica Maineho stejně nezajímavá jako tento film, ale vzhledem k tomu, že sám napsal i scénář, soudím, že patrně jo. Naprosto mě to nezaujalo - ani tématem, ani zpracováním. Sice jak Zelvopyr popisuje děj, zní to zábavně, ovšem zábavné to není. Navíc je hrdina velmi nesympatickej, takovej rádoby drsnej chlapák s hranatou tváří - beru, koncem 50. let, kdy se hlavní hvězdy té doby jmenovaly Jimmy Stewart a Cary Grant, produkci se líbilo obsazovat jim podobné herce - ale tady je ta imitace přespříliš vidět. Nepovedl se hrdina, nepovedl se ani padouch, alespoň hrdinka působí sympaticky. Nefunguje to. Dějově to sice odsýpá, hluchých míst není příliš, ale akce je to strojená a křečovitá a příběh na ní ztroskotává. Za mě palec dolů.

    • 29.5.2016  18:33
    King Kong (2005)
    ***

    Před dnešním sledováním Jacksonova opusu jsem udělal kardinální chybu - včera, právě během doby, kdy se mi tento film stahoval, jsem si znovu (pokolikáté už?) pustil tu nádhernou, dokonalou, okouzlující Schoedsackovu perlu z roku 1933. A dívejte se po něčem, co je takměř dokonalé, na přehlídku digitálních efektů a sentimentu. To byla prostě chyba. Jasně, potěší třeba to, na kolik je to podobné originálu (ne zas tolik, jak tu mnozí píšou, to ne, ale určité věty nebo scény), potěší i jasné odkazy na ten film (když na pódiu před vystavovaným Kongem tančí černošští herci v kostýmech domorodců, jsou dokonale přesně jako ty z roku 33, to jsem se potěšeně zasmál). Jenže jinak? První hodina (cesta na tajemný ostrov) skvělá, druhá hodina (dinosauři a vůbec všechno na ostrově) ujetá, ale pořád prima; jenže pak přijde třetí hodina zpět v New Yorku a ta je katastrofální. Jackson se dopustil jednoho obrovského a zásadního omylu, který jako jedno z mála převzal z té zpotvořené Guillerminovy verze: onen motiv citu (ne, to není "láska", jak se tu chytráci mylně domnívají) mezi hrdinkou a opičákem. Protože to dělá ze skvělého filmu sentimentální rozbředlost (klouzání po ledě v Central Parku - to bylo peklo) s nádechem trapnosti (opičárny Naomi Wattsové). Ale to u Schoedsacka není - tam je Kong monstrum, ďábel z džungle, divoké a nebezpečné zvíře. Tam teprve vynikne jeho velikost. Ale místo toho se Jackson dopouští podpásovek, jako je kýčovitá citová manipulace s divákem, a to je hra, na kterou ochoten přistoupit prostě nejsem. A na závěr si neodpustím ťafku vůči kritikům daleko lepších starých filmů z technických důvodů: pokud jim tolik vadí klasická animace pěkně postaru, nechápu, proč nevadí do očí bijící digitálnost filmů, jako je tento. Dinosauři, Kong, ale i starý New York - všechno to bylo tak moc počítačové a tak moc vidět, že to nemůžu brát vážně ani omylem. Používání stejnýho metru nezaškodí. Ale to bych po zdejších pitomcích chtěl moc, já vím.

    • 10.4.2016  13:39

    Jiný příběh, jiné vyznění, americký důstojník v hlavní roli a trošku málo gigantického varana v roli titulní. Oproti čistě japonské verzi z roku 1958 (tato je z roku 1962, jakkoli je to zde uvedeno chybně) provedl Honda docela dost změn - ale vlastně to vůbec nevadí. Pořád platí, že ta původní byla lepší, ale zas jen o trochu; mnohem víc mě těšila angličtina, než kdyby celý film byl jen japonsky, a s americkým hrdinou se jako divák mnohem lépe ztotožňuji než s tamními domorodci. (To bylo asi trochu rasistické, uznávám.) Zvlášť když má tak hezounkou domácí manželku. Trošku mi tu chyběla zapamatovatelnější Ifukubeho hudba (na rozdíl od původní verze!) a některé, pro kaiju tolik typické scény, třeba varanových demolic okolí, ale jinak šlo o docela příjemnou zábavu. Jinak bych v zásadě opakoval jen některé myšlenky z komentáře u filmu Daikaiju Baran, a tak zdejší koment ukončím.

    • 9.4.2016  18:34
    She Devil (1957)
    **

    Nenápadné hororové sci-fi (spíš to druhé, přece jen ta "hrůzostrašná" složka se prakticky nevyskytuje), které není špatné, je ale blbě napsané. To je hrozně vidět v předělech mezi scénami, kde místo aby na sebe děj plynule navazoval, je vidět scenáristovo (a režisérovo) tápání. K tomu horšímu patří místy úmorné dialogy (jako obvykle) a dvojice lékařů, kteří aplikují hmyzí sérum umírající krásce, kterou samozřejmě mladší z doktorů miluje. Kelly a Dekker totiž hráli hrozně staticky, jako dva strnulí panáci, kteří jsou na scéně pořád spolu, a vytvářejí tak sice protiváhu živelné Blanchardové, ale působí, jako kdyby sem zabloudili z nějakého buddy movie. À propos, Mari Blanchardová. Ta patří mezi klady tohoto snímku. Sice to není bůhví jaká herečka, ale aspoň je z jejího výkonu cítit nějaký život, a ve scénách, kdy bez skrupulí vraždí, je na ni skvělý pohled. Zaujmou taky její proměny vlasů, ke kterým dochází před vypjatou chvílí - zda je to pocta jekyllohydeovskému tématu, nebo prachsprostá vykrádačka, nejsem schopen posoudit, ale o tom, že She Devil se může směle zařadit do řady (pravda, daleko, daleko dozadu) za všemožné variace na Jekylla a Hydea, není pochyb. Jenže i v okamžiku vraždění kamera uhýbá, je to hrozně cudné, učesané a nezáživné - s čestnou výjimkou pádu auta ze skály, to je natočené velice dobře a patří to k tomu nejlepšímu z tohoto filmu. Jenže pak to přebyjí strašný díry v logice scénáře... a jsme tam, kde jsme byli. Jak zní tedy hodnocení jednou větou? Průměrné sci-fi, které je na můj vkus moc nudně natočené.

    • 5.4.2016  15:47

    Začíná to jako rozkošná blbůstka: za druhé světové války ztroskotá čtyřčlenná posádka amerického bombardéru na zapomenutý ostrůvek kdesi v Tichomoří, co není na žádný mapě, narazí tam na kmen sexy dívek, což mají být potomci kultu druidů, co před 2000 lety uprchl před Římany (!). Samozřejmě mluví perfektně anglicky, jsou to klasické sexy pin-up girls své doby, dokonalé účesy, líčení, třebaže žijí jako divošky a vrchol vynálezu je kopí, nemají žádné žádné svaly. Už vůbec nemluvím o tom, že ačkoli žijí zcela odloučeny od civilizace, mají jména jako Sandra. A tak dále. Jak bývá v podobných (zvlášť padesátkových) filmech zvykem, nejdřív se na vojáky dívají jako na nepřátel, ale potom se chtějí kamarádit a asi se projevuje i jejich nadrženost, navíc se velmi ochotně stávají "ženuškami v domácnosti", které šijí a záplatují Amíkům košile. Roztomilé, antifeminista by zaplesal (zaplesal jsem). Na ostrově ale žijí i pravěké potvory, a to ze všech období: dinosauři, což nejsou nic jiného než zadní projekcí zvětšené ještěrky, maximálně jsou na nich provázkem připevněny ostny a krunýře, a třeba i mamuti. Asi nepřekvapí, že se obejví vykradené záběry z tolikrát okradeného filmu One Million B. C., a to především při katastrofě na konec. Jo a taky tam žije kmen zarostlých vousatých a vlasatých mužů, kteří zase unášejí ženy, aby se s nimi mohli pářit a tak se množit. Až poteď to vypadá fakt zábavně, že to je taková ta zábavná kravinka, špatně zahraná, s tragicky klišoidními charaktery (platí hlavně u vojáků, klasika, mužný velitel, šprýmař, borec, co vzpomíná na domov, a tak dál). O levném provedení nemluvím, to někdy bývá ku prospěchu (samozřejmě čistě z mého pohledu), o to víc mě to někdy baví. Tady ale nějak ne. Asi za to může takovej ten tragickej podtón, co se nese celým filmem: fabule je vystavěna na tom, že jediný přeživší, zachráněný velitel bombardéru, leží v nemocnici a vypráví svůj příběh. Je tedy jasné, že kromě něj nikdo nepřežije, takže nejde o spoiler: a zahynou fakt všichni, na konci vybuchne sopka (jak jinak) a všechny pohřbí. Do té doby to byla roztomilá hříčka, blbinka, ale ten násilně naroubovaný katastrofický závěr, spojený s extra rychlým koncem (nevím, jestli došly peníze, režiséra to přestalo bavit nebo co vlastně), mi nějak zkazil dojem. Fakt jsem myslel, že filmu dám tři hvězdy (platné samozřejmě pro kategorii sci-fi z 50´), ale teď už nějak nemám chuť. Nevím, možná za čas změním názor.

    • 15.3.2016  23:18

    Karloffovi šli šílení vědci vždycky dobře. Nebo takhle - oni vlastně nebyli šílení. Většinou. Spíš to byli nepochopení géniové, zahořklí vůči světu a jejich touha po vědeckém poznání se změnila v posedlost. Podobně se tomu stalo i v tomto filmu, kdy se po smrti milované manželky doktor Blair pokouší nahlédnout za oponu smrti a komunikovat s mrtvými, fatalisticky se vydat tam, odkud není návratu - nebo se to zatím ještě nestalo - a nedbá varování, že zachází příliš daleko. "Vědecké" vybavení je docela legrační, v plné verzi jako předpotopní potápěčská kukla, ale stačí i obruč s anténkama na hlavu a cosi jako "seismograf mozkových vln" může začít pracovat. Ačkoli jde o jasnou studiovku, kulisové zobrazení Nové Anglie, kde se příběh odehrává, vypadá hrozně hezky. Navzdory všemu zajímavému, co jsem tu napsal, je kraťoučký film natočen poměrně řídce, Edward Dmytryk nebyl žádná režisérská hvězda a utopit film ve zbytečných dialozích byla prostě škoda. Protože postupující šílenství doktora Blaira a záhada mizejících lidí poblíž jeho sídla je nádherně brakovej námět, jehož potenciál v druhé půli pohřbila - navzdory zajímavému závěru - do absurdna vygradovaná ujetost.

    • 15.3.2016  21:54

    Nejčastější mustr pro horor v klasickém období 30. a 40. let je jednoduchý: uzavřená společnost v temném viktoriánském domě, kterou ohrožuje neznámý vrah. Film samotný není špatný, i když s Poem má společnou maximálně kočku, co se v nepravou chvíli objeví na nepravém místě. Skupina dědiců po staré paní je celkem standardní, žádné překvapení proti klasickému vzorci se nekoná, "navíc" je snad jen účast skutečné star v jedné z hlavních rolí (Basil Rathbone) a chybí už leda tak černošský sluha, co by byl zbabělej a "dělal humor". Ten chybí, a tak mnou tolik nenáviděnou komediální stránku zastává pouze Mr. Penny (v podání Hugha Herberta, to byl snad v té době populární komik), co se - podobně jako titulní černá kočka - v nepravou chvíli zjeví na nepravém místě a třeba přeruší zajíkavé vyznávání lásky jednoho z kladných hrdinů. Naštěstí docela vtipně, tak se ten humor dá přežít. Jinak nechybí nic, co člověk od podobného filmu očekává: tajemný dům, bouřku za oknem, tajné chodby, krásku v nesnázích, mlhu, šablonovité figurky, "překvapení" na závěr, kdo z ansámblu je vrahem... standardní klasika, která nemůže urazit. Ovšem výtku bych jednu, ale zato velikou: dát Belovi Lugosimu coby divnému zahradníkovi TAK MOC malý prostor, to je prostě chyba. Obrovská chyba.

    • 14.3.2016  00:22

    Ač dal jsem filmu dvě hvězdy, docela dlouho jsem uvažoval, zda přece jen nesnížím ještě o jednu. Nakonec jsem to neudělal, jakkoli měl-li bych být procentuálně přesný, Living Ghost ocením někde mezi 30 až 35 procenty, víc určitě ne. A to ještě značnou část procentních bodíků vyžene nahoru rozkošná Joan Woodburyová a její ne-realistická (sic) romance a jiskření s Jamesem Dunnem. O jeho postavě svérázného exdetektiva vlastně moc nevím, co si myslet - chvíli je to hrdina, chvíli komická figura, která moc humorně hrát nedovede (okamžik, kdy v křesle unikne Craigově noži, je tak směšně a trapně zahraný, že víc to nejde), o mnoho lépe se cítí v drsňácké poloze, ale tu mu zas moc nepředepisuje scénář. Vlastně scénář celkově nikomu nic moc nepředepisuje, jen spoustu dialogů, opravdu hodně mnoho dialogů - víc než jakákoli ze zde uvedených žánrových kolonek by sedělo "konverzační drama". A jak už to tak bývá, když to dramaturgové Universalu neukočírují, v dialozích se utopí zbytek filmu. A jak mě na začátku zajímalo, jak Walter Craig zmizel a kdo z něj udělal chodící zeleninu bez mozku, už po polovině filmu jsem si uvědomil, že je mi to vlastně jedno. To je vzhledem ke klasickému příběhu o vraždícím maniakovi v domě, kde jsou tajné chodby a spousta pokojů a samí divní lidé, prostě škoda. Ale je to tak.

    • 14.3.2016  00:10
    The Gorgon (1964)
    ****

    Hammer. A velmi originální horor od Hammeru, vlastně jeden z nejzajímavějších, co jsem měl v dosavadním nakoukávání filmů této mimořádné britské společnosti možnost vidět. Může za to samozřejmě titulní potvora a její zajímavé přesazení z řecké mytologie (to, že Megera nebyla Gorgona, vůbec ničemu nevadí a je hnidopišství se nad tím pozastavovat) do prostředí "jakési germánské země" (jak ostatně taky bývá dobrým hammerovským zvykem). Nezamrzí ani to, že ona "šokující pointa", co se za tím vším skrývá, je rozklíčovatelné až příliš brzy, přivítal bych trochu víc tajemna. No, nemůžu mít všechno. Proto jsem se zaměřil především na nikdy nekončící hammerovský souboj Cushing vs. Lee (tentokrát - a docela nezvykle - v opačném gardu mezi póly dobra a zla), což je pastva pro oči, protože oba byli géniové a je jich plná obrazovka, takže ostatní včetně Barbary Shelleyové jen přicmrndávají. Závěrečný souboj je pak třešničkou na dortu, který nepokazí ani to, že během průběhu "zkamenění" po pohledu na Megeru je namaskování tak krásné, ale výsledkem není kámen ani nic jej připomínající, ale jakási sádra. Jinak je zde vše, co každý správný hammerovský horor má mít: atmosféru, mlhu, opuštěné rozpadající se sídlo, neopakovatelný vizuál. Proto odpustím i tolik nechtěně zábavnou Megeřinu masku.

    • 13.3.2016  23:48
    Polednice (2016)
    ****

    Hned na začátek je třeba vyvrátit několik mýtů, co tu píšou lidi, kteří film zjevně nepochopili. Zaprvé Polednice rozhodně nesedí na dvou židlích - od začátku do konce je mysteriózním psychothrillerem, ničím jiným být ani nechce a neplánuje a z náznaků hned od začátku je to celkem zřejmé. Zadruhé - přečtěte si Erbena ještě jednou. Pak nebudete říkat ty nesmysly, jak to sním nemá nic společného. A zatřetí - jak, že Eliščina "proměna" byla tak překotná a uspěchaná? Vždyť k tomu směřuje snad od 20. minuty, takže 70 minut se vám zdá málo? Nene, jen jste nedávali pozor. Příběh je totiž plný symbolů, někdy skrytějších, jindy okatějších, a ty jasně naznačují, co se bude dít dál (včetně takových detailů, jako je zvuková spodoba jmen Eliška x Anežka a podobně). Vedle nádherně dusné letní atmosféry, kdy horko z plátna sálá, potěší i skutečnost, že vesnické figurky nejsou trapnou karikaturou, ale jsou v zásadě reálné, jaké opravdu je možné snadno potkat (snad s výjimkou manželky nadrženého souseda, ale i ta se ještě drží na hraně); i Kolářová v roli Anežky Mrázové je namaskovaná démonicky, ale pořád uvěřitelně. Dalším plusem jsou skvělé herecké výkony: u Geislerové jde o standard (i když je, chudák ženská, pořád ošklivější... mně se nelíbila nikdy a s věkem je to víc a víc znát), mě nadchnul především Jiří Štrébl, pohříchu tak málo filmaři využívaný. Taky nevím, zda to byl záměr od začátku, nebo za to mohl rozpočet, ale úsporný minimalismus ve výpravě tvůrci zvládli skvěle, nerušilo to v ději a působilo opět uvěřitelně (právě slovo uvěřitelně se, jak tak koukám, stalo leitmotivem mého hodnocení, to jsem ani neplánoval). Na druhou stranu, pořád jde "jenom o český film" - tak trochu jsem po traileru s opravdu světovým vizuálem zadoufal, že by jít nemuselo, ale jak kamera, tak hudba vrací na zem. Hlavně hudba: ve vypjatých chvílích stojí za to, ale příliš rychle zařazovaný uklidňující motiv snadno naznačuje, kdy končí napětí a začíná klidná pasáž, a tím trochu kazí dojem, že divákovi napovídá až moc. Přesto je tahle parta kolem Samira, Chlupáčka a Sádka vzhledem k jejich věku obrovským příslibem pro budoucnost a jestli vydrží v nastoleném trendu a nebudou dělat žádné pitomé úlitby mainstreamu, těším se na jejich další díla.

    • 13.3.2016  22:55

    Nenápadný malý film z produkce Universalu, který se nikdy nestal známějším - a ono ani není divu. Vystupují v něm pouze "hvězdy" druhé kategorie, příběh navzdory slibné synopsi se brzy utopí v nudě (ano, i když trvá jen 60 minut) a celkově se najde jen málo věcí, které stojí za zmínku. Oč tam jde: pod záminkou hledání pirátského pokladu slavného piráta Krvavého Morgana se na jednom ostrově shromáždí několik zdánlivě nesourodých lidí, které začne postupně někdo zabíjet a odpočítávat je... Že to připomíná 10 malých černoušků? Jojo, také to bylo první, co mě napadlo. Navzdory neoriginalitě by to i tak mohlo být zajímavé - ale není. Úmrtí nejsou nijak zábavná, tajemný strašidelný cizinec není strašidelný, odpočítávání mrtvých se zasekne hodně brzy a ani pointa, kdo za tím stojí, není nijak překvapivá. K tomu připočtěte tradiční pokusy o humor (fakt nevím, proč si v Universalu nedali pokoj od zabudovávání komických postaviček do vážně se tvářících hororů/thrillerů) a vyjde nevýrazný film, který se vytratí z paměti nedlouho po závěrečných titulcích. A přitom pirátské prostředí a stylově oblečení námořníci slibovalo mnohé.

    • 13.3.2016  21:12

    Nemá cenu zde mluvit o třech povídkách, spojující čtvrtá linie možná nemá takovou stopáž, ale s přehledem zastane funkci čtvrté povídky. Dlouho jsem tento komentář nechával čekat ve frontě, a ani nyní pořádně nevím, co si o Pražských nocích myslet. Skutečnost, že vznikly v době vrcholící tzv. nové vlny, totiž snímku pomáhá a zároveň ubližuje. Ona pomoc - hledání a používání nových výrazových postupů, stylizací, syrovost obrazu a úspornost dialogových a scénických prostředků, dojem, že se nacházíme přímo v obraze, vidíme každou kapku potu na čele padlého rabína - se maximálně projevuje hlavně u prvního příběhu Poslední golem (****). Perfektně zvládnutý scénický minimalismus vytváří spolu s temnou hudbou ohromující dojem, který je nejsilnější ve scéně oživování golema, a směle zakryje snadno odhadnutelnou pointu (jasně danou i tím, že dívka nemluví). Navíc Josef Bláha coby rabi Löw se svou démoničností směle vyrovná Klusákovu odpadlému rabínovi. A je-li golem majstrštykem co do mysterióznosti, faustovské Chlebové střevíčky (****), druhá povídka v pořadí, si uzurpují označení nejstrašidelnější povídky. Rokokově hravý začátek s rozmarnou hraběnkou, jemným lesbickým nádechem polibku s komornou a odmítanými nápadníky postupně přechází k tragickému vyústění se skutečně mefistofelským Josefem Somrem a dramaticky strašidelným danse macabre, které mi z paměti dosud nezmizelo. Být tyto dvě povídky doplněny něčím podobně úderným, mohlo jít o perlu nové vlny. Leč nestalo se tak - a právě experimenty nové vlny učinily z Otrávené travičky (*) muzikál, který nevytrhla ani topless Milena Dvorská, zde okouzlující femme fatale. Povídka však nestojí za nic a jen krátká stopáž ji činí milosrdnou. Tímto oslím můstkem se naváže a vysvětlí spojovací Fabricius a Zuzana (***), která vyloženě komickým závěrem s létajícím autem dost kazí dojem, jakkoli Kopeckého cizinec a hlavně čertovský Hrzánův řidič se snaží děj táhnout nahoru. Ale nepovedlo se, milý Fabricius tajemnou Zuzanu ani neopíchal (to není spoiler, to snad nečekal nikdo) a z povídky zůstal jen rozpačitý dojem. Tak jako z celého filmu. O pražských pověstech se strašidly jsem kdysi psal jednu seminárku, a i proto vím, že materiálu na hororově laděné příběhy by se dalo najít dost a dost. Škoda, že (někteří) režiséři tohoto filmu se rozhodli jít jinou cestou.

    • 13.3.2016  19:16

    Není to špatný film, ale trpí na všechny možné neduhy komediálních hororů (nebo jakéhokoli jiného žánru, který se míchá s komedií příliš, řekněme, okatě). Na rozdíl od jiných je naštěstí docela vtipný a může za to hlavně "mistr Bob naděje", jak Boba Hopea jednou přeložili čeští tvůrci Simpsonových, který je z ansámblu nejlepší herec a taky to dává jasně najevo. Sekunduje mu hlavně docela hezká Paulette Goddardová a celkem potrhlý scénář, který se snažil nacpat do filmu tak moc jednotlivých propriet, až je z toho ve výsledku nestravitelný guláš, po kterém bolí žaludek. To je asi chyba číslo jedna; druhou je tradiční zapojení zbabělé komické figurky (která není vůbec vtipná) černocha. Zde musím Dextera1 poopravit, na tom, že se zde objevuje, není vůbec nic překvapujícího, naopak - dlouho před rokem výroby tohoto filmu a ještě dlouho po něm Afroameričanům patřily pouze dvě role - sluhové a zbabělé komické figurky (a někdy obojí dohromady). (Rovněž nejde o první zombie komedii atd., ale to je snad jasné.) Taky stopáž je hodně přepálená, asi aby se všechny možné propriety stihly využít, ale kvůli tomu příběh těžce ztrácí tempo a nevytrhne ho ani Goddardová v plavkách. Trochu mě to mrzí, protože úvod v bouřce na Manhattanu dokázal, že vytvořit atmosféru by tvůrci uměli - ani nemusí jít o starý zámek, stačí manhattanský byt, důležité je to kolem, a úvodní scéna je špičková; bohužel v dalším ději se jí film už nepřiblíží. Což je vzhledem k nádherně studiovým exotickým lokacím škoda, protože vypadají parádně. Jenže snímek uvízl na půli cesty mezi dobrým filmem a přitroublou komedií (které má, jak už delší čas pozoruju, tak rád Liquido26 ;-) a výsledný dojem je bohužel trochu rozpačitý.

    • 13.3.2016  00:52

    Kvalitní minimalistické provedení se zajímavou hrou stínů a světel (ale zase ne natolik, abych z toho byl nějak víc odvařenej) se skutečně zajímavou figurou odpudivého zlého starce. Jenže tím to také končí - bezvýrazný antihrdina filmečku moc nepomáhá, jeho šílení z tlukotu srdce mrtvého je jen takové polovičaté, a jestli mi tam něco chybí, tak atmosféra. To strašlivé napětí, nervozita, přerývaný dech a další atributy. Kdepak, nic z toho tu není, takže budu-li příště toužit po zrovna této Poeově povídce, sáhnu po animované verzi z roku 53 - anebo rovnou po knize.

    • 12.3.2016  20:12

    Ne, ne a zase ne. Nechce se mi věřit, že někomu tento film může připadat vtipný, jak se tu dočítám v komentářích. Humor v tom, že neviditelné děvče bací padoucha palicí do hlavy, ten omdlí, zatímco senilní profesor se tomu rozpustile směje, prostě není, je to hloupé, trapné, infantilní, takže to může zabrat tak leda na malé děti. Ale co se divím, Kameňák a Babovřesky taky mají fanoušky. Jen zamrzí, že jedna z posledních rolí velikána Johna Barrymorea (umřel dva roky po natočení této hlouposti) je právě v tomto filmu. Ten totiž povedený vážně není - je to jen nevtipná komedie s prvky sci-fi, primitivním příběhem a otřesnými herci. Ani Barrymore se tu nesnaží, a co potom ti ostatní? Virginia Bruceová, třebaže měla představovat modelku, byla ošklivá a herecky se blížila diblíkovi ve stylu Nataši Gollové, většina gangsterů pak přehrávala až hrůza ve stylu "komické dvojice" Abbotta a Costella (nebo Laurela a Hardyho, jasně, ale ti mi na rozdíl prvně jmenovaných přišli aspoň trochu vtipní). Vážně je to škoda, protože film potenciál měl, výprava byla dobrá a bohatá, navíc tvůrci těžili z popularity dvou předchozích "neviditelných mužů" (jakkoli s nimi tento film nemá absolutně nic společného), efekty ucházející (i když oscarová nominace byla možná přehnaná)... A vznikne taková hloupost. Škoda přeškoda.

<< předchozí 1 2 3 4 9 17 24 32
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace