L_O_U_S

Na záběreh z půdy je vidět plakát k muzikálu Josef a jeho pestrobarevný plášť (1968). Jedná se o jeden z prvních muzikálů Andrewa Lloyda Webbera.

Ve scéně, kdy krokodýl Lyle (Shawn Mendes) zpívá v zoo, má Josh (Winslow Fegley) na sobě svetr odkazujícího na vesmírný program Apollo. Jedná se také o odkaz na film Osvícení (1980), kde tento svetr nosí hlavní postava Danny (Danny Lloyd). Podle některých konspiračncíh teoretiků je tento svetr důkazem o tom, že přistání na Měsíci ve skutečnosti vůbec neproběhlo a údajné záběry z něj natočil Stanley Kubrick, režisér zmíněného filmu Osvícení.

Při dělnických demonstracích v předrevolučním období obsahují transparenty demonstrantů řadu anachronismů. Ačkoliv vývěsní štíty reflektují starý ruský pravopis, ve kterém byl výrazně přítomen tvrdý znak (např. ve slově restoran – ресторанъ), hesla na transparentech jsou často vyvedena v novém ruském pravopisu, který byl zaveden až po komunistické revoluci v roce 1917. Chybu také obsahuje transparent s nápisem „bratsvo“, který by měl znít „bratstvo“.

Někteří z herců, kteří si ve filmu zahráli, ztvárnili role komunistických pohlavárů již v seriálu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodách Všechnu moc lidu Stalinovi (2013) a Zabíjení soudruha (2013). Jaromír Dulava hrál ve zmíněném seriálu Antonína Zápotockého, zatímco v Tomanovi ho hrál Václava Noska. Radek Holub ztvárnil v Českém století Alexeje Čepičku, zatímco v Tomanovi to byl Karel Šváb.

Postavy Virgila (Casey Affleck) a Turka (Scott Caan) Malloyových odkazují na film Kmotr (1972), ve kterém se vyskytuje postava Virgila "Turka" Sollozza. Otec Scotta Caana, James Caan, navíc v Kmotrovi hrál.

Když byla vydána rozšířená verze Společenstva Prstenu na Blu-ray, podstoupil film při digitální modernizaci také barevné korekce. Nejvíce je to znát u scény přechodu Caradhrasu, kdy má původně bělostný sníh namodralou barvu. Někteří fanoušci tyto změny kritizovali.

Během let se měnili skladatelé i hudební pojetí Krtečka. K úvodnímu filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957) napsal orchestrální hudbu Jaroslav Křička. Pozdější krátké filmy měly několik skladatelů, z nichž nejdéle spolupracoval Miloš Vacek, který hudbu obohatil o použití elektronických nástrojů. Když byl Krteček v 70. letech 20. století vysílán jako Večerníček, skládal k němu hudbu Vadim Petrov, který je s Krtečkem spojen nejvíce. Jeho spolupráce s Milerem trvala přes krátké filmy až do poloviny 90. let, kdy byly natočeny nové večerníčkovské díly. Posledním skladatelem byl Jiří Strohner, který používal především syntezátory imitující tradiční hudební nástroje.

Drákula (Gary Oldman) zmiňuje, že pod jeho hradem protéká řeka Argeș. Ta sice protéká pod Drákulovým „skutečným“ hradem Poenari v Karpatech ve Valašsku, nicméně autor předlohy Bram Stoker i autoři filmu umístili děj na sever Transylvánie, do okolí města Bystřice (Bistrița).

Vlad Napichovač (Gary Oldman) je líčen jako vládce Rumunska. Jedná se o zjednodušení. Rumunsko jako takové vzniklo až v 19. století spojením Valašska a Moldávie, ke kterým se až v roce 1918 připojila Transylvánie, v níž se odehrává část děje tohoto filmu. Napichovač byl ve skutečnosti valašským knížetem.

Přístav Varna se nenachází v Rumunsku, ale v Bulharsku. Rumunsku nikdy nepatřil.

V původním českém dabingu filmu se z ruské vražedkyně Olgy (Lesley-Anne Down) stala vyslankyně mafie.

Vlajka na britské ambasádě je vyvěšena vzhůru nohama. Šikmý červený pruh, pozůstatek staré irské vlajky, by měl v levé horní části přiléhat k žerdi.

Vzhled Krtka i ostatních zvířat se během dlouhých let výrazně měnil. V úvodním filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957) je řada zvířat vyobrazena přibližně tak, jak vypadá ve skutečnosti, v dalších epizodách se jejich podoba již dětsky schematizuje a vzdaluje realitě. Samotný Krtek měl původně ocas, který v 60. letech 20. století pozbyl. V 80. letech má krtek již výrazně nižší čelo a větší oči, což je paradoxní vzhledem k tomu, že krtek oči nepotřebuje a má je zakrnělé. Myška má ve filmech z let 1988 až 1994 šedou srst místo obvyklé hnědé. Proměnou prošel i zajíc, který má do 70. let jasně oddělenou hlavu od zbytku těla, zatímco od filmu Krtek ve městě (1982) má jen mírně se zužující krk. Největších změn doznal ježek, jemuž se mění obličej a tvar i barva bodlin (z černé na šedou a modrou).

Seriál se do 24 hodin po svém uvedení na TV Barrandov dostal na 1. příčku žebříčku nejhorších seriálů na ČSFD, kde se mu podařilo sesadit soap operu Mladí a neklidní (od r. 1973), která si ji držela řadu let.

S epizodou je spojena často citovaná hláška „toho večera byl otec poněkud neklidný“. Ve skutečnosti ale mladý Brůna (Josef Kubíček / Jiří Zahajský) říká něco úplně jiného: „Jen vím, že byl divně tichý. Zádumčivý, uzavřený do sebe.“

Je známo, že se ve filmu nachází celá řada anachronismů. Některé se týkají i pojmenování klíčových institucí. Rudá armáda, o které se ve filmu mluví, byla již v roce 1946 reorganizována a přejmenována na Sovětskou armádu. NKVD již neexistoval a jeho místo zaujalo MGB.

Tóra se v synagogách čte průběžně celý rok po určitých úsecích. Část, kterou musí Datel (Louis de Funès) předčítat, neodpovídá ročnímu období, ve kterém se film odehrává.

Film končí prakticky totožně jako jeho předchůdce Útok dvojhlavého žraloka (2012) – k přeživší ženské a mužské postavě přilétá vrtulník.

Ke konci filmu se vyskytuje střih, kdy se zapadající slunce změní v rozžehnutou zápalku. Tento střih zrcadlí scénu ze začátku filmu Lawrence z Arábie (1962), kde je na začátku použit střih s proměnou sfouknuté zápalky ve vycházející slunce. Oba filmy, které mají společného režiséra Davida Leana, se navíc odehrávají za 1. světové války.

Záběry v televizi krátce před novoroční půlnocí, kdy skončila československá federace, obsahují logo, které Česká televize používala až později. Projev Jana Stráského, předsedy federální vlády, a Michala Kováče, předsedy Federálního shromáždění, odvysílala tehdejší F1 bez loga.