Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (235)

plakát

Nevinná (2008) 

Jistý odezdikezdismus je patrný po celý film. Nevinná manželka, ušlápnutý učitýlek, který zosnuje a provede drzý plán útěku podle dost nejasných instrukcí a hlavně jasnovidoucí policie, která v pravý čas, aby to neměl tek jednoduché, staví hrdinovi jednu překážku za druhou a vyšší, než si myslel. S chladnou hlavou lze říct, že je to celé vykonstruovaná slátanina, ale režisér naštěstí nedovolí, aby někomu hlava vychladla. Já obyčejně neodpouštím nelogičnosti v ději a bůhvíodkud vycucané situace, ale jestli mi za to scénárista s režisérem nabídnou výhodnou protihodnotu, jsem ochoten na tento obchod přistoupit. A tady se to povedlo na nejméně 4 *..

plakát

Invaze světů (2005) 

Představte si otočný knoflík (něco jako volume), který umí zvýšit kvalitu zpracování námětu. Tohle jde jen u několika málo vybraných filmů. No a tady je volume na nule. Vzácná lahůdka pro gurmány braku, protože máme k dispozici i protipól s volume vpravo. I proto jsem se bavil královsky a nemůžu jinak než 5. Paradovně u originálu jsem dal 4, no...

plakát

Dějiny násilí (2005) 

Zaplaťpánbůh. Po Východních příslibech jsem tohoto režiséra trochu zavrhl, ale tady na mne udělal dojem. V podstatě jednoduchý příběh, který zezačátku vypadal jako sladkobolné vyprávění o hrdinovi z malého ospalého městečka se zvrhl v eskapádu cynické akce, ve které exceloval Mortensen a jeho nevinný výraz ve tváři. Jeho hrdina, pro ostatní páprďa z hospody, během velmi krátké doby odstranil asi 10 lidí, aby se nakonec v srdceryvném konci vrátil k rodině a večeři. Velký dojem na mne udělal rovněž William Hurt, který stvárnil jednoho z nejzápornějších hajzlů, co jsem viděl. Přísliby sis odčinil, za 5*

plakát

Východní přísliby (2007) 

Film je konfekcí se vším všudy, ač to ze začátku tak nevypadalo. Chytrou zápletkou slibně rozvíjené postavy se bohužel rozpadly nepochopitelně stupidním dějem a nereálnými detaily. Nasládlá Watts se nebála (a právem) hněvu strašlivé ruské mafie, která se neostýchala podříznout chlapa jen proto, že řekl o někom, že je buzík, mafiána vraždí v lázních dva amatéři s rybičkou v ruce(asi si mysleli, že se bude bránit pinďourem) a pokud má policie jako jediný důkaz pro zatčení mafiána dítě, není problém jej vyzvednout z nemocnice jako kabát z úschovny. Nezlobte se na mě, takový pamflet nemůže aspirovat ani na průměrné hodnocení. Na vzývanou režisérskou hvězdu jsem se těšil a byl velmi zklamán.

plakát

Volver (2006) 

Jediný chlap ve filmu skončil velmi brzy v mrazáku a tak zůstaly jen ženy a jejich osudy. A těm já nerozumím. Bohužel jsem (asi díky další ženské - mojí) záhy odhalil pointu a proto jsem nepodlehl žádným atakům emocím, kterým neodolala třeba taková výše zmíněná moje manželka. Jelikož se považuji za skoro znalce Almodovarova díla, čekal jsem do poslední chvilky, jesti na mne něco nevytáhne zpoza rohu, jak je zvykem. Bohužel, překvapil mě snad jedině tím, že příběh odvyprávěl tak nějak sterilně a bez zápalu. Všiml jsem si však, že ženy komentátorky film zasáhl více než zdejší muže, takže žena v Almodovarovi asi věděla, co dělá. Tentokrát na Španělově žebříčku nicneříkající 3 *.

plakát

2012 (2009) 

Jak říká POMO "lidový" a já se nebojím říct proletářský film. Hollywoodské scénáře snad procházejí nějakou schvalovací komisí nebo co. Hodný černoch prezident, hodný černoch vědec, další hodný vědec ind, zlý běloch (tomu jsem proti své vůli fandil), přiblblý Rus,co to má být? Snad pozůstatek Emmerichova německého traumatu a špatného svědomí za druhou světovou válku? Asi ne, když nás pomocí zajedenprovaz scén houfuje ke společnému cíli. Jakobych slyšel Obamu a globální oteplovače. K tomu další až reklamní rodinná klišé. Z tohoto balastu jako fénix z popela vynikla jenom srdceryvná scéna zlého bohatého Rusa zachránivšího svého syna na vlastní úkor... Fuj, to jsem si ulevil. Teď to hlavní. Skvěle jsem se bavil. Oprostit se od výše uvedeného lze do poslední půlhodiny, takže do té doby jsem si užil neskutečnou jízdu, při které je možno zažít opravdový konec lidstva. Jízda autem a let aeroplánem rozpadajícím se městem, kdy Emerich dbá na detaily padajících lidí ze zřícených mrakodrapů, to je to, na co jsem do kina šel. Scénář je jednoduchý. Na základě nějakého nepochopitelného fyzikálního jevu se začne posunovat zemská kůra. A potom děj směřuje do... To všechno na pozadí intrik Bílého domu, výzkumu vědeckého týmu a osudů jedné rodiny. Jako vždy. Kdyby si režisér odpustil přebytečné množství sentimentálních, politických a multkulturních trapností, byl by to pro mne jeden z vrcholů filmového roku. Takto, se smutkem z promarněné šance, 4*.

plakát

Pelíšky (1999) 

Určitá povrchnost děje , typické figurkování a schematičnost postav, nucený sentiment v písničkách a podprahové moralizování (když vidím Holubovou, otevírá se mi kudla v kapse) vůbec nejsou u Pelíšků na škodu. Lépe tak vynikla na pozadí prostředí 60. let vtipnost jednotlivých scének známých ze Šabachovy předlohy. Určitě bych z filmu nedělal generační výpověď či dobový dokument. Tento snímek vnímám jenom jakýsi pokus zúčtování určité generace (k níž Hřebejk určitě nepatří) s dobou před a těsně po příchodu spřátelených armád, které zničily ideály mnoha lidí. Proč dávám 5*? "Minuta vteřina, máš u mě korunu"

plakát

Kika (1993) 

Tady Almodovar nefungoval moc dobře. První půlhodina byla nezáživná, ale na to jsem u něj zvyklý. Obyčejně další děj nabere obrovskou energii a film vytáhne nahoru a ještě výš. Tady ale ne. Několik vtipných scén samozejmě diváka uspokojí (pořád je to ještě Almodovar), ale ty nejsou zase až tak silné, aby na nich mohl stát celý film. Možná bych jednu hvězdu přidal, nebýt posledních scén z domu. Ty mi připadaly navíc, zbytečně vše dovysvětlovaly a já jsem měl pocit, jakoby režisér nebyl s filmem spokojen a proto dotáčel další a další "strhující" scény. Zkrátka, tentokrát na mě španěl nezapůsobil. Možná, kdybych neznal jeho tvorbu, šel bych na 3a půl. Takto 2,5 z protekce.

plakát

Kristian (1939) 

Ano, ikona filmů pro pamětníky. Oldřich Nový s nepřekonatelným šarmem tímto vytvořil nedostižný vzor nám buranům beze stop fantazie.

plakát

Štamgast (1987) 

Bukowskeho romány jsou zajímavější, plnější. Myslím, že se nepodařilo přenést kouzlo knížek na plátno zcela. Film zachytil tak půlku, zbytek, totiž vše o Chinaskim, zůstalo na papíře. Kromě toho jsem Hanka Rourkemu (ač ho mám rád) moc nevěřil.