Oktavianus

Winchester je poctivý strašidelný film jako vystřižený podle mustru subžánru "strašidelného domu". Nepřichází s ničím výrazně inovativním, veškeré propriety jsou standardní, stejně jako motivace postav. Lekačky ovšem fungují obstojně, byť se místy dají očekávat, ale třeba při hrátkách se zrcadlem dokážou i překvapit. A hlavně atmosféra - zdaleka nesouhlasím s ostatními komentujícími, atmosféra budovaná od první vteřiny je skvělá, řádně hustá, temná a strašidelná. Jasně, některé nedotažené detaily zamrzí, třeba dětský herec Finn Scicluna-O'Prey, pro kterého se jedná o první filmovou zkušenost, většinu scén vypadá neskutečně prkenně. Dost také uletěl závěr, jako ve většině strašidelných filmech. To je velká škoda. Na druhou stranu musím pochválit scénář, který v úvodu na diváka vychrlí několik zdánlivě nedůležitých rekvizit, ale postupem času se ukáže, že každá má smysl a nic ve filmu není samoúčelně. A to se cení. Oproti pitomému Jigsaw se bratři Spierigové vytáhli. Ještě ke všemu konečně někdo zpracoval téma Winchester Mystery House (a na rozdíl od Kinga a Domu v růžích etc se k němu nebál jmenovitě přihlásit) včetně historicky doloženého zemětřesení... A navíc Helen Mirrenová, strašidelně nepříjemná hudba a pár nasraných duchů. Takhle má vypadat mainstreamový horor.

Jednu hvězdu za malebnou Smutného kameru (ale to se u šestinásobného držitele Českého lva v této disciplíně dalo očekávat) a jeden zábavně černohumorný dialog mezi někdejšími rivalkami v podání Balzerové a Cibulkové. Tolik k těm lepším věcem. A k těm horším... kde začít? Třeba v největší bolesti českého filmu, žánrové nevyhraněnosti. Chvilku se Tátova volha tváří jako antická tragédie (což podporuje tklivá klasická hudba), chvilku jako road movie, pak zas jako komedie... Postavy jsou jen načrtnuté figurky. Mužské role - všehovšudy dvě - jsou slabošské, ženské zase pouze karikatury na jednotlivé lidské typy. Slaboučký scénář předepisuje nějaké hraní jen Balzerové s Vilhelmovou, přičemž obě na mě působily, jako by je to ani nebavilo. Hlavní téma, jak si lidi vzájemně lžou, se v závěrečné katarzi odbude slovy "už mi nikdy nelži" a je hotovo. Hm. A humor za něco stojí, jen když sem tam (ale samozřejmě bezpečně a málo, aby se divák náhodou neurazil) sklouzne k trochu černějším tónům. No a ten product placement... ach jo. Já chápu, že u nás se bez něj peníze na film sehnat asi nedají, ale mně tak moc okatej PP prostě strašně vadí. Upřímně, to ať raději český film zajde na úbytě a zhyne, než aby se z něj stala hodinu a půl trvající reklama. A tam se přesně směřuje.

Navzdory mnoha výtkám jsem se docela bavil - a vlastně si ten konec plný klišé přál. Cizinec ve vlaku má totiž bohužel sestupnou tendenci, po parádním začátku jak v zobrazování denní rutiny hlavního hrdiny, tak od nasednutí na osudný příměstský spoj úroveň klesá. Vůbec nejlepší thrillerové okamžiky jsou k vidění ve chvíli, kdy divák spolu s Neesonem tápe a neví, co za absurdní situaci se přímo před ním odehrává. Jenže postupem času se vytahují nejrůznější klišé, který jsou dobře známé z jiných thrillerů, a film pak už jen naplňuje šablonu. Škoda. O logických nesrovnalostech (zvlášť jedna, spojená s jednou smrtí - ale nechci spoilerovat, tudíž nebudu ani naznačovat) nebo blbostech ani nemluvě (fakt si filmaři myslí, že při rvačce může někdo prorazit hlavou okno ve vlaku a nemít ani škrábanec...?). Naopak vedle počáteční výborné atmosféry a nepolevujícího tempa se mi kupodivu líbil i Neeson. Sice opět má jen jedinej výraz ustaraného a utrápeného chlápka od vedle, ale do téhle role to docela sedí. A oceňuju i druhý plán, nenápadnou kritiku zkorumpovaného světa peněz, který nemilosrdně vyhazuje z práce lidi před důchodem, a pošklebování se zbohatlickejm arogantním kreténům ("Goldmane Sachsi, za celou střední třídu fuck you!"), a to jsem jinak zarytej fanda kapitalismu a nesnáším levičáky. Takže po zbytečně podceňovaných Mělčinách další zajímavej počin Collet-Serry, kterej mohl být taky daleko lepší, ale mně to ke spokojenosti docela stačí. Reálných 60 procent.

Nechce se mi věřit, že tu všichni spolkli tu zoufale průhlednou pointu, patrnou po polovině filmu více než zřetelně. Ale tím se vysvětluje zdejší chvála na inteligenci filmu. Kdepak, Příchozí nejsou inteligentním filmem, jen si na něj hrají a hrozně rádi by jím byli, ale je to marná snaha, která sice zdejší publikum s inteligencí akvarijních rybiček může ohromit, ale nevěřím, že kdokoli by o tom přemýšlel doopravdy, nechá se tak lehce nachytat. Ovšem neznamená to, že by šlo o špatný film: především první půle filmu, mysteriózní kontakt s mimozemšťany, se svou spiritualitou vyrovná i Blízkým setkáním třetího druhu a působí skutečně velkolepě. Při prvním doteku s cizí civilizací jsem se cítil vzrušeně stejně jako hrdinové filmu. Jenže právě ona psychologická rovina, tak neumětelsky provedená, Příchozím strašně sráží body. A je to škoda. Mohl to být jeden z nejlepších filmů roku, ale takhle... Edit po druhé projekci: musím hodnocení zvýšit. Byť za všemi výtkami stojím, tři hvězdičky byly příliš nespravedlivé.

Hammer. Velmi slušný horor se vším, na co jsme v parádních atmosferických bijácích od kladivářů zvyklí: napětí, tajemno, spousta mlhy ze suchého ledu, nádherný studiový anglický venkov, který je daleko zajímavější než venkov reálný, kostýmní podívanou (tradičně se film odehrává v 19. století, konkrétně roku 1860). Tentokrát jde o staré dobré vúdú zombie, které mám mimochodem radši než ty postromerovské, živící se lidským masem či vybranými orgány. Námět a vůbec celý příběh tak trochu připomene White Zombie s Belou Lugosim. Jasně, logika někdy musela ustoupit příběhu (postavy jdou prostě náhodou tam, kde se něco stane, nebo že místní vikář má bohatou okultistickou knihovnu, což hlavní hrdina bůhvíjak zjistil), už vůbec nemluvím o tom, jak ochotně všichni hned začnou na zombíky prostě bez ptaní věřit, ale to k těmhle starým filmům patří. Důležitý je, že se divák baví - a já se bavil hodně. André Morell v roli ironického, cushingovského Van Helsinga pod jménem sir James Forbes stojí za sledování, chyba je, že to neplatí o dalších figurách. Michael Ripper se mihne jen tak epizodně, což je škoda. Ani dámská část ansámblu tentokrát - na Hammer - není povedená, i když potěší náznak vilnosti hlavního padoucha, který se hrne do olizování připoutané krásky na obětním stole. Škoda, že kamera cudně sjela pryč, docela by mě zajímalo, zda ji zprznil, či jen políbil. Nicméně - kvůli parádní atmosféře především hřbitovních scén patří tenhle film v hammerovské produkci rozhodně k těm lepším a hodně povedeným.

Přemýšlím, jestli jsem náhodou nebyl na jiném filmu, když tady vidím ty nesmyslné chvalozpěvy. Ale ne, název i děj sedí, správnej film to byl. Tak dumám, zda jsem to teda na rozdíl od ostatních nepochopil (jako kdyby bylo co k chápání, já vím). Ale kdepak. Tak proč mi to přišlo jako zcela tuctový thriller, který bych čekal v půlnočním vysílání obskurních českých TV stanic (třeba Horror Film), ale určitě ne v kině? Třeba proto, že ani zdaleka to NENÍ ORIGINÁLNÍ nápad. To sledujete hororovou produkci posledních asi pět let, že jste podobnej námět ještě neviděli? Už třeba před sto lety se tři zloději vloupají do domu Hrůzného starce v Lovecraftově povídce - a povede se jim tam zle nedobře. A od té doby jich bylo docela dost. Souhlasit se dá s tím, že dobře natočený je pořádně dirty vizuál, kamera, Stephen Lang je ukázkovej magor a napětí nechybí. Jenže co dál? I vzhledem ke stopáži fakt, že jsem v závěru neposedně sledoval hodinky, kdy už bude konec té nudy, není pro film dobrým vysvědčením. Závěrečná půlhodina byla protahovaná, natahovaná, aby to mělo aspoň celovečerní rozměry, jenže zcela bez gradace, bez nějaké invence, celých 60 minut se ve filmu děje stále to samé - dědek honí nesympatický sígry. Nic víc. Žádná exploatace, jen dětinsky blbej vtip v závěru (spoileruju, leč nemůžu jinak) při pokusu o inseminaci. Kdyby se tohle ukázalo v teenage komedii, všichni to společně odsoudíme jako blbost. Ale tady se zdejší hodnotící tváří, že takovou kravinu asi přehlédli. Hm. Nemluvě o logických blbostech, které nemám chuť teď rozepisovat, to si schovám až pro popravčí recenzi v Týdnu. Suma sumárum, adorace tohohle filmu je neskutečně nafouklej hype. Je to blbost, která se řemeslně stěží vyšplhá k padesáti procentům, ale víc ani ťuk. A pro Alvareze po trapárně s názvem Evil Dead další palec dolů.

Zábavný malý horor, komorní svým prostředím (dva interiéry - dům a byt) i způsobem natočení (v některých scénách se místo světel použily prostě jen svíčky nebo baterka a bylo to), ale poměrně hodně působivý. Straší se tu hned od začátku, na nic se nečeká a příběh rovnou jede. Pobaví i vystoupení Lotty Lostenové v úvodní scéně, hned je třeba si na kraťas Lights Out vzpomenout. A hlavně to strašení - to je natočené výborně. Každou chvíli nějaká lekačka, i kdyžř se už sem tam opakují motivy, ale hlavní potvora je zpodobněná skvěle, třebaže není většinu filmu vidět a je jen ve tmě. Ale takové ty ujeté neobvyklé pohyby a podobně, to je hodně, hodně znepokojující. Podobně jako "legenda jejího vzniku"... Jenže pak tu jsou postavy, dobře zahrané, ale strašně špatně napsané. Malej desetiletej kluk rozumuje nad podstatou odvahy. No jasně. Všichni vědí, co je poslední noc čeká, a stejně jdou spát každej zvlášť. No jasně. A to už vůbec nemluvím o těch neuvěřitelných klišé v dialozích a vztazích mezi postavami. Konflikt matka vs. dcera o tom, kdo koho opustil a proč. Jejich vzájemné rozhovory. Rozhovory sestra x bratr. A tak dál... ono to není divu, protože scénář dělal vedle Sandberga i Eric Heisserer, vysvětluje se tím ledacos. Škoda, jinak by to byl skvělý film. I takhle je velice, velice dobrý - ale když jsou rozhovory jedno velké klišé...

Hektolitry kýče, tuny patosu a moře sentimentality. A k tomu postavy, z nichž některý jsou vyloženě na pád brady někam hodně hluboko - africký diktátor vede a komická dvojice starých vědců je hned za ním. A taky mě trochu mrzí, že starší postavy, tj. ty z prvního dílu, byly dost upozaděné za mladou krví, která byla mnohem živější - a to říkám jako někdo, kdo Hemswortha vážně nemá rád. Příběh je samozřejmě zoufale neoriginální, film se bere hrozně vážně a slibované destrukce vlastně bylo strašně málo. Jenomže... ona je to docela dobrá zábava. Celé dvě hodiny to frčí, postav je víc jak na orloji, ale každá má svůj smysl, a po vizuální stránce to až na pár okamžiků nemá chybu. Jasně, já to viděl na velkém plátně ve 3D, až to bude v televizi nebo na monitoru, zdaleka to tak asi nevyzní, ale to mě nemusí zajímat. A hodně mě baví, že se režisér v dnešní době nebojí přijít s myšlenkou, že válka občas smysl prostě má. S tím souzním. A jelikož jednoduché jednohubky v podobě letních blockbusterů mám rád se všemi klišé, co k nim patří (a že jich tu je požehnaně), nebojím se Novému útoku napálit čtyři hvězdy. Prostě pro jednou vyměňte art za popcorn, vypněte mozek (nutná podmínka!) a běžte se bavit. K létu to prostě patří.

Už podruhé ve dvou dnech jsem dostal svým hodnocením starý klasický horor z čevrných čísel do modrých, což je mi vůči těm filmům trochu líto, ale nemůžu jinak... jako v tomto případě. Kdyby se v hlavních rolích objevili ti, od kterých by se to čekalo - Atwill a Lugosi -, mohlo to být daleko lepší. Jenže oba dostali jen malé role: Lionel Atwill byl jedním ze tří lékařů, kteří kdysi léčili beznohého a jednorukého majitele panství, a Bela Lugosi podivný komorník. Sice krásně melodicky deklamuje, ale je ho na obrazovce zoufale málo. To pak se klasické hororové schéma o vrahovi v tajemném domě plném lidí, kteří postupně vypadávají ze hry, rozplizne v ne právě zábavný film. Je to škoda, protože postupné nacházení mrtvol, jejich vytrčené zkrvavené ruce a podobně mají obrovský potenciál, vlastně atmosféru má film obecně hrozně dobrou, ale kromě ní nenabízí nic víc.

Nakonec docela příjemný film, který byl sice úplně o něčem jiném, než jsem očekával (po Hladassově komentáři jsem byl připraven, že nepůjde o nic, na co jsem u Karloffa zvyklý, ale skutečnost byla ještě prostší), ale nakonec se mi tahle prakticky až pohádka s jediným sci-fi prvkem - elektronickým klíčem prakticky ke všem dveřím - docela líbila. Jasně, Borise Karloffa mám raději v poloze vraždícího monstra nebo alespoň zakázaným výzkumem posedlého vědce, ale k jeho mistrovství patří, že starého slepnoucího dobráčka zahrál stejně přesvědčivě a opět byl u toho výborný. Po delším čase je třeba také ocenit zajímavý námět. V první půlce jsem sice občas trochu zíval, koketování slečny Malloryové s tím správňáckým sekuriťákem (a navíc nebyl ani nějakej úžasnej herec) nebylo zrovna zábavné, ale jak se do situace začali vkládat další mafiáni, chytlo mě to a nepustilo až do konce.