Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (352)

plakát

Zero (2018) 

Při sledování tohoto filmu jsem si nejednou vzpomněl na jiný film Shahrukha Khana - Jab Tak Hai Jaan a to nejenom díky totožným hlavním hercům. Tady se taky jedná o velkofilmově nablýskané melodrama jakých se už dnes ani v bollywoodu moc netočí, s poněkud absurdní zápletkou mnohdy přecházející až do pohádky. Každopádně i přes vlažný začátek mě film v druhé půlce doslova strhnul a dovedu si představit, že citlivé povahy dokáže i rozplakat. Užil jsem si to.

plakát

Blackmail (2018) 

S klidem v duši tady své hodnocení přestřelím, protože co se týče indické tvorby za letošní rok, žádný film mě takhle upřímně nepobavil a nerozesmál. Komedie o skupince postav v čele se zdeptaným paroháčem Irrfanem, co se vzájemně vydírají je hnán do tak absurdních a hodně černohumorných situací, že tomu snad nejde odolat. Plus je to podpořeno dobrou muzikou, spoustou malých detailů a skvělých hereckých výkonů, z nichž bych vypíchnul Arunodaye, ten chlapec mě baví.

plakát

Chef (2017) 

Přesně ten film který si člověk pustí když se chce podívat na něco pohodového a nekomplikovaného. Přišlo mi to trochu delší než být muselo, ale nakonec docela fajn. Super hudba!

plakát

Spyder (2017) 

Docela napínavý a slušný akčňák s Maheshem Babu, který obsahuje několik šílených scén typu "obrovský šutrák á la Indiana Jones se valí přes město, zdrhejte lidi!" nebo katastrofické finále s bortící se nemocnicí. Ze SPYdera si ale nejvíc budu pamatovat úžasně creepy záporáka, který by se podle mě neztratil ani v japonském hororu, správně vyšinutý magor a důstojný protihráč hlavního hrdiny. Surya S.J. si ukradl film pro sebe.

plakát

Jab Harry Met Sejal (2017) 

Film je taková ta klasika, kdy se dva nezávazní potkají v Evropě, spolu něco procestují a zažijí aby si nakonec uvědomili že k sobě navzájem něco cítí, ač si to na začátku nechtějí přiznat. Já osobně mám SRK a Anushku dost v oblibě a mnohé z filmů Imtiaze Aliho mě čímsi vnitřně oslovují. V tomto případě mi přišlo, že režisér jede dost na neutrál ikdyž pořád je z každé scény jasné že to točil on. Přitom film obsahuje dost scén, které mě chytly, jen aby o pár okamžiků později jsem si klepal na čelo proč se ty postavy chovají jak ufoni. Výprava i kamera ale hezké, občas pěkná píseň (ale nejlepší mi stejně přišla ta ze závěrečných titulků) a vlastně to nenudilo, ale kupodivu ani nijak neoslovilo nad rámec běžné indické romantiky.

plakát

Phillauri (2017) 

Tenhle film mi byl sympatický už z první ukázky, inu, kombinace pohádkového námětu, prostředí Paňdžábu, obsazení a tradičního prolínání minulosti s přítomností dávala nemalé naděje na projednou zase příjemný zážitek, a výsledek je přesně takový - prostá, kýčovitá, předvídatelná, ale ve výsledku jednoduše odzbrojující podívaná, pokud ji divák vyjde vstříc. A to mě začátek s ukňoukaným ženichem trochu vyděsil... Pěkná hudba (hlavně píseň 'Sahiba') a odsýpající děj. Líbilo, avšak nezastírám, že jako skoro všude nemalý podíl na tom má Anushka :)

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Samozřejmě nový Spiderman je velmi zábavný a vtipný film, párkrát jsem se od srdce zasmál a záporák je ukázkový, stejně mi tam ale moc nesedělo násilné roubování k Avengers a i vzhledem k tomu, že už je to bůhvíkolikátý Spiderman v řadě, toto nebude film na který bych vzpomínal. Dobré na zabavení a jednu návštěvu kina.

plakát

Valerian a město tisíce planet (2017) 

Vysoká očekávání se v mém případě možná naplnila jen tak napůl, ale přesto jsem se po většinu času v kině tetelil blahem nad pěknou výtvarnou stránkou, nápaditostí a barevností filmu. Fakt hezky se na to kouká a ikdyž je prakticky film celý digitální, vůbec mě to neubíjelo. S hlavní dvojicí jsem taky žádný problém neměl, infantilní humor docela sedl a tak jedinou vážnější vadu na kráse vidím v poslední třetině, kdy po úžasné úvodní akci na bazaru, lovu medůz nebo patálii s mozkojedy přichází docela mdlé vyústění. No škoda. Ale mám pro space opery obvzlášť velkou slabost, navíc pokud jsou takto utržené ze řetězu, proto nadprůměrné hodnocení si u mě film vysloužil.

plakát

Ok Jaanu (2017) 

Velmi příjemná pohodovka, ale hvězdu oproti tamilskému originálu musím odebrat, přeci jen remake jsem viděl v pořadí až jako druhý a přišel mi daleko méně přirozený a intimní než Maniho OK Kanmani. Hudba byla z části použitá z originálu (přezpívaná do hindštiny), bohužel nové písně nic moc a tak dost scén vyznělo lépe tam. Jako celek je film něco podobného jako Alai Payuthey vs Saathiya - stále fajn, ale tamilské podání je mi bližší.

plakát

Jolly LLB (2013) 

Podle plakátů jsem čekal bláznivou komedii, ale dle mého se spíš jednalo o soudní drama natočené s nadhledem a humorem, a šablonou - jak to naivní looser nakonec natře ostřílenému bezskrupulóznímu hardcovníkovi. Ale líbilo se mi, že i hlavní postava dělala chyby a musela se z nich učit. Spousta mých oblíbenců (výtečný záporácký Boman Irani opět válí, na druhou stranu Amrita Rao nemá příliš prostor) plus dobré songy dělají z tohoto filmu příjemnou jednohubku a to soudní filmy moc nemusím.

Reklama

Reklama