Recenze (207)
Sindibád: Legenda sedmi moří (2003)
Počátkem 90. let byly americké kreslené filmy, ať už pod záštitou Disney nebo jiných studií, na svém vrcholu. Po nástupu prvního Toy Story v roce 1995 bylo jasné, kam se bude ubírat jejich podoba. Kompletně 3D animované filmy pak zažívaly svůj Zlatý věk okolo let 2001 - 2004. ,,Klasické" kreslené filmy v této době prožívaly jakousi krizi středního věku. Přesto jich několik vzniklo. Já vyrůstal na Lilo a Stitch či fantastické Planetě pokladů - kde se již hojně pracuje i s 3D prvky. Kompletně mě však minul Sindibád, což jsem nyní zpětně odčinil a musím říct, že kdybych Sindibáda viděl jako dítě, tak je to dodnes asi jeden z dalších pilířů mého dětství a příjemná nostalgická vzpomínka. Sindibád je velmi zvláštní právě v oné kombinaci 3Dčka a klasického kresleného vizuálu. Formou 3D modelů jsou zde vytvořena všechna monstra, moře a plující lodě, když je sledujeme zdáli, a také některé krouživé pohyby kamery. S údivem musím říct, že toto propojení stylů funguje a zaplaťpánbů za to, neboť nyní po 20 letech je to skvělá kuriozita - a to v pozitivním a ne v bizarním slova smyslu (jako je třeba CGI Dwayne Johnson v Mumie se vrací). Jsem zvědavý, jak na to bude nahlíženo za dalších 20 let - možná nás to bude udivovat stejně jako těch několik part-talkie filmů v čele s Jazzovým zpěvákem z roku 1927, který vycházel z estetiky němého filmu, ale občas nějaká postava něco řekla a pasáže byly kompletně zpívané. Nebo když se točilo vícero jazykových verzí stejného filmu, jak to známe u filmů s Burianem... Zpět ale k Sindibádovi. Je to skvělé od první minuty. Hudba nás krásně provází dějem a scénář je zkrátka jiný a netradiční - ani mě nepřekvapuje, když si nyní všímám, že jeho autorem je John Logan. Má to přesah a hlubší myšlenku, se kterou se ztotožní i dospělý divák - což je ostatně devizou animovaných filmů této doby. Na tomto projektu se zkrátka sešla esa svých oborů - herecké (hlasové) obsazení nevyjímaje, byť jsem si dopřál film v českém dabingu, který lze všeobecně do roku 2005 označovat za nadprůměrně kvalitní. Hlasy Vladimíra Brabce či Pavla Rímského jsou prostě unikum.
Obchodníci s bolestí (2023)
Zkřížený Doktor smrt a Vlk z Wall Street aneb režisér nejslabších dílů Harryho Pottera David Yates stvrzuje, že skutečně není inovátorem století. Účast Emily Blunt si tento film snad ani nezaslouží. Proč scénář dostal zelenou?
S tebou mě baví svět (1982)
Normalizační komedie se zvráceným základem i obsahem, na kterou jsem nepřistoupil jako dítě a kterou setrvačně odmítám i nyní. Možná vůbec nejvíc over-rated český film...
Stráž míru (1952)
Úžasně poetická propaganda. Hoří, hoří letní kravín!
Podivuhodný příběh Henryho Sugara (2023)
Rozkošné! Wes Anderson je jediný na světě, kdo umí tohle skvělé "hračičkářství" a zde je navíc po dlouhé době opravdu ve formě.
Černá kočka, bílý kocour (1998)
Učebnicový příklad dokonalé černé komedie a kus poctivé filmařiny. Divácky nejpřívětivější Kusturica.
Největší pecivál na světě (1982)
Cením jakž takž sjednocenou scénografii a kostýmy odkazující na nějaké 12. či 13. století. Scénář je ale bohužel úplně na hovno a do půlky filmu se nic neděje. Nezachrání to ani Stračinova hudba. Pohádkovosti v tom zkrátka moc není a neumím si představit reakce tehdejších dětí... jo a hlavní badass Zemetras je teda solidní joke.
Dva muži hlásí příchod (1975)
Nejodpornější normalizační bahno a společně s "vinařskou trilogií" nejhorší kaňka jinak geniální tvorby Václava Vorlíčka.
Kde alibi nestačí (1961)
Po všech stránkách nejlepší díl detektivní trilogie, která patrně nastartovala tuzemskou mánii detektivních filmů a televizních seriálů, a tím způsobila i jejich dodnes trvající diváckou oblibu. Co na tom, že dřív byly tyto kriminálky zahaleny v rudém balastu, když to byla kvalitní řemeslná podívaná s perfektními hereckými výkony.
Krev a zlato (2023)
Tohle se někomu líbí?