klukluka

Všiml jsem si toho už u prvních dvou sérií- Undercover sází na atribut náhody až na samé hranici uvěřitelnosti. Mnohočetným opakováním tohoto prvku docílili tvůrci u diváků ochoty přistoupit na to, že se takhle věci můžou skutečně dařit, že si maily adresát přečte/ nepřečte právě tehdy, když je to potřeba, že se telefon rozezvoní/ nerozezvoní, když na tom visí život nezastupitelného hlavního hrdiny, že se někdo stihne/ nestihne vytratit, což způsobí jednou krizi a jindy katarzi příběhu, kterej má díky tomu ohromný grády a udržuje diváka v neustálým napětí. Jinak Leyla hned po slepici nejslavnější role mima Jaroslava Čejky a když byl Ferry ale jo ošklivej, tak se najednou podobal jednomu panu prezidentovi. Je tady krásně ukázaný, jakýmu pokušení můžou být vystavení policajti, jak tvrdí na sebe musí bejt, pokud se nechtějí zpronevěřit svému povolání a poslání. Je tady hned na několik způsobů hmatatelná láska, schopnost tvůrců Undercoveru dát párům zdání vzájemné chemie se vymyká statistice- věřil jsem to každé dvojici, která se tu objevila. Scénáristicky je to výborný a režijně a herecky vynikající. Palec až do nebe! 👍

Obsahuje spoilery! Nims má pravdu: dokázat to, co on se svými přáteli, běloch, tak je z něj globální hvězda první velikosti. Ale o Nepálci Nimsovi jsem nikdy nic nečetl, nikdy jsem o něm nic neslyšel a nebýt tohoto filmu, tak nevím, že vůbec NĚKDO TAKOVEJ existuje. Film, kterej se o to zasloužil, podle mě není dostatečně důstojnej. Působilo to na mě jaksi zběsile, udýchaně, freneticky, moc se v tom odrážela povaha projektu, o kterým 14 vrcholů pojednává, chyběl tomu nadhled, čas na nadechnutí (už bez kyslíku, ideálně). Bez výhrad bych to možná přijímal jako horolezec, ale jako laik, pouhej filmovej divák, jsem z toho podle mě nedostal šanci plně pochopit, jak neskutečná věc se tady zdárně odehrála. Přesto dávám plnej počet, protože lidi by měli vědět, kdo je Nimsdai Purja.

Tohle je fakt tak strašně dobrý! Baví mě na tom každej záběr, každá drobnost. A že jich tady je. Už po dvou dílech je z toho spleť mnoha různých osobních příběhů. Pokud je mají všechny dohrát na ploše zbývajících šesti dílů, tak se máme na co těšit.

Zjišťuju, že se mi už jemný nuance téhle výkladní skříně holandsko-belgické seriálové tvorby vykouřily z hlavy. Takže mě zaskočilo, že si metálama po zásluze ověšenej Bob/ Peter neválí za státní peníze doživotně šunky na nějakým ostrově někde uprostřed Karibiku a namísto toho je okolnostma nucenej přemýšlet o nabídce, která víc než realitu připomíná divokou konstrukci přes čáru rozvášněnýho scénáristy. Co si pamatuju, tak se ale Undercover nikdy nedržel při zemi, a i díky tomu jsem si ho tak oblíbil. Neskutečně mě baví představitel Ferryho, ten se pro tu roli vážně narodil. Celkově se mi tady líbí herci a zatím mám pocit, že se vydaří i třetí série.

Nepřeháníme to už tak trochu s tou glorifikací šmejdů??? Posmrtně byste ho měli jmenovat prezidentem a jeho ostatky vyslat na oběžnou dráhu. Navzdory tomu, že to má 3 hodiny, jsem se nedozvěděl, čím se vlastně “živil” po autech a co z někoho tak nízkýho udělalo mocnýho lokálního kápa zločinců a nově též národního hrdinu. Dvě pecky za soundtrack, i když ten byl taky mimo- Massive Attack ve scénách ze sedmdesátek, hudba ze sedmdesátek v devadesátkách, chvílema už to připomínalo jukebox- jeden silnej vál dohrál a okamžitě na něj navázal další. V devadesátkách chodil tenhle kmotr v dederonce, jaký se nosily v šedesátkách, takže kostymérku taky nepochválím, ale nejvíc mi vadí ten oslavnej tón, tohle už není vůči slušnejm lidem fér.

Sandře bylo v době natáčení 56 let a hraje “sestřičku” pětiletýho dítěte. Už to samo o sobě mi přijde vtipný, isn’t it..?😊 V nemilosti má všechny poznávací znaky nezávislýho filmu, jenom pro něj do hlavní role obstarali hollywoodskou superstar, a protože to ve skutečnosti žádná artovka není a jen se to tak tváří, přitlačili v každém ohledu řádně na pilu. Když se ubližuje, tak se ubližuje bolestivě, když se bije, tak se bije do krve, když se trpí, tak se trpí neustále- a to buď dlouhodobě mlčky, nebo naopak pořádně hlasitě… Na vydařených nezávislých filmech bývá příjemná jistá nenucenost, úspornost prostředků, které mají za cíl vyprávět příběh a ne za každou cenu a v každé vteřině vyvolávat silné emoce. Z artově působícího filmu se Sandrou Bullock v hlavní roli jsem měl podvědomě divný pocit a intuice mě nezklamala, je to prvoplánová ždímačka na city. Na mě se zadrhla, nikomu bych ji nedoporučil jako dobrý film.

Líbil se mi Dolanskýho salámista, tahle poloha mu slušela. Je tam i pár fakt dobrejch fórů. Škoda, že tady tomu nejde dát 3,5 pecky, přesně takhle bych to chtěl ocenit.

Holky, četl jsem, jak moc jste se vynasnažily a dokonce tomu, netuším proč, i věřím, ale tohle je fakt strašně, strašně blbý. Stvořily jste úplnou, totální, naprostou hovadinu a po pravdě, nevrhá to na vás dobrý světlo, ale jednu z vás si kdysi vzal šikovnej hokejista, druhá jste trefila ve zdraví do Kanady a co jsem četl, tak se odtam dokážete i vrátit, takže to s váma nemůže být až tak špatný, poznáte, kdy je potřeba vyrazit na záchod, obě jste plus mínus blondýny, takže se o vás nebojím, naopak si myslím, že na to, co máte v hlavě, jste to dotáhly docela daleko a z těch devíti procent si nic nedělejte, jenom to moc nepouštějte návštěvám, jestli vám můžu radit, dělaly by si z vás šoufky.

Nejslabší story vzešlá z časosběrů paní Třeštíkové. Kde nic není…smrt přesto nepohrdne. P.S.: Těžko říct, jaká je paní Třeštíková ve skutečnosti, jestli by se podobala představě, kterou jsem si o ní vytvořil. Otázka, kterou položila vnučce, o které jí Anny říkala, že už dvakrát skočila z balkónu, způsob, jakým s ní vedla rozhovor…tou mojí představou otřásly. Ale třeba jen paní režisérka neměla svůj den, nevím…P.S.2: U Anny je k dnešnímu dni 47 recenzí, pouze jedna z nich vyznívá nadšeně- přečetl jsem si všechny. Mám za to, že problém tohoto časosběru je chybějící začátek, tím pádem chybějící moment překvapení. Anna už měla ve společnosti jasně danou pozici, když o ní začala paní Třeštíková točit. Kdyby byla součástí Manželských etud a my se s ní seznámili v jejích 18-ti před oltářem, to by byla panečku jiná jízda, kdyby pak skončila v Perlovce. Paní režisérce se vymstil jiný styl práce, pokud jsme se shodli na tom, a zdá se, že ano, že je Anny jejím nejslabším filmem.

Není to epizodický, tak s hodnocením ještě počkám. Nevím, kolik dílů má padnout na orlické vrahy, ale to je hrozně otřepaná kauza, pro mě osobně mediálně zdařile vyždímaná filmem Sametoví vrazi, další hranou tvorbu už bych na to téma oželel. Naopak bych si rád připomněl jiné kriminální případy té doby, respektive bych se o některých chtěl něco třeba vůbec poprvé dozvědět, určitě by podle mě bylo z čeho brát. Co se mi dnes líbilo moc, byla odlišná interpretace “bohulibé” charitativní aktivity kmotra Mrázka- ta jeho nadace na pomoc pozůstalým po zemřelých policistech. To byl fakt hodně absurdní podnik, vzhledem k tomu, jací lidé ho uvedli v život. Scéna, kdy ho sám Mrázek představuje mladýmu Kozákovi, byla vynikající.