kokofek

Mám ráda scifi příběhy,které jakoby poodhalí co nás případně může čekat. Cestování v čase je pro mě vzrušující myšlenka a tak jsem přemýšlela co je mi tak líto,že bych to chtěla někomu vysvětlit a vrátit se jen kvůli tomu. Asi jsem zlá. Nic mě nenapadlo. Možná zabránit válce. To bych nezvládla. Tak nic.

Beru to vždycky nejen jako zábavu,ale i jako náhled do jiné kultury a někdy je to zajímavější,než samotný seriál. Taky to bystří pozornost,protože si musíte pamatovat exotická jména,abyste se vyznali v ději.

Klidně bych uvěřila,že Čína by byla něčeho takového schopna,ale s tím dodatkem,že hledají ve vesmíru další komunistické totality. S jinými by se nebavili. Doporučili by pak případným soudruhům,aby odebírali rozumy a případné produkty jen od nich.

Spokojenost na všech frontách a smutek,že to tak rychle uteklo. Miluju černější humor s akcí i trochou psychologie a dějovými zvraty.

Když mě začalo zajímat jak to vše dopadne tak třetí řada není. Možná jsem hloupá a neumím ji najít ,ale myslela jsem,že bude navazovat automaticky a nic. Jinak to téma rodiny,která k sobě není vždy zcela upřímná není nic nového.  Touha po lásce rodičů a vlastním úspěchu,pocit křivdy a ublížení se objevuje téměř v každé rodince.

Pohádka pro dospělé,kteří jsou pořad dětmi a čekají až dobro zvítězí nad zlem. Problém číslo jedna hlavního hrdiny uvěřit sám v sebe.

Místy přitažené za vlasy,ale koukatelné.

Druhá řada je koukatelná i místy vtipná,ale na tu první nemá.

Tereza Kopáčová prostě umí. Dojemné,pravdivé a uvěřitelné. Jediná výtka: svou fotku za výlohou bych neničila.

Děsivé prostředí,které vzniklo jako následek komunistické doby,kdy se lidé naučili podvádět a lhát. Ne, že by to lidstvo neumělo,ale kdo prožil sedmdesáté léta ten mě pochopí. Ještě teď mě z této řady mrazí.