Prototype99

K samotnému dokumentu jsem se dostal poměrně zvláštně. Doporučila mi ho snad nejpovolanější postava a to bezdomovec Milan, jenž v úvodních minutách dělá společnost hlavní dvojce(Honzovi a Janě) Počátek dokumentu mě okouzlil neuvěřitelným půvabem samotného místa a Honza na mě působil až bohémským dojmem. Jeho zašlý klobouk a poškrábané dioptrické brýle mě vybízeli ke hledání potenciálu v jeho osobě. V Janě jsem viděl už od úvodu ztracenou a velmi tragickou postavu, se kterou si osud pohrál...tak nějak podle očekávání. Mnohem více mě zklamal osud Honzy, který v průběhu dokumentu opravdu padá na dno neuvěřitelnou rychlostí. Jeho přátelé jsou pryč a dá se říct, že odloučení od Jany je pouze prohloubením jeho alkoholického apetitu. Samotný dokument však dle mého vkusu postrádal pevnější linii(ačkoliv, přiznejme si...u lidí z této vrstvy je jakási struktura opravdu k nenalezení) v neposlední řadě mi také vadily některé naprosto zbytečné pasáže, které atmosféru deformovali. Hudba je zvolena dobře, nicméně neseděla mi v mnoha pasážích. I přes všechny tyto kritické námitky musím samotný film hodnotit spíše pozitivně, i přesto, že zvolené prostředí a aktéři měli přeci jen potenciál na kvalitnější zfilmování...

Prvně jsem byl zjištěním o pokračování téhle kultovní pecky mírně zneklidněn. Co když to znehodnotí původní kultovní atmosféru a přetvoří do nevábného amerického podmíráku ? Co když zasazení do dnešní doby nebude fungovat ? Co když příběhová linie bude nedostatečná k zařazení se po bok prvního dílu ? Tyto obavy ve mně při příchodu do kina agresivně sílily. Teprve začátek filmu a hudební klasika známá z jedničky mě pohodlně usadila do sedačky a já moc dobře věděl, že potenciál se nevytratil, že tu stále je a žije ! Viva Trainspotting ! Viva kvalitní herecké obsazení, jenž neztratilo na šmrncu, ba naopak. Skalní fanoušci se rovněž mohli rozplývat nad odkazy k prvnímu dílu, které mě však ke konci mírně obtěžovali při vnímání hlavní dějové linie. Změna povahy Rentona, tedy hlavního hrdiny, je velmi patrná. Už to není ten nevyřáděný klučina, je z něho racionálně uvažující muž se stabilním zaměstnáním- Tedy, alespoň tak se to zprvu jeví. Sick boy je pravým opakem. Neustále uzavřen ve své "prosperující hospodě" a s Bulharskou holkou Veronikou proplouvá rutinním životem i přes velký Veroničin nátlak na razantnější změnu. o Spudovi ani nemluvím, ten na svá drogová léta stále nezapomíná a k jehle se poctivě vrací. Nostalgie ve mně proudila snad intenzivněji než u nového Mad Maxe. Uznávám, je to hoodně vzpomínkové, hodně depresivní, ale proč by ne, proč na tuto kartu nevsadit, když to vyjde ? Proč ne ?

Jeden z mála filmů, který dokáže rozbrečet i toho největšího tvrďáka...