Oktavianus

Když se odečte fanservis, co zbyde? Velké navoněné nic: slaboučký scénář plný nelogických pitomostí a postav jak na orloji, co se stejně jako na orloji ukážou v okýnku filmu a zase na hodinu zmizí. Hrdina úplnej hlupák, záporáků plno, takže ve výsledku taky žádní, a jinak otrava. Budu spoilerovat, soráč, ale nemůžu jinak - za absolutně nejvíc WTF moment považuju chvíli, kdy se všichni tři Parkerové sejdou na střeše, aby si společně zabrečeli nad svými osudy. To se mi chtělo zvracet. Kolik superhrdinů pořád tolik bulí? Možná jsou to staří známí, ale pořád to jsou jen ubrečenci. Nejsem natolik prostinký divák, aby mi stačilo, že se tři postavičky, co poskakují na plátně, jmenujou Spiderman. A tenhle film toho kromě jejich fňukání víc nenabízí.

Hezké, ale nic víc. Zajímavé, ale nic víc. Na ten hype kolem jsem čekal mnohem víc, což je ale samozřejmě můj problém. Pokud tomuhle filmu dala kolegyně z Mafry Mirka Spáčilová dokonce 85 procent, nutí mě to k zamyšlení, zda už věčná Mirka nezačala senilnět, nebo jsem něco nepochopil já. Ale ať přemýšlím, jak přemýšlím, nic mě nenapadá - filmu by šlo sice vytknout ledacos, mně nejvíc asi vadilo na sílu tlačené hledání dějového konfliktu mezi Emilem a Danou, ale jedná se o detaily. Horší je, že postrádá cokoli navíc - ten wow efekt, který odděluje dobrý film od skvělého. Neužilovo herectví s výbornou maskérskou prací to není, a nic zajímavějšího jsem na filmu nenašel. Zátopek si jde pro České lvy; přeju mu je, minimálně Neužil a maskérna je mají jisté, ale já bych "je mi ctí a národním svátkem potvrdit, že se v Česku konečně zrodil Film. (...) Má světové parametry, aniž by přitom popřel svůj původ" v životě neřekl.

Velká očekávání, která byla naplněna beze zbytku, a přesto zůstává nejasný pocit docela velkého zklamání. V první řadě: jsem fakt rád, že bondovská éra Daniela Craiga skončila. Casino Royal stejně zůstalo nepřekonáno a agent, který vlastně vůbec nechce být agentem, má konečně pokoj (přestože tento pocit unavenosti životem je Flemingovým knihám víc než věrný). Ne, Není čas zemřít je výborný, emocionální a nabitý akční film. Ale prostě to není bondovka: nejvíc se jí ještě přiblížila pasáž na Kubě, která se nesla v rytmu nadsázky, vtipů a bondovského vizuálu. O to víc zamrzí, že touhle cestou se nevydal celý film, zvlášť když byl coby jubilejní pětadvacátý Bond prošpikovaný odkazy a easter eggy na starší filmy a jejich odhalování jsem si strašně užíval. Jenomže jaký je rozdíl mezi Craigovým Bondem, Jasonem Bournem nebo Ethanem Huntem? Žádný. A to, že jde o Bonda, co není Bond, mi prostě vždycky trochu vadilo a vadit nepřestane. Přiznám se, že hned po příchodu z kina jsem si pouštěl oblíbené úryvky s Connerym, Moorem a Brosnanem a užíval si všechno to, co mám na Bondovi rád a co mi Craig vlastně nikdy nedal.

Jeden ze slabších Halloweenů, ale na rovinu, přátelé, proti tomu, jak před deseti lety zprznil tuhle úžasnou sérii zoufalý neumětel Rob Zombie, je to pořád veledílo. Ani na vteřinu není nuda (že tu o ní píše každej druhej komentář, nechápu), obrovské množství zábavných easter eggů, sedmdesátkový feeling a Myers v nejlepší formě. K tomu Loomis coby Pleasence! Takže ani nevadí, že to nezačíná samostatně - to se týkalo i dvojky z roku 1981, a jak je to skvělej film. Tak co chtít víc? Ano, postavy se chovají neskutečně nelogicky, ale to do slasheru patří. Ano, občas to je neúmyslně směšné (dvakrát jsem se rozesmál se slovy "no to si snad dělají prdel"). Ano, lidové povstání nebyl dobrej nápad, jak tuhle sérii posunout. Já si nejvíc budu stěžovat na vyzdvihovaný body count: tolik mrtvých je totiž spíš ke škodě než k užitku. Není náhoda, že nejlepší Halloween byl ten první, kde počet mrtvých byl nejnižší ze všech filmů. Umění není o množství, ale o kvalitě... Tady to Michael kosí ve velkým, takže se vytratí atmosféra a je z toho jen a pouze obyčejná vyvražďovačka s místy násilně na pilu tlačenými záběry na nechutnosti jen pro efekt. Já jsem ale staromilec...

Nejhloupější - a fakt to nemyslím v dobrým - byly po novinářský projekci při čekání na tiskovku lamentace některých recenzentů a kritiků, jak moc jsou Bábovky nemorální a všechny postavy se chovají hnusně. Ti levicovější a ideologicky zaměření kritici to samozřejmě vidí jako sexistické chování k ženám, byť i ženy se ve filmu ne vždycky chovají hezky. Tyhle pseudointelektuální kecy mám fakt rád. Lidi se k sobě fakt nechovají jako věrní miláčkové, kupodivu. Stejně jako jsem se dnes dočetl v jedné podobně intelektuální diskuzi, že knihy Radky Třeštíkové jsou "nebezpečné, protože utvrzují u lidí stereotypy a jdou čtenáři na ruku, což z lidí dělá duševní lenochy a z literatury jakýsi ostrůvek intelektuálního a duševního pohodlí, kterým nikdy nemá být, a to není neškodné". Z těchto proklamací se mi chce zvracet, chybí tomu už jen volání po angažovanosti literatury či filmu a povinnosti vychovávat čtenáře nebo diváka. Ano, v jejích starších knihách je hodně stereotypu, hodně "nenáročného mainstreamu", ale na tom není nic špatného. Mě Bábovky nebavily ani jako kniha, ani jako film, ale abych kvůli tomu plácal něco o nebezpečnosti Třeštíkové... nad pseudointelektuální scénou se začíná smrákat, fakt. K filmu samotnému snad tolik - řemeslně je natočený dobře, výborný lokace, kdybych tam neviděl spoustu známých a někdy už okoukaných českých tváří, klidně bych věřil tomu, že může jít o lacinější film zahraniční provenience. Problémy vidím jinde - některé postavy jsou stereotypní (Plodková, Pauhofová) až hloupě napsané (Taclík), moc u nich nedochází k žádnému vývoji a nedočkají se ani katarze. Postav je tam pořád ještě moc, takže na jejich jednotlivé mikropříběhy není dost prostoru. Je sice pěkné a dokonce chvályhodné, když se divákovi nepodá všechno po lopatě a nechá se mu prostor pro vlastní interpretaci událostí, ale u některých postav mi prostě chyběla motivace jejich chování. A hlavně: srovnáním s Amores perros, Magnolia a podobně se tu bude ohánět každej druhej (a mimochodem z principu blbě), já vytáhnu jiné připodobnění: Bábovky jsou jako Láska nebeská s opačným znamínkem. Zatímco ovšem byl Curtisův slaďák feel good movie, Bábovky jsou pořádná depka. Hlavně ta vztahová, pro každýho je tam hodně nepříjemnej osud plnej bolesti. To by blbě nebylo, ale když je té depky tolik a pořád a pořád pokračuje, začne nudit. A to problém je.

Příběh: nula (naprosto o ničem). Myšlenka: nula (a to je "podivuhodná proměna" žen v posledních letech sakra dobrý téma, tenhle film je velmi feministický, což by bylo plně v pořádku, ale jako takový nefunguje). Logika: nula (těch pitomostí...!). R-rating: nula (jo, je tam jedna "sadistická" scénka, ale cudně mimo záběr). Záporák: slabota (když je Ewan McGregor jakože drsnej, je to zoufale nevěrohodný, mnohem víc mu sedí ta gay poloha roztančeného padoucha). Postavy: jedna (Harley je naprosto boží, ostatní stojí za hovno, do jedné, kušostřelkyně nebo policajtka jsou naprosto k ničemu). Výsledek? Ten film je tak moc cool! V akčních scénách je to prostě fantazie, nevím, kterou vyzdvihnout víc, snad jak Harley "vystřílí" policejní stanici... nebo vlastně jakákoli další. Plus fantastická hudba, plus humor, plus kýble komiksové nadsázky. Výsledek? Vizuál nepředčil obsah, jak jsme na to ostatně zvyklí, ale naprosto dokonale ho překryl. O třídu výš než stejně slepený (a nepovedený) Suicide Squad včetně flashbacků, představování postav a podobně. Objektivně? Dvě hvězdy a ani o procento víc. Subjektivně? Pálím čtyři.

Nečekal jsem zázraky, ale tohle bylo ještě horší. Hrozná blbost. Všichni zlí chtějí žít ve městě, všichni hodní chtějí žít na vesnici. Tak určitě. Samozřejmě je správné věnovat se čím dál víc aktuálnějšímu ekologickému tématu, rád bych za to připsal plusové body - ale proč je film natočený tak strašně nudně? A tahle pohádka byla extrémně nudná. Zlý mladý hrabě se v desáté minutě rozhodne, že vykácí les, a do 45. minuty jen opakuje: "Vykácíme les. To bude nádhera." A ani pak se nic nestane, protože mocné síly lesa dokážou proti kácení lesa jen poslat vlky, na které stačí jediný výstřel, a tak největší úspěch lesních králů je pomocí ukňouraného čarovného dítěte (asi skřítka nebo co to bylo) přesvědčit uvědomělou mládež, aby napráskala hraběte jeho otci. Jo, tomu říkám lesní božstva. Fuj tajbl. No, a když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně i titulní čarovný kamínek tam byl celkem dost k ničemu, většinu filmu byl ztracený a úplně na nic. Celkově srovnání s Avatarem kulhá, protože i ty lesní potvory se objeví v pár záběrech a jsou úplně stejně nedůležité jako kamínek. Slovenský herecký ansámbl navíc ani neumí hrát, což bilo do očí (ono obecně, když se v jakémkoli filmu nejpřirozeněji jeví herecký výkon Pavla Kříže, víte, že ten film je po herecké stránce průšvih), český dabing taky body nepřidal... přesto jsem tu nudu k nepřežití nevypnul a vytrval do velenudného konce. Proč? Zajímalo mě jediné: motivace zlé statkářky, která se strašně moc těšila, až provdá zlou dceru a ta konečně potáhne z domu. Výsledek? Nedočkal jsem se. Těšila se na to, protože... se těšila. Bez vysvětlení. Nerad dávám pohádkám odpad, ale tady není o čem přemýšlet.

Strašnej průšvih. Vejdělek stvořil zas další vejdělkovinu - nudnou, humoru prostou a zaměnitelnou s jakýmkoli svým výtvorem. Bohužel. Že s knižní předlohou tato Poslední aristokratka nemá kromě jmen postav a faktu, že restituovali zámek, nic společného, by nevadilo tolik, kdyby vzniklo něco zábavného a vtipného. Ani omylem. Zatímco Bočkova tetralogie je napsaná v duchu fantastické nadsázky jako vystřižené od Švandrlíka, film se bere vážně, takže do něj vůbec nezapadají nerealistické postavy na hraně karikatury a trapnosti, a vůbec nedává smysl. Spoustu blbostí z filmu vypsal do své recenze František Fuka, takže ho nebudu tady papouškovat, jen dodám, že jak s ním většinou nesouhlasím, tady má bohužel pravdu. Přemýšlím, zda je co vyzdvihnout - snad možná příjemnou vánoční atmosféru, fajn soundtrack složený z mozartovské klasiky (teda do naprosto zrůdné titulkové písničky od No Name - jak v kině vždy sedím do konce titulků, tahle příšernost mě snad poprvý vyhnala ze sedadla dřív), milé překvapení v podobě přesvědčivé Yvony Stolařové - a tím to hasne. Humor z nefunkčních pokusů o hlášky, trapné postavičky jako z Účastníků zájezdu, naprosto debilní rozuzlení zápletky s prodejem zámku, dokonce přišlo i zklamání z jindy skvělé Smutného kamery - v Aristokratce se opakují stereotypní letecké pohledy na zasněžený zámek a tím to hasne, prostě bez nápadu. Tak na mě ostatně film působil celkově: jako kdyby se Vejdělek, Smutný a prostě všichni u natáčení nudili, odvedli povinný standard s vidinou "vyděláme prachy na zfilmování bestselleru, takže je jedno, že to bude debilita, kvůli názvu na to lidi stejně přijdou" a honem domů. Když jsem se při novinářský projekci začal nudit fakt už strašně moc a poprvé se podíval na hodinky, vyděsilo mě, že uteklo teprve 30 ze 110 minut stopáže. A to je fakt průser.

Upřímně takové nadšení nesdílím a ke čtyřem hvězdám se přikláním až po hodně dlouhém mučivém váhání, reálné hodnocení osciluje mezi třemi a čtyřmi. Totiž "filmařsky objektivně" je na Jokerovi všechno dobře - moc se mi líbilo retro ladění s hudbou, promyšlené prokreslení hlavního antihrdiny a hodně dirty vizuál. Na druhou stranu jsou někdy ty tragické události, co se Arthurovi dějou, až moc okaté, některé vysvětlující scény příliš doslovné a trochu mě uráží, že mi je tvůrci museli ukázat, aby mi to došlo, když to bylo zřejmý i tak (nejkřiklavěji třeba dějová linie se sousedkou Sophií, ale je toho víc), hodně otravné je poselství o zkaženosti světa ve stylu "ti bohatí můžou všechno a na chudý lidi serou". Tohle moralizování mě ubíjí víc než Joker s nůžkami v ruce. (Mimochodem, znalci Batmana, kolik má tady být Bruci Wayneovi? Deset let? Pokud je Arthuru Fleckovi nějakých pětačtyřicet, tak se coby Batman a Joker střetnou v době, kdy je Joker důchodce...?) Naštěstí má film Joaquina Phoenixe. Nevím, zda jde o jeho životní výkon, ale je fantastickej a moc si říká o Oscara. Jde z něj psychopatická hrůza od první chvíle a znepokojení každou scénou narůstá, jeho vychrtlý tanec bez košile, kdy mu všude lezou kosti, je směšný, fascinující i odpudivý zároveň... Pro něj slovo dokonalost rozhodně platí. Ale jinak jsem po tak obrovském hypu maličko zklamaný. Fascinující poslední půlhodině, kdy se Joker konečně stane Jokerem se vším všudy (a u které jsem se přistihl, že se nadšeně usmívám stejně jako titulní klaun, protože to jsou extrémně skvělý scény), totiž předchází hodina a půl, která je pomalá. Velmi pomalá. Jak tu čtu, ledaskomu to vyhovuje. Mně ne. Já se průběžně díval na hodinky, kolik času sakra ještě zbývá, a vlastně se chvílemi dost nudil. Takže teď mám nutkání změnit hodnocení jen na tři hvězdy. A asi to ještě párkrát změním.

Romantický film tak moc dokonale podle šablony, až to trochu vzbuzuje odpor. Karel Janák dodržuje všechna žánrová pravidla naprosto dogmaticky, bez jakékoli špetky invence, že se dá předvídat zdaleka nejen to, jak celý film dopadne, ale scéna za scénou včetně trapných klišé jako zpěv na veřejnosti nebo běh městem, aby se něco zachránilo... LOVEní je kdoví proč žánrově zahrnuto jako komedie, což mi tedy není jasné, z jakého důvodu - vedle jednoho zajímavého (Malá pardubická), jednoho úsměvného (hradecko-pardubický vtip) a jediného opravdu vtipného momentu (postava Jarouška Plesla, za což ale může hlavně Pleslovo geniální herectví, s jakýmkoli jiným hercem by ta scéna skončila tragicky trapně) se není čemu smát. A že negativ je fakt dost... když opominu skutečnost, že spousta věcí scenáristicky nedává smysl (včetně výchozí premisy - proč by doprdele šla hlavní hrdinka bydlet s "nevlastním bratrem", kterého vůbec nezná, když je jí zatěžko bydlet s nejlepší kamarádkou?), což je hloupé, ale ještě ne otravné, tak fakt otravný jsou především karikatury postav ztvárněné Romanou Goščíkovou (která zoufale přehrává a hrát vůbec neumí, ale jasně, je to režisérova manželka), Evelyn Kramerovou (afektovaná, nerealistická a strašně směšná postava - že by protivná tlusťoška měla být vztahovou rádkyní, haha, tak určitě) nebo Veronikou Žilkovou (v momentě, kdy vytáhla samopal, bylo jasný, že tenhle film bude průser). Ostatně, i Ester Geislerová je unylá jak leklá ryba, ale dobře, mohl to po ní chtít režisér. Jasně, v seznamkách jsou hodně divný lidi - ale ne karikatury. A LOVEní víc než nepovedené karikatury nenabízí.