Hans.

James Clavell napsal předlohu podle vlastních zážitků.

Po úspěchu filmu zvali představitelku Veroniky Taťjanu Samojlovou do Hollywoodu, ale sovětská vláda nedovolila jakoukoliv práci za hranicemi.

Hooch byl jedinou hereckou příležitostí bordeauxské dogy Beasley, která se dožila úctyhodných 13 let (1978-1992).

Tom Hanks se při jednom interview nechal slyšet, že kdyby scenaristé nechali psa žít, mohl mít film větší úspěch.

Film byl produkován a financován holandským filmovým nadšencem baronem Nicolasem de Gunzburgem, který vystupuje v hlavní roli Davida Graye.

Film byl původně Dreyerem uveden ve čtyřech různých zvukových verzích, a to francouzské, anglické, německé a dánské. Většina dostupných kopií dnes obsahuje části ze dvou či tří těchto jazykových mutací.

George Miller kladl tvůrcům kostýmů i prapodivných automobilů na srdce, aby veškeré předměty, které se ve filmu objeví, byly vyrobeny ze zbytků a starých součástek. Nic nesmělo zářit novotou, protože ve světě filmu tovární výroba přestala existovat.

Při natáčení sehrál významnou roli počítač. Jmenoval se Cray X-MP a byl ve své době nejvýkonnějším computerem na světě. Zhruba jedna pětina promítací doby vznikla uvnitř jeho paměťových médií.

Pro film byl postaven model New Yorku, který představoval, jak by mělo město vypadat v roce 1980. Stál 250 000 dolarů a byl srovnáván co do velkoleposti se slavnou Langovou Metropolis.

K hlavnímu natáčení se štáb přesunul do studia, kde byla z trámů, drátěného pletiva, pytloviny, sádry, soli a mouky vyrobena zmenšenina horského hřebene.

Snímek vznikal současně s filmem V říši stříbrného lva (1965).

Natáčení mělo soudní dohru. Lexi Barkerovi byl zaplacen pouze jeden film a když zjistil, že vznikly dva, požadoval doplacení honoráře. Svůj spor nakonec vyhrál.

Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi.

Režisér Hugo Fregonese každý večer ve volných chvílích hrál s Lexem Barkerem a Pierrem Bricem poker. Fregonesovi karta přála a tyto dýchánky mu vynesly takřka 5 000 marek.

Izraelská herečka a představitelka Bílé holubice Daliah Lavi své tělo ve scéně mezi vodopády neodhalila, na tyto záběry měla dvojnici, šestnáctiletou chorvatskou modelku.

Film byl prodán do 60 zemí světa včetně Spojených států.

Komickou vložku měl - po Pokladu na Stříbrném jezeře (1962) - opět obstarat Eddi Arent coby lord Castlepool, ale tentokrát odmítl účast kvůli velkému výskytu štírů v oblasti natáčení. Tato postava tedy byla nahrazena reportérem Tuff-Tuffem v podání Chrise Howlanda.

Jedná se o první film, který byl celý natočený v exteriérech.

Film vznikl ve spolupráci s estonským Tallinfilmem a Dovženkovým studiem v Kyjevě, kde vznikaly trikové a kombinované scény.

Film získal v roce 1982 na filmových festivalech řadu cen. Byla to například Zvláštní cena poroty na MFF v Avoriazu, hlavní cenu za režii na MFF v Portu, Grand Prix na MFF v Madridu a zvláštní cenu poroty na MFF v Terstu.