Epikuro

Star Trek má svá pravidla, která jej činí výjimečný, kdy jedním z těch ústředních je, že se dodržuje subordinace a kapitán a jeho rozkaz se respektuje. Sladkobolná a akční vata smíchává to, co je obecně velmi oddělené. Myslím, že po shlédnutí tohoto dílu již bohužel nemohu zodpovědně pronést větu: "Ne miláčku, Star Wars a Star Trek opravdu není to samé."

Hodinový manžel, aneb když chcete vypnout mozek, nic neřešit a vědět, že všechno dobře dopadne ikdyby jste byl ten největší idiot, kterému svěřili správu sportovního klubu vodního póla. Vytýkám snad jen zásadní ovlivnění obsahu product placementem. Jinak z obsahového hlediska trochu krkolomné, někdy mírně iracionální, ale obecně pro mnoho lidí uvěřitelné, což stačí. A to také proto, že z formálního pohledu se jedná o dílko velmi pěkně zpracované, kvalitně obsazené a zařazené do neokoukaného Nymburka. Příjemná jednohubka, která se nikdy nestane kultem, ale nikdy úplně nezapadne.

"Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat." Tak to jsou slova klasikova, která se mi vybavila při shlédnutí tohoto telvizního snímku. Nejsme ochotni naší minulost reflektovat takovu jaká byla, vytváří si naši mladí svazáci vlastní pojetí jako učesanou verzi pro naše následovníky nebo takové klišovité snímky jsou úlitbou ČT svým konsesionářům, aby se přiblžila komerčním televizím prostřednictvím bezduchého mísení mýtů a skazek ze vzpomínek našich seniorů? Ať tak či tak, shlédnutý snímek na mě dýchl nostalgií, ale i nesmysly a diletantismem. Hospodské historky z totáče procezené přes vědomí mladého scénáristy, který si neumí nebo nechce přiznat konsekvence a historické reálie, a tak vytváří parodii místo černé komedie. Ale na druhou stranu ačkoliv se to jeví tak tristně, tak je to vlastně celé byť možná neúmyslně velmi vtipné. Je to prostě koukatelné, ale racionalitu a historii v tom nehledejte.

Jako dosti ambivalentní hodnocení ve mě vyznívá porovnání prvních dílů, kterým bych i mnohé evidentní pitomosti odpustil, s těmi závěrečnými, které nestojí snad ani za komentář. Od desátého dílu to chápu spíše jako soap operu a obávám se nekonečných pokračování. Zklamání.

Jsou filmy do kterých je nutno dospět. Forma zde jistě předbíhá obsah, ale to u snů už tak bývá. Explicitního citlivě pomálu, ale zato úžasná záplava sémiotických sdělení. Pro mě výjimečná záležitost, která naštěstí byla řešena formou papírkové animace, což již uvedenou snovou fantasknost jen podpořilo a film chápu jako jeden z bonbonů filmové tvorby. Děkuji za něj.

Hezké. Ano, velmi pěkný major Zeman v britském provedení se zacílením na titulní období. Připomínka, že historie je sbírka obecně uznávaných lží, jak řekl jeden schopný Francouz. Opravdu se rád opět podívám na tento pohádkový příběh který si Britové letos natočili, aby zřejmě celý svět ubezpečili o tom, že starostlivá britská administrativa zkoušela za každou cenu odvrátit hrozící válečné nebezpečí, které nekompetentní evropská elita a nezodpovědný německý císař, potažmo jeho zuřivá vojenská klika vyprovokovala. Naivita autorů a přátelské přijetí publika mě ujišťuje, že doba se mění, ale lidé jsou stejní.

S hrůzou jsem si dnes uvědomil, že jsem doposud Samotáře neohodnotil, což považuji rozhodně za chybu, protože tento film je v české porevoluční produkci něco zlomového, co nastartovalo ty všechny vztahové komedie na kterých ten český filmařský dvoreček stojí. Zlomový byl pro Trojana, Macháčka, Schneiderovou nebo třeba i Vilhelmovou, která se od něj opět odpíchla, a to už nikoli jen jako pubescentní hvězdička. Považuji tento film v současnosti aktuálnější než v době jeho vzniku. Jde o jeden z těch filmů, které nezachycovali dění ve své době, ale dění v české společnosti o deset let později, a proto pro dnešního mladého diváka může jít jen o plytký popis jeho života, kterým pro nás, co jsme tu dobu zažili již v produktivním věku, není. Je to generační kult, který nám byl světlem majáku v době vstupu do neznáma počátku 21. století. Světlem, které nám ukazovalo jakým směrem se to vše vyvíjí a nač si v tom oceánu společenského vývoje dát pozor, jakými postavami se nestát. Z technického hlediska oceňuji kompaktnost scénáře, při tak rozdílných postavách, které umě spojuje do příběhu, který má svou výpovědní hodnotu o současné samotě v nás, našich životech a vztazích.

Mohu-li si zamoralizovat, tak z mého subjektivního pohledu je současný trend mainstreamového fimařství, kde forma diametrálně předbíhá obsah, cestou k veskrze nešťasnému cíli. Co chceme sdělit našim dětem, které sledují bezduché zabíjení hrdinů na fimovém plátně, kteří bez jediné výčitky svědomí, ale zato s mocným nadhledem a leckdy cynickým humorem sekrají hlavy a vrážejí smtrelné dýky do očí nepřátel. Co z nich chceme mít? Zabijáky? Vrahy? Vojáky? A kdo má ten zájem? Má je to připravit na něco, co v blízké budoucnosti zasáhne světovou politiku?

Chápu nadsázku, chápu, že film může být postaven i na fikci zvířecí superinteligence, chápu, že film má nějaké ideologické zaměření a enviromentalita je aktuálně "cool", ale chybí-li tomu všemu trocha logického propojení, tak se jedná jen o lacinou a hloupou americkou show, která nešikovně hraje na efekt a pokouší parazitovat na všem, co očekává, že diváci chtějí vidět. Pro mě je to jako dort od pejska a kočičky, a tím kdo jej má sníst tentokrát není bohužel velký zlý pes, jako je tomu v příběhu Josefa Čapka, ale dětský divák od rodičů, kteří nemají dost zodpovědnosti a nechají svou ratolest se na toto dívat. Nemou se ale pak divit, že jejich dítě bude mít v budoucnu po této americké laskomině asi pěkný galimatyáš nikoliv v žaludku, ale v hlavě.

Chápu, že se DreamWorks snaží přiblížit svou prací vnímání dnešního diváka, u kterého forma tolik předbíhá obsah, ale postavit příběh na obraze a na emocích prostě není přinejmenší pro určitou část publika, která byla zvyklá přijímat informace předně z analytických zdrojů dat jako jsou noviny, rozhlas či knihy, zcela dostatečná. Pojďme si to raději vyříkat hned takto dopředu. My analytici jsme stále ještě ti, co drží rodiný rozpočet my rozhodujeme zda utratíme peníze za Vaši či jinou práci, takže věřím, že do budoucna se od Vás již nenaději takto plytkého příběhu s rozsáhlejší sbírkou klišé, jenž je sice postaven na velmi slušně vyprofilovaných postavách, které umějí nabudit emoce, a velmi formou fascinované grafiky, ale obecně vlastně návštěva jeho promítání divákovi vyjma sledování emočně-vizuální šarády nic nepřináší. PŘEJI HODNĚ ROZUMU DO DALŠÍ PRÁCE.