kamigava

Působivé sociální drama, které mě až do konce nepustilo. Halle Berry je tu vyloženě sexy kočka, která se nebojí ukázat víc. Toho oskara dostala zřejmě za tu odvážnou nestydatost. Nedořešený konec byl trochu zklamání.

Krátký komentář BEZ SPOILERU. Jsem velmi potěšen, že jsem viděl něco nového a neokoukaného ze světa SW. Rian to dokázal a natočil zcela unikátní pokračování, které některé překvapí až šokuje, ale to vůbec nevadí. Další projekce je určitě třeba, protože tam bylo dost zvratů a na jedno zhlédnutí je to dost intenzivní zážitek, který mě emočně položil už jen z toho, že vidím opět SW po dvou letech. Humoru je tu celkem dost, ale fungoval na mě, i ti Porgové jsou neškodní ptáčci, kteří nijak výrazně nezlehčují temnou atmosféru. Rian hezky vytuší, kdy se co hodí a kdy zase ne. Je přece sám fanda. Zatím dávám plný počet, v neděli jdu na druhou projekci.

Naprosto vynikající akční film, který jsem už dlouho neviděl! Hltal jsem každý záběr. Antoine Fuqua je velkej machr a akční žánr ovládá opravdu mistrovsky.

V rámci přípravy na tuto novou adaptaci jsem se podíval na dvě verze Vraždy, jednu z roku 74 a novější z roku 2010 s Davidem Suchetem, který se mi jako Poirot líbí nejvíc, i když jsem ho předtím vůbec nemusel. Verze s ním pro mě zůstává tou nejlepší a na konci nejvíce strhující jen díky Poirotovu morálnímu rozpoložení. Kenneth Branagh s obřím knírem mi kupodivu nevadil tak, jak jsem předpokládal. Má i další schopnosti, které předchozí Poirotové neukázali. Docela mi tam sednul. Krásné byly hlavně záběry na vlak, jak projíždí pohořím. Hudba Patricka Doylea byla trochu nenápadná ale zase byla dojímavá, obzvlášť ve flashbacku, kdy se odehrála samotná vražda. Nejvtipnější byla zase scéna s hrabětem, který nechtěl, aby ho fotili s hraběnkou. Jeho kopačka do hlavy novináře byla jako od svalů z Bruselu - JCVD (také Belgičan, do kterého má Poirot fyzicky daleko). Nejvíce mě na nové Vraždě lákalo hvězdné obsazení. Jásal jsem pokaždé, když jsem na scéně uviděl Daisy Ridley, která si odskočila od nové trilogie Star Wars, aby natočila její první film v našem světě a byla tam opět okouzlující. Dalším velkým lákadlem pro mě byla zkušenější stálice, Michelle Preiffer, která předvedla parádní výkon a řekl bych, že nakonec vyčnívala a měla hlavní roli hned vedle Poirota. Ta zkouška se zbraní, co jí dal Poirot na konci, byla novým nápadem a dobrou metodou, jak zjistit, jestli by dotyčný vrah dokázal znovu zabít. Vůbec jsem také nevěděl, že Michelle nazpívala závěrečnou písničku v titulcích. Škoda byla Johnnyho Deppa, jehož postava bohužel nezůstane dlouho naživu. I Penélope Cruz tam trochu zapadla v davu kvůli nevýrazné roli. Zajímalo by mě, jak bych se na film díval, kdybych neznal pointu. Kéž bych ji neznal, rád bych to geniální rozuzlení zažil jako poprvé. Jsem rád, že Branagh to natočil vlastním způsobem, pozměnil některé situace a postup vyšetřování a že si nebral inspiraci od staré verze. Na druhou stranu mi třeba trochu vadilo, že tam vlak nebyl sám a pomoc mu přispěchala skoro ihned. Přítomností jiných lidí než pasažérů to podle mě ztrácelo na napětí a už tam nebylo to časové ultimátum, do kterého se musel předložit vrah policii, nikam se najednou nespěchalo a to drželo děj na uzdě. Nicméně stále váhám s hodnocením, ale udělám kompromis - 70 %. 2010 verze bude pro mě stejně lepší díky strhujícímu závěru, který v této nové nebyl tak působivý, ale špatný také nebyl.

Jako malému se mi Hercule Poirot nelíbil a David Suchet už vůbec ne, ale dnes jsem po letech radikálně změnil svůj názor. Suchet je podle mě ten nejlepší Poirot, který hlavně na konci filmu exceluje. Celkově se mi tahle verze líbí víc než ta ze 70. let. Krásně ukazuje Poirotovo dilema a jeho psychické rozhození nad jeho rozhodnutím. 80 %.

Heath byl výjimečný člověk, který viděl svět úplně z jiného úhlu než ostatní. Naprosto ho chápu v tom, že chtěl využít každou sekundu svého života naplno a v důsledku toho měl problémy s neodstatkem spánku. Já bych také nejraději vůbec nejedl, nespal a radši bych se neustále dokola vzdělával, bavil se, koukal na filmy, poslouchal hudbu, prostě bych žil naplno. Jenže tělo potřebuje odpočívat a Heath ho bohužel nenechal. Musely se mu hlavou pořád honit nějaké nápady, myšlenky, které ho nenechaly spát. Mám ten samý problém. Neustále nad něčím přemítám, dumám, analyzuji na úkor odpočinku. Jinak excelentní výkon bylo Heathovo ztvárnění Jokera, který se jen tak nezapomene. Neúnavný, spontánní a stále se šklebící Joker byla role pro něj jako stvořená. RIP. "Do you wanna know how I got these scars?"

Kurva, tak tohle mě dost bavilo! Moc jsem od téhle černé komedie nečekal podle zdejšího hodnocení a díky tomu mě Mafiánovi hodně překvapili. Mám často problém narazit na kvalitní komedii a dlouho už jsem takovou neviděl. De Niro hraje opět svérázného gangstera, který se bohužel musí ukrývat, přesto je na něm vidět, že býval kdysi velký don. Má tyhle mafiány v krvi. Mimochodem "Děda je lotr" byla poslední slušná komedie, kterou jsem s ním viděl. Více než De Niro mě ale zajímala má oblíbená Michelle Pfeiffer, která zraje jako víno. V tomto filmu zase hraje po boku mafiána jako vedle Al Pacina ve Scarface. Tyhle role dominantní a drsné dámy ji opravdu sluší. Děti mafiánských rodičů mě také dokázaly dostatečně rozesmát. Jejich scény mnohdy předčily ty rodičovské. Na dceru je také moc hezký pohled. Pobavila mě i scéna, kdy je De Niro s Jonesem v kině a následně debatuje o filmu svého života - Mafiáni od Scorseseho. Moc hezký odkaz. Luc Besson natočil opravdu podařenou "rodinnou" komedii, která si zaslouží aspoň 80 %, protože jsem se při ní nasmál tak, že jsem se sám divil.

Dávám jen dvě hvězdy za překrásnou Natalii Avelon a její ústřední píseň "Summer Wine".

Arrival mě trochu zklamal. Očekával jsem sice správně tajuplnou sci-fi podobnou Spielbergovu starému filmu o setkání lidí s mimozemšťany, ale nebylo to tak napínavé a tak silný psychologický dopad to na mě nemělo. Líbila se mi hudba, která hezky budovala záhadnou atmosféru a ke konci byla obzvlášť působivá. Skoro celý film jsem měl pocit, že se tam moc neudálo. Od marťanů jsem čekal větší interakci než jen malování podivných kružnic za sklem. Dějová kolečka se pořádně rozběhla až v poslední čtvrtině a překvapivé rozuzlení mi prostě nestačilo. Nebyl jsem z toho tak šokován. Musím také zmínit, že moc nemusím hlavní dva herce, Amy a Jeremyho, ale tady mi nějak nevadili. Forest Whitaker mi tu také sedí víc v roli armádního velitele než v roli Sawa z Rogue One (a to jinak Star Wars žeru). Obsazení nebylo teda tím důvodem, proč jsem se na tohle sci-fi kouknul. První důvod byl režisér Denis, který mě zaujal svým krimi thrillerem Prisoners, což je hodně dobrý film. Druhý důvod je ten, že miluju žánr sci-fi. Arrival se ale podle mě řadí mezi ty slabší bohužel. 60 %.

Na první koncert Hanse Zimmera v Praze jsem si musel koupit lístek. To se jen tak nevidí. A byl to opravdu dechberoucí zážitek! Skvělá hudba, tématicky laděné světelné efekty pro každý film a hlavně Hans se snažil vytvořit komorní a uvolněnou atmosféru. Představoval své kamarády/hudebníky, vyprávěl sem tam krátké historky, připomněl i smutnou tragédii Heatha Ledgera, střelbu v Coloradu a uctil památku obětem, to bylo velmi dojemné. Úvodní intro mix měl velmi svižné tempo a parádně tak představil Hansovu hudbu za velkého potlesku. Nejvíce jsem se těšil na trilogii Temného rytíře, který je zároveň můj nejoblibenější film. Jeho nejvíce heroická skladba "Like a Dog Chasing Cars" tu zazněla a já byl v sedmém nebi! Audiovizuálně mě to ohromilo. Tohle jsem chtěl vždycky vidět naživo. Mimo TDK zazněl také můj oblibený Da Vinci Code, Gladiator, Interstellar či Piráti. Koncert krásně zakončila melancholická skladba "Time" z Inception. Hansi, děkuji za nezapomenutelnou podívanou. Určitě si tenhle záznam koupím na BD. :)