Renesco

Renesco

Tomáš Gruntorád

okres Praha
Bochnislav Faldini

homepage

11 bodů

Moje obsahy

od nejnovějšíchpodle abecedypodle roku vzniku filmu
    • 7.9.2010
    Premiers pas de bébé (1897)

    Louis Lumière snímá první krůčky nemluvněte, které nakonec upadne.

    • 7.9.2010
    Course en sac (1895)

    Záznam závodu několika nadšenců ve skoku v pytlích.

    • 28.8.2010
    Fromages automobiles, Les (1907)

    Do kupé vlaku přistoupí selka s košem plným zrajících sýrů. Celý vagon ovládne nesnesitelný zápach a cestující začínají vyšetřovat, kdo je jeho původcem. Po několika vzájemných komických obviněních odhalí selku, jíž si odvede policie na stanici. Opuštěné sýry se za ní dokutálí samy, naskáčí policistům i svědkům na obličeje a zadusí je.

    • 18.8.2010
    Palais des mille et une nuits, Le (1905)

    Hrdinný, avšak chudý princ Charming se uchází o ruku rádžovy dcery. Je ovšem zastíněn bohatším nápadníkem, odmítnut a nakonec vyveden z paláce. Z kouře z převrženého kadidla se v princově komnatě náhle zjeví čaroděj Kelifar, který princi nabídne doprovod do míst, kde je ukrytý pohádkový poklad. Přes chrám bohyně Šivy, tajnou říční cestu a přes les, skrze jehož husté stromoví a změť sousoší dokáže proklestit cestu jen chrámový velekněz svými čáry, doputuje stále četnější princova družina do jeskyně ohnivých džinů a kostlivců. Hrdinství prokázané v bitvě s různými příšerami je po zásluze odměněno vílami. S poklady se princ včas navrací do rádžova paláce, kde na poslední chvíli překazí svatbu své milované se znemožněným sokem.

    • 18.8.2010
    Incendiaires, Les (1906)

    Banda lupičů vyrabuje a podpálí farmu, zanechávaje po sobě i mrtvé. Vesničané ihned zburcují četníky, kteří bezprostředně po činu zločince překvapí ve staré štole. Strhne se krvavá bitka, z níž se podaří uprchnout pouze vůdci bandy a jednomu z jeho kompliců...

    • 13.12.2009
    Réveil d'un monsieur pressé, Le (1901)

    Georges Méliés se snaží obléci na vycházku, ovšem každá část oděvu se mu v okamžiku nasazení proměňuje v jinou. Poté, co si na hlavu položí botu a na nohu obuje klobouk, s sebou beznadějně mrští zpět do postele a přikryje se.

    • 13.12.2009
    Spiritisme abracadabrant (1900)

    Méliés si marně snaží odložit kabát a klobouk - obojí se mu po každém pokusu znovu samo nasadí.

    • 2.12.2009
    Panorama snímané z jedoucího vlaku (1898)

    Jedná se o Méliésův příspěvek k dobovému fenoménu „phantom rides" - kamera postavená na střeše jedoucího vlaku snímá periferní scenerii.

    • 2.12.2009
    Visite sous-marine du "Maine" (1898)

    Tři hlubokomořští potápěči prozkoumávají na dně mořském zvláštní jeskyni. Scéna je natočena přes akvárium s rybičkami, za nímž se pohybují herci ve skafandrech.

    • 2.12.2009
    Mezi Calais a Doverem (1897)

    Na trajektu z Calais do Doveru zastihuje cestující nepřízeň počasí. Kamera kymácející se z jedné strany na druhou vytváří iluzi rozbouřeného moře, jež zmítá lodí.

    • 29.11.2009
    The Big Swallow (1901)

    Dotěrná kamera snímá pána, který dává rozmáchlými gesty najevo svou nelibost z natáčení. Svými odmítavými posuňky však nic nezmůže, a tak pomalu přistoupí přímo ke kameře, otevírajíce přitom ústa, jež pohltí celou plochu obrazu. Střihem vzniká iluze černé díry, do níž panikařící kameraman i se svým přístrojem přepadnou. Druhým střihem filmu se vracíme k spokojeně přežvykujícímu, ďábelsky se chechtajícímu pánovi.

    • 12.5.2009
    Cendrillon (1899)

    Méliésova verze klasické pohádky o Popelce, založená na četných stop-tricích. Kouzelná víla se zjeví u plačící Popelky; myši v sednici promění v lokaje, starou dýni v kočár a Popelku v princeznu. Na bálu v paláci dívka okouzlí prince, ovšem víla jí o půlnoci před očima všech přítomných promění zpět v umouněnou nešťastnici. Princ se vypraví uprchlou trhanku, po níž v paláci zbyl jen střevíc, hned hledat. Po psychedelické scéně, v níž Popelku obklopují tančící hodiny odbíjející půlnoc, se objevuje princ v její chalupě. Všechny sestry podrobí zkoušce střevíce a nakonec si odvádí Popelku do paláce, před jehož branami tančí davy poddaných.

    • 6.5.2009
    Hydrothérapie fantastique (1910)

    Georges Méliés představuje ateliér hydroterapeuta, který si bere do péče tučného gentlemana toužícího zhubnout. Všelijak jej mučí - odděluje jeho údy od těla a zase je s ním spojuje, pouští do něj proud - až pán skutečně zhubne a s díky odejde. Objeví se zde i populární srovnávací záběry "předtím x potom".

    • 6.5.2009
    The Country Doctor (1909)

    Venkovský lékař je najednou přemlouván k návštěvě hned dvěma matkami, jimž doma onemocněly dcery. Obě dívky leží v jiném domě a obě se zdají být již na smrtelné posteli. Lékař je neustále rozptylován bědujícími matkami, které se jej snaží odlákat od postele té druhé. Jednomu děvčeti se ulevuje, druhé ve stejný okamžik umírá. Motiv "záchrany na poslední chvíli" je tentokrát zakončen neúspěchem.

    • 6.5.2009
    En avant la musique (1907)

    "Oživlé noty" jsou iluzionistickým filmem, v němž chlapec s kouzelnickou hůlkou odděluje hlavy několika figurantů, vyrovnaných v řadě, od jejich těl, a přenáší je do bříšek not v obrazovém plánu nad nimi.

    • 6.5.2009
    Un mariage à l'américaine (1909)

    Max Linder spěchá na svoji svatbu. Cestou městem však přičiněním destruktivnosti a nemotornosti svého běhu postupně rozčílí několik lidí, kteří se nabalují do davu, aby jej pronásledovali. Při cestě se z novomanžela ve vzorovém obleku stává trhan, na němž vlají cáry hadrů. V tomto stavu dorazí do domu nevěsty. Vymění si zde šaty s komorníkem, na něhož se nakonec sesypou pěsti rozzuřeného davu. A Linder se jde ženit.

    • 28.4.2009
    Buffalo Police on Parade (1897)

    38 vteřin trvající jednobodový záběr průvodu policejní přehlídky konané 31. července roku 1987. Stanoviště kamery leží na pomezí zón diváků a policistů - několik exhibicionistických civilů tak jednoduše vstupuje do záběru.

    • 28.4.2009
    Life of Charles Peace, The (1905)

    "Žïvot zločince" je jakousi popularizační rekapitulací skutků, dopadení a popravy nenapravitelného recidivisty Charlese Peace, strukturované do mezititulky ohraničených kapitol, v nichž se stupňuje Peacovo kriminální chování - od svádění ženy přímo před jejím manželem, přes loupeže a drzé útěky před policií až k první vraždě. Finální atrakcí filmu je Peacovo oběšení.

    • 28.4.2009
    Course aux potirons, La (1908)

    Triková groteska o dýních, které se svévolně sesypou z povozu a kutálí se městem. Skupina několika lidí je pronásleduje skrze všerůzné prostory (kanál, přízemní byt, strmá ulice, ...) a snaží se je pochytat. Specifická je zde práce se převráceným chodem záběru (dýně se dokáží vykutálet nahoru do strmé ulice, naskočit zpět do povozu, z něhož na počátku vyskočily) - jedná se o filmovou magii a atrakci v jednom.

    • 28.4.2009
    I. třída (studentský film) (1963)

    Mladé učitelce je v ředitelně vytýkána "neprofesionalita". Její třídu tvoří houf třeťáků a jeden jediný prvňák Škoda, sedící sám na opačné straně učebny. Škoda se však ukáže být z celé třídy jediným "ideálním" studentem. Učitelka jej přistihuje, jak si po vyučování hraje s lívanečníkem, plyšákem a ostatními předměty na školu a k jeho hře se přidává. Zatímco hledí z okna na své třeťáky, odcházející ze školy domů, Škoda čte ze slabikáře a jde mu to stále lépe a lépe. Konečně má žena pocit, jako by se zrodil skutečný vztah učitel-žák.

    • 28.4.2009
    Strieborný vietor (studentský film) (1961)

    Student Ratkin přemýšlí při pohledu na kostelní věž o vztahu provinění a trestu. Posléze se ocitá ve ztemnělém kostele, kde jej rozlícený kněz nutí k doznání hříchů. Student ve stresu přizná několik prohřešků (trápení zvířat, krádež), nad nimiž však kněz mávne rukou, žádaje si vysvětlení Ratkinova porušení přikázání "Nesesmilníš". Knězovo nadhodnocování tohoto přikázání nad ostatní a jeho diktátorský tón při vymáhání soukromých informací činí z církve šikanérskou instituci, vyhrožující navíc profesorovi ("budete se za to zpovídat"), který se Ratkina ve finále zastane.

    • 28.4.2009
    Karabiniéři (1963)

    Do periferního bivaku dvou primitivních mladíků a jejich neméně negramotných slečen – jejichž tristní osobnosti Godard ještě ironicky zvýraznil mytologickými jmény – vtrhává trio karabiniérů, táhnoucí zemí a verbující mladé muže do čerstvě vyhlášené války domovské Francie se sousední Itálií. Lákadlem pro vstup do legií je Michelangelovi a Odysseovi přednáška o tom, co je dovoleno, co je vůbec možno ve válce dělat a zažít, korunovaná příslibem absurdní odměny: „budete si moci v zemi nepřítele vzít cokoli, co uvidíte, přisvojit si z pokořeného národa cokoli, co se vám bude líbit“. Vize povoleného "vraždění, zlodějen, rozbíjení výloh obchodníků, znásilňování žen a bití dětí a starců" mládence ohromí natolik, že se k legiím nadšeně přihlásí. Chladný film o naivní chamtivosti obyčejných pěšáků a jejich snaze dobýt svět připomíná svojí formální střízlivostí a statičností absurdní divadlo.

    • 28.4.2009
    Proces (1948)

    Již roku 1882 bylo možno číst i na dveřích haciendy starosty té nejzapadlejší maďarské vísky hokynářský výnos „Židům a psům vstup zakázán“. Na počátku filmu žije židovská obec s občany křesťanského vyznání ve vesničce Titsa-Eszlar v poklidné symbióze. Mladá dívka Irena nenamítá nic proti prosbě rabína Scharfa, aby se o šábesu, kdy nesmí Žid sáhnout na práci, obtěžovala přenést mu sedmiramenný svícen ze stolu na metr vzdálenou skříň. Obě komunity nemají důvod k vzájemné nenávisti – alespoň prozatím. Když však Irena zcela beze stopy zmizí, kdosi si vzpomene, že ji viděl tehdy a tehdy vstupovat do Scharfova domu. Někdo jiný připojí zaslechnutý dialog mezi Scharfovými malými dětmi o tom, jak kdosi zařezával slepici na polévku košerákem a krev chytal do jakési nádobky. Výsledkem beznadějného pohřešování Ireny je slátaná historka o svědky spatřené rituální vraždě, jíž se Židé dopustili na ubohé Ireně přímo na oltáři v synagoze, kde jí košeráckým nožem prořízli hrdlo a její krev chytali do mísy. Přes noc je vysloveno proti Židům coby komunálnímu celku nesmyslné obvinění a zahájeno „vyšetřování“ nacionalistickými vlastenci, používajícími drsné zatýkací, donucovací i výslechové prostředky. Film obsahově připomíná pozdější "Kladivo na čarodějnice" Otakara Vávry.

    • 28.4.2009
    Rozvod paní Ireny (1928)

    Dva partnerské páry popálilo dobré bydlo a teď neví coby: titulní Irena je manželkou zaneprázdněného vysokého úředníka Tomáše, jenž poslední dobou nedokáže své ženě dodávat pocit stále fungujícího svazku. Práce u Tomáše vítězí nad manželstvím na celé čáře, muž navíc trpí speciální averzí vůči Ireniným nejlepším přátelům – mileneckému páru Lianě a Peterovi, jejichž vztah je založen na vzájemné benevolenci. Tomáš v Pabstově filmu plní funkci mlčenlivého žárlivce, který se vždy nečekaně objeví ve dveřích, spatří nevítanou návštěvu, a po přeměření situace v pokoji bloudivýma očima otráveně odchází pryč. Irena v tak chladnoucím vztahu lehce podléhá "alternativnímu štěstí". Navštěvuje s bezstarostnou Lianou taneční zábavy, kde poprvé v životě experimentuje s drogami, za nejúčinnější řešení své situace však pokládá definitivní útěk od manžela s Peterem, jehož láska k zadané Ireně je již několikaletou progresivní „nemocí“. Vše spěje k rozvodu.

    • 28.4.2009
    Vojáček (1963)

    Děj tohoto Godardova „politického filmu“ se odehrává na pozadí francouzských dějin 50. a 60. let dvacátého století, kdy se začala pomalu ale jistě hroutit francouzská koloniální nadvláda nad asijskými a africkými státy. Vojáčkem je zde mládenec Bruno Forrestier (Michel Subor), který pro nezájem o účast ve válečných šarvátkách zběhl z francouzské armády a uprchl před vojenským soudem do neutrální Ženevy. Bruno by zde rád žil nový život se svými dvěma láskami – s fotografováním (odtud Godardův citát "fotografie je pravda a film je pravda čtyřiadvacetkrát za vteřinu") a nahodilou známostí Veronikou. Jenže právě pro minulost profesionáloního vojáka je coby vhodný kandidát kontaktován alžírskými povstalci, připravujícími revoluci za setřesení francouzské diktatury a za nezávislost své země, aby spáchal atentát na francouzského šéfa protipovstalecké komise Palivodu. Bruno pochopitelně odmítá a militantním povstalcům tak nezbývá, než „svého muže“ o nutnosti splnění úkolu přesvědčit donucovacími prostředky. "Vojáček" se dotýká tématu násilného prosakování vysokých politických zájmů do životů obyčejných jednotlivců, kteří nechtějí mít s politikou nic společného, kteří by se spíše rádi věnovali svému neangažovanému bytí.

    • 28.4.2009
    Můj chlapec (1921)

    Šestiletý Jackie Coogan - proslavený rolí Kida v Chaplinově stejnojmenné grotesce, natočené dříve ve stejném roce - zde hraje čerstvého sirotka, který jen s rancem několika svých hadříků připlouvá do New Yorku, aby se setkal s posledními příbuznými. S těmi se však nesetká, a tak si v docích vyhlédne starého nemocného námořníka, u něhož se hodlá zabydlet. Nezaměstnaný muž jej zprvu odhání - nemá ani na činži a další hladový krk nepotřebuje -, později ho vezme na milost a vypěstuje si k němu podobný vztah, jaký měl Tulák ke Kidovi. Do všedních dnů života a lumpáren v přístavu se rychle vplétá sociálka i bohatá babička hledající svého vnuka.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace