mrsin

Místy to bylo docela natahované, ale celkovej feel je neuvěřitelnej. Nepamatuju se, kdy mě nějakej film tak dokonale vtáhnul do děje jako tenhle Alejandrův kousek - ten mráz a všudypřítomný strach jsem pociťoval na vlastní kůži. A scéna s medvědem? Asi jeden z nejrealističtějších útoků zvířete na člověka, jaký jsem kdy viděl. Leonardo odpustí, ale jestli je tady někdo zralej na zlatýho plešouna, pak je to Tom Hardy, jehož záporák patří k tomu nejlepšímu, co jsme mohli letos vidět. O Revenantu tohle platí sice taky, ale film mě kvůli délce přeci jenom nenadchl tak, jak jsem si přál, takže si plné hodnocení nezaslouží. Za doporučení ale stojí zcela bez debat, ovšem jen v případě, že si ho pustíte v pořádnym rozlišení, a ne ve verzi, v který rozpoznáte maximálně obrysy. To si Revenant prostě nezaslouží.

TYS se mi nehodnotí lehce. Vedle poctivého řemesla tu je totiž i obrovská snaha zavděčit se americké filmové akademii, natolik intenzivní a úmorná, že celý snímek sráží o úroveň níž. McQueen prostě již od první minuty natáčel film, který musí dostat Oscara, i se všemi negativy, která s tím souvisí.

Trochu naštval otevřený konec, ale i tak jde o parádní sci-fi se sexy robotkou a nádherným prostředím (ten dům bych chtěl!). Rozhodně doporučuji.

Spíše než dramatem ze soudní síně jde o drama rodinné zabývající se nesnadným vztahem otce se synem. I přes tradičně perfektní výkon Roberta Duvella a pár slibných náběhů na "něco nadprůměrného" se mu však nepodařilo vyhrabat z vod průměru a končí tudíž se třemi hvězdami.

The Gift má tu smůlu, že jsem krátce před ním viděl film s dost podobným vyústěním (BACHA SPOILER!), který mě bavil o fous víc. Nehledě na to, že jsem díky tomu onu překvapivou pointu, na které celý snímek do značné míry stojí a padá, odhadl asi v polovině. Jinak respekt před Edgertonem, že si tenhle příběh nejen sám napsal a zrežíroval, ale z části i odehrál.

Čtyřdílné drama o ženě z anglického venkova s neobvyklým přístupem k lidem a životu jako takovému. Na první pohled obyčejné, přesto neuvěřitelně působivé a až mrazivě opravdové. Jedno z největších seriálových překvapení roku 2014.

Child 44 se odehrává v zajímavé době (chtělo by to více filmů ze stalinského Ruska, příp. o Stalinovi samotném!), má super hlavního hrdinu (i ostatní hrají dobře, s výjimkou Rapace, která mi vůbec nesedla), ale bohužel je tak debilně natočený, že jsem měl po naskočení závěrečných titulků skoro pocit promrhané hodiny a půl života. Namysli mám hlavně střih, který místy působí dost zmatečně a díky tomu nabourává sílu řady scén. Už to tady někdo psal, ale opravdu to působilo tak, že si Espinosa neustále někam odskakoval a veškerou zodpovědnost za natáčení nechával na zbytku štábu. Vyloženě promrhaná a zabitá šance, kvalitní snímek z doposud nepříliš probádaného období dějin se k mému hlubokému zklamání opět nekoná. 60 %

Neuvěřitelně nadhodnocený film. K čemu je drama, které vás nechá ledově chladným, s lákavým námětem sloužícím ve skutečnosti pouze jako pomocná berlička na úplném konci filmu? Správně, k ničemu. Veliké zklamání.

Nejdokonalejší hra s divákem, která byla kdy natočena. Film, který 2/3 času tak nějak plyne, když v tu ránu otočí o 180 % a všechno, co předtím jakžtakž fungovalo, najednou nedává žádný smysl. Až do poslední vteřiny jsem čekal na nějaké zázračné rozuzlení, které by všechny ty zdánlivě nesouvisející střípky složilo dohromady, ale nedočkal jsem se. Lynch takový zkrátka není, ten za ručičku nevodí, ten vás akorát vhodí do směsice obrazů a nechá vás se s tím poprat po svém. A ač jsem u Mulholland Drive bojoval statečně, na konci jsem si připadal jako idiot. Pár souvislostí jsem si spojil sám, s pomocí strýčka Googleho jsem postoupil ještě o kus dál, ale stejně mi zde zůstala spousta mezer, které zůstávají nevyjasněnou záhadou. Má ale vůbec všechno dávat smysl? A jaký smysl je ten správný, když režisér všechny dotazy odbil s tím, že se k tomu nebude vyjadřovat? Bůh (a snad i sám Lynch) ví. No co, hned zítra plánuji druhou projekci, protože tohle prostě musím vidět znovu! PO DRUHÉ PROJEKCI Stejně intezivní zážitek jako na první zhlédnutí. Mistrovské dílo, které nebude nejspíš nikdy plně pochopeno. To mu však na síle nijak neubírá, spíše naopak. 100 %

Velký překvápko. George Miller si splnil sen a po dvou ekologií načichlejch animácích o tančících tučňácích natočil ve svých 70 letech pořádně nadupanej film, kterýmu nechybí nápaditost, sympatickej hlavní hrdina ani pořádně ohavnej záporák. Přesto, že mě Mad Max bavil, bych ho ale do nebes nevynášel a nějak mi uniklo i to, v čem by podle mnohých mělo jít o tak revoluční snímek. 75 %