Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (207)

plakát

Sindibád: Legenda sedmi moří (2003) 

Počátkem 90. let byly americké kreslené filmy, ať už pod záštitou Disney nebo jiných studií, na svém vrcholu. Po nástupu prvního Toy Story v roce 1995 bylo jasné, kam se bude ubírat jejich podoba. Kompletně 3D animované filmy pak zažívaly svůj Zlatý věk okolo let 2001 - 2004. ,,Klasické" kreslené filmy v této době prožívaly jakousi krizi středního věku. Přesto jich několik vzniklo. Já vyrůstal na Lilo a Stitch či fantastické Planetě pokladů - kde se již hojně pracuje i s 3D prvky. Kompletně mě však minul Sindibád, což jsem nyní zpětně odčinil a musím říct, že kdybych Sindibáda viděl jako dítě, tak je to dodnes asi jeden z dalších pilířů mého dětství a příjemná nostalgická vzpomínka. Sindibád je velmi zvláštní právě v oné kombinaci 3Dčka a klasického kresleného vizuálu. Formou 3D modelů jsou zde vytvořena všechna monstra, moře a plující lodě, když je sledujeme zdáli, a také některé krouživé pohyby kamery. S údivem musím říct, že toto propojení stylů funguje a zaplaťpánbů za to, neboť nyní po 20 letech je to skvělá kuriozita - a to v pozitivním a ne v bizarním slova smyslu (jako je třeba CGI Dwayne Johnson v Mumie se vrací). Jsem zvědavý, jak na to bude nahlíženo za dalších 20 let - možná nás to bude udivovat stejně jako těch několik part-talkie filmů v čele s Jazzovým zpěvákem z roku 1927, který vycházel z estetiky němého filmu, ale občas nějaká postava něco řekla a pasáže byly kompletně zpívané. Nebo když se točilo vícero jazykových verzí stejného filmu, jak to známe u filmů s Burianem... Zpět ale k Sindibádovi. Je to skvělé od první minuty. Hudba nás krásně provází dějem a scénář je zkrátka jiný a netradiční - ani mě nepřekvapuje, když si nyní všímám, že jeho autorem je John Logan. Má to přesah a hlubší myšlenku, se kterou se ztotožní i dospělý divák - což je ostatně devizou animovaných filmů této doby. Na tomto projektu se zkrátka sešla esa svých oborů - herecké (hlasové) obsazení nevyjímaje, byť jsem si dopřál film v českém dabingu, který lze všeobecně do roku 2005 označovat za nadprůměrně kvalitní. Hlasy Vladimíra Brabce či Pavla Rímského jsou prostě unikum.

plakát

Obchodníci s bolestí (2023) 

Zkřížený Doktor smrt a Vlk z Wall Street aneb režisér nejslabších dílů Harryho Pottera David Yates stvrzuje, že skutečně není inovátorem století. Účast Emily Blunt si tento film snad ani nezaslouží. Proč scénář dostal zelenou?

plakát

S tebou mě baví svět (1982) 

Normalizační komedie se zvráceným základem i obsahem, na kterou jsem nepřistoupil jako dítě a kterou setrvačně odmítám i nyní. Možná vůbec nejvíc over-rated český film...

plakát

Stráž míru (1952) 

Úžasně poetická propaganda. Hoří, hoří letní kravín!

plakát

Podivuhodný příběh Henryho Sugara (2023) 

Rozkošné! Wes Anderson je jediný na světě, kdo umí tohle skvělé "hračičkářství" a zde je navíc po dlouhé době opravdu ve formě.

plakát

Černá kočka, bílý kocour (1998) 

Učebnicový příklad dokonalé černé komedie a kus poctivé filmařiny. Divácky nejpřívětivější Kusturica.

plakát

Největší pecivál na světě (1982) 

Cením jakž takž sjednocenou scénografii a kostýmy odkazující na nějaké 12. či 13. století. Scénář je ale bohužel úplně na hovno a do půlky filmu se nic neděje. Nezachrání to ani Stračinova hudba. Pohádkovosti v tom zkrátka moc není a neumím si představit reakce tehdejších dětí... jo a hlavní badass Zemetras je teda solidní joke.

plakát

Dva muži hlásí příchod (1975) odpad!

Nejodpornější normalizační bahno a společně s "vinařskou trilogií" nejhorší kaňka jinak geniální tvorby Václava Vorlíčka.

plakát

Kde alibi nestačí (1961) 

Po všech stránkách nejlepší díl detektivní trilogie, která patrně nastartovala tuzemskou mánii detektivních filmů a televizních seriálů, a tím způsobila i jejich dodnes trvající diváckou oblibu. Co na tom, že dřív byly tyto kriminálky zahaleny v rudém balastu, když to byla kvalitní řemeslná podívaná s perfektními hereckými výkony.