Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (1 545)

plakát

Koření života (2007) 

Nadějný nápad, který nebyl zcela vůbec využit tak, jak by se slušelo. Koření života je ucházející romantická komedie. Nemůže za to scénář a ani moc režie, nýbrž herci. Catherine Zeta-Jonesové to zase jednou sluší a Aaron Eckhart zase hraje příjemného chlápka. Bohužel, jeho excentrický kuchař dostává ve filmu málo místa, což je škoda. Obzvláště z jeho postavy by se dalo vytřískat více humoru, což je ingredience, která tomuto filmovému chodu chybí nejvíce. Koření života se bere povětšinou až moc vážně a nic moc se v něm neděje. Film prostě plyne a nebýt herců, nikdo o něj ani nezakopne.

plakát

Yes Man (2008) 

Ano! Tohle se Jimovy a partě kolem něj povedlo. Yes Man poměrně dostatečně ždíme nadějné téma, jehož komediální stránka, která převažuje, je na jedničku s hvězdičkou. Nechybí samozřejmě i romantická linie, která už tak silná není, nicméně výrazně nepřekáží. Jim dokáže pobavit i bez přílišného ksichtění, které tu ale také má svůj prostor. Kvalitní scénář připravil celému štábu jednoduchou úlohu v jeho převedení na plátno. Těžko říci, jak moc byl Jimovy scénář psán na tělo, každopádně je jisté, že mu sedl jako ulitý. Byl jsem překvapený, kolikrát jsem se u filmu smál nahlas. Yes Man na mě zapůsobil přesně tak, jak si tvůrci přáli. A jsem za to velice rád a děkuji jim za příjemnou komedii.

plakát

Řezník (2006) 

David Arquette je tragéd. Namísto, aby se svým režisérským debutem snažil co nejvíce odprostit od béčkových, až céčkových sraček, kterých natočil spoustu, vyplodí Řezníka, který se s jeho hereckými položkami může směle měřit. Parta hipíků je velice nesympatická, tedy až na Jasona Mewese, jehož postava je také víceméně k ničemu, ovšem při pohledu na něj si vzpomenete na Jaye ze Smithovek a hned je líp. Jediným charakterem, který je použitelný a dokonce i sympatický je šerif Thomase Janea, který filmu jednoznačně kraluje. Za celý, velice průměrně natočený snímek jsem zaznamenal jen jeden režisérský nápad, který by z průměrnosti celku vybočoval. Nevím, co tímto dílem chtěl Arquette říci, nebo proč něco takového vůbec napsal, ovšem myslím, že tímto si svojí započatou režisérskou kariéru zároveň zakončil. Řezník není dobrý jako seriózní horor, jako komedie se také neuplatní a bohužel to není zas tak velká tragédie, abyste se mohli smát její hlouposti, Zkrátka nepoužitelné.

plakát

Proroctví (2009) 

Nicolas Cage po dlouhé době hraje v solidním filmu. Alex Proyas natočil slušnou podívanou, nicméně má více much, než by bylo záhodno. Jedním z problémů je délka stopáže, která by snesla kratší variantu. Největším problémem pro mě byla poslední půlhodina. Postavy, zejména Diana se začnou chovat opravdu nepřirozeně a jediné na co myslíte je, jaká je to uřvaná, pomatená hysterka. Těžce také vzpomínám na zakončení snímku, které je bezpochyby zajímavé, nicméně do kontextu tohoto snímku se mi nehodilo. Čekal jsem zajímavé vyústění pointy, nicméně tohle bylo trošku mimo mísu.Knowing je pro mě mírné zklamání, neboť snímek paradoxně ke konci ztrácí šťávu a konec vás nechá na rozpacích, co si o tom myslet. Je to škoda, čekal jsem něco jiného. Cage až do oné poslední půlhodiny hraje poměrně dobře, nicméně pár komickým momentům se přesto nevyhne. Ten chlap to má zřejmě v sobě.

plakát

Matrix Revolutions (2003) 

Pokus o epické zakončení trilogie, který na mě vůbec nepůsobil. Závěrečná bitva v Matrixu je na pět hvězd, nicméně to, co se odehrává před ním, je zoufalost sama. Prostředí Zyonu mi nikdy nebylo sympatické, tudíž dívat se na něj dvě hodiny v kuse mi příliš nevyhovovalo. Epičnost si rozhodně nepředstavuji v neustálém šepotu, minimu akce a tupém střílení po robotech doprovázené tupým až komickým křikem. První Matrix měl jak výbornou akci, tak příběh. Dvojka se od příběhu mírně odprostila a soustředila se na akci. Trojka tápe a je vidět, že svět Matrixu už pod vedením bratrů Wachowských nemá co nabídnout. Divně odění lidé, zřejmě odrážející zvláštní choutky jednoho z režisérů jen podtrhují zoufalou snahu hrát si na něco víc. Potřeba brát se smrtelně vážně se tentokrát neosvědčila a narazil jsem na spoustu nechtěně komických momentů. Tohle se zkrátka nepovedlo. Revolutions jsou ostudným završením série, jejiž konec rozhodně není uspokojující.

plakát

Matrix Reloaded (2003) 

Akčnější, příběhově chudší, ale stále dobré. Reloaded působí ze začátku velice podivně, neboť přehršel nových postav, které se do dějě bez hlubšího vysvětlování, či dokonce zmiňování v předchůdci, přidají umocňují pocit, že Wachowští se snaží rozvést Matrix do větších rozměrů, než je třeba. Ono je to víceméně pravda, neboť, ačkoliv je Neo stále hlavní postavou, není mu již věnováno tolik prostoru, jak by bylo příhodno. S novými vedlejšími postavami jsem se jen tak nesžil, což byla jedna z potíží, které s Reloaded mám. Nicméně po slabších chvílích vždy situaci zachránila další výborná akční scéna a na nedostatky se zapomělo. Reloaded je příběhove chabým nástupcem Matrixu, nicméně akční složku vypilovalo téměř k dokonalosti. Konec slibuje velké završení v Revolutions, nicméně toho se nám nedostane.

plakát

Matrix (1999) 

Po shlédnutí celé trilogie ve třech dnech, obzvláště po tragickém Revolutions zvyšuji na plný počet hvězd. První Matrix totiž nečekaně přinesl revoluci mezi akčními filmy. Bullet-time se používa dodnes nejen ve filmovém průmyslu. Na Matrixu je také sympatický příběh, který vás žene kupředu až k výbornému akčnímu finále. Myšlenky jsou zde poměrně dostatečně rozvedeny, tudíž divák netápe a nepřipadá si ošizen.Herci byli do rolí dosazeni naprosto famózně a je radost pohledět, jak přesně a uvěřitelně prováději jednotlivé bojové chvaty. Matrix je zkrátka pecka. Již závěrečný odlet Nea naznačuje, že příště už to bude přitažené za vlasy. Nicméně dvojka je ještě dobrá. Nicméně stejně zastávám názor, že žádná pokračování se dělat neměla. Nicméně peniže jsou peníze.

plakát

Marley a já (2008) 

Odřené 4 hvězdy si nakonec tato příjemná filmařina zaslouží. Herecky se jedná o bezchybnou záležitost. Nenašel jsem jediný herecký výkon, který by mě odradil od soustředění se na dění ve filmu. Mezi Owenem Wilsonem a Jennifer Aniston to jiskří a člověk jim i věří, že se mají rádi. Velikým překvapením pro mě byl příběh, který se netočí pouze kolem Marleyho, ale je spíše průvodcem po životě hlavního lidského páru a Marley je spíše vedlešjí, ale za to příjemnou postavou. Největšé zbraní filmu je jeho ucelenost. Těžko vybrat jeden moment, který by vyčníval nad ostatními. Marley a já je příjemně komplexní snímek, který zpříjemní jakékoliv odpoledne. A Jennifer Aniston mi konečně nepřipomínala Rachel! 7/10.

plakát

O rodičích a dětech (2007) 

Příjemná procházka otce se synem, která působí velice přirozeně a vedle uvěřitelnosti několikrát také rozesměje. Obzvláště první hodina je povedená a o hlavních postavách a nejen o nich se toho dozvídáme spoustu. Po překlenutí prvních šedesáti minut už snímek začíná dosluhovat a je cítit, že by mu kratší stopáž prospěla, neboť najednou působí roztahaně a unaveně. Pochválit lze lidskost scénáře a především herecké výkony, bez nichž by film rozhodně nefungoval. Obzvláště Josef Somr s filmovým synem Davidem Novotným si vás získají. Na jedno shlédnutí ideální, ovšem napodruhé už moc neláká.

plakát

23 (2007) 

Čekal jsem zlo, ale nakonec jsem se u dvacettrojky dobře bavil. Uznávám, že scénář netěží ze zajímavého tématu maximum a pár opravdu hloupým momentům se také nevyhnul, nicméně i přesto mě Walterova cesta po stopách staré vraždy dokázala napnout a držet mě v očekávání, co bude následovat. Herecky nic vyjímečného, což vynahrazuje Joel Schumacher a jeho pečlivě vytvořený vizuál. Přes pár chyb se mi Číslo 23 líbilo a považuji ho za kvalitní thriller.