Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (642)

plakát

Něco na té Mary je (1998) 

Přirovnat tento výtvor ke snímku Těsně vedle (2007) je více než přesný. Možná tento působí ještě o něco hůře.

plakát

Anomalisa (2015) odpad!

Naprostý bizár! Od úchylného dabingu, přes připitomělý příběh až po samotný prapodivný závěr. Proč by se na to někdo chtěl koukat??

plakát

Sluneční jas (1999) 

Když si člověk přečte obsah, dozví se, že hlavními tématy jsou osud maďarských Židů, historie Rakousko-Uherska, zmapování politických režimů a další. Bohužel tohle vše se zdá být nakonec pouze kulisou, prostředkem pro předání toho, co prosakuje opravdu celým filmem a to je myšlenka "za vším hledej ženu" nebo "to, co žena chce, dostane". Schválně si zkuste promítnout jednotlivé doby. Ano, Ralph Fiennes má téměř vždy talent, zápal a morální zásady, a vše se točí kolem něj. Ale ať již to byla Ehleová, Rachel Weisz nebo Ungerová, pokaždé zblbly tohoto v podstatě rovného člověka tak, že kvůli nim pokřivil sám své hodnoty. A jaký byl pak vděk? Skoro vždy ho vlastně nechaly na holičkách (což obzvláště v jednom případě byla tedy nebývalá "kudla do zad"!). No a pokud bychom si položily otázku, kdo je tedy v tomto snímku vlastně onou hlavní postavou, existují dva závěry. Co do hereckého obsazení samozřejmě nemůžeme jinak než označit Ralpha Fiennese. Ovšem pozor! Hlavní postava by měla procházet celým dějem, celým filmem (nebo alespoň téměř celým), neboť o ní to je, ona nás jím provází. A kdo že to je tady? Příchodem koho příběh v podstatě začíná a úmrtím pak končí? Valerie! Od počátku manipulativní, cílevědomá, využívající (když chce) a apatická (když už nechce). Obzvláště posměšná je pak její závěrečná rada Ivanovi, která jen potvrzuje, jaká to je sebestředná mrcha! Bohužel právě tahle obrovská pachuť, která byla s tímto tříhodinovým kouskem dána do jednoho balíčku, jen tak přejít nejde a jakkoliv by se herecké výkony mohli jevit jako nadprůměrné, výsledek není hoden žádné větší pozornosti. Možná tak jako exemplární případ, jak to nedělat!

plakát

Brimstone (2016) 

Brimstone hned od počátku připomíná snímky Quentina Tarantina. Ať už jde o členění příběhu na kapitoly (i když pravda ne na tak moc) nebo o surovost, s jakou se tu s postavami zachází. Dokonce se tu tvůrcům opravdu daří vystihnout bezmoc, zranitelnost a hrubé rysy doby a prostředí pro "divoký západ" tak typických. Jak už tu je psáno, herecké výkony jsou také bravurní a hlavní podíl na tom má dozajista právě Dakota Fanning. Co ale nelze odpustit a hází to na celý snímek zbytečně stín, to je logika některých činů. Nebylo by dobré, přímo zde rozebírat jednotlivé kroky, ale mnohé události se mohly stát jen díky činům, které sice nebyly pochopitelné, ovšem rejža řekl "nechť se tak stane, potřebujeme to do příběhu". A bohužel z toho se pak divák dá málem na prášky. Škoda toho!

plakát

Last Christmas (2019) 

Ou, Emilie, kam jsi se to dostala?!! Vánoční "komedie", ovšemže! Tohle ale vůbec nemáš zapotřebí! Jak zde již někdo napsal, Emilia Clarke by dokázala rozzářit i nejtemnější film (obdobně jako Lily Collins), ale některé za to vážně nestojí. A pokud tento snímek není právě jeden z nich, má k nim tedy zatraceně blízko. Clarke a Golding k sobě vůbec nepasují, Thompsonová potvrzuje své "takyhraní" a další a další šílené věci čekají netrpělivě ve frontě. Dialogy jsou prapodivné, zápletky ještě prapodivnější a nebýt posledních 15 minut, asi by si tento snímek neodnesl ani hvězdičku (no dobře, možná tu jednu za Emilii i tak).

plakát

Tesla (2020) 

Nikola Tesla byl tak záhadný, uzavřený a odtažitý člověk, že i film inspirovaný jeho životem nemá sebemenší šanci na úspěch. Na druhou stranu, kdo by se divil, když tu hraje Ethan Hawke..?!

plakát

Nejdelší jízda (2015) 

Jasně, klasická romantická lovestory, ale v tomhle případě tu bezvadně funguje retrospektivní příběh Alana Aldy. Zároveň tu Scott Eastwood předvádí opravdového, rustikálního kovboje, resp. jezdce rodea. A není to ani tak snadnou, pohodlnou rolí jako spíš tím, že mu to zde opravdu sedí. Britt Robertsonová už pak "jen" dotváří celý love příběh. Každopádně vidět dřív plakát než snímek, obloukem se mu vyhnu.

plakát

Navždy a daleko (1992) 

Poměrně těžkopádný snímek, který sice vyniká kulisami, technickým zpracováním či prostředím, ale příběh má někdy takový průběh, až se mu věřit nechce. Ústřední dvojice již nejspíš ozkoušená z filmu "Bouřlivé dny" tu k sobě pasuje celkem hezky. Ovšem Cruise hraje dost ztřeštěného, "pomateného" kluka, který se občas chová rozumně, ale většinou tak naivně až to oči diváka bolí. Obzvláště pro Toma Cruise je to však zlomový bod. Po filmech "Top Gun", "Rain Man", "Narozen 4.července" či "Bouřlivé dny" se dá říct, že se jedná o poslední z oněch bláznivých. Později již začíná nabírat jeho hraní na serióznosti a na kvalitě je to rozhodně znát. I přesto však tento snímek stojí za shlédnutí, obzvláště pak pro svou historickou vložku o kolonizaci amerického kontinentu.

plakát

Veřejné lži (2019) 

Ponurý příběh vyzdvihující morální hodnoty jedince, který obětuje vše za cenu všeobecného blaha. Bohužel se ale tvůrcům (ač je to úkol dosti komplikovaný) nepodařilo dostatečně poutavě přenést událost na filmová plátna. Děj pokulhává a odmyslíme-li poměrně značné množství dialogů, které však logicky nešlo ze snímku odpárat, vůbec to nepřipomíná americký film. Spíše se to celé pasuje do britské, velmi strohé tvorby, která má něco do sebe, ale leckdy je potřeba se uprostřed filmu štípnout, aby člověk nezaspal klíčovou pasáž závěru. Bohužel nutno říct, že pomyslnou korunu tomu dává trvale rozklepaná Keira Knightley, u níž nepoznáte, zda přichází do práce před oním emailem či po něm. A to je docela problém, protože depresivní nemá být kompletně celý děj, ale pouze určité pasáže. Takhle to ale vypadá, že Británie je zkostnatělá, studená, depresivní, šerem zahalená země, ve které se bojíte vyjít ven. Navíc v závěrečných minutách poznáváme pravou Katharine Gunovou vypadající úplně, ale úúúplně jinak než v právě shlédnutém snímku. Velká škoda, že nakonec nedopadla původní volba, Natalie Dormer. Tak nakonec snad jen pochvala za Ralpha Fiennese.