Sidonka

Průměrný film o nedobrovolné dětské prostituci. Shlédnout se to dá. Každý film, který poukazuje na tuto hrůznou skutečnost si dozajista zaslouží uznání a jistě najde své diváky. Nic nového se ovšem z tohoto díla většina diváků asi nedozví a "SOLD" nemá ani potřebnou emoční sílu jako například věrohodnější, reálnější, dramatičtější a méně prosluněné "Andělé slunce" s úplně jiným koncem a tudíž i poselstvím. Udílím zhruba 50 %. Tedy nerozhodné dvě až tři hvězdy. Od shlédnutí rozhodně nikoho neodrazuji, uvidíte blyštivé asijské šaty, špínu velkoměsta a povrchnější podívanou o neidylických osudech.

Jeden z filmů, jemuž nelze upřít jisté kvality. Bohužel z něho mám silně depresivní pocity, takže ho nelze zařadit mezi mé oblíbené.

Je to velice vtipný, dobrodružný a zábavný příběh, přestože je plný (alespoň pro většinu lidí) nejobyčejnějších činností a věcí. Jít se nechat ostříhat, zajít do restaurace, jít na zábavu, to jsou tajné a dosud nesplnitelné sny jedné mladé urozené dívky, které by jí na chvilku mohly udělat šťastnou. Málokdo si možná přitom uvědomí, že takovéto zdánlivě banální věci nemusí být těžko splnitelným sen jen pro privilegované princezny. Například pro velmi nemocné nebo hodně chudé, sociálně vyloučené ženy je to stejně nedostupný zážitek. V tom má tato romantická odlehčená, pro někoho i naivní komedie, punc reality a nese jednoduchou, nicméně silnou myšlenku. Radujme se z toho, co máme, z těch nejprostších věcí, jsou lidé, kterým je i toto zapovězené. Spoiler: Realitu pak nejvíc nabourává přeslazený konec filmu, kdy se pánové od tisku, kteří by ve skutečném životě pro nevšední článek udělali cokoli, zachovají nevěrohodně, naprosto proti své vlastní přirozenosti. Už proto nemůžu dát této jinak vcelku povedené romantické komedii 100%. Je to místy zidealizované na můj vkus až moc, všichni občané, zvláště pak muži, jsou v tom nočním Římě tak bezelstně neškodní, čistí, takže i omámená dívka si může klidně po setmění vyjít na ulici... Já vím, u tohoto žánru by mně podobné věci vadit neměly, nicméně nemůžu v sobě zcela utišit vnitřní kritický hlas, který protestuje, že takhle pohádkově to v životě přeci jen nechodí. I přes výše uvedené výtky podařená záležitost, při které jsem se nejednou upřímně hlasitě zasmála.

Příběh plný vrcholně nesympatických postav, s nimiž se mi nepodařilo ztotožnit. Někdy jsem ani nechápala jejich pohnutky, proč se chovají tak divně ke svým údajně milovaným. Největší nesympatie pak pochopitelně sklízí tyranský, absolutně necitelný císař. Náklonnost a pochopení šlo mít jen k jednomu ze tří bratrů a chápat šlo i císařovnu, až na její nepochopitelnou lásku k Wanovi. Místy nepřehledné, herci přehrávají, depresivní vyznění, jinak emočně mě to nezasáhlo, jen svojí bezútěšností. Ani samotná anotace (viz zdejší obsah filmu) na toto drama vůbec nesedí. Vládce je prý spalován neskonalou láskou a nenávistí vůči své ženě? Nějak to v tom filmu nebylo vidět. Podle mého se jen arogantně na svojí ženu šklebil, když jí nutil brát pít jed a vypadalo to, že je mu úplně lhostejná, žádnou vášeň neukázal ani v náznaku. Skrývaný vztah jeho ženy a syna Wana... co to je za vztah? Vždyť Wan je zrádce, přeje nevlastní matce a zároveň milence smrt, pobízí jí též k pití jedu, chce odjet pryč, má milenku a chová se k císařovně přezíravě, s nelibostí a s neúctou, myslí sobecky jen na sebe. Možná jsem to jenom nepochopila, ale i tak je to špatně ztvárněné, vyduchlé, do nitra postav jsem se nedostala, chladné, málo psychologické, takže chování postav je poměrně nepochopitelné. Snad nejhroznější čínský film, který se bere příliš vážně a který jsem zatím viděla.

Velice ze života. Srozumitelný a přitom inteligentní film, který společnosti nastavuje zrcadlo. Snímek o povaze některých charismatických kariéristů, který zůstane aktuálním napořád. SPOILER: Běda tomu, kdo o vypočítavé potvoře prozíravě řekne, že její jednání je poněkud nedůvěryhodné. Snese se kritika na vás samotné, slyšíte mnoho o závisti, špatném úsudku a osočování údajného beránka, kterému je naopak pro jeho dobrou povahu třeba pomoci. Lidé si ničí sami životy tím, že sedají na lep podobně bezcharakterním, navenek oslňujícím a manipulativním osobám, které se jim pak za veškeré dobrodiní ošklivě odmění. Každý svého štěstí strůjcem. Kdo prozře příliš pozdě, zaplatí mnohdy vysokou cenu za vlastní naivitu. Chytré mrchy, které umí v životě opravdu dobře chodit, naopak na lep nikomu jinému nesednou a napáchané zlo se jim tudíž nikdy nevrátí. Se šťastnou pointou filmu proto úplně nesouhlasím.

Se Statečným srdcem bych to nesrovnávala, už pro to, že některé události jsou zde předloženy jinak ( například úmrtí krále a mnoho dalších nesrovnalostí). Prostě se jedná o samostatný film z přibližně stejné doby, respektive popisuje to co se událo jen o pár měsíců a let později. Víceméně vyfabulované i reálné historické události jsou v tomto nenápadném snímku rozhodně zajímavější než předvádí většina současné masové filmové produkce. Film asi neměl miliardové rozpočty, nicméně v porovnání s tou povrchní, puberťácky naivní nebo zcela nezáživnou hrůzou plnou pseudohrdinů, která jde poslední léta povětšinou do kin, se jedná spíše o nadprůměrný a vydařený kousek. Rozhodně bych kvalitativně podobných filmečků uvítala více, i když to není zážitek na 100%. Neokázale, obyčejně natočený historický film s nevýrazným Ch.Pinem v hlavní roli si mě i přes své nedokonalosti dokázal získat. Bojové scény zvládnuté věrohodně, na výbornou.

Nejdříve klady. V porovnání s mnoha jinými film. kousky o superhrdinech, vytvořenými podle komiksu, se jedná o film, na který se dá alespoň jednou podívat a dokonce dodívat až do konce, pokud divák nemá velké očekávání. Ač samotný příběh není originální, vítám výborný nápad umístit akční film pod vodu.Oceňuji hlavně ty rybky, vlnky, Atlantidu, skryté moře a vzhled Jasona, moc hezky a věrohodně jsem se s ním v tom 4D vykoupala. :-) ....Svalovec Jason (Arthur) je fakt na pokoukání fajn, jen nechápu, jak při svých intelektuálních předpokladech mohl být zrovna on ideálním králem a sjednotitelem dvou světů. Jeho bratr se svojí ekologickou politikou je naopak zase záporák na baterky, i když světec samozřejmě taky není. Všechny digi-akčňáky současnosti se podobají jako vejce vejci a každá neomšelina je nicméně dobrá. Opravdu úžasný podvodní - pro někoho možná kýčovitý - vizuál, mám ráda mořský a podmořský svět a příliš filmů, kromě dokumentárních, z tohoto prostředí nevzniká. Je jasné, že po umělecké stránce film není žádný Karel Zeman, na druhou stranu jsem to od tohoto zjevného béčka ani neočekávala, takže mé oči byly vesměs spokojeny. Scénář je ovšem klasicky naivní, předvídatelný a bezduchý jako ostatní komiksové akční filmy. Ani se nevyplatí číst titulky, protože postavy plácají o ničem. Ale na to si už začínám zvykat. Kvalitní filmy s překvapujícími zvraty už takřka nevznikají.

Tajemství starého hotelu je opravdu jedno velké tajemství, jemuž na kloub nepříjdeme. Celou dobu se tam ptá Claire proč hotel obývá duch, co ho v budově drží a zda by mu mohla nějak pomoci, osvobodit ho, rozhodně ne mu uškodit. Hádejte zda se jí dostane odpovědi a jak se jí duch odvděčí. Nikdo z tvůrců se nezabýval odpověďmi na kladené otázky, prostě postavy se tam na něco ptají, někdo z hostů se tam zasebevraždí bez důvodu, prostě se mu kdovíproč chtělo, všecko se tam děje tak nějak bezdůvodně a bez vysvětlení. Nevadí mi, že film vzbuzuje jen málo strachu, naopak, takové polohorůrky mám nejraději. Na všechno nemusí být odpověď, na něco si může v některých filmech přijít a odvodit divák sám. Ale tohle není sofistikovaná hádanka pro náročnější diváky. Režisér West natočil tenhle štěk, aby měl z čeho zaplatit nájem a víc ho asi nezajímalo. Takže ve filmu se toho moc neděje, vedou se řeči, které k ničemu nevedou, jsou tam zbytečné mnohé postavy, pak nastane obvyklá závěrečná naháněčka a vše uzavírají titulky. Ze začátku filmu jsem cítila jistý potenciál, ale ten vyprchal a zůstala jen další milióntá kopie na příběh-nepříběh lidí v domě, kde obyvatele začne něco pronásledovat, přestane tam být bezpečno a nastává tradiční konec. Najít kvalitní horor je jako hledat jehlu v kupce sena. Proč je většina filmů tak zoufale odfláknutých?

Za každý pokus o dokument o této zajímavé a nevšední historické osobnosti jsem ráda. Nedozvíme se zde tolik o architektuře ve Versailles, politice, umění, atd. jak by bylo žádoucí. Je to trochu odtažité a nezaujaté, ale jako mírné nastínění o tom jak se stavěl snad nejokázalejší, nejluxusnější palác v Evropě s nádhernými zahradami, zapsaný v UNESCU, to stačí. + Dozvíme se pár povrchních pikantností z Ludvíkova života, o kterých hlubší informace stejně zjistit nejdou, jednotlivé informace se navíc v různých pramenech rozcházejí. Dokument se těmito drby dávno známými z kdejaké knihy o královských milenkách apod., snaží patrně film oživit a zpřístupnit ho širší veřejnosti. Já bych dala větší důraz na fakta, to jest v jakém arch.stylu se tvořilo atd. Dávám zhruba 70% a dále čekám na skutečnou pecku, která by mě nadzvedla ze židle a i z historického hlediska diváka více obohatila.

Velmi mělké. U některých postav jsem ani nestačila vnímat, jakou zastávají funkci, co mají na starosti, nejsou tam jejich minulé ani budoucí osudy, konkrétní pracovní pozice, děj minimální, prostě o ničem. V polovině filmu se dosud hlavní postava vytratí, pak pronese již jen jednu větu a už o ní není ani vidu ani slechu, prostě s ní příběh přestane počítat Když je postavě věnováno hodně prostoru v první půlce, tohle by se stát nemělo, i když už třeba přestane být důležitá pro danou věc. Roztříštěné, neúplné, nevypovídající, chladné, emoce ve mě nevzbudilo absolutně nic, žádné životní moudro jsem si neodnesla, jen takové klišé jako že staří mocní muži mají rádi mladé modelky, existuje korupce a podobně. Nešťavňatě podané, nic nového pod sluncem, jen pár výjevů z mejdanů stálo za pohled. Film zachraňuje jen prostředí a krásné ženy, ale o politickém zákulisí se toho moc nedozvíte. Osobně jsem se ani nepobavila. Kdo má hlubší politické znalosti se ve filmu a případné narážce na něco možná vyzná lépe, můj názor to však neovlivní. Z mého hlediska je to povrchní záležitost, která mnoho nevypoví ani člověku, který o Berlusconim zná více či minimum faktů. Prázdnota.