olmikee

DC, potažmo Warnerům se honba za Marvelem smrtelně vymstila a nejvíc na to doplácí samotní fanoušci, kteří potom nevědí, jestli se u filmů smát, anebo brečet. Liga Spravedlnosti je totální shitstorm. V tom filmu nefunguje absolutně nic, ať už je to chemie v samotném týmu, logika, jež se vytratila asi na jinou planetu nebo trapné pokusy o vtipy. Celé mně to přijde tak divně poskládané, jako by ty scény na sebe ani nenavazovaly, protože nemají žádnou synergii a nepůsobí to absolutně jako celek. Během 2 hodin se nám tvůrci snaží prodat dva nové hrdiny, o kterých v podstatě nic nevíme a záporák, o kterém toho taky moc neřekli. O Snyderově vizualizaci toho bylo napsáno už dost, ale ty jeho věčné zpomalovačky, pane bože... U třetí jsem radši už nekoukal. Jinak samotné akční sekvence celkem ujdou až na tu vizuální stránku (hlavně u finále). Pro mě obrovské zklamání a celkem dost mě to bolí, protože DC dle mého má ve stáji daleko zajímavější charaktery než Marvel, a tak doufám, že jim to konečně dojde a začnou ty filmy dělat trochu jinak.

Předlohu jsem neznal, seriálový díl jsem neviděl ani jeden, takže to nemám s čím moc porovnat tudíž mě bylo jedno, že hlavní roli hrál Kenneth Branagh jako Hercule Poirot na což jsem zaznamenal před filmem dost kritiky. Dost se mi líbil celkový vzhled filmu, nádherné záběry krajiny a práce s kamerou ve vlaku se také dost povedly. Budování napětí a atmosféry na mě fungovalo výborně a celkem mě překvapil i konec jelikož jsem neznal předlohu. Jediná výtka, kterou bych měl tak, že na takové množství postav a sílu příběhu dostali všichni strašně málo prostoru a Kenneth Branagh si v podstatě celý film krade pro sebe což je škoda, ale na druhou stranu mě jeho interpretace dost bavila. Takže spokojenost a až vyjde na BR tak se na to rád podívám znova. Jako volba do deštivého večera rozhodně nezklame.

Marně doufám, že Marvel by se skoro po 10 letech mohl pustit do trochu odvážnějšího podání toho kvanta předloh, které mají k dispozici, ale toho se asi nedočkáme, protože někde ty miliardy vydělat musí. Zvládají to jedině tak, že jejich filmy jsou PG13. Sice je každý žánrově trochu odlišný, ale ve směs to jsou všechno barevné výplachy s cool soundtrackem a každých 10 minut nějakou rádoby vtipnou hláškou, a i když se najdou výjimky tak po takové době to fakt už začíná nudit. A Thor: Ragnarok v tomhle ohledu doopravdy "kraluje". Všemožné pokusy o vtipné hlášky zafungují možná v pár případech. Měl jsem pocit, že tvůrcům v podstatě nešlo o nic jiného, než rozesmát celé kino. Zachránit Asgard či porazit Helu? Fuck it! Hlavně aby to bylo vtipné a cool. Emoce či dramatické momenty absolutně žádné (finální bitva vyloženě trapná). Látka sama o sobě má obrovský potenciál být epické dobrodružství, ale Taika Waititi to přetavil v 2 hodinové buddy movie, kde se každá druhá postava snaží svým rádoby humorem každého omámit, doplněné Led Zeppelinem, pěkně barevné a za 180 milionů dolarů. Nuda, nuda a nuda...

Nikdo, ale doopravdy nikdo nedokáže navodit tak výjimečnou atmosféru a napětí jako Denis Villeneuve během svých filmů. Vůbec mně nevadí, že mají filmy pomalejší tempo - ty prodloužené záběry o pár vteřin v jeho podání dokáží udělat v celkovém zážitku z filmu tak moc, až se to nedá popsat. A nový Blade Runner 2049 toho je důkazem - zde si teda tvůrci sakra pohráli s celkovým audiovizuálním projevem - naprostý skvost a dokonalost sama pro sebe. Příběh skvěle přejímá první díl, který je dnes právoplatně jedním ze sci-fi kultů a skvěle ho doplňuje, i když možná pokládá více otázek než odpovědí, ale je asi na každém z nás, co si z toho odneseme. Gosling výborný (stále nechápu zbytečný hejt na jeho obsazení) Ford, Hoeks, Armas a Leto - všichni do jednoho skvělé výkony. Hltal jsem každou vteřinu na plátně a rozhodně jeden z nejlepších letošních kousků, co můžete v kinech vidět a že tomuhle kino hodně sluší.

První díl Kingsmanů byla naprostá pecka, takže očekávání byla celkem vysoká. Výsledek je ale totální zklamání. Celý film táhne trio Taron Egerton, Colin Firth a Mark Strong, všechny ostatní postavy tam jsou naprosto zbytečně a to včetně hlavní záporačky v podání Julianne Moore, která je totálně nezajímavá a vlastně se o ní skoro nic nedozvíme. Celkový děj a příběh je strašně triviální - cca v půlce z příšerných 141 minut už víte, jak to vlastně celé dopadne. Film opět zachraňuje originální a nápaditá akce jako v předchozím díle a pár vtipných hlášek, ale to je asi tak vše. Totální zklamání a doufám že Matthew Vaughn neplánuje dělat ještě další díl.

Knížku jsem nečetl, takže to nechci nějak srovnávat, ale do kina jsem šel s očekáváním, že budu spokojen - přece jenom tenhle žánr mám rád, trailery vypadaly celkem slibně a Matthew McConaughey a Idris Elba jsou také dostatečná lákadla. No a výsledek je celkem nic moc. Dějově je to úplně prázdné a finálních 20 - 30 minut museli vymyslet snad o pauze mezi natáčením, nebo si nějak nedokážu vysvětlit, proč je to tak debilně zakončený. První hodina je ještě super, Matthew hraje správného ambiciózního grázla a když Idris začne konečně používat svoje revolvery, je o zábavu taky postaráno. Sice to celkem rychle uteče, ale výsledek mohl být daleko lepší. Škoda.

Láska nebeská naráží na spoustu klišé, co jsou v každé druhé romantice, ale jenom tady je tak ochotně přehlížíte a ignorujete, protože tak pozitivní atmosféru žádný jiný film nevykouzlí. Hvězdné obsazení, skvělý scénář i přes velké množství postav, nezapomenutelné scény (Andrew Lincoln a jeho vyznání lásky, Colin Firth a jeho žádost o ruku, scéna na letišti, Rowan Atkinson a jeho vánoční balení, Hugh Grant všude, kde se objeví a mnoho dalších) a k tomu všemu ještě Craig Armstrong a jeho hudba doopravdy dostane každého. A tohle všechno dohromady a mnoho dalších věcí dělají z Lásky Nebeské nesmrtelnou klasiku a nejlepší romantický film všech dob. Love is all around :))))

Strhující drama v podání jednoho z nejnadanějších režisérů současnosti Damiena Chazelle. Wow! Neskutečný zážitek sledovat souboj žáka a učitele v podání J.K. Simmonse, který je naprosto nekompromisní a fakt, že Miles Teller veškeré scény, kde bubnuje, hraje doopravdy on, jenom umocňují celkový feeling. Jeho 9ti minutové sólo na konci jsem hltal s bradou na zemi.

Christopher Nolan si odskočil mezi Temnými rytíři natočit svůj 10 let připravovaný projekt a světe div se, opět z toho vylezl masterpiece. Začínám pomalu přemýšlet nad tím, kdy ten týpek šlápne vedle. Hlavní předností je opět a zase geniální scénář, který je ještě lépe odvyprávěn a díky skvělé režii podaný divákovi tak, že vás udrží v pozoru na 100 % od začátku do konce. K obvyklé partičce (Tom Hardy, Cillian Murphy či Michael Caine) se tentokrát přidal božský Leo a skvělý Joseph Gordon-Levitt s Marion Cotillard – obsazení jedním slovem famózní. Hans Zimmer zde vytvořil absolutně nejlepší soundtrack, jaký kdy udělal a nechápu, že za to doma nemá plešouna na poličce. Po celý film byl hudební podklad naprosto geniální a dokonale vystihující dané scény. Skladbu Time mám ve svém playlistu už 7 let a nikdy neomrzí. Co dodat závěrem? Snad jen, že v posledních pár vteřinách si s námi Nolan pěkně pohrál a žhavé diskuze, jak to teda vlastně dopadlo, najdete všude možně ještě dnes. Já osobně doufám v happy end.

Temný rytíř nastavil laťku tak vysoko, že to snad ani nešlo překonat, ale přece jenom to svým způsobem Nolan zvládl. V posledním díle zafungovaly daleko víc emoce než v předchozích dvou, ale i přesto tu osudovost, beznaděj a strach z Temného rytíře už nenapodobí asi nikdy nikdo. Herecké výkony opět za hranicí možností – hlavně Hardy a jeho chladnokrevnost, arogance v podání Bane je geniální, o Zimmerovi snad už ani psát nemusím. Celkové zakončení trilogie je opět brilantní a vůbec celá sága od Nolana o Temném rytíři je to nejlepší, co jsme za poslední léta mohli vidět.