Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Pohádka
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (14)

plakát

Moje Holo láska (2020) (seriál) 

Velmi příjemná záležitost. Netflixu se podařilo udělat lehce nadprůměrné typické Kdrama. Lehkým úvodem mi to připomínalo I am not robot, závěrem pak spíš můj oblíbený Healer. Je tu opravdu všechno. Futuristická umělá inteligence, krásný, geniální hlavní hrdina poznamenaný traumatem z dětství, sympatická hlavní hrdinka s jiným traumatem s dětství, které je však úzce spjato s traumatem hlavního hrdiny (nevím, co by bez toho ti Korejci dělali), starý zlý mocichtivý boháč a ty jejich všudypřítomné kamery. Prostě jako všude jinde. Romantická linka je moc hezká, hlavní hrdinové mají dobrou chemii, líbil se mi ten nápad se SL. Představte si, že milujete dívku, která miluje vaše identické dvojče, které je ve všech směrech mnohem lepší, milejší a empatičtější než vy. Ani linka vedlejšího páru nebyla úplně plochá, takže za mě plus. Z holografických brýlí se, myslím, podařilo vytřískat maximum, oni jsou tím sledováním lidí prostě posedlí. Takže je to přiměřeně vtipné, romantické i akční, zkrácenou stopáží to nemá moc prostor nudit. Lepší průměr.

plakát

Hojič (2014) (seriál) 

Nejlepší K-drama, jaké jsem viděla. Tohle mi vzalo dech a úplně mě pohltilo. Na tomhle seriálu je všechno skvělé (snad kromě prvního dílu). První díl byl pro mě úplně mimo, představení všech postav naráz, že jsem se úplně ztrácela, kdo je kdo, minulost, přítomnost, všechno dohromady. Ale rozhodla jsem se tomu dát druhou šanci a dostala jsem všechno, co jsem si mohla přát. Skvělý nadupaný děj bez výrazně slabých míst, propracované charaktery s vlastními motivy, výborně choreograficky zpracované akční scény, přesně nadávkované emoce, humor i romantiku. A hlavně fantastické výkony. Ji Chang Wook ve své jednoznačně nejlepší roli, ve všech polohách úplně dokonalý. Park Min Young taky výborná, úplně jiná než ve všech ostatních rolích, tady mi opravdu sedla. Yoo Ji Tae byl jako reportér vážně úžasný. No a božská Kim Mi Kyeong. Bez ní by ten seriál byl jen na půl tak dobrý. Ale tu já můžu úplně kdekoli. Jo, znovushledání s matkou bylo trochu odfláknuté, ale jinak sto bodů ze sta. Ten by si zasloužil vysílat u nás.

plakát

Neoheedeuleun powidwaetda (2014) (seriál) 

Překvapivě našlapaný děj, na konci plný zvratů, které mě příjemně překvapily. Přesně tohle mám na K-drama ráda. Nejednoznačné charaktery, přiměřeně akce, emocí i romantiky. Postup vyšetřování tu nebyl tak nudný jako jinde. Lee Seung-gi je skvělý jako vždycky, společně s Cha Seung-wonem mají nejlepší a nejvypjatější scény. Jejich scéna po "vynucování" si přiznání je nejlepší v celé sérii. Go Ah-ra není moje oblíbená herečka, ale tady mi nevadila. Jeong-min s Jae-hyeonem nebyli moc výrazní, ale dobře doplňovali tým. Myslím, že Moon Hee-kyeong jdou ty bestie úplně nejlíp.

plakát

Jesus Christ Superstar Live (2018) (divadelní záznam) 

Tohle. Byl. Děs. Opomenu příšerné nazvučení, kdy zpěv často přehlušovalo ječení publika. Nezvládnuté pěvecky, ale hlavně herecky, i po režijní stránce. Ono to teda vypadá, jako by tam žádný režisér ani nikdy nebyl. Minimalismus proč ne, ale tohle byl spíš nedostatek nápadu s částečnou inspirací JCS z roku 2000. Jediný moment, který jsem si užila, byl Herod Alice Coopera. Ten všem ukázal, kdo je tady pán. Pěvecky ještě ušel Jidáš a Máří Magdalena, docela ještě Šimon Zelotes a Pilát. Jinak děs. Legend pěvecky absolutně nezvládal, Getsemany byly větší utrpení pro diváky než pro Ježíše. Ale nejhorší ze všeho jsou nulové herecké výkony. Mezi Ježíšem a Jidášem úplně chybí chemie, Kaifáše se to vlastně celé netýká, ten si to přišel jen (špatně) odzpívat. Jediný Pilát hraje, ale ten zase přehrává. A úplně nejhorší je opět Legend. Jeho Ježíš je pohupující se imbecil bez výrazu, jehož největší jevištní gesto je kroužení rameny. Tohle je jediná verze, kdy jsem jen čekala na to, až ho konečně ukřižují. Choreografie je ve stylu "dělejte něco na hudbu, je jedno co, stejně si toho nikdo nevšímá". Úplně chybí režisérské vedení a výsledek je prostě ubohý. Jestli si Legend tak moc chtěl zazpívat Ježíše, měl to dělat doma ve sprše.

plakát

Jesus Christ Superstar live (2012) (divadelní záznam) 

Já nevím, jestli jsme všichni viděli totéž, protože kritické komentáře fakt nechápu. Moje nejoblíbenější verze vůbec. Tady není slabých výkonů, všichni jsou enormně skvělí. Webber jako exclusive producer si zjevně pohlídal úplně všechno. Nápad se stylizací je úplně geniální. Manažerská rada, Herod jako moderátor talk show (Lord or Fraud!), reportéři, apoštolové jako skupinka anarchistů. Tolik úžasných režisérských nápadů nikde jinde neuvidíte. A výkony představitelů? Fantastický Pilát, který zpívá jako by mluvil, úžasný Herod, nepřekonatelní Kaifáš s Annášem (ta souhra We need him crucified - ach). Mel C překvapila, nekňourala, zpívala čistě a syrově. Na Tima jsem si musela zvykat, ale jeho Jidáš má všechno, co má mít. Ben jako Ježíš není žádná charismatická superstar, ale chybující a pochybující člověk, navíc precizně odzpívaný. Paráda. Tahle verze nemá slabých míst, všechno šlape na sto procent. (Jo, ta česká verze měla Střihavku, Bártu a ukňouranou Basikovou, ale všichni ostatní byli ve svých rolích zoufale strašní).

plakát

Yeokdo yojeong kimbokjoo (2016) (seriál) 

Tohle bylo super sladké, ale takovým vážně příjemným způsobem. Seriál poklidně plyne, žádné velké drama, prostě starosti party vysokoškoláků, kteří chtějí být profesionální sportovci. Jen mi řekněte - oni vážně jen trénují a nic jiného se neučí? Já myslela, že je to škola, ale je možné, že to bylo jen nějaké výcvikové centrum, nevím. Četla jsem, že byly ohlasy proti tomu, aby hlavní úlohu hrála bývala modelka, ale copak vzpěračka nemůže být hezká (navíc když je Kim Bok Joo pořádně hezká až v posledním díle...)? Ovšem pokud byla postava opravdu dělaná podle Jang Mi Ran, pak chápu, že je rozdíl velký. To, že hlavní mužskou úlohu hrál taky bývalý model už asi nikomu nevadilo (při scénách v plavkách ani mně :-)) Když už jsme u Nam Joo Hyeoka, tak ten byl opravdu skvělý. Užívala jsem si jeho mimiku i emoční projev. Nejlepší scény byly, když byl na obrazovce i on. Velké zlatíčko, které si chcete vzít domů. Lee Seong Kyeong už jsem viděla v Doctors, ale tady jsem ji skoro nemohla poznat, roli se skvěle přizpůsobila. Jen kdyby nebyla tak uječená stejně jako dvě další Ošklivky. To bylo to jediné, co mi na tomhle seriálu vadilo, všechen ten povyk, který s přibývajícími epizodami sílil. Postavy gymnastek byly hodně schématické, ale taky tam neměly větší úlohu. Kyeong Soo Jin byla na svou postavu stará. Nemohla jsem si pomoct, ale vzhledem se k ostatním "dětem" prostě nehodila. Ale i tak to byla asi nejzajímavější postava seriálu, nešlo k ní zaujmout jednoznačný postoj. Celkově pohodový, oddechový a moc milý seriál. 4 a půl *

plakát

Sseulsseulhago charanhasindoggaebi (2016) (seriál) 

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY. Goblin má skutečně zajímavý zamotaný příběh s úžasnými postavami, ale je strašně rozvleklý. To je jeho největší chyba, celý děj by se dal vměstnat do poloviny epizod. Má velmi vtipné momenty, které střídají velmi smutné, ale někdy bohužel i velmi nudné pasáže. Gong Yoo je ve své roli nepřekonatelný, dokonalý, krásný, no prostě ho musí milovat každá. Ale získal si mě i Lee Dong Wook, kterého jsem v roli smrtky opravdu žrala. Vztah Goblina a Smrtky je ta nejkrásnější bromance, jakou jsem kdy viděla. Jejich hate-love vztah jednoznačně válcuje jejich romantické vztahy s hlavními hrdinkami. Když se ti dva po odhalení identit rozhádali, to jsem teprve byla smutná. Různě dlouhé čekání hlavních postav mi zas tak nevadilo, přece jen co je pro Goblina 30 let. Co mi však přijde nedomyšlené, nebo jsem to alespoň nepochopila, je závěr resp. další setrvávání Goblina na světě. Samotná myšlenka, že Kim Shin je na světě tak dlouho, což je zároveň dar i prokletí, protože vidí umírat všechny své drahé, a jen Goblinova nevěsta, která v něm vidí a meč a může ho vytáhnout (až potom, co se do sebe zamilují), čímž ho vysvobodí a on konečně nalezne klid (což není tak úplně pravda), je zajímavá a opravdu srdcervoucí. To, že na něj pak všichni zapomněli (teda vlastně ne všichni), je akceptovatelné. Ale on se pak vrátí a zase jako Goblin. Nestárne, ani nepřichází o svou moc. Meč už v sobě nemá, ale pořád je nesmrtelný. COŽ PROSTĚ NEDÁVÁ SMYSL. Ale pokud se dokážete nad pár nelogičností povznést a nechat se vést příběhem, jděte do toho. Goblin je totiž kvůli skvělým hercům a nádhernému zpracování opravdu výjimečný seriál.

plakát

Geunyeoui sasaenghwal (2019) (seriál) 

Tohle se mi líbilo moc. Nápad s fangirling byl super, jinak to samozřejmě byla klasická korejská rom-com. Ale i tak byla hodně podařená. Chemie mezi hlavní dvojicí je skvělá, vážně jim to věříte. Park Min Yeong je krásná a mám ji ráda snad v každé roli, ve které ji vidím. Kim Jea Wook byl překvapivě sladký hrdina a k Min Yeong se hodil perfektně. Vidět výbornou Kim Mi Kyeong taky nikdy neomrzí. Chybí otravné postavy, za mě další velké plus (no vlastně tam jedna je, ale dá se to přežít). Líbilo se mi to víc, že What´s wrong with secretary Kim (což mi láme kvůli Park Seo Joonovi srdce, ale nedá se nic dělat). Kdo máte rádi tento styl jednoduše doporučuju. 4 a půl *.

plakát

Dej mi své jméno (2017) 

Něco tak dokonale intimního a jemného jsem dlouho neviděla. Ten film je prostě krásný. Všichni jsou na sebe hodní, nikdo nikoho neodsuzuje. Timothée by si za svůj výkon Oskara jednoznačně zasloužil, jeho Eliovi věříte každý pohled a každou emoci. Armie je skvělý, jen v některých scénách mi přijde trošku slizký. Moc jsem od toho filmu nečekala, ale přemýšlela jsem ještě dlouho potom