Omnibus

Omnibus

Pavel Dubový

okres Plzeň
řidič okružní linky po ČSFD


45 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
    • 26.5.2020  23:03

    "Honíš-li ještěrku po štěrku, zlý raptor pac ti dává, T-Rexe osedláš za chvilku, jsi jura(č)... tobě sláva!" Přínosný dokumentární film, ekologicko finančně naučný, který klade velmi znepokojivé otázky. Např. jak moc musíte být zazobaní, pro úspěšnou dražbu zobavého pterodaktyla, na aukci pro globální zbohatlíky? Kolik škváry (a kolik tun ocele na klec) vás bude stát domácí mazlíček T-Rex? Proč naklonovaní dinosauři chtěli sežrat naklonovanou holčičku? To od nich nebylo moc kolegiální! Je velociraptorka Blue velice inteligentní, víc než lidi, nebo víc věrná, čili blbá? Kdo vyhyne dřív, my nebo znovu oni? Proč mají prima žraví dinoušci na csfd (Česká Smečka Filmdatabázních Dinosaurů) tak nízké hodnocení? A proč je Omnibus takový pacholek, že natruc pravěké smečce schválně k zaslouženým 4 hvězdám přihodí i pátou?

    • 25.5.2020  23:42
    Život (2017)
    ****

    "Já jsem buňka pro chromajzla, Otesánek hadr... Nejsem blbá, dej si majzla, Marťan... to je kádr!" R.I.P. černý chromajzl. Jako z pořekadla mojí babičky: Podej čertu prst... a chytí ti celou ruku! Snad tím nakonec nemyslela Calvina? Doufám, že ne. Celý život nevytáhla paty z rodné vesnice, jen jednou, coby dorostenka, navštívila Prahu. Svoje fotky z oběžné dráhy nebo Marsu mi nikdy neukazovala. Náhodou, malý Calvin byl mucíček a ňuňánek, v roli pokusného králíka byl sympaťák. I když pak vyrostl a začala s ním mlátit puberta, na kterou nepomáhají ani elektrošoky (zkušení rodiče potvrdí), a on chytře propíchnul tu nafouklou šprcgumu ve tvaru vědecké rukavice, aby se mohl spářit s kosmonauty, nezbývalo než mu fandit. Navíc ho můžu dávat za vzor svému synovi: ještě coby laboratorní batole zvádnul levou zadní (resp. chapadlem) odmaturovat a než film skončil (očekávatelně mňamkózně), mohl by z fleku promovat na Harvardu. Moc šikovnej kluk. Nebo že by holka, Marťanka? Podle toho nátisku při ocucávání astronautů asi jo :-)).

    • 25.5.2020  20:16

    "Svou milou z hrobu vykopej, potom se pomiluj s ní... nemrtvá něha, sex divokej... samou láskou tě sní!" Zombicky pomalu a s námahou, přesto správně náckovsky fanaticky... ten pravicí hajlující ZOMBIE FARÁŘ, chrčící svoje "Sieg Heil!" mě totálně rozsekal. Stejně jako chirurg, s úsměvem na rtu sdělující pacientovi: "Mám pro vás aspoň jednu dobrou zprávu. Tu ruku jsme zachránili a přišili vám zpět!" Taky děkuju za tip, čím podložit kola zapadlého auta, velmi kreativní nápad, v managerské hantýrce "thinking out of the box". Nebo kde splašit hadici pro přečerpání nafty do nádrže tanku. No kde asi, jsme zombíci a střev je všude kolem dostatek :-). Tommy Wirkola je молодец! Mrtvý sníh z r.2009 nepoužil ani na stavbu obyč sněhuláka, ani na nějakou neškodnou koulovačku s recyklovanými zombíky (kvůli jistému zisku, protože jednička vydělala). Naopak, teprve teď se pořádně rozšoupnul! Takže můj bojový plán je jasný. Napřed si zopakuju trojhvězdičkovou jedničku (a jsem zvědavej, jak si ji užiju tentokrát, s novýma očima...) a pak hurá, resp. "Ура!" znovu na tuhle vypečenou dvojku.

    • 24.5.2020  21:32

    "Zavři ducha do ložnice, zatluč pevně hřebíky, winchestrovka umí více, než jen střílet králíky. " Průměrná duchařina o dvou legendárních, stále funkčních starých puškách, z nichž jedna je Helen Mirren :-). Se sympatickým množstvím kvalitních bafacích lekaček, bohužel ale i s bloumáním nesympatického traumahrdiny po opravdu veeelkém zámku, kde na každém rohu zakopává nejen o štafle řemeslníků, nonstop pracujících na rekonstrukci baráku, ale sem tam i o duchy různých kvalit, zaměření a morálního profilu. Buffalo Bill doporučuje Winchester na králíky, bizony, indiány... i na jedno zhlédnutí.

    • 24.5.2020  14:10

    "Zachráníš a připoutáš, leč vděku se nedočkáš. Kyselina chloristá, vztah vám zničí dočista." Američani jsou paranoici, budování bunkrů pro přežití je sympatická tradice, John Goodman je goodherec a emzáci jsou kazišuci. Kromě hubení lidstva a ničení budov vysavačem se bohužel pokoušejí zničit i slušně rozjetý paranoidně-psychopatický film, což se jim nakonec během nešťastně krátké doby (škoda, že nedostali o mnoho míň nebo naopak víc času) spolehlivě povedlo.

    • 24.5.2020  13:16

    "Samota ubíjí, láska dusí. Vybrat si můžeš, žít se musí." Chudinku Frankie, samotářku s okoralým srdcem, zbrklý Johnny svou láskou přímo dusí a ovíjí se kolem jejich vztahu jako nějaký DIVOKÝ CITOVÝ BŘEČŤAN. Docela poučné. Břečťan je popínavá cévnatá rostlina, třída dvouděložné (Frankie promine, info z wiki, nikoli narážka na její neplodnost), řád miříkotvaré, čeleď aralkovité. Rostliny zůstávají na zemi plazivé a nepřekračují výšku 5–20 cm. POUZE je-li k dispozici strom, skalka, budova či jiný pevný povrch, například partner, může tato rostlina lásky šplhat, dle wiki až 30 metrů do výšky. Nebo až ke hvězdám a k nebeské romantice, samozřejmě. Z podstaty břečťanu ovšem plyne, že potřebuje partnera typu strom, skála či zeď. Pokud by ve vztahu muž a žena byli oba břečťanem, sice by se mohli plazit po sobě navzájem, ale zůstávali by jen 20cm nad zemí. Poučení: milujete svého ovíjívého Břečťana nebo svou Břečťanku? Zůstaňte pevnou skálou (stromem, zdí), aby se měl/a po čem popínat vzhůru, a bude vám to klapat. Romanticky ideálně i pragmaticky animálně.

    • 21.5.2020  20:03

    "Nekrofilní Španěláci, (ne)užijí si legraci." Zaplaťpánbů, jsem jen ošklivej chlap, byť s mužným charisma (věř, kdo chceš :-), aspoň mi nehrozí, že se jednou proberu z kómatu na patologii, navíc na stole rytmicky vrzajícím... Brrr. Sice nechutnost par excellence a navíc na dlouhých záběrech posmrtného prznění rejža filmovým materiálem fakt nešetřil, ale jako krimi drama obstojné a dost napínavé až po strhující finále. Napsal bych, že jsem si film fakt užil, ale to bych vypadal jako úchyl, tak to radši nenapíšu. Dobrou noc, milé děti a pamatujte na mravní poselství filmu: neslintat chtíčem nad mrtvolami holek, byť sebezachovalejšími, šustit jen s živými a budete dlouho žít.

    • 21.5.2020  10:07

    "Miláčku, mé kotě, ouško ti ožužlám... do tepny hryznu tě, tvůj mozek posnídám. Upírko, zombice, ty moje želvičko, panenství nebo RAF!? Neboj se, holčičko..." Mozky jsou mňamka, sex je náš, dělá dobře mně i tobě (Lucie má pravdu) a láska je cool, zejména mezi různými hororovými druhy. Upíři, zombíci, lidi, proletáři všech zemí a hipísáčtí vlkodlaci, spojte se! Moc pěkné, krvavá žrací pohodička, mezidruhová romantika. Varování pro naivní holky: když vám kluk maže med kolem huby, jak vás šíleně miluje, může to skončit i starým známým "ošustit a opustit". Je-li váš vysněný krásný princ navíc upír, panenství mu nabídnete zbytečně, dočkáte se jen varianty "nakousnout a odkopnout". Zůstanou vám jen oči pro pláč, zlomené srdce a velké špičaté zoubky. Ale nezoufejte, například Petře (Mackenzie Dawis) to s nimi slušelo víc. Šestihvězdičková zábava se spoustou filmových odkazů, fórků i nemrtvých hlodů, která bohužel v závěru poněkud ztrácí dech. Nakonec otravní, dobroserští larví emzáci naskákali do nádrže s jedovatým humusem pro výrobu lahodných žebírek (zdravím všechny velkovýrobce potravin :-)), ale chuť mi to nezkazilo. Výsledný dojem z filmu: MŇAM!

    • 20.5.2020  16:04

    " Velký bílý Otesánek, ponorku si chroustá. Achab šílí, mořský vánek... ztichnul, je tu pomsta!" Když nenažraný kytovec udělá dietní chybu (taky znám) a místo chobotničkami a malými žraloky se začne cpát ponorkami, vrtulníky, lidskými končetinami a jinou nezdravou stravou, jeho Body Mass Index je v háji a stane se z něj nezdravě přerostlý Moby, latinsky Vorvaňa Sylum. Je sice ohrožený vyhynutím, ale má odvážné a velké (aby taky ne) srdce. Se scenáristou (obdařeným inteligencí mořského planktonu) se popral statečně a v rámci asylummožností i zábavně, což oceňuji. Námořní řád, dablhvězdu Hermana Mellvila, mu připínám na jeho velký ocas (Moby's Big Dick), v případě že se jedná o samici (není jasné), samozřejmě jen slušně na hřbetní ploutev.

    • 17.5.2020  21:46

    "Z krávovin od Asylum, jednou příjdu o rozum." 1600 mil široký ledovec, vesele cválající napříč USA rychlostí řítícího se vlaku, to je neuvěřitelně stupidní fyzikální pitomost, dokonce i na mistry ptákovin z Asylum a na pouhou gumovací oddychovku. Dtto ostatní děj. Vyšperkováno samozřejmě špičkovými filmovými triky, např. kostkami ledu z rejžovy domácí ledničky, umělecky zaraženými do papundeklových mrakodrapů. Přesto uděluji dvě nezasloužené hvězdy, tentokrát mě standardně vypatlané katastrofické dialogy kupodivu bavily. Zejména mezi hlavním jelimanem, podpantoflákem (poručík Bud ze seriálu JAG, Patrick Labyorteaux) a jeho zpupnou, leč tupou manželkou, ty byly reál, ze života :-))

    • 17.5.2020  20:36
    Nenávist (2002)
    *

    "Jsem z toho jelen, šikmooký... pletu si postavy, hlavně holky. Barákem tápu, v obětech hokej, máloco chápu - neřeš, jen koukej!" Odborné zhodnocení filmu: japonské prase aby se v tom vyznalo! Jako by nestačilo, že pro běžného českého jinocha, např. mě, všechny mladé japonky vypadají stejně, ke všemu se mi mátožily zašmodrchaným scénářem. Nějak jsem se v tom ztrácel. Chvílemi přímo dezorientovaný, jak gynekolog před stonožkou. Co je co a kde to je, kdo je kdo, kdy je kdy, kdy kdo je a kdy kdo už není... Uf. Při druhém zhlédnutí jsem si aspoň přejmenoval postavy, kvůli lepší orientaci v ději. Tokunagovi: rodinka s letargickou tchýní (babka mimoň, všechno má na háku, i duchy), Hirohaši: sociální manager, Rika: Ochotná sociální dobrovolnice, Marika: šik úča, Kazumi: švagrová Hitomi, Hitomi: dcera letargické báby, Katsuja: manžel Kazumi, Izumi: střídavě malá i velká (to jsem nepobral), chlapeček Toshio: sinavý vykuk, jeho táta: žárlivý řezník, jeho maminka: rozkrájená, bývalý detektiv, otec malévelké: divnej fízl, kamarádky malévelké: 3 fuč, tři japonečky missing (nevyužitý potenciál), detektiv 1 a detektiv 2: neschopní, dezorientovaní ve scénáři stejně jako já.         Teď se znovu pokusím vyznat v ději. Kapitola {1}. Na příkaz managera Ochotná ochotně zaskakuje místo zmizelého (?) pečovatele. Příjde k Tokunagovým, v baráku bordel jako v tanku. Zkouší mluvit na letargickou tchýni, ta nekomunikuje. Ochotná jí myje záda a uklízí mrdník. Ze skříně na ni vykoukne černá kočka a sinavý vykuk. Ochotná se nelekne, jen diví. Ptá se na kluka letargické tchýně, ta nekomunikuje. Na záznamník volá Hitomi a chce Kazumi. Letargická tchýně si brblá pro sebe, že "jim to říkala", nevíme komu a co. Kapitola {2} předchází kapitole 1. Švagrová mluví na letargickou tchýni, ta nekomunikuje. Sinavý vykuk si hraje s černou kočkou, švagrová se z toho zvencne. Manžel se vrátí z práce, sinavý vykuk vykoukne i na něj, divoce zamňouká a je vymalováno. Příjde dcera, mluví na letargickou, ta nekomunikuje. Dcera kuchtí oběd, manžel táhne mrtvolu do podkroví. {3} Dcera telefonuje, nechává na záznamníku vzkaz z kapitoly 1 (POZOR! Všechny kapitoly se mezi sebou i uvnitř sebe časově prolínají, fakt děsnej čurbes...). V práci jim na WC straší černý duch, sežere sekuriťáka. Dcera se zachová "logicky", čili uteče z práce domů, vytáhne telefon ze zástrčky a schová se pod peřinu :-)). Ale sinavý vykuk je hravý a už pod peřinou číhá! {4} Sociální manager jde zkontrolovat Ochotnou. Mluví na letargickou tchýni, ta nekomunikuje, tentokrát má ale důvod, protože je už tuhá. Ochotná taky nekomunikuje, je letargická. Detektivové 1 a 2 už na scéně, našli v podkroví oba mrtvé manžele. Ochotná převezena do nemocnice, navštívila ji šikúča a detektiv 1 s info o sinavém vykukovi, že je už 5 let mrtev. Divnej fízl a jeho malávelká (tentokrát malá) jsou v parku, detektiv 2 ho žádá o pomoc s případem. Sociální manager mrtev, nacpaný do regálu pod kuchyňskou linkou, nevíme u koho a proč. Divnej fízl na fízlárně zkoukne video jak černý duch zabil sekuriťáka, hrábne mu. Ochotná doma v posteli, navštíví ji sinavý vykuk s rozkrájenou. Dva duchy naráz už Ochotná moc nedává. Divnej fízl čapne kanystry benzínu a jde si hrát na pyromana. V baráku potká 3fuč a svou malouvelkou (dopoledne malou, tentokrát velkou). Zmatení jsme všichni tři, oni dva natolik, že ani nezabučí na pozdrav a dělají, jako by ten druhý byl (vz)duch. 3fuč dívenky, děsně šik v sukýnkách školních uniforem, dráždí mé chlípné očekávání, bohužel zmizí ze záběru, jen zaječí a místo nich se vyplazí rozkrájená. Mlsně vykulí oči na detektivy 1 a 2 a tím je nadobro vymaže ze scénáře, bez jakékoli další zmínky, takže v příběhu už nemá kdo pomáhat a chránit. Divnej fízl vezme roha. {5} Kapitola o malévelké. Holčina mi v tom dělá čím dál větší bordel, například tím, že chybí na školních fotkách. Dále, na plakátech po městě už visí 3 japonečky missing, neb 3fuč ukecaly malouvelkou k tajné návštěvě strašidelného baráku (když už mi neukážou bobříky, aspoň loví bobříka odvahy). Malávelká, tentokrát velká, je doma (v rámečku fotka otce, divného fízla), její divná máma (vypadá jak letargická tchýně za mlada, uf) poslouchá z rádia, že v baráku právě našli tuhou Ochotnou. Malávelká kvalitně zatemňuje okna, polepí je novinami, prý aby na ni 3 fuč furt nečuměly. Svěří se kámoškám, že byla v baráku (prý už zapomněla ve kterém, taky dobrý) s 3 fuč, než zmizely. Kámošky odcházejí zmatené a dorazí je (mě taky) divná máma sdělením, že divnej fízl je už pár let po smrti a taky zatemňoval okna. Malévelké se zjeví mrtvý otec, pak 3fuč, taky mrtvé. Ona zacouvá do skříně a tam ji čapne rozkrájená. Šlus. {6} Ochotná telefonuje šikúče. Dědek na kriplkáře dělá KUKUČ... KUKUČ. Ne na ni, ale na sinavého vykuka. Ochotná odstaví kriplkáru i s plesnivým kukučem a jde se osprchovat, přitom ji ošmatlává pracka. V kavárně jí šikúča vykládá o divném záškolákovi, sinavý vykuk pod stolkem tahá Ochotnou za nohu. Doma se Ochotné přemnožily černé kočky. Šikúča jde navštívit dům sinavého vykuka, Ochotná ji běžela zachránit. Samozřejmě přišla pozdě. Tak aspoň začala dělat KUKUČ, čimž se skamarádila s plazící se rozkrájenou. Žárlivý řezník se nakrknul a zakroutil Ochotné krkem, tím konečně ukončil její i moje trápení. Uf.

    • 10.5.2020  21:41

    "Mátožné bloumání, zastřená mysl... zombíci hledají života smysl. Když city chybí ti, kus mozku pozři. Vzpomínky zasvítí, miluj a prozři." Mrtvolně přeslazená, lehce zahnívající romantická ptákovinka, na pohodu, s nadhledem a pár milými fórky. Jen taková oddychová a úsměvná okusovací blbinka pro zamilované páry, na deštivé sobotní koronaapokalyptické odpoledne. Také ovšem praktický návod k seznamování pro dnešní single mládež, ztracenou generaci internetových zombíků. Slovy našeho sličného jinocha v rozpuku, resp. v rozkladu: "Je mnoho způsobů, jak poznat dívku. Sníst mozek jejího přítele je jedna z méně častých metod." Tak dobrou chuť. Například já jsem si docela pošmáknul.

    • 9.5.2020  23:25

    "Myslivec na posedu, cílí na neposedu. Vystrč růžky, Triere... art film se ti posere!" Myšlenky hluboké, na pasece "vysoká", ale výsledek plytký. PEKLO JE KDYŽ... Jack marně staví dům a Trier se (vymazleně, ale otravně) urve z art řetězu.

    • 9.5.2020  10:27

    "Kytice svatební, tradičně rudá... nevěsta karetní, sladká i tvrdá. Samet a závoj... manželské lože? V mušketě náboj... sekera, nože!" Nádherně romantický svatební film. Doporučuji zejména všem vdavekchtivým hororovým fanynkám. Ahoj, holka moje :-). Také poslouží coby návod na zpestření svatební noci aneb pro nás hravé to pravé! Tetička se sekerou širočinou a sveřepým výrazem, zkoksovaná nešika, likvidující místo nevěsty služebnictvo, smrdutá kozí jáma a praktické využití nevěstiny dírky (myslím jen její prostřelenou dlaň, čuňata!), majordomus s opařeným ksichtem, ale stále akční a loajální, instruktážní video "Seznamte se se svojí kuší"a skotačivá písnička o hře na honěnou Run! Run! Run! ... tak má vypadat pořádná svatba! Tradice jsou fajn. Btw, na zámku Kozel u Plzně každý víkend bývají svatby. Při výletech s mojí druhou manželkou mě tam často tahala, na kukačku (čili podívat se na nevěstu, jak ji to sluší, než vleze do zámku a do chomoutu). Nikdy jsem to nechápal, co všechny holky na těch svatbách mají... Teď už to vím :-))

    • 3.5.2020  23:40
    Monstrum (2008)
    *

    "Na třaslavou kameru, příště už se vyse..." Ach jo. Dabl ach jo. Goblairwitchdzilla shit. Ale monstrózní, strhující a strašidelné to je, o tom žádná. Zejména těmi červenými csfd čísly a množstvím oslavných komentářů. Njn, možná jsem divnej já. Prvních dvacet minut moje NOČNÍ MŮRA – pitomá párty, třesoucí se kamera a jalové kydy bandy nezajímavých dementů, to je SMRTELNÁ kombinace, ze které jsem utrpěl nervový šok. Když pak konečně strčila příšera čumák na plátno, šikovnou dekapitací paní Svobodové, kameraman epileptik bohužel DÍLO ZKÁZY dokonal. Goblairwitchdzilla se snažila seč mohla, dostat se do záběru a jednu, dvě sekundy se v něm udržet, když už ne tlamajznu, tak kus ocasu, půl pařátu nebo aspoň půlku prdele, ale marně. To naši demolitionwoman tak rozrušilo, že z její kloaky začali do ulic Manhattanu pršet mrňouskové, celkem sympatické nestvůrky, kterým už se sem tam podařilo strčit raťafák před poskakující kameru, za což je chválím. Užil jsem si i HAPPY END, kdy se konečně podařilo selfíčko i velké obludě, která při té příležitosti konečně zakousla "kameramana", čulibrka Hudson Platt, za což jí uděluji hvězdu plus americké vyznamenání Humanitarian Service Medal.

    • 3.5.2020  20:25
    Potichu (2019)
    ***

    "Ušatý, chlupatý... apetit značný, netopýr zubatý... po krvi lační!" Nejprve s dovolením starý vousatý vtip: "Paní speleoložko, mám dotaz. Co to támhle, vedle krápníku, visí za ptáka?" " Řekla bych, že je to zmutovaný netopýr, jenže nevisí za ptáka, ale za pacičky..." Náhodou, nečekal jsem (protože Němčouři), že netopýří trus bude tak výživný. Ovšem pozor! Při jeho nadměrné konzumaci můžete zblbnout jako sektářský reverend. "Dejte nám dceru! Proč? Protože je plodná..." Btw, reverend s uříznutým jazykem sem asi vlezl omylem, z jiného filmu a jiného žánru, ale dobře tak. Když už netopýr nemůže, šibnutý magor pomůže.

    • 30.4.2020  13:27
    Coherence (2013)
    **

    "Zlomyslná kometa... mozečky nám prolétá. Zhrzená baletka tluče se(!) do hlavy... odlétá kometka, ráno vše napraví?" Kameraman v zácviku se marně snaží udržet kameru, zoom a asi i moč, zatímco partička osmi nesympatických užvaněných tydýtů (fakt jsem se snažil, vybrat alespoň jednu postavu, které bych mohl fandit, ale kde nic není, ani smrt nebere) vede otravné, rádobyvtipné a hlubokomyslné dialogy o ničem i o čemkoli. A aby mého neštěstí nebylo málo, začnou se ti tlučhubové množit jak coherentní králíci. Nic proti množení králíků, ani proti množení realit, to mohlo být i fajn, ovšem kdyby mi alespoň na jednom z nich alespoň trochu záleželo. Jo, to už jsem vlastně říkal. Se srdečným pozdravem "Koňskému anestetiku zdar! A aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil..." váš dvoupatrový Omnibus. V jiných VÝHONCÍCH reality samozřejmě i tří, čtyř... až nesčetněpatrový dabldekr :-).

    • 30.4.2020  12:24
    Radius (2017)
    ****

    "Lidi, ptáky... kozu taky. Smrťák vše kol pokosí, až se divák orosí." I já se orosil, smrtelným WTF potem, při zkousávání proměn Liama. Z hodného člobrdy s dost nepraktickou superschopností (tu bych fakt mít nechtěl), přes hrdinného zachránce sebevražedkyně na mostě, až po sadistického psychopata par excellence, který se nakonec polepšil a "šel do sebe" :-), čímž pomohl rejžovi zamezit dalšímu nadměrnému úhynu komparzistů i zvěře všeho druhu. Tímto zároveň zdravím kolegy Ufouny, kterým prdnul jistič u laserového děla nemlich nad hajzlíkem a vystresovanou pozůstalou, což způsobilo vznik napínavého a docela zábavného, byť WTF filmu.

    • 29.4.2020  11:32

    "Můj mozek si oddechl, vypnul, ale nezdechl" Nečekal jsem nic, protože Asylum. Jen zapnutá tv coby křoví při malování. Hvězda za pár momentů, které potěšily, např. divoce prosakující Eurotunel pod kanálem La Manche, kožich typu "ukradli nám co jsme si ukradli, teď nám zmrznou kozičky" nebo závěrečnou opičí lanovku z Eiffelovky na vrtulník (místo aby do vrtulníku nastoupili normálně na zemi :-)).

    • 26.4.2020  10:16

    "Korejské RAF!, to mělo drajv!" Sympatičtí exotičtí zombíci jsou jako já – rádi jezdí vlakem a sežerou na co příjdou. Na rozdíl ode mě běhají jako srnky, ovšem korejská těhule v devátém měsíci sprintuje ještě rychleji. Chudinky nenažrané trpí šedým zákalem, takže ve tmě tunelu jsou z nich beránci a celkově jsou to telata, viz srážka dvou proudů zombíků řítících se kolejištěm. Taky jsou drzí jak opice, protože mi předčasně sežrali nejsympatištějšího hrdinu, což byl známý 한국 복서 Rocky Balboa. Jejich virus má velmi proměnlivou inkubační dobu, od pouhých pár vteřin až po mufnáct minut, jak se to zrovna hodí scenáristovi do krámu, ale budiž, ostatně koronavirus taky leze na každého z nás jinak. Jen škoda, že hned zkraje nesežrali nesympatického, neschopného a na veškeré situace opožděně reagujícího tatínka (ten dostat od zombíka facku, tak řekne Au! až za dvě minuty), ale to bychom přišli o onen slzodojný Hup z lokomotivy. Nicméně, přepravu cestujících korejským Košičanem jsem si parádně užil a to drobné zpoždění na příjezdu do Busanu určitě do nádražní haly reklamovat nepůjdu :-).

    • 23.4.2020  21:53
    Humr (2015)
    ***

    "Nebuď už single, brejlatý ksindle!" Aneb "Ty moje kočičko, hříbátko, mazlíku... Vypíchnu očičko, nožem na hajzlíku." Parádní pětihvězdičková myšlenka, opravdu příjemně art, fajn čtyřhvězdičkový wellness i všechno to mus párování s Mengeleho skalpelem pod krkem... až na to, že mě to vůbec nedostalo, ani do hotelu, ani do lesa. Když je mi totál buřt, co bude s hlavním hrdinou (a klidně bych si ho uvařil v hrnci k obědu, humra jednoho vypaseného), to je pak film pro kočku, resp. pro ukopaného psa. Škoda.

    • 23.4.2020  20:24
    Babadook (2014)
    *****

    "Milující maminka, už si kudlu brousí... u telky se nespinká! Babadook kol brousí!" Spratek sem, spratek tam, na pár facek i podříznutí (jak by doporučili čtyři z pěti dětských psychiatrů), jenomže... krev není voda! Škrcený chlapeček z posledních sil něžně pohladí maminku po tváři... nezbývá než ho milovat! I s jejich společným rodinným mazlíčkem Babadookem, který mi silně připomínal naše české strašidlo Barbuchu. Přestat soupeřit se synáčkem, kdo z nich je víc šibnutý, přestat na něho volat Polednici od protinožců a budou oba v poho. Jednoduše geniální příběh, jak se naučit celkem v klidu žít se svými vnitřními démony. Don't worry, dook, dook, dook..., be happy.

    • 23.4.2020  20:19
    Hurikán smrti (2013)
    odpad!

    "Katastrofa... filmová. Blbá, nudná, jalová." A proč jsem vůbec čuměl na film od Asylum? Protože Sharknado. Záplava žraloků pršících z nebes - geniálně pitomé, až zábavné a já si to užil. Což bohužel není případ Hurikánu filmařské smrti, tady bylo špatně úplně všechno a zábava žádná.

    • 21.4.2020  22:31

    Surové, syrové, bezútěšné a vlhké jako smutný klín postapo dívky... Vonící i čpící zmršenou člověčinou, jako čerstvě pochcaná hlína.

    • 21.4.2020  01:53
    Smrt ve tmě (2016)
    ****

    "Inseminace bez legrace." Že plesnivému a olysanému dědkovi, slepému veteránovi hráblo, to mě nepřekvapilo. Ale že až tak, že si z čapnuté zlodějky bude dělat chovnou samici, to jsem fakt nečekal! No jo, no... porušovat sedmé Boží přikázání "Nepokradeš!" se holt nemá. Navíc, chtít okrást slepého a bezmocného :-) starouška, to už vůbec není křesťanské. A to ani v případě, že ten, druhou mízou oplývající oplodňovatel, v Boha už dávno nevěří. Roztomilý výchovný film. Až na ten závěr, samozřejmě, já spíš očekával inseminaci č. 2. Btw, raťafáka dědek nepochopitelně zapomněl v autě, proč?! Že by už skleróza? :-)

    • 20.4.2020  22:33
    Pasažéři (2016)
    ****

    " Vůkol jen hvězdičky... vesmírný chlad. Smutno bez samičky, duše má hlad... Dychtivé pracičky dělají zkrat, jen to tě zachrání, mít někoho rád." Osamělý vesmírný Robinson coby neskutečná morální svině. Tedy, ne že bych se já na jeho místě zachoval jinak. Aneb kdož bez viny, hoď kamenem (či meteoritem). Lehce svinská, leč přesto romantika, přímo galaktických rozměrů! Alternativní konec filmu: Aurora a Jim probudili pár desítek dalších lidí (svedli to na starou dobrou poruchu :-)), takže za 88 roků, po příletu k Homestead 2, probuzenou posádku překvapili nejen ptáci jarabáci, poletujcí v korunách stromů, ale i tucty na lodi narozených lidí, bez platné letenky :-) a tlupa dětiček, včetně vnoučat našich hrdinů. Pak teprve by sobecká mezihvězdná romantika byla komplet, včetně pěti hvězd hodnocení.

    • 19.4.2020  22:18
    Houbičky (2007)
    ****

    "Houbičky s bradavkou černou zobni, holka znuděná... do ruky sekeru věrnou chňapni, budeš honěná! Halušky sem, halušky tam, s gustem se scénářem prosekám." Strašidelné pohádky z mechu a kapradí, aneb, pro natěšené mládežníky ujíždějící na psylocibinu, kvízová otázka za deset mechových bludišťáků: KOLIK NOHOU MÁ BĚŽNÁ MLUVÍCÍ KRÁVA? A) čtyři fialové, B) šest – čtyři u sebe a dvě za kmenem, C) jahoda. Prima bad trip. Jo, a zřejmě přehodnotím své stanovisko k lehkým drogám typu tráva či houbičky, totiž že si zkušenost s nimi nechávám až na důchod, abych se měl proč do něj těšit...

    • 19.4.2020  19:08
    The Canal (2014)
    ***

    " Ve škvírách, za rohy... tvé temné parohy, kde se pasou? V KANÁLE rozumu zkaleného, tvé ženy krásou." Loving father, too many movies, family forever...

    • 19.4.2020  16:12
    Děti (2008)
    *

    "Ladovská zima, děti a sáně... děti jsou saně, pusťte mě na ně!" Hra: sociologická nelogická vybíjená. Týmoví hráči: 4 nesympatičtí, nesvéprávní dospělí plus 4 ne vl. vin. šibnutí spratci. Lavička náhradníků: Casey, holka v rozpuku, maličko down a děsně otrávená z nuceného veselí při užívání Vánoc, svátků klidu, míru, rodinné pohody a zkrvavených sáněk. Jediná normální postava, o kterou jsem se mohl zpočátku bát, posléze bohužel i ona zkravkovatěla. Cíl hry – zabít zajímavý námět a děsně otrávit natěšeného diváka, čili mě. Výsledek utkání nerozhodně, domácí:hosté 3:3 (Ačkoli, jak je na tom se zdravím náš opožděně chrčící tatínek s panenkou v bříšku? Ten byl náhodou fajn :-)). Za remízu jen jeden bod a sestup do druhé scenáristické ligy.

    • 19.4.2020  11:38
    Nicota (2016)
    *

    "Mišmaš... až až..." Škoda. Věčná kosmická škoda! Přitom pětihvězdičkový rozjezd a až do 20.minuty jsem se tetelil blahem, napnutej jak kšandy. Pak začali kočička s pejskem vařit hororový, rádoby mysteriózní existenciální dort a já z toho začal rodit ježka proti srsti. Ježčí miminko bylo obrovské, takže mi natrhlo... a když ze mě konečně vylezlo, bylo třikrát větší než já a dost děsivé. Spousty chapadel, na každém bradavici, na ní chlup, na tom chlupu blechu a na ní DDT. Nebo spíš LSD. Z chapadel sice kapal sympatický sliz, ale kapaly z nich i obrovské nesympatické otazníky. Co je co? Kdo je kdo? Kdo z koho vyleze? Kam potom poleze? A hlavně kurvadrát PROČ? Kolem postával dav komparzistů v prostěradlech s trojúhelníkovou dírou (kvalitě scénáře by spíš odpovídal kosočtverec), bylo jich tři prdele a ještě pár k tomu a nedělali nic. Kosmičtí retardi jen tupě stáli na spartakiádních značkách, čímž ukázněně dodržovali dvoumetrové rozestupy, jak fronta nezaměstnaných při pandemii před pracákem. I přes záhadné trojúhelníkové díry bylo vidět, že jen blbě čumí, jako půl prdele z roští a já byl z toho zmatený, jak koronavirus mezi bojovníky ISIS. Škoda ztraceného času při marném čekání, co smysluplného tahle ptákovina nakonec PORODÍ, škoda (poctivé a kvalitní) práce maskérů a hlavně škoda všech těch zbytečně rozstříhaných prostěradel. Uf.

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19