Jaro_slav

Guardians trojka z ratingu PG-13 vytěžil, co šlo. Jak z pohledu vizuálního, tak i z pohledu vypravěčského. Hlavně ale tvůrci asi pořádně vytěžili dealera nějakých fakt dobrých houbiček. Některé nápady jsou taková haluz, jako by ani nebyly od Marvelu. Stejně tak tón vyprávění se marvelovským/disneyovským stane až na úplném konci, jinak je to – jiné. A to je dobře. Povedený je překlad českých titulků. Těch sto padesát minut uběhlo jako devadesát ve většině ostatních „komiksových“ filmů. Zasloužená čtyřhvězda.

Chvílemi je to takové Wick&Furious: V akčních scénách už fakt přehnané – ale na rozdíl od F&F pořád přehledné. A je udivující, jak ona přehnanost akčních scén (tj. téměř výhradně přestřelek) vůbec nenarušuje tu příjemnou neuspěchanost a přímočarost vyprávění bez zbytečných zvratů a hloupých náhod posouvajících děj. Excelentní je v některých pasážích práce s kamerou – přitom nejde o nic jineho, než videoherní POV. Po trochu zmatečném druhém a třetím filmu je toto chytrý „krok zpět“ k pocitové one man show.

Takový odlehčený Equalizer. Zjevně se to nebere vážně, což je jen dobře. Ale chybí tomu alespoň náznak propracovanosti přestřelek. Jsou sice johnwickovsky přehnané, jenže v nich chybí právě ten Jonathan a tudíž je jejich přehnanost nikoliv zábavný, ale spíše rušivý prvek.

Nemastné, neslané. Málo ujeté na velkou zábavu, avšak moc nepravděpodobné na příběh, jenž by šlo brát vážně.

Mercedes-Benz product placement (asi nejdebilnější v historii), girlfriend replacement (asi nejzbytečnější načančaná blondýnka v historii), stovky mrakodrapů displacement (nula mrtvých civilistů, protože PG-13) a na konci snad to nejodpornější ajlavjů ocicmání filmový historie. Od odpadu to zachránili jenom vydělávající Malkovich, Turturro a McDormand. Audopíči.

Dobře obsazená minimalistická (rozpočet $12M) jednohubka s perfektním budováním atmosféry a umně zamaskovaným resp. šikovně vytěženým PG-13, kterou by nad průměr pozvedly uvěřitelnější dialogy a důmyslnější konec – nebo možná delší stopáž. Nelze poznat, zda jsou četné dějové zkratky přímo ve scénáři, či se hodně stříhalo. Klišé alert: 3.6 – not great, not terrible. Remember: M3GAN is Skynet.

Naivní „moderní“ pohádka pro osoby mladší dvanácti let. Ale jako svou první filmovou roli to Anne Hathaway táhne statečně a jen díky ní to není průser.

Kouzlo tohoto béčkového filmu je v tom, že áčkový herec má za úkol podat céčkový herecký výkon ve zcela déčkovém příběhu za podpory éčkových dialogů. Pro toto si to tři rudý zalouží.

Mediocre. [mýdýjokr] Česky to zní jak jméno nějakého komiksového záporáka – a on to komiksový záporák obrazně řečeno je. Od dob Transformers (2007) a Iron Mana (2008) se filmový průmysl posunul směrem k úzkostlivé opatrnosti. Kritérii pro dobrý scénář komiksového filmu, jenž producenti schválí a zaplatí, už dávno nejsou kvalitní příběh, zajímavé postavy a uvěřitelné dialogy, nýbrž co největší množství scén, které budou ve třidéčku rozhejkávat ňoumy v kinosálech, co nejmenší množství humoru, jenž by se mohl nějak dotknout některé ze stále rostoucího počtu populačních menšin, a hlavně rating PG-13, aby si prepubertální dětičky myslely, že když do sebe lidé řežou kopíma, šavlema a nožema, zranění nekrvácí, kosti se nelámou a je to celkově děsná pohodička. Výsledkem jsou takovéto bezpohlavní mršiny, u nichž po pouhém měsíci netušíte, proč jste tomu dali celý tři rudý hvězdy, neboť jediné, co vám z projekce utkvělo v paměti, je, jak jste seřval ukníkanýho mamánka o řadu zpět, jenž vám neustále kopal do sedačky, a jak toto následovala podobná scéna o několik metrů dále v podání jiného chlápka. Přesně pro takové tupé stádo bezohledných makaků, jimž stačí, že se to na plátně barevně hejbe a z repráků to hlasitě řachá, tento Mýdýjokr je. Stále více se ukazuje, jak málo přehnaný byl film Idiocracy (2006), jenž se ve své době nestal zrovna hitem, ale postupem času nepřiljemně zraje.

Na jednu stranu jsem se konečně dozvěděl, odkud jsou ty dokola omílaný hlášky lidí v mé sociální bublině, na druhou stranu mne to utvrdilo v tom, že jak jsem pohádky neměl moc rád v dětství, ani teď je kdovíjak rád mít nezačnu.