Omnibus

Omnibus


řidič okružní linky po ČSFD

39 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 9 13 17
    • 13.4.2015  11:53
    V Bruggách (2008)
    *****

    Smíření. Navštívit Bruggy znamená smířit se. Sám se sebou, se svými chybami, s tím, že už jsem možná došel na konec cesty. Chvíle k usebrání a ohlédnutí se. Projížďky na lodičce v kanálech mezi středověkými domy. Všechny ty dlážděné uličky a labutě. "Jak někdo, kurva, nemůže mít rád labutě?!" Dva sympatičtí vrazi. Brendan Gleeson jako profík za zenitem - dnes už jen sám se sebou usmířený a záviděníhodný pohodář a Collin Farrel jako zbrklý a citově rozháraný zabiják začátečník, ale s vytříbeným smyslem pro černý humor. "Jasně, že jsi oslepl, když jsem tě střelil do oka slepým nábojem!" Díky za oba ty týpky, díky nim mám jasno, kam si vyrazit. Až budu cítit, že přichází můj čas, poslední město, které navštívím, budou Bruggy. Povozím se na lodičce a nechám se ukolébat k smrti tou houpavou a melancholickou melodií. Nebo si vylezu na věž. I když je mi jasné, že seshora neuvidím nic zajímavého. Jen to samé náměstí, na kterém už stejně stojím. Jen černý humor, nebojte... Ten film i můj komentář. Ahoj ségra a Milane ;-)

    • 22.2.2015  22:46
    Romance X (1999)
    **

    Žena? To zní hrdě! Catherine Breillat i Caroline Ducey jsou prý také ženy. Ovšem psáno s velkým X. Jejich učitelka(!) Marie je chvílemi nejistá, chvílemi tápající a jako bonus pro náročné divačky i permanentně zmatená. Ale jinak je to fajn holka. V hlavě má moc pěkný bordel, ve scénáři pár velice zábavných WTF momentů a mezi nohama místo čárky jeden veliký otazník. To posledně jmenované je kamerou deset minut zabíráno detailně, na lehátku na gyndě, kde medici-praktikanti do onoho zmiňovaného otazníku jeden po druhém odborně strkají prsty. Neuvěřitelná hloubka! Myšleno artová hloubka filmu, samozřejmě. Když bezkonkurenčně nejlepším hercem na plátně je pornoprofík Rocco Siffredi (Hamlet hadr) a druhý nejlepší herecký výkon podalo jeho nádobíčko (úctyhodných rozměrů, uznávám) a tím výčet "herců", kteří mě ve filmu zaujali, končí, je asi něco špatně. A to mám rád jak dramata, tak i filmy nabité sexem. Ideálně i obojím. Jen by to chtělo pár skutečných herců a scénář o něčem. A nesměla by to natočit velmi zmatená režisérka, které střídavě libido tlačí na mozek (a ona si s tím neví rady) a střídavě je její libido i ego úplně v prdeli (a ona si s tím neví rady). Jedna hvězda Roccovi za proniknutí do... festivalového filmu a druhá za autentické rape on the stairs. Víc nic. Prý kontroverzní film, pche. Bohužel ne, jen otravný a nudný.

    • 19.2.2015  22:18

    Eggsy, Eggsy, ty nejsi gentleman! Pravý gentleman přece chce klasiku, Bondovu mužně chlupatou romantiku. Sex v misionářské poloze, tváří v tvář své sličné odměně a ne takhle perverzně, do zadku! Byť prdelky urozené, ideálně tvarované a iniciativně nabídnuté za záchranu světa. Ostatně, jakápak záchrana? Genocida se nekonala, lidstvo zůstalo přemnožené jak kdysi importovaní králíci v Austrálii, takže co? Planetě bude dál stoupat horečka, dokud celá nezahyne, nebo dokud ona nezabije ten dvounohý virus, který (si) ji chce zničit. Aktivisté Geenpeace budou dál troškařit a tahat z pláže uvázlé velryby, občas omylem i obézní dámy zpátky do moře, místo aby na ulici masově rozdávali SIM karty zdarma s tím protipopulačním software, díky němuž jsem se pak tetelil blahem při naprosto božském (!) masakru v kostele aka Utržený ze řetězu si užívá Světovou válku Z. Film tady mohl klidně skončit, i tak by byl za 100%. Při závěrečných titulcích by pak běžely letecké záběry na postapo ruiny Londýna, kde na Trafalgarském náměstí hrstka přeživších z vděčnosti za záchranu planety postavila pomník R.Valentinovi. Seděl by obkročmo na velrybě a mával davu jednou ze svých příšerných kšiltovek. Ale i pokračování děje od kostela stálo za to. Celkový dojem? Bondovštější než 7 libovolných 07ček dohromady. Několikrát jsem si až zaslzel smíchy a jednou i dojetím. Máma v rauši se sekáčkem a pak s dcerkou v náručí "Maminka by ti nikdy neublížila, miláčku! To ta zlá SIM karta v mobilu." Moc pěkná feťácká výmluva. Mr. Vaughn, good job!

    • 18.2.2015  23:13
    Na jezeře (TV seriál) (2013)
    *****

    Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí.

    • 14.2.2015  00:07

    Klasičtí šikmoocí čulibrci. "Když se zabiješ, přerušíš spojení sám se sebou?" aneb jak hluboko se filosoficky rozervaní Japonci (marně) snaží ponořit sami do sebe, pokoušejí-li se jít s dobou. Dřív totiž měli na základních školách volitelný předmět "Jak spáchat harakiri snadno a rychle, ale neuříznout si při tom ... ostudu" jen chlapci, zatímco na dívky zbylo jen vaření, háčkování a cudné cupitání s nožkami u sebe aka pravá Gejša. Cha! Dnes již strašidlo genderové vyváženosti dorazilo i pod Fudžijamu a zplodilo tento podivný, (režisérsky) sebevražedný film, prý o smrtící síle reklamy, ale ve výsledku jen plný otravného dívčího chcichotání nad tím, že kolektivní sebevražda je děsně cool. A co na to já, starý suiciďák? Sice zajímavá exkurze do odlišné japonské mentality, která je o pár kulturních levelů výš (nebo níž?) než ta naše, středoevropsky konzervativně zaprděná, ale i tak, poslední třetina filmu už docela nudila. Závěr nijaký, divně rozplizlý. Ovšem na zvrácených sebevražedných scénkách jsem si pošmáknul, cynicky vytlemený a chrochtající blahem, ne že ne. Byly totiž dostatečně morbidní a ujeté, dokonce i na Asii. Například u nástupiště číslo 8 sebou v kolejišti zatřepalo 108 amputovaných nožiček a stejný počet ručiček, hlavy vesele pukaly či létaly kolem... moc pěkný masakr. Navíc těm ze školaček, které byly dosud panny (ačkoli, byly-li tam vůbec nějaké, známe ty dnešní Japonečky...) supící Tokio express poprvé v životě projel i tu jejich šikmo proříznutou... Pardon. Teď už o nich mluvím jak rybář z prequelu Hannibala, jen abych nedopadl taky tak! Závěrem už jen blbý dotaz nepozorného diváka: Kdo tedy vlastně nechal na nástupišti tu tašku?!

    • 5.2.2015  23:06

    Já se docela bavil. Vždyť je to působivá a drsná sociální balada, o těžkém údělu ruských gastarbeiterů v Chicagu! Drama o chudé uklízečce záchodů, kterak ke štěstí přišla a našla nejen lásku, ale i své místo ve společnosti. Pak znovu uchopila do své pokérované ručky záchodovou štětku, tentokrát již ne otráveně a znechuceně, ale hrdě, jako by to bylo královské žezlo (sic!) a pak za pár dolarů s vervou pucovala zlaté záchodové mísy zazobaných kapitalistů, s radostným popěvkem a úsměvem na rtu. Při tom se těšila na konec šichty, až stáhne gumové rukavice a obejme svého chlapa s velkým ptákem, ech, chtěl jsem říct svého ptákochlapa s velkými křídly. Ten kvůli ní dokonce dal do držky i nejlepšímu kamarádovi a v průběhu svých kamikadze náletů pozabíjel pěkných pár desítek ufonů a ještěrů, jen aby jí dokázal svou lásku. Jupiterce změkla kolena a orosily se jí prstence a ona pochopila, že láska i planety přenáší. Taky to, že není důležité, jak podřadnou prací se člověk živí přes týden, ale kam ho zanese fantazie o víkendu. A jak to dopadlo? Inu, žili pak spolu po mnoho tisíc let, protože se koupali v nektaru vydestilovaném při "sklizni" stovek lidí (jako pardon, ale fakt nevěřím, že tu možnost nemít žádné vrásky by jakákoli mladá kikina jen tak zahodila :-), zkrátka žili si šťastně a jestli je americká protivzdušná obrana omylem nesestřelila, lítají spolu nad Chicagem dodnes. K mým třem hvězdám si navíc klidně připočítejte ještě čtvrtou, jste-li vášnivý scifižrout, doma si chleba krájíte světelným mečem a každé ráno místo na obyčejné záchodové míse trůníte na věrné replice kosmického hajzlíku z lodi Enterprise.

    • 27.1.2015  21:31
    Chobotnice (1998)
    ***

    No fuj, potvory hnusný, nenažraný! Skoro jako já, při mých nočních náletech na ledničku. Měly moje sympatie, navíc svými chapadly pozvedly prachsprostý béčkový film téměř až ke čtyřem hvězdám. A co byly vlastně zač? Wiki i Busopedie shodně uvádějí název Archea Otoya. Její rodokmen: táta hlavonožec, máma krakatice, dědeček slizký jako Vetřelec a babičce Adéle kručí hlady v břiše i v lodyze, protože ještě nevečeřela. Tato zmutovaná a přerostlá žížala prý žije 15 kilometrů (!) pod mořskou hladinou - tady někdo propadl na základce ze zeměpisu, buďto scenárista filmu nebo tvůrce českého dabingu - nebo na luxusních zaoceánských lodích, kde opruzuje nejen cestující na záchodcích, ale i milovníky hazardu u hracích stolů casina. Ovšem pozor! Pokud naše chobotnice prohrává v ruletě, bývá nevrlá a sežere krupiéra dřív, než novodobý pirát stihne říct Parley!

    • 26.1.2015  20:06

    Může to vypadat , jako by si Jean-Jacques Annaud v mládí odskočil za železnou oponu, znal příběh Hory mrtvých a chtěl v tajze natočit Blair Witch po sovětsku (jen ne třesoucí se ruční 8mm kamerou Lomo 214, ale normální). Kdepak, žádný blérwič to není. Злой дух Ямбуя není film strašidelný, Boris Bunějev natočil jen syrovou a zimomřivou baladu o neuchopitelnosti široké a zádumčivé ruské duše. Jurij Zaborovskij v roli geodeta Grigorije Fedosejeva by za to zasloužil Zlatou Palmu, resp. Zlatou Chandru. Zatímco já se původně těšil buď na Yettiho (fakt díky za "chlupáče", Bloody13 :-)) nebo na nějakého předka černobylské zrůdy, který se plíží tajgou jak pověstný Jóžin z bažin a žere hlavně Moskvany. Když je hlad, tak samozřejmě taky soby, Evenky a geodety, i s teodolitem a nivelační latí. A co jsem dostal? Ucouraný, pomalý příběh, který ale přesto udržoval mou zvědavost. Nakonec, jako odměnu za mou trpělivost, i toho zlého ducha Yambuya, mizejícího v rašelinové bažině. Ale hlavně bezva čundr po tajze, při kterém jsem si nostalgicky zavzpomínal na svá vlastní vandrácká léta, provoněná kouřem ohňů za nocí prospaných pod širákem, se sovou na větvi. A co jsem ještě dostal? Tu ruskou chandru. Ale pořádnou, té se jen tak nezbavím. Fakt díky.

    • 22.1.2015  22:23

    To jsem blázen, tak bylo to pokračování Šílených nebo naopak jejich prequel? Každopádně další zajímavý způsob jak lékařsky erudovaně (rejpalové, polibte mi ucho) uchopit knižní předlohu a E.A. Poea za koule. Aneb hranice mezi Švankmajerovým šílenstvím dekadentním a Andersonovým šílenstvím romantickým je tenká jako vlas, vytržený z hlavy Bena Kingsleyho. Jen škoda, že MUDr. Brad Anderson nenechal v léčebně Stonehearst hospitalizovat i pacienty Třísku a Geislerovou, aby to bláznění měl komplet a nebylo to tak eroticky suché. Oplzlý poživačník Markýz a jeho "oběť", neukojitelná čubka Charlota, by experimentu doktora Lamba dodali potřebnou šťávu (tím nemyslím elektrický proud, ačkoli...). To by byl teprve pořádnej cvokhaus, no ne? Bohužel, žádné ordinérní čuňárny se nekonaly. Pošuk a kazišuk Anderson dokonce i sestřičku v rozpuku jménem Millie pečlivě střežil a zamykal v pokoji, což mu neodpustím. To byla při její diagnóze (stanovil jsem sám - nymfomanie v latentním stadiu) věčná škoda! Žádná zpocená Millie, žádná pátá hvězda. Tak, a to máš za to, Brade!

    • 15.1.2015  22:18
    Eluveitie - The Call of the Mountains (hudební videoklip) (2014)
    ****

    Švýcarská husí kůže se nekonala, ale dobrý. Hory měly být drsnější a syrovější, ne obrázky z pohlednic. Ovšem tahat na hrbu ty kilometry kabelů k elektrickým kytarám bych jim na jejich drsoňském čundru fakt nechtěl! Tetování Anny Murphy je hezké, jen doufám, že v tílku na ramínka nenastydla. Ale ta její minisukénka a kurví punčocháče (© PetrPan), opravdu děs běs. Takhle bych si o ni ani usárnu neopřel. O houslistku Nicole Ansperger jo, ale do té už dělá Hulk, tak nic.

    • 10.1.2015  22:02
    Stoupenci zla (TV seriál) (2013)
    ***

    Děsná naseriálovina, ale s vypnutým mozkem koukatelná. Taková normální FBI zabíjačka, plná "neočekávatelných" zvratů a nevyužitých šancí. Několik tuctů citově deprivovaných sériových zabijáků bloumá seriálem i rozlehlým barákem sekty jako duše bez těla, případně se povalují otráveně na pohovkách, jak Rosický na střídačce Arsenalu a jen tiše doufají, že jim dá velký guru šanci ukázat, jaký vražedný talent v nich dřímá. Ve svých pěti minutách slávy před kamerou pak nadšeně hýkají, jak jejich zoufale prázdnému životu dal pan profesor (děsně užvaněná reinkarnace E.A. Poea) smysl a jak je fajn někam patřit. Do velké rodiny podobně frustrovaných vrahů. Jde vlastně o romantický rodinný seriál aneb i masoví vrazi jsou jen lidi a jako takoví si zaslouží být milováni a začleněni do společnosti. Guilty pleasure ombudsmanky Šabatové. Naštěstí má vůdce sekty Joe k dispozici svých následovníků tolik, že by je mohl vidlemi přehazovat (zajímavá představa), takže pár psychoušů nás přece jen mile překvapí a nechá pěkně vyhřeznout svůj nepěkný charakter. Diagnostikovaný magor Carrol však své ovečky i vlky v rouše beránčím čím dál víc zanedbává, pracně smolí svou knihu a užírá se nedostatkem invence i nedostatkem lásky. Zlá (!) exmanželka ho totiž tvrdošíjně odmítá milovat, neb jí kdysi děsně zasvinil ložní prádlo krví 14 vykuchaných dívek. Ona to pak použila jako záminku k rozvodu, místo aby svolila k návštěvám manželské poradny. Ty ženy, ty ženy...  První série: 70%. Ve druhé sérii už diváci, agenti FBI i vrazi trpí syndromem vyhoření a pracně hledají smysl vraždění. Moc je nebaví už po stodvacáté si na někoho brousit kudlu. Nebýt společného nepřítele agenta Hardyho, naši vrazi by to už zabalili a usadili se a asi i začali chovat králíky. Slovy zamilované úchylné macechy Lily Gray: "Utečeme ze seriálu pryč! Mám soukromý tryskáč a skromnou chýši ve Venezuele, budeme rodina!" Druhá série: slabých 40%.

    • 10.1.2015  12:36

    Nejdrnčivější pohádka všech dob. Logopedii zdarrr!     Jo, jo, ve svém původním komentáři "O jáčkující pjincezně" jsem byl třeskutě vtipný. Pánbůh mě za to potrestal. Dnes si sypu popel na hlavu a s naším synem, předškoláčkem, doma procvičuju slova s "R", přesně dle podivného (doufám, že ne z prrrstu vycucaného) návodu paní logopedky: "Tdáva, tdumpeta, Patdasová, Kdampol..." Nejradši bych se na to vyptdnul. Do ptdele s er!

    • 9.1.2015  00:13

    Poirota mám rád i nasucho, čili bez jakýchkoli citů a pouze přísně logického, ale tohle oživení silnou atakou rekurentní deprese jsem uvítal. I tu šťavnatou třešničku na jindy suchopárném vyšetřovacím dortu. Tři lidé, tři namířené zbraně. Mexická plichta! :-) Kdo by to čekal, takhle akční scénu, v jindy krotkých příbězích distingovaného francouzského čmuchala Hercule Poirota? Pardon, belgického čmuchala. Mon ami, takové faux pas! "Odhoďte zbraň!" "To není zbraň, to je objektivní korelativ." "Tak odhoďte objektivní korelativ!" A nebo, taky dobrá hláška: "Je v tomhle domě vůbec někdo, kdo není zločinec?!"   Navíc ty hory, ty hory... Po pleši velikána deduktivního vyšetřování Hercule Poirota tančí paprsky zlatavě modrého světla, odrážejícího se od zasněžených štítů horských velikánů. Scéna k nezaplacení. Zamáčknu nostalgickou slzu. Za pět.

    • 8.1.2015  23:21
    Temný případ (TV seriál) (2014)
    ****

    Nihilistický sitcom. Často prokládáný krvavými flashbecky s pitváním mrtvol i lidských duší a akčním běháním i plazením se louisianskými plovoucími močály, ale ve výsledném dojmu stejně jen sitcom. Pomalu, jako nějaký melancholický had, jen píď po pídi (pivo po pivu) se plazí i vyprávěný děj. Chápu lidi, kteří s vypětím všech sil dali dva, tři díly a pak, nehty nudou okousané až do krve, vztekle šlehli se seriálem do odpadního koše. Ale já si to bahno zmařených životů užíval. Tím nemám na mysli oběti, ale zmařené životy detektivů, které jim za 17 let protekly mezi prsty. Jako obvykle promiskuitní Woody Harrelson a jeho zálety i následné pokusy vrátit se k manželce mě bavily, svým vševědoucím a přitom zoufale prázdným pohledem mě spolehlivě deptal depresák Matthew McConaughey. Celá ta slavná parohatá vražedná sekta i úchylný vrah incesťák se svojí sestřičkou "Miss obludárium" vlastně dělali pouhé křoví našim dvěma životním ztroskotancům. Mimochodem, pokud by v druhé sérii neměl hrát Matthew McConaughey, ztratím o ni zájem. Právě jeho postava - rozvážně kouřící a pivo zádumčivě upíjející bývalý detektiv Rusty, nyní již jednou nohou v psychickém hrobě - to jsou mé čtyři hvězdy pro první část seriálu.

    • 11.12.2014  21:46

    Masakr jak u Stalingradu! Bojové scény jsou sice natahované jako kšandy, celkově to však byla povedená tečka za jedním lupičským výletem ze stránek knížky až na stříbrné plátno. Potěšil mě šílený Thorin (asi geny, no), sportovec Azog, provozující freediving v kategorii Variable weight, užil jsem si i kobercový nálet Šmaka středního doletu. Zejména to, jak nakonec Šmak velmi stylově natáhnul brka. Ocenil jsem i jelena (elfolosa?) Větrníka a jeho pomoc parožím při sklizni skřetích makovic, stejně jako jeskynního zlobra kamikadze aka hlavou zeď (ne)prorazíš, který totálně rozboural nejen hradby, ale i mě. A která scéna mě nejvíc vystrašila? Ta neskutečně nasraná Galadriel. Ta byla! Nebohému Sauronovi předvedla v praxi, že i sebelíbeznější elfka s roztomile špičatýma ušima (mám nový fetiš) je jenom obyčejná ženská, která když má své dny, tak je nebezpečnější než devět ozbrojených chlapů a umí zprdnout na tři doby i sebedrsnějšího vládce temných sil.

    • 8.12.2014  21:56
    Ouija (2014)
    **

    Duchařské Jumanji, určené mladým sado-maso švadlenkám, ovšem bez bubnování a bez zvěře. Ouija mě neunudila, ale ani moc nenadchla. Za 50%, přesně mezi dvěma a třemi hvězdami. A teď babo raď! :-) Nicméně, pár zajímavých informací jsem dostal. Například, že u nás v obchodech (připomínám, že Vánoce se kvapem blíží) se tato americká desková hra prodává pod českým názvem "Člověče/duchu, nezlob se!". Dále to, že lidi zásadně návody nečtou (a pokud jo, stejně je nedodržují), že čtyři z pěti zubařů doporučují čistit chrup dentální nití a že důvěřovat hodné babičce na invalidním vozíčku v ústavu pro choromyslné znamená říkat si o umístěnku tamtéž. A to nejdůležitější - co mají dělat rodiče, když si na ně nezletilý, špatně vychovaný duch drze otvírá hubu!

    • 2.12.2014  20:49

    Škoda. Na filmové plátno působivě vyhřezlé vnitřnosti války, bohužel v závěrečném akčním barbecue ugrilované a mainstreamovými nenažranci určitě s povděkem zkonzumované, při idiotsky přepálené hollywoodské řežbě. Aneb kterak pět Rambů celému útočícímu praporu SS (proč ne rovnou divizi?!) natrhlo prdel. Pěkně po americku. Tím zmasakrovali nejen 189 nácků, což je hrubý odhad, v tom fofru jsem si nestíhal dělat čárky, ale zrakvili i celý film. Přitom až do prvního výstřelu na oné nešťastné křižovatce to bylo pětihvězdičkové válečné drama jako řemen. O tom, že bojovat na té správné straně ještě není záruka, že z vás válka neudělá hovado. Škoda zabitého filmu, škoda zabité lásky. "Roll Out the Hollywood Barrel..." 70%

    • 25.11.2014  22:52
    Frozen (2010)
    ****

    Tlustý, úplatný a nezodpovědný vepř obsluhující lanovku, versus vlci, vyjící hlady tak strašně, jako by jim nepozorný rekvizitář přibouchnul ocasy do mrazáku. Strašidelné i poučné. Aneb kolik kilo docela sympatického lidského masa sežere za hodinu průměrně vzrostlý vlk? Kolik hodin udrží moč průměrně vzrostlý týnejdžr? A kolik průměrně stydlivá holka? Za jak dlouho vám přimrzne holá ruka k ocelové trubce, případně držka k tyči? Dá se na trojsedačce vypnuté lanovky vyspat do růžova? A jak hluboko do růžového masa vaší omrzlé tváře se můžete prodrbat, drbete-li se fest? Závěrem dejme slovo vysmáté Parker O´Neil : Pokud přežiju, uklidím doma svou chcíplou kočku a pak navštívím plastického chirurga. Né kvůli svým kozám, volové! Kvůli ksichtu. Taky už nechci být zvěrolékařkou. Stanu se hajnou! Podám si přihlášku na lesnické učiliště.

    • 25.11.2014  22:50

    Tak už vím, kam pozvu verbala na romantickou procházku. Do sympaticky plesnivého podchodu, vkusně vyzdobeného záhadnými graffiti. Ještě rád se chytí mé ruky, čumáček ostravský a stulí se mi vystrašeně do náručí. A odvolá ten odpad!

    • 25.11.2014  22:45
    Mise na Mars (2000)
    **

    Neuvěřitelně otravná čtvrthodina v úvodu, kdy se nad grilovanými klobásami vedly nudné kecy o ničem, shrnutelné do: „Zítra letíme na Mars. Sbohem a šáteček...“ Zaznělo sice i zajímavé: „Pojďme si ještě naposledy pozemsky vrznout!“, ale stejně nikdo nešel. Pouze jeden manželský pár kosmonautů se odvázal natolik, že se začali ocicmávat, ale jen nesměle, jako by byli na svém prvním rande. Chabé libido astronautů mě znechutilo a chtěl jsem film vypnout. Naštěstí loučení skončilo, De Palma slezl z višně a konečně (!) vlezl na startovací rampu. Na samotném Marsu už pak masakr docela odsýpal, což je uprostřed písečné bouře s chobotem celkem pochopitelné. Ač byla sestrojena emzáky-humanisty, obrovská Bílá tvář to s humanismem moc nepřeháněla: Tudududum... zkusili jste špatný signál, cha chá! Teď vás vcucnu do mixéru a rozmixuju vás na kosmoprejt! Bohužel samotné finále už opět spolehlivě v odpadu. Hrozně se to vleklo, do toho zdlouhavé vznešené kecy, přímo jak od emzáka národů J.A. Komenského. Zábava na kapačkách, v posledním tažení.

    • 6.11.2014  21:08
    Interstellar (2014)
    ***

    Když mám den blbec tak nesnáším vesmír, nesnáším teorii relativity a nesnáším časové smyčky. Taky nemám rád roboty s naprogramovaným smyslem pro humor, ani babičky umírající s úsměvem na rtu, snažící se mě citově ždímat. Vytáčí mě i kosmický happy end typu Milujte se a množte se!, který se násilně, leč pro mě marně snaží vylepšit depresivní vyznění filmu. Jo, a abych nezapomněl, po dnešku nesnáším i Christopera Nolana. Po kině jsem víc jak hodinu musel chodit po městě, než jsem tu hnusnou depku rozchodil. Do (mezigalaktické) prdele s černou dírou! Navíc žere čas, bestie. No vážně, pouhé tři hodiny jsem strávil v kině na Interstellar a doma mi zatím moje stará zestárla o dvacet let!!! Navíc mám pocit, že rozstříháním Interstellaru by klidně mohly vzniknout dva filmy - ze scén na Zemi pětihvězdičkové zaprášené depresivní postapo a ze scén ve vesmíru čtyřhvězdičkové scifi. Ale smíchat to dohromady? Neužil jsem si pak pořádně ani jedno.

    • 2.10.2014  22:00

    Co je to Rmut? To je něco jako slizká Odula na baterky, s kovovýma nohama ze stavebnice Merkur. Co je to pakárna? Pakárna je ležet v noci pod hvězdnatým nebem v hamace, se zády zalomenými jak hřídel a bát se usnout, protože pak mě ta pitomá houpací síť zaručeně vyklopí na zem. A pokud i člověk usne, po půlnoci ho vzbudí strašidelné skřehotání, jak se za zdmi labyrintu mezi sebou páří Rmuti. Což nasere o to víc, že chlapcům z Plácku žádné páření nehrozí, leda tak mezi sebou. Ostatně, když jim jednou místo zásob výtah přiveze samici, stejně neví, co s ní. Smysl jejich životů totiž nespočívá v zakládání rodin, ale jen v pěstování mrkve a šprtání základních pravidel komunity, z nichž tři nejdůležitější jsou: Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu, Nelez do labyrintu! Přitom bludiště je to jediné, kvůli čemu má smysl lézt na to do kina. Na jeho stavbu bylo spotřebováno víc betonu, než na Gabčíkovo-Nagymaros a po dokončení museli filmaři ještě půl roku počkat, než jim to celé poroste břečťanem. Ovšem na finální zdůvodnění kdo labyrint postavil a proč v něm nechal jinochy běhat jak laboratorní krysy, na to bylo spotřebováno víc scenáristické demence, než na leckterý majstrštyk od Asylum. Nejvíc mě v závěru vystrašila šéfka ústavu (to je ta baba, co se ani neumí pořádně zastřelit) svým: "Je čas na fázi dvě". Úplně to vidím. V Labyrintu 2 naše přeživší mládežníky zavřou do repliky labyrintu v Knóssos a tam budou mít za úkol odchytit a rozdojit býka Mínotaura.

    • 5.9.2014  01:18

    Trocha buranské nostalgie nikoho nezabije. Že ne? Je čas zamlaskat na koně a ... hyjé! Jen ať se v setmělém kinosále stříbrné plátno tou morbidní a zběsile radostnou podívanou roztrhá na cucky! A krev ať z něj šplíchá lidem na popcorn až do posledních řad. Zvoní, zvoní zrady zvon. Čí ruce ho rozhoupaly (a uvolnily)? Která ludra záludná mi to doporučovala? Prý jako odpočinkovou, komediální country-gore libůstku. Se mi o těch čtyřech (roz)tažných koních v noci zdálo! Brrr. A pak si má člověk doma užít nějaké to roztahování nohou... No nic. Jdu si radostně zatančit slepičí tanec s Granny Boone, než mi polednice zazvoní umíráček :-)

    • 5.9.2014  00:15
    Pod zemí (2014)
    **

    Dvě hvězdy za ty fajně tísnivé katakomby, ale zábava se moc nekonala. Děj přeplácaný, chaotický a plný scenáristických splašků. Blérwič bubáci vylezli z lesů, nasadili si čelovky (s kamerkami, ty se hodí při natáčení své vlastní smrti) a spustili se. Bohužel ne sexuálně, ale jen do kanálů. Jako průvodce si najmuli největšího místního machra přes pařížské katakomby a podle očekávání s ním hned za prvním rohem beznadějně zabloudili. Moc to neprožívali, průvodci jen suše oznámili, že je debil a lezli vesele dál, aniž věděli kam. Jedna z mála zajímavých scén bylo to zašprajcování v hromadě lidských kostí, ale většinu času mládežníci jen v panice dusali chodbami tam a zase zpátky, slaňovali do bezedných děr a překonávali scenáristické oslí můstky. Při tom průběžně hynuli, většinou při nějaké humorné WTF scénce (baf na kameramana při slaňování, hořící auto, nohy trčící ze země). Nakonec proplavali podvodním tunelem až k pokladu, ukrytému před staletími, ale dodnes osvětlenému plápolajícími pochodněmi (kurevská výdrž :-)). Ve finále hrabavé a okaté samici Scarlett došlo, že ukrást nepravý léčivý kámen asi nebylo moc košer, vrátila ho zpátky do ďury, pokecala se svým oběšeným otcem a objevila, že do katakomb lezla úplně zbytečně! Proč? No protože ten hledaný artefakt, pravý suprčupr léčivý šutrák, má vlastně ona sama v sobě. Heh, a kde? Že by ve své jeskyňce? Případně ve svých katakombách? :-) Následně si naše čtyřnásobná doktorka zahrála na inverzní Šípkovou Růženku, polibkem probudila svého umírajícího, kanálovými splašky smrdícího prince a tím mu i zahojila krk, kvalitně prokousnutý kamenným bubákem. Mně bohužel Scarlett léčivého francouzáka nedala, takže sanici, vykloubenou při zívání nudou, jsem si musel nahodit zpátky sám.

    • 19.7.2014  14:35
    Vlákna (TV film) (1984)
    *****

    Pokud někdy v budoucnu dá vousatý náčelník velbloudářů svůj modlitební kobereček do čistírny, aby mu z něj odstranili ropné skvrny, může to být zlé. Pak bude dočasně bez koberečku a při svých motlitbách bude pětkrát denně mlátit hlavou přímo do betonu. A je možné, že mu definitivně prdne v kouli (zatím naštěstí neprdlo). Zmáčkne červené tlačítko a ... My pak uvidíme krásný hřib, zvedající se do výšky mnoha kilometrů. Threads nám působivě malují obraz světa POTÉ. Třicet let starý film, ale přiblížíte-li k němu Geigerův-Müllerův počítač, uslyšíte hlasité praskání. Radioaktivita je svině, ta se v zamořeném filmu drží sakra dlouho. Poločas rozpadu v řádu staletí, však to znáte ze školy, od vaší fyzikářky. À propos, je deset let po jaderné apokalypse. Děti už zase chodí do školy. Velmi optimistické.

    • 19.7.2014  14:16
    Pod kůží (2013)
    ****

    Darkrobykova pomsta (doporučil mi to, pacholek jeden). Must see pro verbala i jemu podobné artové fajnšmekry. Bizarní, atmosferický, ale totálně      U     B     Í     J      E      J     Í     C      Í      film. Sune se neuvěřitelně pomalu, jen s velkými obtížemi, jakoby až po hruď ponořený v rozehřátém asfaltu. Under the Skin u mě sesadilo z trůnu Eden Log (rozbředlá francouzská mňamka, taky pěkně "na palici"). Podivný příběh, s minimem děje, naprosto ujetá šílenost. Tajemná kráska umí jen dvě věci. Jezdit dodávkou po městě (desetiminutové záběry na ulice a chodce) a svlíkat se. „Erotická“ scéna se sloním mužem s kvalitně znetvořenou hlavou, ta byla! Aneb slepý chtíč, stahující nás, nadržené chlapy, pod hladinu. Taky mě rozbouralo to svícení stolní lampou mezi nohy při pokusu o sexuální styk: „Neměla bych tam mít nějakou díru?“ Morbidní a bezcitné, ale ve své zvrácenosti až dojemné. A ta tísnivá hudba... Magnificent! Žalostně naříkající tóny, jako nějaké zraněné zvíře, nacpané do violoncella. Třešnička na (a)sexuálním dortu bylo to znásilňování v lese, velmi fujtajbl scéna. Dala by se používat při terapii sexuálních agresorů. Plus nejhnusnější scéna, která mi neudělala dobře: Na jinak prázdné pláži jsou rodiče, dítě a pes. Příliš velké vlny spolu s odlivem odnášejí psa na širé moře. Žena nerozvážně plave za ním, aby ho zachránila a začíná se topit. Její manžel jí jde na pomoc a vrhá se taky do moře. Chvíli bojuje s vlnami, ale ty jsou čím dál větší, tříští se o skaliska... Pak uprostřed chladné a větrné noci, na pláži mezi špinavými chaluhami, sedí opuštěné 18ti měsíční batole. Nic nechápající a vzlykající chlapeček se zoufale rozhlíží kolem, zatímco nezadržitelně stoupá příliv. Brrr...

    • 16.7.2014  00:02

    Po rozkvetlé louce poletuje dědeček se síťkou na motýly, holkám na kolotoči vítr vzdouvá sukénky a cuchá vlasy a Páni kluci kují pikle. Těší se na fotbálek a rozhodnou se předem vyřadit soupeřova špílmachra. Na Janka zvaného “Pelé“, nefér posilu od kolotočářů, nasadí svoji volavku. Svůdnou Aničku se škádlivým úsměvem a nevinnými kukadly. Jankovi se zamlží oči i rozum, stoupne mu tep a změknou kolena. Pak začne tokat, resp. kukat za bukem a jako ovce se nechá nalákat do jeskynního vězení. Místo romantiky ale následuje unfair zákrok, přímo likvidační faul. Zámek udělal cvak! A má po fotbálku, chlapec. Ty ženy, ty ženy... plémě hadí, proradné! Nádherný dětský film, plný skotačivých letních písniček [viď, Enšpígle? ;-)] a originálních hlášek: „A pro příště, na soudružku učitelku se nekuká!“, s bezva bahnitou skluzavkou, naříznutou lávkou, za trest ostříhanými vlasy: „Za tohle půjdem určitě všichni do polepšovny!“ a spoustou poletujících motýlů. Kdo má rád filmy Páni kluci nebo Ať žijí duchové, ale ještě nikdy nebyl na téhle pouti, ať neváhá a spolu se žluťáskovými kamarádkami Markétou a Žanetou nasedne na kolotoč. Čeká ho parádní jízda!

    • 14.7.2014  02:37

    Když jsem se před lety prošel po zelené vězeňské chodbě, byl to drsný zážitek, jeden z těch nejhorších, jaké si člověk nechce už nikdy zopakovat. Dnes jsem omylem přepnul televizi a všechna ta bolest nad zkažeností a zlobou světa se vrátila. Znovu mě to pohltilo, já věděl, že mi zase bude zle jak psovi, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Pak, před blížící se popravou, John vyslovil své poslední přání, když se ho výčitkami svědomí sžíraní dozorci zeptali, co by chtěl: „Nikdy jsem neviděl žádný film.“ Vtom CVAK! Přesně v tu chvíli se na televizní obrazovce rozběhl reklamní blok. To sedlo, jak prdel na hrnec. Krásná ilustrace toho, v jak hlubokých sračkách už náš konzumní svět je. John, dobrácký obr a moudrý prosťáček s duší dítěte by určitě ocenil, že ty kouzelné pohyblivé obrázky, které ve svém životě vidí poprvé (a zároveň naposledy) mu ukazují anděla – krásnou mladou paní, která je nádherně rozesmátá a oči jí září štěstím... nad krabicí ultra tenkých vložek. Tímto děkuji mediálním a reklamním magnátům za velice transcendentní zážitek, kterým už tak dost mrazivé poselství Zelené míle vyšperkovali k naprosté dokonalosti.

    • 11.7.2014  23:44
    Pod kupolí (TV seriál) (2013)
    ***

    Ach jo. Hollywoodští družstevníci umí dojit nejen hospodářská zvířata (zejména ta fajnově rozpůlená), ale zvládnou podojit a vydojit až do sucha i kopuli z plexiskla. Ačkoli na ně, coby spoluproducent, dohlížel sám Stephen King, stejně jeho pětihvězdičkový scifi nápad zabili všemi klasickými nešvary seriálů a jako gumu od trenýrek natahovali děj sem i tam. Od kopule ku kopuli. A co hůř, nešikovní scenárističtí řemeslníci mi moji krásnou a nerozbitnou kopuli rozbili! Roztříštili ji na tisíc pitomých kousků. Fritzl Junior čapnul svou Angie Kampusch, neboť jeho tatík kul pikle na plný úvazek a neměl čas na pár výchovných facek a čerstvá, leč neinformovaná vdova ulehla s vrahem svého muže. Kovaného gamblera, abychom to měli pestré. I ostatní vidláci z Chester 's Mill se poctivě seriálově činili. Nereálný, empatický (?!) vymahač pohledávek, teplá diabetička na odpis, tajná továrna na drogy a Roemo s Julií na baterky, coby dva romantici-epileptici. I ten bacil meningokok dostal roli. Užil si i padlý kněz s vraždícím naslouchátkem, který našel z(a)traceného Boha, pročež mu prdlo v hlavě a posléze i v uchu. Znechutil mě nelogicky jednající Big Jim, při svých sviňárnách sympatický pragmatik, při vyhnání syna naopak neskutečný čulibrk. Vyčítal synovi tu zamčenou Angie... a přitom, když ji taťulda našel, osvobodil ji? Cha! Žďuchnul ji zpátky do cely a nechal ji tam! Dtto druhá výčitka. Že synáček, coby policista, odstřelil hajzlíka, vraha chudinky Rose, to je e-e? Tak hlavně že tatík už měl sám na triku vraždu dvou lidí. A pozor, nevinných! Ale svého jediného syna se zřekne. WTF? Velmi uvěřitelné... Shrnuto: Už od druhého dílu mi připadalo, že obyvatelé Chester 's Mill si jen plní své povinnosti seriálových postav a nějakou kopuli nad sebou mají těžce na háku. Chtělo to míň seriálových serepetiček a víc kopule. Sakra víc. Do druhé série už asi nejdu. Nastříkám si teď na kopuli sprejem dveře a vezmu za kliku :-). Už tam byla nuda. Ostatně - kopulovalo-li se pod kopulí či nekopulovalo-li se pod kopulí? Inu, kopulovalo, ale poprvé až v pátém díle...

    • 10.7.2014  23:25

    Ta anorektická harpyje mě fakt dostala! Nádherně zapšklá, echt zlá baba, kdysi ovšem roztomile rohatá lolitka, s vyzývavě namalovanými rtíky a naivními představami o mužích a opravdové lásce (ta stejně neexistuje, říkali to i ve filmu). Dnes je z romanticky zamilované Zlobilky už jen smutná Zloba - citově deprivovaná stará rašple, pardon, královna, divoce poletující pohádkou naruby. Pohádkou, která z nás mužů, čili chrabrých reků, rytířů v ocelovém brnění, dělá obyčejné debily v plechu, navíc s prošlou záruční lhůtou. Tedy jen nafouklé (a taky nafoukané) staré konzervy s nápisem „KRÁLík na paprice“. Jo jo, měl bych být nasranej, měl bych se vztekat, vřískat a kopat macho-nožičkama. Pak otevřít svou komentátorskou tlamu a na film chrlit síru a oheň, jako by mě ta svinská poletucha právě proměnila v zuřivého havrano-vlko-draka (SPOILER: který si pak ale v boji nechal hodit na čumák smyčku, jako by byl s prominutím nějakej blbej krokodýl, lovenej Stevem Irwinem). Ale já chrlit nebudu. Já se totiž bavil. Přímo královsky (sic!). Doslova jen pár máchnutí křídel Zloby chybělo, aby film vyletěl vzhůru ke hvězdám, ke všem pěti. Stačilo jen o maličko víc přitlačit na scenáristickou pilu, kterou se snažili přeříznout... ale no tak! Já myslel přeříznout moje chlapské ego. Ale když už je řeč o Růžence, nemlich tuhle scénu bych určitě víc zdramatizoval. Šestnáctiletá panna chrní jak dudek, nevzbudí ji ani líbání. Cha! Takže ji klidně můžu ... jen abych ji vysvobodil, samozřejmě! Vždyť já vím, moje stará, milovaná Zlobo, jsem starý prasák. Chlap, no...

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 13 17
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace