Woodstock

"Make love, not cut!"    Já: "Du vet, Saga, jag måste berätta något. Jag var kär i dig om."   Saga Norén: "...ea?"     (Ve švédštině je to samozřejmě "Vad?". Já za to nemůžu, že ona to vyslovuje takhle nedbale, něco jako "..ea?".)

O něco lepší než první Šimon a Matouš, ale i tak... Místo originální dvojice Spencer a Hill mám vzít zavděk plagiátem? Na to já nehraju. Je to jako zkoušet lízat med přes sklo.

Dva plagiátoři, jeden ne dost tlustý a druhý ne dost modrooký, nestydatě parazitují na slávě Buda Spencera a Terence Hilla a kupodivu se proparazitovali až k 76%, takže jim to očividně lidi žerou. Já ne.

Tajemné kameny na poli u Stonehenge stály v kruhu tiše a bez pohnutí celá staletí, než je jednoho krásného dne chytil rapl a kameny začaly vyšilovat. Stala se z nich zlomyslná mikrovlnná trouba, která chtěla ugrilovat celý svět. Na rozcvičení zpustošila celou Indonésii, aby bylo všem jasné, kdo je tady pánem a že lidstvo to už má za pár a Armagedon klepe na dveře. Má to slabé herce, ještě slabší triky, děravý a nezáživný scénář, příliš mnoho WTF momentů... je to zkrátka zralé na odpad! Jednu hvězdu dávám za ten geniální návrh hodit na Stonehenge atomovku. Čert vem turistický ruch! :-)

"Make love, not make-up!"     Pryč s vychrtlými anorektičkami, strašidelnými kostrami, potaženými průsvitnou, málem již se trhající kůží! Sem s Věstonickou Venuší, holkou krev, mlíko a strdí :-). A nebo, ještě lépe: všeho s mírou! I reklam a nakupování. Ohledně formy zpracování dokumentu - i mně v tom nějak chyběli muži a jejich úhel pohledu na věc. Kdyby mě režisérka Hníková přizvala jako konzultanta, třeba ohledně tělové kosmetiky, mohla si rozšířit obzory. Například na dovolené v kempu při sprchování, nemám-li nic jiného po ruce, klidně se celý namydlím... svou pěnou na holení!

"Make love, not meeting!"    Cimrmane, Cimrmane, řeknu Ti, tohle Tvé České nebe, to je teda peklo... Dík.

"Už zase naklepávají řízky!" :-))) Jako jo, směju se tomu jako debil. No a? Smích je zdravý. Navíc, já tu dobu zažil. I s tím naklepáváním :-)))

Chyba, chyba... chyba! Hned v úvodu prozradit vraha, to se nedělá! Bylo zcela jasné, že odporného milionáře zavraždil sám Hercule Poirot! Náš distingovaný detektiv se totiž kvůli němu rozčílil tak, jako dosud v žádném dílu seriálu a hned v úvodu prohlásil, že tak hloupého a arogantního člověka v životě nepotkal! Ale nejen Poirot jakožto vrah, celý tento díl je netypický a obsahuje velmi moderní prvky. Zaujal mě mentální koučink, provozovaný slečnou Lemonovou s kapitánem Hastingsem, toužícím zlepšit se v golfu - dostavily se skvělé výsledky. Taky jsem fandil pokusu sekretářky zhypnotizovat svého šéfa, samotného Poirota. Kdyby se tam slečně Lemonové furt necourali lidi a do hypnotizování jí nekrafali, mohla ho opravdu uspat a vytáhnout z něj pár pikantních historek... z intimního života starého mládence!

Z hlubin Indického oceánu se vynořilo baculaté, silně radioaktivní seriálové monstrum, které zahájilo zničující palbu - všemi myslitelnými klišé raketami. Zaútočilo jimi nejen na Pakistán, ale i na náš zdravý rozum a divácký vkus. Je to nudné a zbytečné jako včerejší zprávy, nesmyslné jako sama atomová válka a dramaturgicky tupé, jak oblá hlavice Tomahawku. Scénář, to je vlastně jen opsaná hlavní kapitola učebnice "Co všechno mě rozčiluje na seriálech z USA". Mimochodem, za ten mnou dokoukaný pilot očekávám alespoň medaili Za zásluhy! A nebýt toho, že jsem u dílů 2 a 3 zbaběle používal rychloposuv, nárokoval bych si i Purpurové srdce. Jen pro úplnost: alespoň trochu normální příběh o plechových neckách ocenit umím, ne že ne. Např. seriál The Last Ship (2014) jsem si docela užíval.

"Make love, not paying a whore!" Jen aby bylo jasno - herečka Julia Roberts většinou hraje slušné holky, není to žádná laciná štětka! Když už, tak pěkně drahá...