L0ly007

Pokračování (?) kultovního filmu z roku 1982. Normálně se stává, že pokračování starých filmů jsou naprostý propadák, zde k tomu nedošlo. Ačkoliv bych nedoporučovala se na film dívat prizmatem toho, že jde o druhý díl série. Blade Runner 2049 je film, který s přehledem obstojí sám o sobě jako celek a porovnávání s Blade Runnerem z roku 1982 je sice na místě, ale skoro nepotřebné. Ve výsledku jde o filmy, které si nejsou, svým způsobem, tolik podobné. I jako fanoušek prvního filmu musím říct, že H. Ford mi místy přišel zbytečný, protože R. Gosling zvládal film táhnout zcela dostatečně. Mám možná slabost pro ten jeden výraz, který Gosling vždy jen lehce upraví v závoslosti na typu scény. Denis Villeneuve je úžasný režisér, musím říct, že se mu zde povedlo možná něco lepšího než Ridley Scottovi, sežerte mě, fanoušci Scotta. Příjemně překvapila i Ana de Armas, jeji postava (spolu s Mackenzie Davis) mě nutí neustále si klást několik otázek ohlědně lásky a toho, co vlastně dělá člověka člověkem.

1. Série: Měla jsem strach? Ano. Z čeho? Strach z toho, že půjde jen o další basic teenage film bez nějakého přesahu, ale s dobrým obsazením, když už nic. Strach z toho, že scénář bude vypadat, jako by ho psal někdo, kdo se absolutně nedokáže vcítit do role adolescentů a bere jejich trable jenom jako způsob jak ukázat svůj scénáristický ne-um (ehm, ehm, Riverdale). Byla jsem proto příjemně překvapena. To, že Zendaya je bohyně jsme věděli všichni, ale že umí dokonce i HRÁT, to bylo pro mě nové zjištění. Byla jsem skeptická a nedokázala jsem si ji představit, jako drogovou závislačku, ale ha, ona se pro tu roli dost možná zrodila. Netušila jsem, že je schopná tolika emočních poloh - nejvíce bych vypíchla chvíle, kdy je Rue ustrašená, zamilovaná holka, co neví co se sebou dělat. Zároveň dokázala z postavy vymačkat i velmi starostlivou a příjemnou osobu, občas. Až mě z toho srdce bolelo za ní. Dovolte mi otázku, ale kde byla Hunter Schafer celou dobu? Konečně transgender postava, kterou hraje transgender člověk (a není jediná v tomto seriálu). Co víc, nešlo jen o obsazení, aby se vytvořila nějaká diverzita, postava má hloubku a je dobře napsaná, dobře zahraná ( slečna nikdy nehrála? cože?). Zároveň je příjemné vidět, že se z této dvojice nědělá nějaké haló, prostě se mají svým způsobem rády a nikdo neřeší, že jde o dvě holky. Škoda že jde o vztah toxický, jako bedna s radioaktivním odpadem. Pravdou ale je, že v tomto počinu se netoxický vztah hledá jen těžko. Velmi mě uchvátilo použití barev a především make-up. Uchvátilo mě to tak moc, že jsem schopná přehlédnout nějaké zbytečné přešlapy a příběhové linky, které by stály za větší prozkoumání, ale co, máme další sérii. Nevadilo mi možné přehánění, možná je občas lepší tuto problematiku trochu zveličit, než ji příliš podcenit nebo nějak sladce obalit. 2. Série: těším se na tebe.

Něco mi říká, že se tento film nevyhne porovnání s Favoritkou od Lanthimose, ovšem realita je taková, že porovnávat zmíněné filmy je silně zbytečné a podobně bezduché jako porovnávat každý film, kde je ústředním párem dvojice žen s Blue is the Warmest Color - get over it, není třeba všechny wlw filmy porovnávat k jednomu průlomovému, díky. Portrét dívky v plamenech je subtilní drama, které používá poměrně jednoduchou kostru příběhu - ovšem o ten ve výsledku tolik nejde. Chemie mezi hlavními herečkami je doslova hmatatelná a způsobila to, že jsem celý film svírala napětím zuby, což by se asi nelíbilo mému zubaři, ale co by člověk pro kvalitní umění nesnesl. Každý záběr byl geniální, barvy dávaly pro jednou smysl a krásně dokreslovaly celé toto umělecké dílo (doufám, že při sezení u krbu budu vypadat aspoň z poloviny tak dobře jako N. Merlant). Adèle Haenel byla pro mě příjemným překvapením a ve spojení s Noémie Merlant musel slintat nejeden člověk v sále. Dvojice přímo stvořená k tomu, aby vedla tento slow-burn romance. Zvláště úchvatné byly - pro někoho nudné - tiché scény, kde na sebe obě postavy prostě jenom koukaly, co víc si jen přát. Ach. Krásný kontrast poté tvořily veselejší scény v podobě hraní karet. Ach.