Cival

Posedlost vyumělkovanými západy slunce na maximu. Je mi blbě. Alespoň že to nezáživné čekání na odhalení a trest má pár režijně vytříbených momentů. 50%

Southland Tales reloaded. Box je možná sevřenější, ale podobně nabubřelý projekt, jenž je svým hromaděním motivů, linek, mystických momentů a tajemných detailů místy ABSOLUTNĚ K SMÍCHU (Santa na silnici, knihovna). Kelly se pokouší vytvářet komplexní vize, a to bez limitů a žánrových ohraničení, za to si zaslouží respekt. Náruživě klame tělem a všechny scenáristické kotouly si trochu vyčůraně obhajuje předem (brakové sci-fi povídky dovolují vše), ale nic to nemění na tom, že při jeho neznalosti míry film ve výsledku moc nefunguje a znovu odhaluje spíš úskalí postmoderních přepálených vizí, než aby ukazoval jejich výhody a sílu. Kdekdo asi bude hledat důvody k obecnému nepochopení ve vyjebávání s očekáváními - ale Box by byla na odpis i bez toho brutálního odklonu od semdesátkového psychologického retra (s chutným rozjezdem a fantastickou atmosférou) k moralizujícímu upgradeu jednoho dílu Krajních mezí.

Jedna hvězda za záchodovou vzpomínku na školní léta a za Theodorův neutuchající optimismus. Jeho fyziognomie se neokouká asi nikdy, radši mu dejte spin-off než potřetí snášet celou tuhle upištěnou (a nebezpečně se rozmnožující) bandu!

Nevěřil jsem tomu filmu, nevěřil jsem hlavní figuře. Jako by se interesantně rozkreslené postavy změnily v loutky, které se pohybují jen tak, jak se tvůrcům hodí pro podtrhnutí jimi zdůrazňovaných aspektů doby.

Emocionálně mě to lízlo, filozoficky minulo... ale ve všech ostatních ohledech je to vlastně dokonalé, nebo dokonalosti se neodbytně blížící. Cameron je největším režisérem posledních dvaceti let. Jedním filmem přebil vše. 90%

Tak tohle je na mým soukromým sračkometru jasná devítka! Ashton Kutcher by měl jen pobírat rentu od Demi Moore a nezkoušet už hrát, zvlášť ne v dalším blábolivém náběhu na softporno.

Velmi dobrá práce! Hřebejk dál roste film od filmu. Definitivně zahazuje odkaz televizně statických Pelíšků a blíží se evropské špičce. Dvě pohyblivé REDky, ostré nůžky, náladotvorná hudba a člověk má pocit, že sleduje kontinentální nadstandard, v němž je řemeslo dokonale zmáknuto a můžou se ladit jen detaily. Kawasaki pocitově pohltí už po pár minutách, složité téma navíc pojímá docela odvážně, čímž nemyslím nějaké myšlenkové manévry, ale spíš odvahu naroubovat půlhodinu filmu na jeden dialog se starým bachařem. A jak skvěle to funguje! Do látky se může kopat z rozličných důvodů. Zas tu přebývají postavy, zápletky a zbytečně moc se toho doříkává, znovu malinko mrzí, že potenciálně nejsilnější scény jsou zaklety v literárním výrazu a působí násilně nastrčeně ("Teď mrkejte, dámy poběží, a pak nám v lese předvedou osudový herecký koncert!"), a i celkově vyznění bohužel zůstává v tradičních relativistických intencích filmů H & J - i když se proklamuje, že jde o jiný film, nejde se úplně na dřeň; spíš jako by se povšechně pročítaly novinové články a komentáře o problematice práskačů pro STB. Ale sebevědomý způsob, jakým se překlikává mezi čtyřmi postavami, kdy si každá z nich pro sebe krade celé dlouhé minuty, je fascinující a v českém kontextu nevídaný. Všechno se to daří propojovat, dokonce i sveřepého matadora Chudíka se spontánně nehereckým Kratochvílem. Živá forma k sobě váže různé světy, i různé linie, a žene film do vyšších pater porevoluční kinematografie. Okoukané tvůrčí duo pak posouvá do sfér, ve kterých člověk musí být zvědavý na jejich další projekt. Protektor byl možná vypiplanější, ale Kawasakiho růže svou scenáristickou kompozicí a stylem inspiruje o chlup víc.______ Střihače traileru doporučuji defenestrovat. Tenhle film mohl mít nádhernou upoutávku. Stačilo by k ní najít klíč. Některé sekvence by se totiž neztratily ani ve Star Treku (lens flare), Duelu Frost/Nixon nebo v jakémkoliv hollywoodském dramatu. Bez legrace.

Upřímně a bez obalu? Látky od Diablo Cody mě hrozně nudí. Než aby se ctěná dáma zajímala o vytěžení lascivně-krvavé premisy, utratí všechnu energii na teenagerské slovní hříčky a permanentní touhu udivovat svými mladistvými dialogovými obraty. Ano, Diablo, my víme, že ti není čtyřicet a pořád v tobě bouří krev fešné holky od tyče, víme, že jsi in a hrozně ráda obohacuješ slovník teenagerů. Ale když ošulíš vražedný výpady, když si evidentně nezvládneš pohrát i s dramatickou stavbou a s hororovými klišé v delším než minutovém horizontu, beztak ti z toho vyleze matná multižánrová variace. Je hezké vědět, že scenáristka zná MySpace a ví, jak se mluví na střední o sexu, ale film jako celek jinak jede nezáživně na volnoběh. Extrémně propálená šance, která z násilí a sexuality nevytěžila v podstatě nic. Víc vzruší fakt snad i ta dvojka Transformerů.

Zábavná kravinka na jedno použití, která zombie koncept nejen vyztužila vtipem, ale i vykastrovala. Zombieland plní sny teenagerů, svou stopáží, přístupností, lehkostí a celkovou rychlokvašeností ale možná cílí na ještě mladší diváky. Každopádně chytrý manuál, jak vysoustružit hit zároveň pro geeky, i pro konzervativní rodinky.

Psychothriller o pohlcující moci přírody, slabosti rozumu a ďáblovi v těle ženy. Trier intenzivně rozvádí starou známou pravdy, že mít v rodině cvokaře se rovná vstupence do blázince. Radši se v tom tolik nehnípat... Na Antikristovi mě nudila určitá jednostrunnost. Mrzí mě i fakt, že Triera po posledních, bez výjimky výtečných filmech už nedokážu brát moc vážně. Už úvodní scéna vypadala spíš jako cynické varovné video ve stylu "Pozor! Souložením ohrožujete život svého dítětě!" (aneb Everytime you fuck, god kills a baby), co teprve pak, když se začalo mlátit polenem do koulí a jiná zvěrstva.