Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (234)

plakát

1917 (2019) 

Vedle filmů se sportovní tématikou jsou pro mě válečné filmy takovou druhou jistotou, takže jsem věděl, že zklamaný nebudu. My expectations were high but..holy fu*k! Dostal jsem druhý, o něco málo komornější, Dunkirk, což je pro mě známka nejvyšší kvality. Ke kameře se asi už není třeba vyjadřovat, 'jednozáběrový' přístup vtahuje do děje už od samého začátku. Schválně bych si dal film v nějaké verzi se střihy, zajímalo by mě, o kolik horší, jestli vůbec, by to bylo. Slýchám ze všech stran, že scénář není úplně nosnou nebo zajímavou částí filmu, s tím povětšinou nemůžu souhlasit - myslím, že rozlehlé, rozbombardované pláně byly využity do puntíku a napínavé momenty nám byly dávkovány tak akorát. Herecké obsazení je také naprosto top, to, že moc nemusím Deana-Charlese Chapmana, je asi můj problém, ale i tady se docela vytáhl a s tím svým přízvukem byl docela sympaťák.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Pro mě rozhodně nejočekávanější film roku se konečně dostal na naše plátna, ale moje prvotní nadšení kvůli tomu všemu hypu velmi rychle odeznělo, naopak se mi film i trošku zhnusil, a to jsem o něm ještě skoro nic nevěděl. Takže jsem si počkal až nějaký ten týden, dva po premiéře, po které jsem s téměř stoprocentní úspěšností filtroval on-line svět tak, abych se nic zásadního nedozvěděl. Infinity war je naprostá pecka a rozhodně to naplnilo, ba možná i předčilo moje očekávání. Rozhodně bych to ale neřadil nad Avengers 1 či 2, protože to ve své době byly úplně stejně trefy do černého. Bratři Russoovi perfektně zvládli ukočírovat jednotlivé sekvence tak, aby měl každý hrdina prostoru tak akorát a nikdy jsem si v duchu neřekl, že mě část s jedním hrdinou nudí a už bych nejradši přeskočil na další. Kdybych měl něco přece jenom vypíchnout, tak to jsou scény s Thorem, jehož humor se mi nikdy neomrzí. Kompletně humor je ve třetích Avengers výborně vybalancovaný a není to tolik nucené jako v některých předešlých marvelovkách. Samozřejmě nesmím opomenout Joshe Brolina, co by Thanose, s jehož levelem záporáctví se jen těžko někdo může měřit. No, co víc dodat, už aby tady byla ta čtyřka!

plakát

Black Panther (2018) 

Všechny ty ohlasy ze zámoří o tom, že je Cooglerův Panther nejlepší komiksový film vůbec nebo že je jeho záporák v podání M. B. Jordana nej, a tak podobně, mě donutily čekat od filmu opravdu, opravdu hodně. Začátek jsem si tolik neužil možná proto, že jsem tam někde stále hledal tu přelomovost, která tam, nemůžu si pomoct, není, ale jakmile jsem se od toho oprostil, začal jsem si užívat pařádní audiovizuál wakandské infrastruktury spolu s šaškárnami Andyho Serkise a vtipnou angličtinou většiny protagonistů černé pleti. Když to srovnám třeba s Thorem: Ragnarok, který byl vtipem doslova přesycen a kde mě to náramně bavilo, tak tady těch gagů nebylo tolik, ale o to byly většinou horší :D. Ještě jednu věc filmu nemůžu upřít, a to skvělého Martina Freemana, který mě bavil ze všech postav suverénně nejvíc. Když to všechno shrnu, dostal jsem vlastně další z marvelácké pásové (až na tvorbu bratří Russoových) výroby komiksových popkornovek + jsem jako bonus konečně viděl v Imaxu trailer na Infinity War - pecka! Takže jsem spokojený.

plakát

BLate Night Show (2018) (pořad) 

Kde tenhle nápad vzniknul, nemám tucha, ale víc takových!! Skvělá oddychovka se skvělým moderátorem.

plakát

Cizinec ve vlaku (2018) 

Patricka Wilsona a Veru Farmigu jsem si oblíbil už ve Wanových hororech a Liama Neesona má rád snad asi každý fanoušek akčního žánru. Zprvu banální a genericky vypadající thriller se promění ve velmi příjemnou a svižnou podívanou, která určitě neurazí.

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Pokračovní filmu, který udělal díRu (haha) do světa je konečně tady a jaké to tedy nakonec bylo? David Leitch se absolutně překonal a zplodil snímek, který to jen tak tak nezvládl do mé all time top 10 (třeba to ještě přehodnotím). Neuvěřitelně vtipná podívaná, která s počtem narážek a odkazů hravě konkuruje i Ready player 1 (což může některým ne tolik vzdělaným divákům trošku bránit v požitku), se veze na vlně poslední dobou skvělého Joshe Brolina a zbytku výborného castu. Už dlouho jsem se takhle nenasmál, což není zrovna kompliment dnešním komediím. V kině viděno 2x a nenudil bych se ani počtvrté.

plakát

Epilogue: Kingdom Come: Deliverance (2018) 

I když jsem už pěkných pár pátků žádnou single-playerovou hru nezapnul a ani Kingdome Come to pravděpodobně nezmění, snažím se si stále udržovat v herním světě jakýs takýs přehled. Dan Vávra je každopádně obrovská osobnost české herní scény a přeju mu a celému stuidu Warhorse úspěch světového kalibru!

plakát

Insidious: Poslední klíč (2018) 

Aaaa! Jak tohle může vydělat tolik peněz?!?! Modlím se, aby se James Wan z pozice producenta vrátil zase k režisérské sesli, jinak půjde bohužel série kvalitativně do kytek (což samozřejmě nikomu nevadí s množstvím utržených dolarů). Jisté kvality to sice má, ale nebál jsem se ani trošku a nelekl snad ani jednou, což je tedy chabá vizitka.

plakát

Noční hra (2018) 

Sympatické obsazení Noční hru v mých očích výrazně zachraňovalo spolu s pouze stominutovou stopáží. Jinak se bohužel nejedná o film, který by mě zase přiměl začít sledovat novodobé komedie, které už na to prostě asi nemají. Lepší je se kouknout na starou osvědčenou klasiku.

plakát

Pacific Rim: Povstání (2018) 

Co myslíte, že jsem udělal hned po tom, co jsem dorazil domů z IMAXU, hm? Že hádat nechcete? No dobře, tak já vám to řeknu. Samozřejmě jsem si hned pustil znovu jedničku (ano, usnul jsem u ní a musel jsem dokoukávat druhý den) a i když jsem vyměnil 350m2 plátno za zhruba 1m2 obrazové plochy, kvalita dolů rozhodně nešla, ba naopak. Kéž bych si mohl del Torův vysněný projekt dát znovu v Imaxu! :( Rozhodně neříkám, že je Uprising špatný, Johnny Boyega se Scottem Eastwoodem a dalšími jsou v pohodě, ale bohužel se dostavil takový ten syndrom, který jsem měl například i u třetích Postradatelných, prostě přijde nová parta, která mě ale vůbec nezajímá a to, že jsou to vlastně puberťáci, kteří mají řídit kolosální roboty pomocí stabilního nervového spojení (když většina teenagerů ani neví, co to slovo 'stabilní' znamená), je jen třešnička na pomyslném dortu. Audiovizuálně je to pořád super, i když ten Ramin Djawadi znatelně chybí. Jednička je však asi ve všem lepší.