Eseter

Nepřestane mě udivovat, jak je asijská produkce oproti té západní v některých aspektech tak popředu. Ať už se to týká rozsáhlé BL produkce, anebo právě projektů jako je tento, kde máme explicitní a velmi dobré znázornění polyamorního vztahu a jako vedlejší zápletku romantický příběh mezi trans dívkou a hitmanem. Musím přiznat, že právě Mea a Ter mě zaujali ještě trochu víc než hlavní trojice. Bohužel ale seriál sám o sobě je velmi nevyrovnaný - některé sekvence jsou dokonalé jak po režisérské stránce (nejkrásnější je flashbacková epizoda o tom, jak se Shin a Neo poprvé potkali), tak po herecké (opravdu talentovaná a krásná Mild) a zvláště hudební - příběh doprovází opravdu dobrý soundtrack. Na čem seriál ale pokulhává je hlavní zápletka, která sama o sobě nemusela být špatná, ale bohužel je velmi nedotažená, spousta věcí absolutně nedává smysl a hlavně postavy se někdy chovají velmi zmatečně a nelogicky, jen aby se to zrovna hodilo do scénáře. Je to velká škoda, kdyby byl scénář víc vypilovaný a příběh lépe držel pohromadě, mohlo to být opravdu dokonalé dílo. Takhle je to "pouze" velmi zábavný a v mnoha věcech přelomový seriál, jehož hlavním posláním je, že by člověk neměl podléhat společenským konvencím a být především sám sebou.

Povedené dílo, na české poměry zdařile zpracované. Velmi se daří na diváka házet tísnivou atmosféru, zatímco sleduje sebedestrukci obou hlavních postav. Moc se mi líbily scény, kdy kamera snímala jak odraz v zrcadle, tak realitu; odraz zrcadla byl použit velmi hravě a chytře. Škoda, škoda, že konec nebyl odvážnější, opravdu bych si přála, aby to ta ženská dovedla do konce, určitě by celý film vyzněl ještě lépe a já bych hodnotila o hvězdu víc.

Musím dát 5 hvězd, i když si to objektivně Kinnporsche úplně nezaslouží – těch kiksů je tam dost. První polovina seriálu je mnohem lepší, finále vyloženě téměř spadne do soap opery (to šokující odhalení), což mě hodně zklamalo, nemuselo být! Celkově začátek byl mnohem zajímavější, alespoň co se týká příběhu Porsche. Jeho romantický příběh byl podán opravdu moc hezky, gradoval dobře, a jak Apo tak Mile měli skvělou chemii a spoustu krásných momentů. Pak mě ale úplně dostal Vegas a Pete a úplně si ukradli seriál pro sebe (Bible a Build jsou úžasní). Kinn a Porsche mě najednou zajímali mnohem míň! Opravdu jsem místy nechápala, na co se dívám, pomalu mi docházelo, že tento seriál je opravdu jiné kafe! Nečekala bych, že tvůrci zajdou až tak daleko a dokážou romantizovat bez studu některé věci a vůbec zobrazí dost problematické scény a přesto některé postavy dostanou redemption, přitom ve většině seriálů by si to nezasloužili. No, ony si to nezaslouží ani tady, ale dostanou ho a já jsem ráda, protože tohle je pohádka, je to fantazie a opravdu je Kinnporsche kvůli tomu spíše pro takto vnímavé diváky (nemyslím pro chytré diváky, takové aspirace seriál určitě nemá, ale myslím spíš pro vyzrálejší diváky, co chápou rozdíl mezi fantazií a realitou a že ve fikci může být náš morální kompas trochu cinknutý). Taky by mě zajímalo, co o mně vypovídá, když postava, s kterou se nejvíc identifikuju, je Tankhun? (Ahahaahaha)

Nejsem vůbec proti volným, zmodernizovaným adaptacím Jane Austen, naopak vítám je (např. mé oblíbené Clueless či Emma.). Ale tohle je jeden velký průšvih. Když nic jiného, tak alespoň charakterizace hlavní postavy se mohla dodržet. I tiché, mírné povahy můžou být zajímavými a silnými hrdinkami! Nemuseli jsme opět dostat kopii Elizabeth Bennett. Johnson má charisma ale to nestačí na to, abych ji odpustila to neustálé pomrkávání po divákovi; prolomení čtvrté zdi je v tomto případě neskutečný cringe. Nová Anne nepřináší nic, proč bychom ji měli mít rádi - zdá se zapšklá a povrchní. A povrchní je příhodné slovo pro celý tento film, vše je tu naservírováno násilně stylem: podívejte jak jsme vtipní a cool. Nic z toho ale neplatí, většina scén působí spíš trapně. Kdyby aspoň ta romantika fungovala, ale bohužel. Spousta scén vyzní dost na prázdno. Přitom Austen byla mistr romantických komedií! Jediným světlým okamžikem jsou tu scény s Henrym Goldingem, který je opravdu charismatický fešák.

To nejlepší z čínské produkce, co jsem zatím měla možnost vidět. Jeden z mála seriálů, kde stopáž není přepálená a 50 epizod opravdu oceníte - rozdělení děje na tři části: přítomnost, flashback dlouhý 30 dílů (lol) a opět přítomnost, byl hodně dobrý nápad, který funguje. Rozhodně lepší styl vyprávění, než který je zvolen v novele (nelineární příběh). První dva díly jsou docela silná káva a nedivila bych se, kdyby většina diváků seriál vzdala. Pro mě to tedy nebyl příjemný zážitek, vlastně jsem si po většinu první epizody říkala jen: co to sakra sleduju a proč to ostatní hodnotí tak vysoce? (Dnes mě první epizoda velmi baví a ráda si ji pouštím znovu.) S třetí epizodou, kdy se vracíme 16 let do minulosti, začíná být seriál mnohem schůdnější a je jednoduché zažrat se do děje. O jaký seriál ale jde a že se dívám na něco výjimečného, mi došlo až s epizodou 15 (útok na Lotus Cove a srdceryvné volání Jiang dětí, aby je rodiče neopouštěli). I u The Untamed platí to, co u spousty jiných c-dramat, a to že vývoji postav a vztahů mezi nimi se věnuje velmi mnoho času, u některých věcí se zdá, že až zbytečně moc, aby pak všechno toto mělo dohru a trpělivý divák je odměněn velkou emocionální náloží a dopadem, všechno má větší váhu, než kdyby děj a charaktery postav byly vykresleny pouze zkratkovitě. Ano, rozpitvávejte se v tom prosím. Vztahy mezi sourozenci, rodiči a dětmi, přáteli i nepřáteli na život a na smrt se tu rozebírají opravdu do hloubky, zvlášť ty sourozenecké vztahy mě velmi dojaly. Ústřední romance funguje dokonale (tvůrci kličkují kolem cenzury velmi obratně). The Untamed vám přinese mnoho, opravdu mnoho bolesti, zároveň je to ale také velmi zábavná podívaná s poutavým, originálním příběhem o dobru a zlu.

Velký potenciál, který bohužel nebyl naplno využit, což pravděpodobně nebyla úplně vina tvůrců, ale svou roli sehráli jak cenzura, tak krácení rozpočtu a jiné problémy. Kdyby tvůrci měli volnou ruku a větší rozpočet mohla to být opravdu špica. První třetina seriálu ještě vypadá hodně nadějně, ale pak se zápletka začne ubírat různými směry a ve výsledku vlastně nikam, to celé je doplněné nelogickým vývojem děje a chováním postav. Věci, které by se daly vyřešit velmi jednoduše slouží pro komplikovanou zápletku. Čeho mělo být víc: flashbacků! Flashbacků z doby před 10 000 lety. To jsou silné chvíle seriálu. Překvapivě vedle průhledných zápletek a facepalmových situací jsou tu geniální, zábavné i tragické momenty či dvojjaké situace (tento vzorec se velmi často opakuje a vůbec to nevadí). To nejlepší, co Guardian umí nabídnout jsou ale postavy. Charisma dvou hlavních protagonistů, ale i celé skupiny SDI je neuvěřitelné. Těžko si je všechny nezamilovat. Dokonce i Lin Jing-ge, kterého jsem ze začátku nemusela, si mě nakonec získal. Nejvíc ale září herci Bai Yu a Zhu Yilong. Oba jsou skvělí, ale ve společných scénách teprve vynikne jejich talent, charisma a neskutečná chemie. Zhao Yun Lan je jedna z nejzajímavějších postav - sympatický, zábavný a především velmi empatický hrdina. Můj další oblíbenec byl Guo Changcheng - miluju losery, kteří se nakonec ukážou jako ti nejdůležitější a nejschopnější lidé, kteří zachrání svět. I když některé věci byly zvládnuty hodně špatně, přesto Guardian stojí za zhlédnutí, seriál ze mě vyždímal emoce, dojal mě a zahřál u srdce. Krásným bonusem je povedené intro a úvodní znělka.

Začátek seriálu ukázal velký potenciál - nádherná, poutavá kamera, skvělé bojové sekvence, zajímaví hrdinové. To byly alespoň první dvě epizody. Pak šla kvalita trochu dolů. Pro mě bylo velké zklamání, že hlavní zápletka byla spíše o dění na královském dvoře a politických intrikách, protože začátek naznačoval příběh o dvou nesmrtelných hrdinech-rivalech a jejich dobrodružstvích v jianghu světě. Dostali jsme tak další drama, kde máme císaře, zlou nevlastní matku, která nepřeje hlavnímu hrdinovi a snaží se jako dědice protlačit svého potomka. Nezajímavé, protože tohle jsme viděli už mnohokrát. Přesto nevadí, protože seriál i tak dokázal spoustu nabídnout. První věc - pomalé vykreslování postav, táhlý děj, pomalejší (až nudné) díly, se vyplatily, protože asi v polovině seriálu mají skvělý emocionální dopad, který by nemohl být, pokud bychom nevěnovali charakteristice postav tolik času. Dále - herecké výkony obou dvou představitelů jsou velmi dobré (Lanxiho scéna, když otec zjistí jeho tajnou identitu, Bai Fengxi když ošetřuje Lanxiho), chemie mezi nimi také funguje. Bai Fengxi je dobrá emancipovaná hrdinka; už od prvního dílu je vykreslena velmi nekonvenčně a nikdy se nechová klišoidně nebo jako slabá "damsel in distress". Její přátelství s Qiwu (ztvárněnou krásnou Xuan Lu) namísto rivalství je osvěžující. Zápletka byla složitější a zamotanější, jak to u těchto seriálů bývá. Škoda hlavního záporáka, který byl velmi plochý a ztvárněn také nebyl nijak originálně nebo přesvědčivě. Kdo se mi velmi líbil, byl Huang Chao. Leon Lai je velmi charismatický! Nejlepší roli ale zvládla hudba - scény byly nádherně podkresleny a i samotné písně byly moc povedené. I když oceňuju pomalejší tempo v úvodu, přesto i tak by seriálu slušela kratší stopáž a zjednodušení zápletky a také více akčních a bojových scén, protože v těchto momentech je seriál velmi silný, ale dostatečně toho bohužel nevyužívá. Seriál doporučuju spíše pokud jste fanda některého z herců.

Slabší průměr. Bavila jsem se, mám ráda Taikův smysl pro humor, ale v mnoha momentech už to bylo moc a v jiných momentech zase málo. Nějak to jako celek nefungovalo. Režie je ale hezká, najde se spousta krásných, vynalézavých záběrů. Sekvence bez barev byla opravdu povedená. Oceňuju homo vskuvky, přesto v těchto marvelovkách jsou spíš otravné, protože jde až moc vidět, že nikdy nedostaneme "the real deal". Příběh je jednoduchý s uspokojivým koncem, který nese pěkné poselství. Celkově je z filmu znát, že je inspirován Waititiho otcovstvím.

Sacha Baron Cohen je odvážný tvůrce a zde se mu vtipně a velmi obratně povedlo odkrýt bigotní, homofobní lidi v celé jejich kráse. Především romantická líbačka v ringu je opravdu nezapomenutelný moment filmu.

Filmu jsem se bála, hlavně jsem měla obavy, že bude moc kontroverzní v tématu, u kterého pro mě osobně není moc prostor na komedii. Má počáteční nedůvěra ale byla zbytečná, protože Taika měl vše pod kontrolou, humor urážlivý není, pokud člověk není opravdu velmi prudérní a těžkych témat se film dotkne (přirozeně), ale ve snesitelné míře. Takže pořád, dá se říct, to je rodinný film, který vás nedostane do deprese i když se odehrává za 2. světové války a hlavním hrdinou je dítě z hitlerjugend. To, jak Taika střídá komedii a drama pro mě naopak fungovalo perfektně, až je to má nejoblíbenější věc na tomhle filmu - především scéna s botami je perfektní.