hermiona

Příběh by byl zajímavý, kdyby tvůrci nezapomněli na to, že dětská psychologie se liší od té "dospělácké".

Asi nastavovali zrcadlo společnosti období pádu totalitního režimu...

Úvaha o prázdnotě mezilidských vztahů, plytkosti citů, o nedostatku něhy v dnešních lidech.

Parodie na americké akční filmy. Ani lesk Hollywoodu v podobě hlavní postavy jí však nepomohl. Další mat na šachovnici porevoluční "slovenské" kinematografie.

Jako všechny Hanákovy filmy, i tento otevírá čas a prostor současné době, reálnímu životnímu dramatu. Nenabízí jednooký pohled na to, co předkládá před diváka. Není to pohled klíčovou dírkou, poskytuje výhled hned z několika oken. Tři životy zpleteny do jednoho vrkoče příběhu. V Hanákových filmech nic není jednoduché, nic není "jen tak". Divák není vtažen do příběhu, aby se musel rozhodnout, kdo je dobrý a kdo zlý. Ukazuje různou sílu osobností a nastěhuje se do mysli. Hluboce a živě. Až tak, že po vzhlédnutí filmu jsem si chtěla sednout do tichého tmavého koutku, popovídat si sama se sebou a znovu se najít.

Autor chtěl asi zasadit technický knokaut jedné generaci. Střetem dvou světů se mu povedlo srazit k zemi spíš sebe sama. Kýčovitým zobrazením lze jen těžko upoutat jak knokautovanou, tak vítěznou generaci.

Silný vliv přežitků socialismu. Původní verze z období normalizace po úpravě, učesání, prostříhání, přizpůsobení nové době - a dílo je na světě. A také naděje, že po apokalypse může přece jen přijít vzkřísení. A peklo se nekoná.

Podobnou věc jsme provedli v sedmé třídě - ale my jsme třídní knihu s klasákem spálili, zůstal z nich pouze kousek obalu. Nikdy se nezjistilo, kdo přesně to byl. Ale vzrůšo kolem toho bylo zajímavější a tempo šetření dynamičtější než ve filmu. V porovnání s naší realitou je tohle vážná nuda.

to sator: ČT pořad nestopla a nesmazala info (pořád je na jejich stránce), pouze jej v daný den 14. 3. stáhla z vysílání kvůli nasazení životopisu Otakara Brouska, který v ten den zemřel - tuhle komnatu pak odvysílali v náhradním termínu 11. 4. Dělají to přece pokaždé s večerním pořadem, když nějaká osobnost zemře, to není žádná novinka.

Novinářský hyenizmus v praxi. Hlavní důvod, proč jsem tohle řemeslo pověsila na hřebík velmi brzy. Na film jsem se původně chtěla dívat pouze kvůli Martě Vančurové. Nelituji - a ne jen kvůli ní. Milé překvapení od Párnického po letech.