TeraBum

Dlouho jsem si myslela, že k mému nejoblíbenějšímu seriálu nebudu moci napsat komentář. Nejen kvůli tomu, že všechny kvality byly vyzdviženy v jiných komentářích, ale taky pro to, že těžko hledám slova. SFU je pro mě o pocitech víc než jakýkoliv jiný seriál nebo film co jsem kdy viděla. Všechny postavy jsou pro mě naprosto reálné. Neznám žádný jiný seriál, který by byl tak upřímný a hlavně pravdivý. I přes to (nebo právě proto), jak moc se tenhle seriál dotýká tématu smrti, jestli se chcete kouknout na seriál o životě, koukněte se na Six Feet Under. ►- You're alive. What's a little pain compared to that? - It can’t be that simple. - What if it is?◄

Na Community jsem narazila v období před maturitou, ale zakázala jsem si na něj koukat, abych se mohla učit. Bohužel youtube jsem si nezakázala, a tak se Community stal prvním a jediným seriálem, který jsem milovala ještě než jsem viděla jediný díl. Po maturitě jsem shlédla všechny 3 řady asi za 4-5 dní. Z Community se stala naprostá srdcovka na kterou můžu koukat pořád dokola. Tolik vtipů ve dvaceti minutách, to se jen tak neomrzí. Jednoznačně můj nejoblíbenější komediální seriál. EDIT: Po obrovském zklamání ze 4. řady a nic moc 5. jsem se s Community v duchu loučila, ale přišla šestá řada a dokázala to zase celé nakopnout. Je to jiné než bezchybné první tři řady, ale zase jsem měla radost z každého dílu. #andamovie

Kdybych nikdy neviděla Six Feet Under, můj nejoblíbenější seriál by byl Pohotovost. V podstatě jsem s ním vyrostla, stal se velikou součástí mého života. Spousta věcí dělá z ER výborný seriál. V první řadě to je ohromné množství postav, které řeší reálné problémy, procházejí reálným vývojem. (John Carter se ukáže v první řadě jako nezkušený student, a na konci odchází jako zkušený lékař, sledovat jeho vývoj by vydalo na samostatnou esej... vlastně, moje láska k Johnu Carterovi by vydala na samostatnou esej.) Pak je tu ohromné množství epizod, které jsou originální buď příběhem který vypráví, a nebo způsobem jak jsou natočeny. Třeba v epizodě When Night Meets Day vzali dvě postavy a ukázali, jak se prolíná noční a denní směna, v jednu chvíli s rozpůlenou obrazovkou. V epizodě Four Corners ukázali jediný den 4x, pokaždé z pohledu jiné postavy. Podobných nápadů a vychytávek je tu hrozně moc, a tak zrovna u ER je prakticky nemožné vybrat jedinou nejlepší epizodu. Nedokážu ani spočítat, kolik mnohdy i vedlejších dějových linií se mi zarylo do paměti, kolik příběhů pacientů procházejících County General se mě dotklo. A nedá mi to a zmíním i názvy epizod. Nepřestává mě fascinovat, s jakou úderností dokáže pár slov vystihnout celou epizodu. Sleduji celý seriál znovu v originále, ale pokaždé když se objeví název dílu, dokážu si vybavit jak jsem jako malá poslouchala ten hlas, který název přečetl v češtině. Tohle všechno dělá z ER nejlepší nemocniční seriál všech dob. Rozhodně by si zasloužil delší komentář, abych mohla řádně ocenit všechny postavy (jak bych mohla nezmínit Marka Greena!), všechny vynikající epizody (jak bych mohla nezmínit poslední epizodu Marka Greena...) hudbu... Těch skvělých, dojemných, vtipných momentů je za těch 15 řad tolik, že ER budu sledovat znovu a znovu a mám jistotu, že mi to pokaždé něco dá.

"Víš, co je to řetězec velení? Je to řetěz, kterým vás budu mlátit, dokud nepochopíte, kdo tu má velení." Krotím se, abych nehodnotila plným počtem po dvou dílech a proklínám se, že jsem se na Firefly vůbec začala dívat. Protože jsem teprve u druhého dílu, ale konec se neúprosně blíží... PS: Po dílu Jaynestown jsem chtěla porušit své pravidlo o předčasném hodnocení, ale udržela jsem se... přesně 50 minut. Po Out of Gas tomu totiž dávám plný počet. Nádherná hudba (sci-fi a housle...kdo by to byl řekl), úžasné postavy a hlavně scénář dělají z Firefly něco víc, než jen další sci-fi seriál.