lenuse

Mistrovství světa v natahování zápletky vršení nedorozumění. Občas zábavné, ale bohužel zdlouhavější než Bollywood.

Podle historických dat se ta pozdější část odehrávala těsně před královninou smrtí. Šarlota zemřela v listopadu 1818, Viktorie se narodila v květnu 1819. Král Jiří zemřel v roce 1820. Kolika se asi dožila lady Danburyová? V roce 1761 bylo královně 17 let a Dunburyová už měla 4 děti a byla o nějaký ten pátek starší. A kolik asi bylo paní Bridgetonové v době, kdy řešila své znovuobjevené sexuální touhy? 70 let? Ale bavila jsem se, ne, že ne.

Kňučení, hekání, kvílení, unylé kecy, žádná akce, nedoporučuji.

Ach ty přenádherné kýče o umírání. Mrzí mě, že jsem nesebrala síly a nevypnula to,

Po pár dílech jsem ztratila trpělivost. Už to prostě nedokoukám.

Nemohl tam být nějaký muž se smysluplným zaměstnáním? Nebo to je znak doby, že se velké peníze vydělávají na totálních nesmyslech a excelových tabulkách? Mezi ženami byla alespoň jedna učitelka a jedna sociální pracovnice/učitelka. A manžel na chvíli k dělnické profesi u pásu okolnostmi dotlačen. Ale nemohl tam být někdo, kdo opravdu něco tvořil? Snažil se hospodařit?

Takhle asi vypadá feministické peklo. Bohužel mi chybí někdo, kdo by z toho uspořádání profitoval, někdo, koho by režim uplácel, protože ho potřebuje. Nacisti jako s odpadem zacházeli s těmi, kterých se chtěli zbavit. Ale tady? Chtěj po služebnicích, aby jim rodily děti, ale zacházejí s nimi tak, aby je o plodnost připravili. A ukažte mi jediného člověka, který z celého systému profituje.

Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film.

Zasmála jsem, se to nepopírám, ale zároveň mi z toho filmu bylo úzko, příběh prostřední dcery byl jednoznačně nejtrapnější, ten mi byl opravdu nepříjemný.

S filmem jsem z pracovních důvodů strávila více času, než jsem plánovala. Pořád si kladu otázku, co chtěli sdělit a proč zrovna tohle vybrali Litevci vloni do Oscarů. Sledovala jsem film několikrát a ač jsem vůbec nepochopila obsah sdělení, bavily mě jednotlivé obrazy. Chibiny, ostrov Ruhnu atd. Vcelku dobrá hudba. Rozhodně si ten film pamatuju víc než cokoli, co jsem v poslední době viděla. Takže zatím tak. Pro Jenda: V Litvě žádný hory nejsou. A taky žádná taková pustina. Chibiny leží na poloostrově Kola.