L_O_U_S

Když se objevil trailer na prvního Megažraloka, ve kterém megalodon vyskakoval na letadla a pojídal Golden Gate Bridge, bylo to k popukání. Druhý díl už byl logicky slabší, protože se s podobnými spektátkly roztrhl pytel a divákovi už to nepřišlo tak bláznivé. No a třetí díl je už jen výgrc plný toho, čeho se už i méně otrlý divák přejedl. Je to hrozitánská nuda a ani ten ultradementní nápad nasadit proti megalodonovi umělého žraloka to nespraví. (1 115.)

Znáte ten pocit, když naběhnou závěrečné titulky a vy víte, že jste právě viděli něco extra? Ne? Tak si pusťte Whiplash. (1 114.)

Skvělý nápad, skvělé provedení, hudba, herecké výkony, napětí. Film bohužel o něco sráží to, že z něj není jasné, že Paulův nejnovější rukopis už není o Misery, ale o něčem úplně jiném. Chvílemi to vypadá, jako by scénář popíral sám sebe (možná jsem ale hloupý já). Jinak jsem si ale běsnění psychopatické Kathy Bates užil. (1 113.)

„Ó, plejgéls…“ Podobně jako jednička je i Playgirls II naprosto zbytečný film bez smysluplného scénáře. Na Kuklovou se sice docela dá dívat a jako svědectví o polovině 90. let to nechtěně funguje, nános diletantismu je ale příliš silný. Co se týče Jiřího Pomeje, tenhle matador mizerné české kinematografie pro mě představuje tak trochu záhadu (netuším, kde se člověk s tímhle démonicky vychlastaným hlasem vůbec vzal). Účast radikálního porotce Slávka Boury v roli džigola je už jen pomyslnou třešní na dortu. (1 112.)

Na melancholickou Simonu Chytrovou bych se mohl dívat celý den, ale to je tak všechno, co se tu dá pochválit. Scénář je zmatený a postrádá gradaci, hudba s anglickými písničkami je výsměchem. Laciná explicitnost se nese na vlně porevoluční snahy šokovat a vnášet do všeho erotiku. Vůbec nevím, proč tohle vzniklo, a ptám se sám sebe, zda je Páralova předloha taky tak hloupá. Pro komentář s tímhle pořadovým číslem jsem si mohl vybrat lepší film. (1 111.)

Nevím, jestli je fér hodnotit na základě jednoho dílu, ale co už. Vysloveně se mi nelíbí, jak tenhle seriál udržuje při životě mýty a stereotypy. Ne, ne každý německý vojevůdce je uřvaný magor a Napoleon opravdu nebyl nízkého vzrůstu (francouzské stopy byly delší než anglické, odtud mýtus o prckovi). (1 110.)

Myšlenka, že svět je pouze představou (a v moderním pojetí pouze virtuální realitou), je velice stará a rozpracovali ji například George Berkeley a David Hume. To, co se zdravému rozumu jeví jako naprosto absurdní závěr, se ale vyvrací velice těžko. Na rozdíl od efekty přeplácaného Matrixu je Třinácté patro docela střízlivým pohledem na tuhle lákavou sci-fi myšlenku. A vůbec nevadí, že člověk tuší, kam celý film směřuje. (1 109.)

Tehdy nádherný výsměch osmdesátkové rigiditě (ne že bych to zažil, že jo). (1 108.)

Nemá uživatel kingik náhodou rozdvojenou osobnost? Já jen když to srovnám s komentářem k poslední Sodomě… Pokud jde o klip, ten odpovídá Řezníkově standardu posledních pár let. Co se týče kauzy Řezník versus Mattoni, přijde mi směšné, jak se pan Těšínský v rádiu vzteká nad Řezníkovými texty, ale o dva roky později jde sám pogratulovat neonáckovi Ortelovi. (1 107.)

Nemůžu si pomoct, v novějších Pohlových klipech tak nějak postrádám víc originality. Možná to dělají Garipovovy našedlé filtry, možná už to nikdy nebude mít takový efekt šoku jako Ta holka v mým sklepě. (1 106.)