Oktavianus

Oktavianus

okres Praha
http://www.tyden.cz/autori-tydne/david-lancz/

54 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37
    • 12.10.2018  12:54

    Jedna věc se musí McEwanovi nechat - jako jeden z mála spisovatelů nepropadá při psaní scénáře podle vlastní knížky velikášství a touze narvat do filmu všechno, proto jako scenárista na rozdíl od mnoha jiných uspěl. A to říkám jako čtenář, který jeho knihy moc nemusí, protože mu přijdou nudné. Což ani zdaleka není případ malého příběhu, který se jedno odpoledne odehrál na Chesilské pláži. První část snímku trochu nudná je - to je přesně McEwan, říkal jsem si, utápí se v retrospektivách, byť důležitých, a zatímco Edwardova sexuální frustrace roste (taky vám Billy Howie připadá tolik podobný Eddiemu Redmaynovi? Asi je to tím účesem, nevím, ale po zhlédnutí traileru jsem se musel přesvědčit, že to není on), roste i divácká frustrace s na první pohled nedůležitými odbočkami. A k tomu ta autorská ironie, McEwan Edwarda vykoupe v trapnosti a fakt ho nešetří, až mi ho bylo líto - vysmějou se mu číšníci, nemá se komu svěřit se svým úspěchem, nervozní upjatá novomanželka, zaseknutý zip na jejích šatech, a to všem katastrofám není zdaleka konec... Druhá část ale dostává grády. A ta mozartovsky dokonalá hudba! Přestože se úplně poslední scéna vlastně dala předvídat zhruba 45 minut dopředu, stejně mě dostala a dojala (za to ta čtvrtá hvězda při zdejším hodnocení). Do té doby dost chladná a odosobněná režie umožňuje prožít si Edwardův smutek naplno. Přiznám se, soucítil jsem s ním. Hlavně proto, že to je po Lady Bird další film, který opět doložil mou platonickou lásku k Saoirse Ronanové, A to se mi přitom fyzicky vlastně nelíbí. Zvláštní. Zvláštní stejně jako frustrované odpoledne Chesilské pláži. Holt má předmanželskej sex smysl.

    • 11.10.2018  12:32

    Zatímco v Chatě v horách se Drew Goddard vypořádal s horory, Zlý časy v El Royale jsou další žánrovou poctou, tentokrát věnovanou Quentinu Tarantinovi. Goddard vystavěl komplikovaný pulpový příběh s retro laděním (zlaté časy El Royale zažil v 50. letech, zlé časy se odehrávají 60. letech, takže má špičkovej dobovej soundtrack) a věrný žánrovým pravidlům si pohrál s každičkým detailem. Nejde v ní jen o ukrytý balík peněz, ale i třeba tajnou pásku, na který je zachycený někdo „mrtvý a slavný, kdo dělá velmi neslušné věci“. Na koho se odkazuje, je zřejmé, a že se (opět v rámci žánrových pravidel) divák nedozví, co na natočené pásce vlastně je, lze dopředu dobře tušit. Zvratů tu je víc než u Hitchcocka, nikdo není tím, jakým se zdá, ne náhodou se děj odehrává zrovna ve čtyřech hotelových pokojích... Jenže zatímco v Chatě v horách Goddard svou poctu hororům zvládl, tady ve snaze vyrovnat se svým vzorům příběh přece jenom překombinoval. Byl to záměr, který ale tolik nevyšel – nenadálé zvraty začínají být postupem času trochu otravné, aby se do filmu všechny vešly, stopáž se natáhla na 142 minut, čímž se unaví počáteční spád a přijde uspávací nuda. Geniální dialogy, jaké píše Tarantino (a proto jsou jeho filmy o partě gangsterů, kteří jenom postávají ve skladišti a u toho klábosí, tak zábavné), Goddard napsat zatím nedovede. Plus Jeff Bridges, úžasně slizkej knírkatej Hemsworth a Cynthia Erivo má famózní hlas. Mínus je Dakota Johnsonová, která sice nedostává nařezáno jak v Padesáti odstínech a ohání se brokovnicí, ale hrát podle mě pořád neumí.

    • 2.10.2018  22:13

    Zbytečně roztahané (ani zdaleka to nemuselo mít dvě a čtvrt hodiny), přitom plno věcí chybí (manažer změní Ally barvu vlasů a bum, je tu nominace na Grammy, bez vysvětlení, prostě najednou), a tak je střední pasáž krutě nudná. Přičítám to především Cooperovi a faktu, že jde o jeho režijní debut, zatím si za kamerou není ani zdaleka tak jistej jako před ní. Naštěstí tam je senzační, jeho Jack je suverénně nejzajímavější a nejsympatičtější postavou celého filmu. Oscarovou nominaci bych mu za něj jistě přál, byť si myslím, že sošku mu sebere Ryan Gosling. Naopak ani zdaleka si nejsem jistej Lady Gagou. Zpěvačka je to famózní, což uznávám, jakkoli mě její písně žánrově naprosto míjejí. Ale herečka...? Já jí žádnou z emocí nevěřil, vůbec mi nepřišla tak přesvědčivá. A její postavě by patřilo dát pár facek, a to nejen v rámci tématu "komerční úspěch vs. umělecká pravdivost", který film sice nastiňuje, ale nakonec nijak nedořeší. Mnohem víc se tu v melodramatu o moderní Popelce řeší vztah, který ani není nijak výjimečný - chlap prostě víc chlastá. Takže za sebe oceňuju především Bradleyho Coopera - herce. Ale nějak nic moc víc... Byť vzhledem k nafouklému hypu o dalších oscarových nominacích nepochybuju, v jejich proměňování moc nevěřím.

    • 2.10.2018  21:40

    Přestože dávám plný počet, klidně bych půlhvězdu ubral, a to především za kameru. Sice si na kamerové hrátky člověk u Chazella zvykne, ale tady bylo to ruční roztřesení na mě prostě moc. Ale jinak? Obrovská spokojenost. Ať už s příběhem, který vychází spíš z postavy Armstronga jako člověka (manžela a otce) než vesmírného hrdinu, stejně civilně pojatý patos (trocha ho tam je, ale jen tak akorát), důraz na důležitost posouvání lidského poznání, tradičně skvělou Hurwitzovou hudbou nebo rozmáchle pojatým přehledem vývoje programu Gemini a Apollo. Dovedu si představit, že se u té "technické" části bude někdo nudit, ale třeba mě to bavilo nejvíc. A k tomu Ryan Gosling - už po La La Landu jsem ho vzal na milost, a v Prvním člověku je bezchybnej. Naprosto. Pokud mu loni Oscara sebral Casey Affleck, za půl roku si pro něj Gosling dojde, neumím si představit, že by se tak nestalo. Navíc ten retro feeling mu hodně pomáhá. Samozřejmě v tom není sám, skvělá je i Claire Foy nebo mě hodně bavil Jason Clarke jako chudák Ed White, ale Gosling si je strká do kapsy všechny. A úplně nejlepší? Samotné zpracování přistání na Měsíci. Chazelle je génius. Dokonale propojil obrazové a zvukové výrazové prostředky v naprosto dechberoucí okamžik, kdy se otevřou dveře lunárního modulu a před Armstrongem a diváky je měsíční krajina...

    • 1.10.2018  23:33

    Patrně nejlepší Hřebejkův film, což sice vzhledem k jeho klasicky českému "laskavému stylu" není žádná výhra, ale Musíme si pomáhat mezi jeho filmografií vyčnívá jako jednooký mezi slepými. Líbí se mi tu ale hlavně tři věci. Jedním z nich je nečernobílé vykreslení Čechů a Němců: ne všichni Němci jsou parchanti a ne všichni Češi oběti, bylo to daleko složitější a nakonec se Češi chovali jako stejnej dobytek. Kvůli tomu překousnu i fakt, že si nakonec "všichni pomáhají". Osobně takovou vírou v dobré lidstvo netrpím. Zadruhé mě nečekaně dostalo při prvním sledování napětí, jež mě většinu stopáže příjemně znervózňovalo: jak to bude s židovským klukem? Dozví se o něm Horst Prohaska dřív, nebo později? Co bude dál? Nějak jsem tomu uvěřil. A to bylo fajn. A za třetí mě bavili herci. Přestože - a to musím zdůraznit - přestože dost přehrávali, a to jak Jaroslav Dušek, tak Anička Šišková. Joo, tady byla ještě fajn milfka. Letos v létě jsem s ní dělal rozhovor pro Instinkt a ejhle. Věk nezastavíš, no. Oba jsou ve filmu výrazní, oba jsou přesvědčiví, ale zároveň je v jejich hraní obrovská porce ironie, kvůli které bych Českého lva Šiškové ten rok nedal... Což neplatí o Polívkovi, který je každým rokem lepší a vyzrálejší jako pravá valašská slivovice. I v jeho hraní ta ironie byla cítit, ale mnohem lidštěji než u zmiňovaných druhých. Naopak jestli bych něco vedle klišé a té hřejivé lidskosti (brr) vytkl, tak podivnou roztřesenou kameru (asi umělecký záměr, který jsem ovšem nepochopil), strašně nesympatického Kassaie, zbytečně dlouhou stopáž a takovou tu "českost". Ovšem jsou to vlastně maličkosti.

    • 27.9.2018  17:29
    Toman (2018)
    ***

    Roztříštěné a bez života. Postavy chodí z kanceláře do kanceláře, zdraví se „Čest práci“ a o ději samotném se jenom baví, spousta informací je navíc dořečena tak jakoby mimochodem. Film se tak zúžil jen na sled epizod ze tří let antihrdinova života, které na sebe nenavazují. O neživotném hadrovém panákovi Jiřím Macháčkovi ani nemluvím. Není na něm znát nic: emoce, motivace, životnost... O nějakém vývoji postavy nemůže být ani řeč, a to neplatí jen pro něj, ale pro všechny. Pokud se Sedláčkovu Českému století vyčítalo, že jde jen o „mluvící hlavy“, tady jde o mluvící hlavy po dvě a půl hodiny. To už se mnohem víc povedla Tomanova manželka Kateřina Winterová se snahou o "malého komunistu" nebo Roman Luknár jako Jan Masaryk - pro mě asi nejzajímavější postava celého filmu. Naopak hvězdné obsazení do každé role přináší i nečekaný faily. Bedřich Reicin aka Marek Taclík - pořád jsem měl dojem, že si Taclík dělá prdel a hraje to jako parodii, ale nejspíš ne... Stejně tak bylo zbytečný do rolí Tomanovy sestry a švagra dát Pauhofovou a Plesla, když se mihnou dvběma scénami a konec. Podobně jako senátor Kubera coby Beneš - je to zajímavej pokus, ale aby na něj dvakrát na pár vteřin zajela kamera a to bylo celý... Film je technicky parádní, rozpočet je na výsledku vidět, je to vymazlený do každýho detailu, navíc hrozně zajímavý téma (než se o filmu začalo mluvit, nikdy jsem o Zdeňku Tomanovi jako spousta dalších neslyšel, přitom příběh má za sebou ohromnej), sympatické je i to, že nad nikým nevynáší morální soudy, ale nechává to na divákovi, jenže... jenže to ve filmu vypadá spíš jako v muzeu než v minulosti. Trojan zjevně hodlá zaútočit na velké množství Českých lvů. Bezpochyby se mu to podaří, ovšem stejně jako loni u Masaryka tomu nebude na základě kvality Tomana, ale mizivé kvality konkurence, která je letos fakt bídná.

    • 27.9.2018  09:17

    Nenadál bych se, že v roce 2018 půjdu do kina na klasický slasher se vším, co k němu patří, se všemi klady i zápory. K těm tedy bohužel patří strašná klišé o maskovaném vrahounovi, který je prakticky nezničitelný jak terminátor, dokáže se nepozorovaně dostat na místa, kam by se dostat nikdy nemohl, hrůzu vyvolává tím, že nehnutě stojí jak Michael Myers před 40 lety, ovšem na rozdíl od něj ten zdejší má nulové charisma... A k tomu závěr, který s ohledem na spoilery nebudu rozebírat, co všechno mi vadilo. Jen zmíním slovo motivace a celkově odfláknutý dojem z konce. A aby toho nebylo málo, vedle množství nelogičností je tu i velké množství nesympatických hrdinů, jimž bych vychcípání přál, místo abych se o ně bál. Vede v tom především Bex Taylor-Klaus, kterou jsem strašně baštil v seriálu Vřískot, ale tady byla vyloženě napřesdržku. Naopak hlavní hrdinka Amy Forsythe je vyloženě rozkošná a je tu taky Tony Todd. Tony Todd! Tak snad je jasné, co to bude za film. Velmi osvěžující je také vidět v kině vyšší rating než PG 13 a náznaky nečekané brutality, byť jen na dvou místech a vlastně decentně; ale díky bohu za ně. K tomu trocha slušného napětí a celková zábavnost, jak se na slasher sluší. Ale především: já byl vyloženě uhranut Hell Festem, čímž nemyslím film, ale filmový lunapark. Ten je vážně okouzlující a strašně bych chtěl něco takovýho navštívit. V Praze je Fear House, který je fajn, ale takový lunapark je o hodně levelů dál. A do něj bych se podívat fakt chtěl.

    • 21.9.2018  14:00
    Beze stop (2018)
    ***

    S třemi hvězdami jsem možná zbytečně přísný, ale na mě je tempo prostě až moc pomalé. A to nejsem nutrně příznivec dějem a akcí nabité stopáže. Jenže Beze stop je jenom popisem rutinní všednodennosti v hodně nevšedním prostředí. A taky - což je samozřejmě problém můj, nikoli problém filmu - se ideologicky zcela míjím s pojetím života v divočině. Já sice nenávidím lidi a můj sen je žít na pustém ostrově (v teple: z lesů amerického Severozápadu byla zima a mokro až do kinosálu), ale v komfortu a pohodlí. Představa celoživotního táboření ve stanu se mi ani trochu nezamlouvá a trávit čas v karavanové osadě s tamními (dobrovolnými!) vyvrženci je představa ještě děsivější. Beze stop má ovšem tři trumfy: slušnou kameru, senzační obsazení: hlavní dvojice je zahraná parádně, a to jak Ben Foster, od nějž se to tak nějak čeká, ale i mladičká Thomasin McKenzie, před níž smekám. V jejich poslední společné scéně je všechno. Paráda. A dobře napsaný scénář, který komorní příběh představuje velmi civilně, takže třeba divák tuší, že táta je válečný veterán s posttraumatickým syndromem, ale vzhledem k jeho mlčenlivosti se víc nedozvíme... A to kvituju, žádný dovysvětlování blbečkům. Takže spíš tři a půl hvězdy... ale to líné tempo mi místy prostě fakt vadilo.

    • 12.9.2018  14:37

    Okouzlení. A taky uhranutí Malou čarodějnicí. Dalo by se hodně hrát se slovy na téma, jak tahle pohádka zapůsobila, ale postačí říct, že jsem hodinu a půl okouzleně zíral na nádherný barevný svět, kde se nesmí kouzlit v pátek a starý havran dokáže připravit narozeninovou oslavu. Bez chyb ten film není, občas sklouzává k hodně infantilní rovině, a to i co se týká humoru, a po trikové stránce by vše šlo taky provést lépe, ale jinak je mix vtípků, dojáku a morálního ponaučení připravený velmi slušně. Valpuržina noc při tancích kolem ohně bere dech - a Karoline Herfurthová je dokonale rozkošná malá čarodějnice! (A díky bohu, že ji nedabuje Bohdalová jako ve večerníčku. Byť ani Vondráčková není žádná výhra, pořád je to prima.) Celkově mi poslední roky významně napravují dojem z německé kinemtagorafie. Ať už jde o komedie (série Fakjů nebo geniální Toni Erdmann), anebo o pohádky. Samozřejmě že mají víc peněz atakdále, ale hodně výrazně nám ukazují záda. V posledních letech se žádná z našich pohádek Malé čarodějnicí ani nepřiblížila. Potlesk do Německa a povzdech nad tím, že kvůli dementnímu odsunu sudetských Němců jsme přišli o tak skvělého spisovatele, jakým byl Otfried Preußler.

    • 12.9.2018  14:01

    Čekal jsem mnohem větší průšvih, takže možná rozjařeně o hvězdu nadsazuju. Ale poslední dobou čím dál častěji dávám víc na dojem než na strojový poměr mezi kvalitou a chybami. A z Predátora mám dojem velmi dobrej, bavil jsem se, Evoluce je čistokrevný zábavný blockbuster jako vyšitý. Děj rychle utíká, akce není až tak moc tupá, navzdory nesympatičnosti hlavního hrdiny (jak stále pořád vzpomínám na Schwarzeneggera!) ani dialogy nejsou úplně blbé - a moc mě bavila parta vojenských cvoků, která hláškuje po celou dobu, co jsou na plátně. Vtip s Forrestem Gumpem mě vyloženě rozesmál. Díky tomu se až do konce udrží nálada v mírné nadsázce, což jsem s radostí kvitoval. Jasně, chyb a chybiček se najde taky dost, za všechny zmíním ukvapený závěr, kde se najednou začne divoce a nepřehledně umírat, klišé o geniálním aspergerovským spratkovi, občasnou superultradrsnost hlavního hrdiny (co je místy fakt směšná, byť je míněna tvrďácky vážně) nebo samotný fakt, že nestačí normální Predátor, ale je třeba ho nechat se vyvíjet, až je z něj taková potvora, co si s sebou vozí i domácí mazlíčky. Nicméně se zapracovalo na predátoří mytologii - jsem zvědav, zda s ohledem na další díly. Vůbec bych nebyl proti.

    • 9.9.2018  19:55
    Teambuilding (2018)
    odpad!

    Zdejší hodnocení mluví za všechno. Spíš mě udivuje, že to vidělo všehovšudy 127 uživatelů, protože od české komedie (bez ohledu na kvalitu) bych čekal mnohem víc. Ale když se dívám, kolik lidí ho celkově v kině vidělo... tak mě to vlastně neudivuje. Pořád je to víc, než si zaslouží. Tuhle hrůzu by totiž neměl vidět nikdo. Špatně je totiž úplně všechno počínaje scénářem (a ten je extrémně tragickej - původní verze prý nebyla tak špatná, ale co z něj vylezlo, nad tím by jeden zaplakal) a konče tragickou režií. A ten humor, ach ten humor... zvracení, průjem, vulgarity, blbosti. A karikatury postav, co nedávaly smysl. Mě to mrzí proto, že v Teambuildingu hrají mladé naděje českého filmu, které mám fakt rád (Kristýna Kociánová, Alena Doláková, Lenka Vacvalová, Denisa Pfauserová), a takovou kaňku do životopisu si nezasloužily. Absurdní a blbé dialogy, stavba příběhu a jeho děj taky nula, spousta scén sloužících jen k tomu, aby se film roztáhl na celovečerní stopáž ( i tak má pouhopouhých 83 minut - naštěstí, protože to je 83 minut plných hrůzy), na konci neskutečně WTF morální ponaučení, které všemu nasazuje korunu a absolutně staví na hlavu celý blbý film... nene. Teambuilding se zapíše do historie - mezi nejhorší české filmy všech dob. A naprosto po právu.

    • 9.9.2018  18:54

    Když pominu dvě věci, který mi fakt vadily - totiž skutečnost, že chytré dinosaury si lze něco jako vycvičit a pak s nimi dokonce frčet na motorce, a ještě víc "detail", že Tyranosaurus už je kdovíproč asi moc obyčejnej, tak si tvůrci museli vymyslet nějakýho mutanta, aby to bylo zajímavější a zábavnější -, nemám zásadnějších výtek. Nejen proto, že jsem se dobře bavil. Nejen proto, že mi k Chrisu Prattovi, což je poslední roky jeden z mých největších hollywoodských oblíbenců, Bryce Dallas Howardová fakt sedla. Dokonce ani nejen proto, že vizuál snímku je fantastickej, a jak jsem fanouškem triků dělaných poctivě a postaru, smekám před dokonalým CGI. Ne, mě ze všeho nejvíc na Jurském světě bavilo to, že jsem při sledování cítil pocity vzdáleně podobné těm, které jsme vnímal jako desetiletej kluk v kině, když jsem s očima navrch hlavy sledoval první Jurský park. Fakt už je to čtyřiadvacet let, jo...? No nic. Právě tím, že Jurský svět je pokračování s mnoha odkazy, ale zároveň i do jisté míry remake Parku, na chvilku byly zpět všechny dojmy a pocity z doby, kdy šel u nás do kin poprvé. Ta radost, hraní si s detaily, vymazlení každé scény, důraz i na jakous takous vědeckou možnost (byť vycucanou z prstu, já vím)... tak nějak před lety vypadal i Spielberg. Pak to sice pojebala dvě úplně blbá pokračování, ale čtyřka je důstojným nástupcem. Jen škoda, že u ní to neskončilo...

    • 9.9.2018  18:35

    Naprosto průměrný a ve své existenci zbytečný film. Proč vznikl? Aby si producenti namastili kapsu? To sice je důvod vzniku mnoha snímků, ale nedávají to alespoň tak okatě najevo. A taky mi není moc jasná souvislost s Jurským parkem, respektive Jurským světem. Už pomalu s nimi tenhle film neměl společného ani dinosaury: ta snaha předvést v každém díle dokonalejšího a děsivějšího zabijáka je směšná, tenhleten rádoby nejděsivější mutant Indoraptor stojí za vyližprdel, to i ten Indominius Rex z předchozího dílu byl lepší. Ale i tak je to pitomost: zlatí tyranosauři a raptoři. Další zoufalá chyba byla přenést dinosaury z tropického ostrova na pevninu, ještě k tomu do pomalu viktoriánského domu, kde je v podzemí obří laboratoř a klece na dinosaury, ovšem pán domu o tom nic neví, i když mu přímo pod barákem bydlí takovejch lidí a zvířat... no to jistě.Samozřejmě, na film se kouká velmi dobře, pravěké a zmutované potvory jsou počítačem i dalšími triky vymodelovány hrozně hezky, děj frčí, není to nuda, Chris Pratt i Bryce Dallas Howardová jsou fajn postavy a celkem jim to spolu ladí... Jenže přes to všechno film jaksi zapomněl být Jurským parkem nebo i světem. To, co se mi tak moc líbilo v původním filmu a co jsem trochu nacházel u předchozího dílu, v Zániku říše není ani náhodou. Ta radost, hravost, blbnutí při vytváření fantastických světů - a miliony dolarů to vydělalo jakoby mimoděk. Zánik říše je čistá kalkulace a nic víc. Úplně zbytečný film.

    • 9.9.2018  18:06

    V zásadě průměrný survival, který sice v některých scénách dovede napnout jak kšandy, ale sám si podkopává nohy hned několika (zásadními) věcmi. Zaprvé je to strašlivé použití CGI, protože film byl zjevně velmi laciný (museli se zaplatit herci) a na triky nezbylo. A to je zoufale vidět. Přijít v roce 2015 s tak trapně nerealistickými digitálními záběry, to je drzost. Opakuju to všude a pořád, když nemám peníze, no tak je lepší netočit než točit trapně. Za druhý dost vadí ta odfláklá stopáž. 86 minut je sympatické číslo, jenže Grizzly zabiják vypadá jako prostříhaný dvouapůlhodinový epický spektákl, z kterého zbylo jen torzo. Nejvíc je to vidět na postavě B. B. Thorntona, ale platí to o většině figurek. Ovšem tady to nevzniklo prostříháním hodně materiálu, alébrž tím, že si tvůrci zoufale nevěděli rady... A za třetí mi vadily zoufale nesympatický postavy v čele s Marsdenem. A i tedy český televizní dabing, ale to je moje chyba, že jsem na tenhle film koukal v sobotu v noci v tv. Takže díkybohu za Aljašku a trochu napětí. Jinak to byl průměrný, stěží 50 procent dosahující ryze televizní film, co by v ní měl zůstat.

    • 6.9.2018  14:34
    Sestra (2018)
    ***

    Zatím lavíruju mezo třemi a čtyřmi hvězdami, rozhodnutí možná ještě upravím, zatím nevím. Film je to totiž zvláštní: zaplaťpánbůh o dost lepší než loňská dvojka Annabelle, ovšem s podobnými chybami. A tou hlavní je vpravdě hloupý scénář (zase Dauberman, proč tomu chlapovi někdo dává práci? Kdokoli viděl Krvežíznivé opice, musí mít jasno). Zase taková tuna klišé: exorcista si nese trauma z minulosti, jak jinak. Náhle se zjevivší hrdina v poslední vteřině, jak jinak. Když už se neví, kudy kam, zjeví se jako deus ex machina v náhodné rakvi kniha: „Třeba nám pomůže.“ Jako z udělání zrovna opravdu pomůže, jak jinak. A plno dalších včetně očekávaných lekaček. Na druhou stranu: je tu titulní jeptiška, která na rozdíl od jiných bubáků nepřestává být děsivá ani v momentě, kdy ji vidíme v plném lesku. V tom selhává spousta dalších hororů, v nichž odhalení strašidla vyvolává spíš rozpačitý úsměv než strach. Tak tahle jeptiška ne. A je tu parádní atmosféra, která vzdává hold klasikám od Hammeru (a těší mě, co tu tak čtu, že nejsem jediný, kdo si toho všiml). Třeba noční scéna na hřbitově plném dřevěných křížů, kdy se jednomu z hrdinů pod nohama válí chuchvalce mlhy vyrobené ze suchého ledu, by dokonale zapadla do kterékoli hammerovky. Ve výsledku: nakonec vlastně spokojenost, ale může za to spíš dojem než kvalita. Proto (zatím) tři hvězdy.

    • 24.8.2018  12:22
    Dubček (2018)
    ***

    Televizní film se všemi klady a zápory, přesto dík slovenské televizi za vznik filmu a České televizi za spolufinancování. Mezi hlavní zápory patří samozřejmě lacinost: nejvíc je to vidět v momentech, kdy před plénem ÚV demonstrují obyčejní lidé - a při detailnějším záběru jich je asi pět. Ale to k televizním filmům tak nějak patří. Osobně mám daleko raději zpracování srpnových událostí ze Sedláčkova Českého století, které se vykašlalo na "prosté lidi" a rodiny funkcionářů a šlo jen po nejvyšších politicích. Tím Sedláček vytvořil strhující drama, ke kterému bylo našlápnuto i zde - ale právě prostřihy na Dubčekovu rodinu děj zdržují. Naopak na rozdíl od ostatních komentujících chválím chytře provedené přechody mezi dokumentárními záběry skutečných událostí a hraným filmem, vůbec mě nerušily, naopak se sem dost hodily. Po stránce obsazení je nutno pochválit casting - Adrian Jastraban do role (pro mě hodně nečekaně) perfektně sedl. Vlastně všechny role byly obsazeny možná méně výrazně než v Českém století (s výjimkou Jiřího Zapletala, co si zopakoval roli Josefa Smrkovského) - mluvím hlavně o Černíkovi, Krieglovi, Mlynářovi, Svobodovi, ale i Bilakovi nebo Brežněvovi -, ale zase o to věrněji směrem k předobrazům. S jedinou výjimkou: zobrazení Husáka mi tu fakt nesedělo. A tedy nejsem historik, nechci se v tom rýpat, ale co jsem tak četl, Husák byl spíš kdysi kamarád s Krieglem, ne s Dubčekem... Ale to je detail a autorská licence si může dovolit ledacos. Výš nehodnotím, něco přes 60 procent film realisticky oceňuje, a hlavně: já nějak nejsem moc nadšenej z "reformovaných komunistů". Nic takovýho neexistuje. Jak říká staré úsloví, jedinej dobrej komunista je mrtvej komunista. A lidská tvář v socialismu neexistuje.

    • 23.8.2018  15:55

    Otázka za 100 bodů: už jste viděli třináctou řadu Simpsonových z roku 2001? Hned v prvním, tedy čarodějnickém díle, je k vidění moc zábavný příběh, jak si Simpsonovi změní dům na inteligentní dům, který obyvatelům odpovídá sametovým hlasem, sám chystá rodince snídaně, připravuje paní domu lázeň... a nějak moc ji chce chránit, takže mu pán domu překáží. A co tu máme jako žhavou českou novinku po sedmnácti letech? TOTÉŽ. DOSLOVA TOTÉŽ. Tak okatou vykrádačku jsem snad ještě nikde neviděl. A Simpsonovi samozřejmě zdaleka nebyli první, kdo s tím konceptem přišel, takže tvářit se, bůhvíco zajímavého vzniklo, prostě nejde. Naopak - za odvahu dát nepřiznaný, ale o to okatější plagiát do kin, to fakt Karlu Janákovi a Lubomíru Slivkovi tleskám, já bych tu drzost neměl. K filmu samotnýmu: technicky je natočený dobře, není co vytknout. Ale ten obsah... Důvěrný nepřítel je fakt nelogická kravina, kde spousta věcí prostě nedává smysl. Kdyby jenom chování postav; scénář je napsaný příšerně vážně (přesněji: příšerně a vážně) a škodolibost je tak o to větší. Úlitby product placementu ani nekomentuju. Když kurva nemám peníze, tak netočím. Je to lepší než pouštět do scén znělky Evropy 2 a ještě nechat hlásit Štíbrovou, že "jsou tady 3 v 1". A mnoho dalších reklam. Renault taky zaplatil dost, že jo? No a tuny klišé. Schválně, na kolik filmů si z hlavy vzpomenete, že jste v nich viděli párek hrdinů, co promoknou venku za deště, tak si sundají oblečení a rozdají si to tam? Na první dobrou jich mám šest. A mnoho dalších klišé, ať už brutálně schematický postavy, nesmyslný dialogy... Navzdory tehchnicky povedenému zpracování bych dal jednu hvězdu, kdyby se přenádherná Gabriela Marcinková tolik nesvlékala. Ta druhá hvězda je jenom za ni. Jinak to byl příšernej film.

    • 21.8.2018  16:21
    Slender Man (2018)
    ****

    Nic světoborného jsem od hororu založeném na dětským internetovým folkloru nečekal, o to větší překvapení jsem dostal. Hned při odchodu z projekce jsem si říkal, že tohle prostinký divák nezkousne (podobně jako předloňskou fantastickou Čarodějnici, s kterou má Slender Man mimochodem docela hodně společného, a když si najdu chvilku, něco o tom do Týdne napíšu). No a taky jo: zatím sedm hodnocení, z toho čtyři odpady a tři jednohvězdy... Prostoduchost z dosavadních komentářů jen tryská. Jasně, Slender Man rozhodně není bez chyb: hned v několika scénách vykrádá jiné horory, bubák je hrubě nestrašidelný, ne vždycky logický chování postav už ani nemá cenu komentovat. Ale tvůrci to dobře věděli: za málo peněz (základní budget byl pouhopouhých 10 milionů USD, i když se pak něco přisypalo) stvořili hodně moc muziky. Při vědomí, že strašák by nebyl moc strašidelný, nechávají ho úmyslně ve stínu a temnotě, kam podle povídaček ostatně patří. Jít na film o Slender Manovi a pak si stěžovat, že je strašidlem Slender Man, jak tu někteří předvádějí, je fakt vrchol demence. Tenhle film stojí na perfektní atmosféře, která je nádherně hutná, depresivní a nepříjemná, podpořená nervózní kamerou; na primitivním lekání zdejší strašení fakt nestojí. Navíc mě potěšily obě hlavní protagonistky (jasně, jsou čtyři, ale Joey Kingová jako Wren a Julia Goldani Tellesová coby Hallie ostatní o dost předčí), potěšil mě i fórek se jménem Knudsen. A to, jak si tvůrci vyhráli právě s fenoménem dětského internetového folkloru v některých scénách, stojí za hlubší ocenění. Velmi nečekaně dobře zvládnutý horor, který rozhodně patří k tomu lepšímu, co letos bylo k vidění. Původně jsem chtěl dát silné tři hvězdy, ale čtvrtou přidám prostě pro lepší pocit.

    • 10.8.2018  13:31

    I blockbuster o žralocích může být chytrý a na výši. Tohle je jen nudná zhovadilost, dopředu vykastrovaná kvůli ratingu a upravená pro čínský trh. MEG je plný těch nejklasičtějších a nejotravnějších klišé, které si lze vymyslet. Hrdina – profesionál, který už jenom chlastá a dá problém ho přesvědčit, aby šel znovu do akce. Trauma minulosti. Brilantní vědec s krásnou dcerou na výzkumné stanici – sakra, tohle klišé existuje od sci-fi v 50. letech! Zbytečná dojemná úmrtí některých postav. V některých případech úmrtí nedávají smysl. V jednom případě prostě jeden z hrdinů spadl do vody, ostatní ho vytáhli a on… prostě umřel? Jako proč? Cože? Rodící se sympatie z původních antipatií mezi chlapáckým hrdinou a chytrou hrdinkou. Zákeřný boháč myslící jen na sebe. A mnoho dalších… kdyby šlo o přiznanou poctu starým sci-fi, ok. Ale tvůrci to tak prostě udělali, protože měli pocit, že „se to tak má dělat“. Jo, megalodon vypadá opravdu luxusně a digitálně vykouzlený podmořský svět bere dech... do chvíle, kdy obrovské monstrum doráží na Stathama, zatímco on jen tak žertovně kope v porovnání se žralokem malinkými nožičkami. To prostě působí směšně. Podprůměrný žraločí thriller. A kdokoli ho hodlá srovnávat s Čelistmi, koleduje si o žalobu za nactiutrhání od Spielberga.

    • 2.8.2018  11:01

    Nepotěší, neurazí. Navzdory krátké stopáži a tolika Adžovým nedobrovolným cestám se v něm ani nic moc neděje... A co je nejhorší, Fakír vlastně není ani moc vtipný. Což je škoda, protože anotace slibuje hodně absurdní a bláznivé dobrodružství, během, kterého se divák s titulním hrdinou podívá z Indie do Paříže, Anglie, Španělska, Itálie nebo Libye. Jenže humor je jen takový decentní ve stylu především nikoho neurazit a dobro z filmu doslova odkapává. Což o to, jakkoli souzním s jednou z klíčových myšlenek Fakíra, tedy že uprchlíci jsou taky lidi, mají nešťastný osudy a pomáhat lidem v nouzi se fakt má a je to správný, jde zobrazit méně dobro-násilně. Tady je feel good pocitu podřízeno vše - od výběru sympatických herců ve všech rolích přes scénář, hudbu nebo třeba lokace. I když, hudba - třeba tanec Adži se slavnou herečkou, natočený v bollywoodském stylu se vším všudy, už je otravný, mezi fanoušky Bollywoodu se fakt nepočítám. Na druhou stranu, s hudbou souvisí pro mě nejabsurdnější, a tedy nejvtipnější scéna: střet s anglickým imigračním policejním úředníkem jako kdyby vypadl z Monty Pythonů a už jen kvůli této scéně jsem zvažoval hvězdu navíc.

    • 1.8.2018  13:48

    Prozatímní hodnocení (91 procent) je těžce přestřelené, 141. nejlepší film to fakt není. Ani zdaleka taky nejde o nejlepší díl série. Jistě, v rámci žánru se na to dá dívat, je to nabité akcí, žádné zbytečné zdržování nebo vysvětlování, potěší návrat některých postav a Tom Cruise je ve svým věku fakt ve formě, až se tomu nechce věřit. A skvělý je, že se přestal pořád hollywoodsky křenit. Hodně mě bavil i Cruisův tým, Simona Pegga jsem před prvním zhlédnutím jeho účinkování v sérii MI považoval za castingový přešlap - a hele, ono ne, sedí tam skvěle. Jenomže záporů je taky dost. Logické přešlapy a ignorování fyzikálních zákonů ještě překousnu, s tím se u akčních blockbusterů tak nějak počítá. Trochu podceněnou práci na scénáři už ale podstatně hůř - a vyloženě omyly se neodpouštějí. Třeba snahu po vzoru Jacka Bauera řešit morální dilemata "stojí smrt nevinného za záchranu tisíců jiných". Jenže Ethan Hunt vlastně nemusí nic zásadního řešit, i když se film tváří, jak velký rozhodování má před sebou. Vlastně se Jamesi Bondovi, kterému mimochodem ani v jeho nejslabších chvílích Ethan Hunt nesahá ani po kotníky, podobá jen v jednom: podobně jako 007 v Goldfingerovi, tak i Huntovi většina plánů selhává, neustále dostává na prdel a je neúspěšný až do finále. A to mě nebaví. Nejlepší MI tak prostě zůstává první díl, který byl vedle akce i trochu špionský. To už další díly nejsou ani omylem.

    • 6.7.2018  21:03
    Zločin v Polné (TV film) (2016)
    *****

    Že se v televizi v posledních letech najdou mnohem lepší filmy než v kinech, je známá věc. Hlavně České televize - vřelý dík za to. I proto (nejen pro skvělý zpravodajství) má smysl platit poplatky a i proto jsem hrdej, že tuhle televizi máme. V kinech jsou extra mainstreamové blbiny, očekávající mizivou inteligenci průměrných diváků. A jak naznačuje tento film, oprávněně, protože inteligence průměrných Čechů je opravdu mizivá. V tom je dopad Zločinu v Polné nejsilnější - paralely se současností jsou mrazivé. Ať už co se týká zmanipulovatelnosti politiky (jak jinak by Zeman, Babiš nebo Okamura mohli mít tolik hlasů, kdyby nepodchytili přízemní pudy méně intelektuálně zdatných - jichž je většina), nebo kolik lidí dodnes věří "židovskému spiknutí" a "židovským rituálním vraždám". I se to lze dočíst tady ve vážně míněných komentářích. Fascinující. Proto jsou takové filmy, jako je tento, důležité. Zločin v Polné možná není bez chyb, ale superlativy převažují. Od herecké stránky filmu - Roden, Plesl, šokoval mě mladej Heřmánek, jak senzačně vystřihl jednoduššího Hilsnera - přes důraz na dobovou řeč a kostýmy po třeba chytrý nápad proložit to dobovými antisemitskými odrhovačkami. Jistě, je to televizní film, což se odráží na rozpočtu a exteriérových scénách, ale s tím se počítá - je to přece televizní film. Kvalitativně nějakých 80 procent, za společenský význam přidávám pátou hvězdu. PS: Jsem rád, že mi zdejší komentáře prozradily, že největší kokot zdejších stránek není Psychor, ale dement Kingik.

    • 30.5.2018  15:15
    Delirium (2018)
    ***

    První polovina stojí za to, hrdina se v obrovském sídle plném tajných chodeb se šmíráckými průzory do jednotlivých místností a divných zvuků či stínů noří do tenat šílenství a film diváka ponechává v nejistotě, zda se to děje jen v hrdinově hlavě, anebo v obřím boháčském sídle straší doopravdy. Dvě tři lekačky fungují a sledování vyvolává mrazivý pocit. Je taky zábavné sledovat, jak tvůrci nezapřou svou inspiraci jinými horory.Dva příklady za všechny: když se Tom prochází v chodbách sídla zazobaného otce, nelze si nevzpomenout na Osvícení a chodby hotelu Overlook. Anebo záběr z videopásky, na němž jeden z duchů leze rozevlátým způsobem zpoza postele: nebylo přesně tohle chování Samary z Kruhu? Bohužel pak přijde druhá polovina filmu. A ta se dost zvrtne. Twist je překvapivý, ale změní se tím celý žánr - což uprostřed děje diváckému zážitku neprospělo. Kromě toho je druhá půlka plná klišé a nepravděpodobných okamžiků. Opravdu by se Tom uvězněný ve sklepení pustil do dlouhé a pomalé prohlídky sklepa, místo aby se pokusil dostat ven a zachraňoval Lynn, které jde o život? A proč by vlastně Lynn nebyla zabita hned a dočkala se další scény? Nebo třeba se nejde nepozastavit nad tím, jak mohl Tom mít po dvaceti letech pobytu v blázinci tak namakané a vysvalené tělo... Tyto scenáristické (a vlastně i castingové) chyby strašně škodí. Podobně jako obří nedovysvětlení celé zápletky na konci filmu. A kdo za to může? Správně, režisér Iliadis. Film se mu nějak rozpadl pod rukama, pevnější vedení by bylo jen ku prospěchu. Ale žádné nebylo. Což je škoda.

    • 27.5.2018  18:46

    Největší problém Krotitelek netkví v zastaralém předsudku, že by hlavní představitelky nesměly být ženy. Problém je, že tyhle ženštiny nejsou vtipné. Čtyři elitní americké komičky - a vůbec nejsou vtipné! To je hlavní průser. Tam, kde Bill Murray, Dan Aykroyd a Harold Ramis používali nádherně absurdní pseudovědecké dialogy, se v rebootu ozývá pištění, koulení očí a poskakování - když mají hrdinky radost, když na něco čekají, když se něco řeší... pořád. Fakt pořád. Ne že bych se u filmu ani jednou nezasmál, nikdy za to však nemohly hlavní hrdinky, ale komická figurka asistenta Kevina v podání Chrise Hemswortha. Jeho parodie na tupé blonďaté sekretářky se docela vyvedla (ať už to je jeho prsaté logo firmy, anebo dilema, jakou fotku si má dát na Facebook). I když jsem srovnávat s původními Ghostbustery nechtěl, samozřejmě se tomu nelze ubránit. A reboot prohrává na celé čáře. A jako samostatný film... vlastně taky. Hloupý, nevtipný, zbytečný, zapomenutelný - prostě vznikl, někdo promrhal 144 milionů dolarů a tím to zhaslo. Jdu si pustit geniální originál a udělám mnohem líp.

    • 27.5.2018  16:03
    Decibely lásky (2016)
    odpad!

    Každá holka přece chcee randit s popelářem, to je snad jasný. Jasný taky bylo, že film bude sračka, když jsem to zapínal. A očekávání se naplnilo, v mnoha ohledech hrůzná realita dokonce předčila černé scénáře. Třeba právě v tom, jak jsou vlastně popeláři sexy. Hudba Michala Davida je stejně zrůdná jako vždycky (až mě zamrzelo, že sám velký kolotočář neměl nějakou větší roli, mohl bych se filmu pošklebovat ještě víc). Marně pátrám v paměti a hledám na Decibelech něco pozitivního. Snad jen částečně casting - spousta nádherných holek. A showman Horváth. Jenže koho napadlo angažovat Hrušínské, Vojtka nebo Cíla, zasloužil by oběsit na nejbližším stromě, takže ani ten casting není bez výhrad. A jinak...? Podobně stručný budu u záporů: všechno. Bez legrace všechno. On to vlastně není film a jako film nefunguje, takže co pak s tím. Jedno negativum přesto zdůrazním: málokterému filmu se podaří, aby mi u něj bylo hodinu a půl v kuse trapno. Trapno za herce, za tvůrce, za děj, za dialogy, za všechno. Ohromující trapno. Škoda, že ho necítili i na place při natáčení.

    • 27.5.2018  12:56
    Ave, Caesar! (2016)
    ****

    Nepodceňovanější film roku 2016. Přitom je to místy až anarchisticky zábavná coenovská bláznivina, která zvysoka kašle na příběh, ironicky tepe do současného i minulého Hollywoodu a vzdává hold 50. letům. Dvacet čtyři hodin ze života Eddieho Mannixe, který řeší problémy - a že se jich najde. Spousta skvělých herců (nejzajímavější je mladík Ehrenreich), suchého humoru, který nejede na první dobrou, ale je za ním mnohem víc. Já na coenovskou hru přistoupil a válel se smíchy po celou dobu stopáže. Podvratné vtipy ovšem vyvažuje zobrazení mého milovaného Hollywoodu z 50. let. Jasně, ne všechny Mannixovy případy byly tak zajímavé, bez dějová linka se Scarlett Johanssonovou a Jonahem Hillem bych se zcela obešel,ovšem všechny ostatní to bohatě vyvažovaly. Pásová výroba dementních westernů, nesmyslné společenské filmy, opulentní biblické velkofilmy, přiteplené muzikály a úplně vypatlané filmové hvězdy. A do toho banda komoušů a spousta narážek, odkazů a skrytých vtipů. Prostě paráda. A pokud si tu někdo stěžuje, že to nepochopil, protože nemá nakoukáno, tak je chyba u něj, ne u Coenů.

    • 26.5.2018  21:23

    Nepatřím k těm srdcařům, pro které Poirota představuje jenom David Suchet. Přestože je Suchet skvělý, chtěl jsem dát Branaghovi šanci. A tenhle génius mě nezklamal - moc rád bych v jeho podání viděl třeba Vraždu na Nilu (jak ostatně naznačoval vtípek v závěru). Sice mě tu štvalo zbytečně moc věcí: třeba Branaghovo velikášství, že neukočíroval patos v závěru nebo se nechal strhnout počítačovými triky (ovšem to druhé dovedu pochopit. Zasněženou horskou krajinu vykouzlil fascinující). Taky mě trochu mrzí, že nedovysvětlil fotku ženy, kterou Poirot tak opatruje. Jinak ale bez námitek: Branagh Poirota sympaticky zlidštil, dal dohormady úžasnej tým skvělých herců (o Deppovi, Pfeifferové a dalších hvězdách první velikosti netřeba ztrácet slov, mně udělali radost především Derek Jacobi nebo Manuel Garcia-Rulfo, o jehož existenci jsem do nových Sedmi statečných neměl tušení) a zahrál si s klasickým případem, kdy podezřelí jsou všichni, což vede až k "překvapivému" rozuzlení. Uvozovky píšu proto, že o tom, jak tahle detektivka dopadá, myslím už všichni vědí, patří to ke kánonu kulturního vzdělání. Bavil jsem se náramně, Branagh režíroval s jistotou a starosvětsky poctivě a na chvilku připomněl okouzlení starým typem filmařiny.

    • 26.5.2018  21:00
    To (2017)
    ****

    Patrně nejlepší dětský film, který jsem kdy viděl. Takhle měly být půvabné všechny disneyovky, které nebyly animované, ale hrané; takhle si představuju strašidelnou zábavu pro chytré děti. Škoda, že mi není zhruba tolik jako Loserům. Byl bych nadšenej a nedal bych pět, ale snad deset hvězdiček, kdybych přišel na to jak. Jenomže jsem krapet starší. A tak jsem si nemohl nevšimnout, že se zapomnělo na to podstatné... na hrůzu. Fakt, To je všechno možný, ale ne horor. A já si v posledních dnech tu Kingovu jedenáctisetstránkovou bichli znovu přečetl, abych se ujistil, že předloha je strašidelná až dost. Film ne. A to je důvod, proč ubírám hvězdu. O důvodech můžu jen spekulovat: dostanu se k tomu, že v rámci snahy zachovat z logicky vykuchaný předlohy co nejvíc spousta motivů musela ustoupit. Aby zachovali počet členů Klubu smolařů, ale zároveň se jim věnovali a každýho postrašili, muselo se to odehrát hrozně rychle a na malém prostoru. Škoda, protože casting byl perfektní, děti sympatický, a to především Bill Kokta a Beverly Marshová; naopak Henry Bowers jako hlavní sígr byl fakt nechutnej a na pěst, přesně jak měl být. A především, proč mě odklon od mrazivého hororu k mainstreamové popcornové zábavě mrzí, je samotný Pennywise. Bože, Bill Skarsgård se narodil pro tuhle roli! Mnohem démoničtější než Tim Curry v roce 1990, mnohem děsivější a působivější... tak snad ve dvojce, kdy bude strašit už dospělé hrdiny.

    • 26.5.2018  20:21

    Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ovšem ani to, že by se mi to líbilo. Optika malýho kluka na válčený události by mohla fungovat snad v případě, že by knížku staršího Svěráka přepisoval sám starší Svěrák, nikoli ten mladý. Protože ten jen (z úcty k otci?) otrocky přepsal mikropovídky z knihy. A takový je i film: utkaný z mikropovídek, idylicky přibarvený a vlastně totálně nezajímavý. Dá se překousnout, když film nemá jeden jednotící příběh. Daleko hůř se dá snést, když nemá ani žádné menší příběhy. Po strništi bos tvoří jen sled scén, co si starý muž pamatuje z raného dětství. A snové okamžiky - jak se Vlk mění ve vlka, jak chlapec na vozíku odlétá atd. - dojem nevylepšují. To se týká i poetiky probouzející se sexuality, kterou starý Svěrák vždycky nějak obsáhl. Mladý Svěrák ji otrocky převedl do Edy zírajícího do výstřihů. Herecky taky není o co stát. Ondřej Vetchý s Terezou Voříškovou - jednotlivě skvělí - nefungují dohromady. Že jsou manželský pár, bych jim neuvěřil ani za milion. Přesto je zajímavé je sledovat, protože Terezka je tradičně nádherná a tady dokonce i něco hrála, byť dobově - stejně jako Vetchý. Tento film totiž nemá být vzpomínkou na dětská léta za války, ale vzpomínkou na dětství v podobě filmu pro pamětníky. Jako takový v některých scénách není špatný, ale zdaleka to k plnohodnotnému zážitku nestačí. Kaiser si Lva zasloužil, to není pochyb, a Terezce bych ho taky přál, přestože musím uznat, že za tuhle roli to na Kronerovou z ledu nemohlo stačit. Ani moc nepomáhá fakt, že se většina filmu natáčela v mé rodné obci. Slavonice jsou sice nechutná díra, ale opravdu se v nich zastavil čas. Stejně jako ve filmu, který přepísknutou stopáží začne nudit.

    • 26.5.2018  19:21
    Mumie (2017)
    **

    Průser egyptských rozměrů. Což mě štve, protože když jsem kdysi zaslechl první zmínky o chystaném dark universe, nadchlo mě to. Jako oddaný milovník klasického Universalu bych si hrozně přál, aby se stará dobrá hororová monstra reinkarnovala, řádila a ve filmech se jejich příběhy prolínaly jako ve 40. letech. Jenže pak přišel Dracula Untold, což měl být start, a já zaváhal, protože ten film byl nadprůměrně blbej. Nápad zapadl, ale naštěstí ne hluboko, s napětím jsem čekal na restart ve stylu "Dracula je zapomenut a nepočítá se, jedem od začátku" v Mumii - a ona dopadla ještě hůř. Přitom: s Cruisem nemám nejmenší problém, Russell Crowe jako doktor Jekyll je trefa do černého, v rámci současné feminizace je padoušská postava příšery žena - no, budiž, jakkoli zůstávám fanouškem pojetí mumie spíše v osobě Borise Karloffa, beru to. Zvlášť když je to rozkošná Sofia Boutella, která už místo nohou nemá meče jako v Kingsmanovi. No jooo... ale tahle Mumie vůbec vlastně nebyla o mumii! Začátek by ještě ušel, dokonce mi Cruisův dobrodruh trochu připomínal Jacka Reachera, kterýho jsem s Tomíkem taky nedávno viděl. Jenže pak se to rozpadne v blábolivý výplach bez mozku, který mě ani nezaujal, ani ničím nechytil, jenom dost nudil a nutil se nespokojeně ošívat. Celý londýnský děj je jedna velká nuda. Tudy cesta nevede, je to samé klišé a nemá jediný nápad, který by vznik nového univerza ospravedlnil. Takže palec dolů. A to říkám jako někdo, kdo si univerzum klasických hororových monster přeje hrozně moc.

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace