Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (859)

plakát

Jmenuji se Sam (2001) 

Šablonovitá ždímačka, ale já jsem starej suchej hadr. Ty herecký výkony a pár kamerových nápadů si zcela tu třetí hvězdu zaslouží.

plakát

Elvis (2022) 

Hodinovou audiovizuální rozkoš vystřídá táhlá hodina a půl snahy umělecky v náznacích popsat Elvisův sešup. Bez pomoci tetičky Wiki nechápete, co se děje, a jediný, co vám utkvěje v hlavě, je, že je to jeden z mála filmů, kde Tom Hanks nebulí.

plakát

Rod Draka - Nezvedený princ (2022) (epizoda) 

Zatím to vypadá, že se nic nepřekomplikuje, avšak ke konci epizod nás tvůrci vždy něčím dopřekvapí.

plakát

Eternals (2021) 

Klasický zbytečný hejbací barvičkatý obrázky, kde je vám zápletka dočista ukradená, ale tu a tam vás zaujme nějaká scéna, potvora či vtípek – a nakonec jste docela rádi, že jste na to nešli do kina.

plakát

Predátor: Kořist (2022) 

Je to natočený, jako by to pro Komanče byl "just another day in the office" a jejich přístup k problémům je klasický „žádnýsranísmilostpaní“ – v tom je síla tohohle filmu. Oproti podobně minimalistickým Predators (2010) se zde ve scénáři neodehrála žádná snaha o šokující zápletku a zvraty v povaze postav. Takhle přímočaré filmy se dneska už moc netočí. Osmdesát procent levou zadní.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Obsahuje spoilery a vyzrazené easter eggs! Často chodím na filmy vědomostně nevybaven. Záměrně. Tj. neznám ani děj, ani obsazení, a film je tak pro mne často plný různých překvapení. Zde jsem zpočátku několik minut dumal, zda opravdu Nolanova Batmana natřeli na bílo a přesvědčili ho, že má hrát takovýho jakoby Voldemorta, ale zase ne úplně. (Výsledkem je po dlouhé době konečně zajímavý záporák, jenž měl dostat mnohem více postoru.) Současně jsem v jedné z úvodních scén pobaveně pozoroval, jak z jeho obličeje samy od sebe mizí zrníčka melounovitého ovoce a znovu se tam objevují, což by byla jedna z bezvýznamných chyb návaznosti nebýt toho, že je jeho obličej je v dané scéně detailně snímán, natřen bílým Primalexem a zrníčka jsou černá. A ta scéna je naprosto zásadní pro zbytek děje. Nehoda, vole, Unfall! – taková školácká chyba v tak drahym filmu tak dobrýho režiséra nemá co pohledávat. O chvíli později jsem s wtf výrazem zkoumal, zda tam fakt mají svou čurdu Jason Bourne a Allan Grant. Mají. Za dalších pár desítek minut jsem zase pobaveně poslouchal, zda si Russell Crowe ohvídá fvuj auftvalfký pfízvug. Ohlídal. Tahle hra s divákovou (mou) pozorností je bohužel asi tím jediným, co udržovalo můj zájem, neboť zbytek je taková směska vypravěčského průměru, v němž se tu a tam vyskytne fakt dobrý nápad…mezi spoustou nápadu průměrnejch nebo blbejch. Jako by byl Taika Waititi něčím unavený či příliš pod vlivem producentů. Některé gagy jsou vysloveně dětinsky vypointovány, jiné se ale naštěstí promění v jakýsi running goat – pardon, running joke. Waititiho hravost se nicméně projevuje například v práci s hudbou – soundtrack obsahuje četné songy Guns'n Roses, což v kombinaci s tím, že Astrid, syn Heimdallův, si nechává říkat Axl po „chlápkovi s jedné pozemské kapely”, je povedený vtípek. „Legendy o…” jsou další z projevů osobitosti režiséra, jenž udělal z nudných vysvětlujících voiceoverů samostatné zábavné vsuvky. Nejvíce mi ale v hlavě utkvěl jeho smysl pro taškařici: plyšový králíček jako smrtelná zbraň pro mne trochu překvapivě byl highlightem celého filmu. Vyplývá z toho ale už zmíněná smutná skutečnost, že jako celek film příliš nefunguje a z jednotlivostí je vidět, jak velký potenciál se promrhal. Interesting fact na závěr: Ve filmu hrají různé drobné role děti Natalie Portman, Taiky Waititiho a Chrise Hemswortha a jsou i zmíněny v titulcích. V titulcích nicméně zmíněno není, že Gorrovu dceru Love, jejíž smrt je hybnou silou jeho touhy po nápravě světa, hraje další z Hemsworthových dětí, dcera India Rose. Prostě vejce vedle vejce. Celej film.

plakát

Kronika (2012) 

Líbivě fantasmagorický psychologický drama o šikanovaném a jeho vyřizování si účtů se světem, kde největším problémem je věk herců, kteří hrají středoškoláky.

plakát

Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011) 

Jedinými radostmi Vln podivna bylo sledovat, jak podivnou roli dostal Sam Claflin a jak roztomilej ksichtík má Àstrid Bergès-Frisbey. Zbytek byla ukázka toho, že i když do dvouhodinový stopáže natřískáte mraky drahejch herců, z průměru to ten film nevytáhne.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Film, jenž beznadějně zestárl, což je u filmu o době před 800 lety vskutku ironie.