Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (135)

plakát

Čarodějův učeň (2010) 

Zdaleka ne taková hloupost, jak jsem ze začátku čekal. Na svoji dobu velmi zdařilý vizuál, který nepokulhává ani v dnešní době. V rámci guilty pleasure zcela přijatelný výplach, kde se pochopitelně nesmí moc přemýšlet, a jen si užívat vytvořený svět a příběh v něm. Řemeslně naprosto v pořádku, sem tam nějaký vtípek, sice 1000x již viděné - od námětu po situace, které hýbaly dějem nebo postavy a jejich motivy. Ale i tohle je přece kinematografie, no ne? Tento snímek mě při jeho sledování nijak neurážel, jako např. některé jiné, které si hrají na tohle nebo tamto, a výsledek je často zoufale nekoukatelný - a diváka a jeho intelekt uráží. Za mě hodina a půl řemeslně poctivé, nevybočující filmařiny. Neměl jsem problém, ale zároveň nechrochtal blahem.

plakát

Znamení (2002) 

Po delší době jsem si dal novou projekci (naposled jsem Signs viděl snad jako dítě nebo puberťák) a nadšení přetrvává, dokonce dnes tomuto skvostu nemám snad co vytknout. Jde o film s duchovním přesahem, ne jen o klasickou hororovou scifi lekačku. To budování napětí je zde opravdu mistrné. Rozmazané postavy v obilí, silueta na střeše domu, co sleduje postavy přes okno do pokoje a spousta dalších momentů, ze kterých mám husí kůži, jen si na ně vzpomenu. Práce s hudbou a obecně se zvukem také TOP. Gibson společně s Phoenixem skvělá bratrská dvojice, mezi nimiž funguje správná chemie. Gibson zahrál odpadlého pastora opravdu perfektně - to balancování na hranici pragmatického silného otce rodiny a naopak poťouchlého zmateného muže ve středních letech, který ztratil svoji víru a neví, kam dál a čemu věřit - to mu šlo na výbornou. Dramaturgie taktéž vynikající - stupňování napětí až do finále, které je dle mého také zcela důstojné a nevidím v něm žádný problém, mně takové zakončení zcela uspokojilo a připadá mi naopak důstojnější a přirozenější, než kdyby se snímek snažil přijít s nějakým za každou cenu přelomovým twistem a poselstvím ala "punch in the face", kterým by to opravdové poselství - tu jemnou a citlivou linku s úmrtím ženy, kde vše je propojené se vším a motýlí efekt ovlivňuje vše okolo nás - naopak zničil a zadupal do země. Film by tak ztratil onen přesah. Na tu dobu i solidní efekty a "emzák" opravdu děsivý. Přijde mi, že vše sedí, jak má. Prostě skvělý film s atmosférou, která by se dala krájet, velmi sugestivní kamerou a přesahem k zamyšlení. Za mě není co řešit.

plakát

Mládí v trapu (2003) 

Další hloupá, nevtipná, nefunkční a zmatená komedie, která neví, čím vlastně chce být. Co mi měl příběh říct? Co jsem si z toho měl odnést? Vždyť i komedie se dají dělat tak, aby divákovi něco předaly! Will Ferrell tu neměl co hrát, promarněný potenciál Vince Vaughna, Luke Wilson herecké poleno. Nemastné, neslané. 90 minut jednotlivých scén nějak poslepovaných dohromady bez většího přesahu - a pozor, i toho komediálního! Dynamika žádná. 1 hvězda za titulkovou scénu, kterou jako by napsal a režíroval někdo úplně jiný. Škoda, že takto vtipný nebyl i zbytek filmu. Nudil jsem se a každou chvíli film pausoval.

plakát

Sousedi 2 (2016) 

Pokud tohle připadalo někomu vtipné a vkusné, tak bych chtěl mít jeho jednoduchý pohled na život a to, co očekává od kinematografie. Nemám absolutně nic proti tupým komediím za hranicí, může se tam i zvracet, kálet, dělat legrace z postižených a nevím co dalšího. Dokonce takové filmy vyhledávám, protože bývají většinou dost otevřené a politicky nekorektní - tedy upřímné a mají logicky nějakou výpovědní hodnotu. Ale musí být vkusné! Tenhle film postrádá jakýkoliv náboj vtipnosti, nadhledu, vkusu, lidskosti atp. Pokud si tvůrci představují, že takhle by měla vypadat střeštěná komedie o puberťácích v USA tkz. "v hoodu", kteří dělají nepříjemnosti svým sousedům, vypovídá to o několika faktorech: 1) tvůrci jsou naprosto odtržení od reality, 2) nemají jakýkoliv nadhled a cit pro vtipnou situaci, která může i pohladit po duši, 3) vnucují ostatním, tedy divákům, že tohle je běžná realita každodenního života amerického občana - tedy jinými slovy že dorost je takto stupidní, afektovaný, nevychovaný, bez špetky empatie a soudnosti, a za 4) že běžný dospělák si s podobnými parchanty nedokáže poradit a když už se k něčemu odhodlá, tak se zastaví z důvodu toho, že holčičkám nechce kazit jejich rádoby morální chvilkové prozření, které je stejně úplně falešné a zkreslené - WTF? Ten konec byl opravdu zcela mimo mísu a ač jsem se držel zuby nehty a nechtěl to zatratit úplně, tohle mě dostalo "do kolen". Poslední bod už tak trošku mimo stupnici je ten, že se tvůrci nepokusili ani o jakýkoliv náznak satisfakce směrem k divákovi - nepředali zhola nic a ani se o to nepokusili, a pokud tohle byl pokus, tak naprosto minuli terč. Navíc příšerný casting - to chtěli schválně výběr těch nejnesympatičtějších hereček do skupinky kolem Chloe Moretz, která byla protivná až na půdu? A pokud je nejcivilnějším a překvapivě nejfunkčnějším článkem filmu (jinak a jindy) herecké poleno Zac Efron (ten mile překvapil) - je to k zamyšlení. Dlouho jsem neviděl tak plochý a nicneříkající film, který by mě urážel každou minutou své stopáže.

plakát

Sebevražedný oddíl (2016) 

Otravná hloupost, která se absolutně nesnaží přijít s čimkoliv originálním, zajímavým nebo ohýbajícím žánrová pravidla, že je to až urážlivé. Joker v podání Jareda Leto je výsměch. Jediný sympaťák Deadshot jakožto Will Smith a potom samozřejmě femme fatal Margot Robbie. Soundtrack složený z jednotlivých "pecek" prověřených časem funguje možná v Pulp Fiction a podobných filmech, ale nikoliv zde. Zde to působí vyloženě protivně a otravovala mě ta snaha ke každé scéně napasovat nějakou "cool pecku" a tím rádoby pozvednout danou scénu někam výš. Nic takového se samozřejmě neděje. David Ayer si měl před tím, než šel na plac, pustit třeba Watchmen - podobný přístup a pojetí látky o partě vyděděnců společnosti, kteří často zápasí hlavně sami se sebou a jde tedy tak trošku o psychologickou záležitost, by filmu slušel mnohem víc a dle mého by i lépe fungoval. Film pro mě byl obrovským zklamáním - promarněný obrovský potenciál.

plakát

Na férovku, pane učiteli (2017) 

Výplach a oddechovka s Ice Cubem, kterého mám rád už od dob NWA. Nečekejte žádnou světovou filmařinu, vizuál je podobný jako u většiny různých amerických sitcomů a dalších pitominek, herci tam jsou jen v podstatě jakožto vata kromě dvou hlavních hrdinů (potěšily menší role Deana Norrise a Dennise Haysberta), kteří nejsou úplně stupidně napsáni a funguje mezi nimi vcelku jiskřivá energie, a i přesto že je to hloupost, na nic si to nehraje a těch 90 minut uteklo celkem rychle a bylo zde dokonce i pár okamžiků, kdy jsem se pobavil. Film není jen intelektuální, artová či festivalová záležitost, a proto mě jeho různorodost tolik baví a nemám problém i s podobnými "béčky". Je třeba vidět věci hlavně s nadhledem.

plakát

Rodina Sopránů (1999) (seriál) 

Tento seriál mi dlouhou dobu unikal, věděl jsem o něm už od dob, kdy vycházel, ale nikdy jsem neměl dost času nebo chuti se k němu dostat, o to víc jsem si ho nyní užil, kdy jsem mohl vše zhlédnout relativně v zápřahu a nečekat na další a další díly, které vychází po týdnu. The Sopranos jsou bezpochyby jedno z nejlepších děl, co může televizní obrazovka nabídnout. I po letech jde o poctivou filmařinu, trvanlivou, skvěle napsané postavy, výběr hudby, casting a samotní herci - nemá smysl komentovat. Ke všemu perfektní kamera, z počátku krásný analog, dramaturgie, ale především režie (schopnost s řemeslnou jistotou přecházet z civilní roviny do rovin snů nebo různých "intermezz" vytržených z kontextu, to vše značí perfektní režijní nadhled - spousta známých jmen z řad televizních režisérů ale i herců, kteří režírovali (např. Steve Buscemi) ale i precizní střih. Vše sedí do posledního puntíku. Jednotlivé série svojí kvalitou sice občas pokulhávají, ale dostaneme i tak poctivý vhled do života jedné mafiánské rodiny a jejího okolí, ve které musí všichni řešit každodenní problémy běžného života stejně jako ostatní. Čistě subjektivně mi připadá, že by mohl být seriál o sérii kratší, nebo minimálně poslední série mít klasických 13 epizod. Je to trošku natahované. A co se týče zakončení seriálu, o kterém se tak vášnivě debatovalo a debatuje i dodnes - na jednu stranu mi tento "ending" připadá logický a vlastně i důstojný, na stranu druhou mi chybí určitá satisfakce, poctivé a řádné zakončení, vyvrcholení, větší "message", kterou by seriál dostal nějaký hlubší přesah a sdělení, rozřešení osudů postav a hlavních hrdinů, se kterými po 6 sérií desítky a desítky hodin prožíváte jejich osudy společně s nimi, fandíte jim, pak je zase nenávidíte nebo s nimi soucítíte atd. Tajně jsem doufal na podobně vyhrocené finále jako např. v Breaking Bad, čemuž dramaturgie seriálu poslední 1-2 série trošku nasvědčovala. V tomto ohledu byl pro mě konec seriálu lehce promarněný, protože nemuselo jít o nic pompézního nebo epického a přehnaného, jen to prostě uchopit za trošku jiný, možná víc osobnější "konec". Čekal jsem jinými slovy něco, z čeho si sednu na zadek, a celkový dojem ze seriálu bude ještě o level výše, což se ale bohužel nestalo. I tak ale budu navždy na tuhle rodinku vzpomínat s láskou a fandit jim v jejich každodenních strastech. 85 %

plakát

Válka o planetu opic (2017) 

Slibně se rozjíždějící úvod lákal na komorní minimalistickou podívanou (s až westernovou atmosférou, motivy o pomstě atp.) zaměřenou čistě na postavy a jejich emoce v daný okamžik. S blížícím se koncem se bohužel od tohoto konceptu upouští víc a víc a závěr je naservírován v duchu klasické hollywoodské vymývárny mozku. Technologicky neuvěřitelné - snad první film, kde zvířata opravdu hrají a to navíc velmi přesvědčivě a kvalitně. Andy Serkis je pán a svým způsobem se zapisuje a mění historii herectví. Celkem zklamání, ale vyloženě průser to pro mě není.

plakát

Dunkerk (2017) 

Nejslabší Nolan. Kamera špičková, střih a stavba příběhu klasicky nolanovská, Zimmer tentokrát spíš upozaděný. Projekce v IMAX povinností, ale střídání formátů, kdy v IMAX nejsou natočeny všechny scény (odhadem klidně i 20 - 25 % stopáže), na mě působilo dost rušivě. Přitom jsem právě v jednom z rozhovorů četl, že s Hoytemou točili na IMAX kamery i scény na malých lodích. Čistokrevná válečná rekonstrukce. Pár přehnaných a zbytečných momentů hraničících s kýčem a trapností. Jinak ale spokojenost.

plakát

Tanečník (2016) 

Vynikajici dokument o jedne nezlomne dusi.