Wyrdas

Za mě jedna z nejlepších pohádek téhle éry. A tím myslím zejména tu éru německé spolupráce při naší nové samostatnosti. Hodně lidí to tu hejtí, ale musím se přiznat, že mě se to vždycky líbilo. Humor byl lehce ztřeštěný, ale stále se to dalo. Nakonec dobro zvítězí nad zlem, jak jinak. Ale některým je odpuštěno. Jen mi vždy bylo líto Ohnivce, naopak Meluzínu jsem od srdíčka nenáviděl.

Sám doma a Nula. A ve vedlejší roli si zahráli: Riddick vs Hellboy + Viktor + Harley Quinn + její bráchanec zjizvený chapadlo. Nemůžu říct, že mě to nebavilo. To fakt ne. Ale rozhodně mi tento díl zničil jakékoli dosavadní představy o Twi'lek rase. Nehledě na to, že vypadali jako lidé v pyžamo masce. A Devaronian taky nic moc. Masky tu hodně zklamaly.

Tatooine hadr. Nostalgie pro všechny generace. Fanouškům Star Wars i parodie na Star Wars srdce zaplesá. Celkově vzato to ale byl takový díl, co potřebuje dosolit i omastit. Beru to jako takovou pauzičku, kde máme vydechnout a jen se kochat známými scenériemi. Ale nemohu se zbavit dojmu, že v kantýně nehráli tu naši! A to je sakra škoda. A nezachrání to ani fakt, že opět uvidíme místo, kde Han Solo střílel PRVNÍ !!!!

Mandalorian ve variaci na Sedm statečných. Akorát že jich nebylo sedm, ale jen dva. A jeden z těch dvou je žena. A to dost lesbického vzezření. Ale asi to lesba ani nebyla. Což je divné, ještě tu snad nebyla žádná homokláda. Cítím narušení pravidel. A o to víc to miluju. Musím uznat, že AT-ST v té noci budil dojem horroru, něco ve stylu tripodů z války světů. Celkově vzato, sežer žábu, zachraň Manda.

V tomto díle mám morální problém. A to hodnotit jej vysoko. Akce tam byla, to ne že ne. Dezintegrátor jsem si užíval stejně jako před 18ti roky ve Star Wars Republic Commando. Ale logika děje tu shořela jak Anakinovi končetiny. Mando nemá morální zábrany vraždit pouhé zlodějíčky (cikánské židy vesmíru). Zabije týpka, co ho urazil. Sejme nosorožčí matku, která brání své nenarozené miminko (a nebylo to třeba). Chladnokrevně vraždí na zakázku a najednou... z ničeho nic mu kdejaké "děcko" stojí za to, aby zradil cech a vše, v co kdy věřil? Tohle to šíleně sráží... škoda.

Souboj s pouštními piráty, souboj s pouštním chlupatým super nosorožcem, souboj s vesmírnými židy - fyzický i diplomaticko-obchodní. Mnoho soubojů a přesto to nebyl plochý díl jen o akci. Bejby ukázalo, co umí a tím jsme se dostali k jádru pudla. Každopádně jak žido-cikáni dokázali očesat Mandovu loď, to respekt. A že to puzzle dokázal složit zpět, to je ještě větší frajeřina.

Po těch tragických pokusech o Ušákovo korektní SW jsem velmi mile překvapen, protože z Mandaloriana Star Wars stříká přímo proudem. Nejde o světelné meče, nejde o Dartha Vadera. Jde o ducha Hvězdných válek. A ten zde sakra je. Není to jen levná nostalgie, je to skutečný pocit. A co víc? Zažil jsem přestřelku, kde hlavní hrdinové pobili desítky nepřátel a přesto jsem nepocítil pocit trapnosti ála agent 007 (nesmrtelnost hlavního hrdiny). Za mě konečně po dlouhé době něco, co chci vidět celé a již včera bylo pozdě.

Abych byl upřímný... při souboji Galadriel s vojáky jsem se styděl, že jsem ji měl ze začátku rád. Něco tak trapného jsem vskutku nečekal. Nicméně tato arogantní elfka rozkazuje králům, regentkám, větru a dešti. Regentka, která měla matku z černého uhlí (protože její bílý otec ji zas tolik pigmentu dát nemohl), je naprosto poddajná a trapná. Cikáni (jakože hobiti) dále plní úkol vyplňovat děj ničím. Mocný pedo-čaroděj se stále neumyl. Jednání elfů s trpaslíky bylo výjimečně zajímavé. O tom žádná, ale celé to kazí dojem z toho, jak si Galadriel arogantně dělá ze všech svoje děvky a oni prostě jdou. Temný elf a skřeti mírně zachraňují situaci, ale co na plat, když pouštní elf to zas přehrává směrem dolů.

Bohužel, třetí díl je z té první trojice i tím nejslabším. Stále méně mám pocit, že jde o SW universum. Přestřelka, která vyplňovala zhruba polovinu dílu byla trapnou parodií na agenta 007 s povolením být nesmrtelným Santou, jenž rozdává nemožné dárky ihned a zázraky na počkání. Velitele výsadku mi bylo upřímně líto a hlavního hrdinu začínám oficiálně nemít rád. Je to nesympatický antihrdina, kterému záleží jen na sobě. Jeho "mamička", která je jak vystřižená z Německé telenovely tomu také moc nepomáhá. Za mě zatím největší zklamání.

Začal jsem držet palce subinspektorovi. Jeho zapálenost pro spravedlnost, právo a pořádek je obdivuhodná. Při proslovu k mužstvu mi ho bylo trošku líto, ale o to víc mu teď fandím. Zároveň bylo úžasné vidět jeho rozhovor s tím silnějším podřízeným, se kterým si notoval o správnosti a důležitosti chystané akce. Celkově trošku ztrácím dojem, že jsem ve světě SW, ale ta pochmurná atmosféra má stále správný šmrnc. Rozhoduji se mezi třemi až čtyřmi hvězdičkami a s ohledem na předchozí mírné podhodnocení se teď zas přikloním k té vyšší variantě. Mimochodem, co se týká hlavního hrdiny... stále víc mi přijde jako prachsprostý zmrdeček.