Cival

Víte, jak jsem loni tvrdil, že skoro žádný z těch nových dvouapůlhodinových fláků (krom Duny a vlastně i Spider-Mana) neobhájí svoji mohutnou stopáž? Tak to bohužel platí i pro Everything Everywhere All at Once - jinak parádní hříčku, výtvarně vyšperkovanou, kreativitou doslova překypující, ale v tom rozsahu opravdu nesoudnou a kvůli tomu ve výsledku výrazně míň zábavnou, než jak by mohla být. Mýval, kameny a bagel vládnou.

Nedopadlo to. Příběh je generický a bolestivě nedopracovaný, dějový oblouk tří stěžejních postav vetchý a výstavby jednotlivých scén mnohem víc cílí na naleštěné hororové atrakce než na vyprávění a ždímání emocí z něj. Proto zůstanou už po pár hodinách v hlavě jen nahodilé strašidelné střípky, karnevalová camea a trikové pozlátko, než aby se tam zahnízdilo cokoliv inspirativnějšího. Velkolepá, ale až bolestivě spotřební věc, která je odfláklá hlavně po scenáristické stránce. Těšil jsem se moc, protože jednička byla audiovizuálně tučná a potenciál hlavní postavy i mnohovesmírů je enormní, ale v kině jsem kvůli tomu unavenému vyprávění docela rychle vystřízlivěl.

Magazín Retro pro diváky detektivek. Výprava top, atmosféra a herci solid, příběh nedomrlej. Overhyped, nostalgie vítězí.