Risky

Vzhledem k historii téhle ságy tak trošku chápu kritiku mnoha fanoušků. Laťka a očekávání jsou pro Star Wars prostě vysoko. Pro mě to byla vizuálně moc pěkná podívaná, která určitě stojí za návštěvu kina. S lehkým srdcem odpustím tvůrcům chybičky i jakési nadbíhání populárním názorům a kritice ze sociálních sítí. Je to závěr úžasného příběhu a moc jsem si ho užil. Úžas, jaký jsem pociťoval po Rogue One se nekonal a ani jsem ho nečekal. Na pár místech jsem měl oči lehce v sloup, ale celkový dojem je velmi dobrý. Bavil jsem se celou dobu. A jako bonus si časem budeme moct koupit "Coneface".:-)

Po dobu sledování prvních tří dílů přemýšlím, jak se k tomuhle seriálu postavit. Na jednu stranu je pěkně natočený a velmi dobře zahraný. Pan Javorský se mi jako Vlasta Burian moc líbí. Na druhou stranu si paní Brdečková udělala z naší historie trhací kalendář. Chápu, že se jedná o drama a nikoliv dokument, ale i tak jsem přesvědčený, že i v tomto druhu tvorby by autor měl používat fantazii výhradně k okořenění suchých historických faktů. Měnit posloupnost událostí, způsob, jakým proběhly a osoby, které je prožily, není dobré. Podle mě není vhodné takto historii předělávat k obrazu svému a také nechápu účel. Copak nebyla ta doba dramatická sama o sobě? Seriálu by slušely díly o 60 minutách a alespoň elementární historická věrnost. I tak ale stojí za podívání.

Seriál, který má něco do sebe se podle mého názoru pozná podle toho, jestli diváka láká ke zhlédnutí dalšího dílu. Temný Kraj asi většinu diváků neuchvátí, ale také neurazí. V poslední době se v naší kotlině s kriminálkami roztrhl pytel, protože nás zjevně tenhle žánr baví. Výjimkou je viditelně většina komentátorů zde.:-) Kvalit první série Labyrintu tenhle seriál nedosahuje, ale na další díly se podívám rád. Má to zajímavý příběh a uvidíme, jak se jeho tajemná linka rozvine. Co se týká konspirační teorie záměny psa, tak mě připadá pořád jako ten stejný retriever, jen v první scéně je víc zabahněný, tak nevím… Dám si na to v dalších dílech pozor, abych nebyl obalamucený.:-)

Mám trochu obavu, že spoustě diváků bude tenhle parádně natočený a výtečně zahraný příběh připadat nudný a příliš dlouhý. I když je to opravdu špičková řemeslná práce, kromě několika momentů se na plátně zdánlivě mnoho neděje. Je to paradox, protože hrdinové prožívají velmi dramatický a turbulentní vnitřní boj, který lze při sledování silně pocítit i vzhledem k velice kvalitně zpracovanému zvuku a hereckému obsazení. Pokud čekáte úžasné dobrodružství plné zvratů, napětí a vyhrocených situací s epickým vyvrcholením, raději na to nechoďte. Jestli chcete zhlédnout parádně natočený, zamyšlený, a vizuálně vyladěný příběh o vnitřním boji lidí o svou víru a principy, jděte se podívat. Je to skvělý film na okrajové téma. Ruku na srdce, kolik z nás se už někdy v životě zamyslelo nad útrapami křesťanských misionářů v Japonsku během sedmnáctého století? Já jsem si film užil a líbil se mi.

Film má být drama, thriller a přesně to od prvních minut plní. Mrazivá a napjatá atmosféra je podpořená velmi pěkným hudebním podkresem. Soundtrack jsem si opravdu užil, kromě několika málo momentů, kdy mi připadal moc vlezlý. Ve filmu se proplétají dvě hlavní příběhové linie, a co se mi moc líbilo, když se jedna začíná vyjasňovat a divák už toho od ní tolik čekat nemůže, převezme „iniciativu“ druhá a poutá až do velmi zajímavě pojatého konce. Parádní obsazení a výkony dobarvují kontrast pozlátka vyšší společnosti v jedné linii a vidláckého kriminálního prostředí v té druhé. Tenhle kousek stojí za podívání.

Tvůrci nám předkládají hodně silný dokument, ze kterého na nás z každého záběru dýchá atmosféra jak z knihy George Orwella. Člověku až běhá mráz po zádech, když vidí, do jakého extrému lze dotáhnout kult osobnosti a tvrdý komunistický režim. Situace, kdy severokorejští „režiséři“ zasahují do práce dokumentaristů, by působily komicky, kdyby si člověk nebyl vědom mrazivé pravdy, která se za tímto jednáním skrývá. Vytkl bych jenom zvukové efekty, které na mě působily nepřirozeně a rušivě. Na konci dokumentu jsem pociťoval vztek a beznadějný pocit, když jsem si uvědomil, že v té zemi žije několik ztracených generací, jimž nikdo svobodný život nikdy nevrátí. Při pohledu na plačící děvčátko je nejtěžší přijmout, že konec téhle hrůzovlády je v nedohlednu. Stojí za zhlédnutí.

Moc jsem se na tenhle film těšil, protože pracuje s tématem, které není až tolik obvyklé. Velká očekávání, ale často vedou ke zklamání a bylo to tak pro mě i u tohohle filmu. Nic proti řemeslnému zpracování a hereckým výkonům. Ty byly i vzhledem k mnoha dětským rolím na úrovni. Ale to zpracování příběhu... Je to roztahané a představovaná realita alternativního života působí extrémně a uměle. Je to dáno spoustou malých věcí, které se nasčítají. Například děti se chovají přehnaně dospěle a rodina, když je pohromadě, skoro nikdy se spolu nebaví, prostě jen mlčí, atd. Děj je roztahaný a konec úplně uvadlý. Hvězdy dávám za hezkou přírodu, zajímavé téma a Guns’n’Roses na konci.

Tohle je jeden z nejhorších filmů, které jsem za dlouhou dobu viděl. Ještě teď mi připadá neuvěřitelné, že se dá natočit tak špatný film s tak dobrým hereckým obsazením. Chvilkama jsem nevěděl, jestli sleduju komedii nebo časosběrný dokument z Bolkovy farmy. I ty nejlepší momenty jsou nanejvýš průměrné. Druhá ze dvou hvězdiček je čistě z nostalgie a respektu k tomu, co herci obsazení v téhle hrůze v životě dokázali. Nebavilo mě to. Škoda.

Kdo prožil dětství s obrázkovými příběhy Čtyřlístku, měl by se na tuhle pohádku určitě podívat. Možná to není svatý grál kinematografie, ale rozhodně je to hezky udělaný, dobrodružný příběh téhle známé party. Vzhledem k hodnocením tady jsem čekal velké zklamání, ale nepřišlo. Příjemně mě překvapilo, jak věrní byli filmaři původní filozofii stavby příběhů a chování postav z původních komiksů. Užil jsem si to, jako bych si četl obrázkový příběh a líbilo se mi to. Hezký „návrat“ do dětství. Jsem připravený na Barbánka ve filmu…:D

Měl jsem tu vzácnou možnost být také na derniéře téhle neskutečně srandovní hry v Národním divadle a byl to pro mě zatím nejkrásnější a nejemocionálnější divadelní zážitek. Miroslav Donutil je v téhle hře prostě geniální a je to bezesporu jedna z jeho životních rolí. Je super, že máme několik televizních záznamů, protože se hra asi nebude nikdy opakovat. Viděl jsem ji i v provedení zahraničních divadel a musím říct, že nebyly zdaleka tak zábavné. Poděkování patří panu Rajmontovi za to, že dal Miroslavu Donutilovi volnou ruku, potlesk panu Goldonimu je jistě také na místě, ale „Bravo, bravissimo panu Donutilovi za neopakovatelný divadelní zážitek“!