3497299

Buď je to jen komedie o hračkách – pak to má chabý (vč. vydřeně vtipný) scénář, který nedostatek invence skrývá za komodifikované odlesky seriózních společenských témat (až na úvodní scénu); nebo je to společenská alegorie – pak to nestojí za nic, protože je to jen komedie o hračkách (kdyby to bylo o lidech, byla by to urážka mužů i žen). Cokoli "mezi tím" vede ke stejnému závěru. Je trochu škoda že feminismus upadá tímhle způsobem. Věřím, že GG má na víc.

Joan Is Awful (4*); Loch Henry (4*); Beyond the Sea (2*); Mazey Day (3*); Demon 79 (4*)

Dobrý adaptační nápad - v detailech funkční, bohužel nedotažený. První polovina velmi promyšlená a dobrá, druhá o dost slabší - jakoby Jařab improvizoval v rámci toho, co si za málo peněz může dovolit - ve stylu: vyjeďme do divočiny a nějak už toho Conrada zkoulíme. Motiv s identitou bratrů ve společném šílenství a násilnické představy hrdiny působí spíš směšně (nemyslím si, že to téhle míry záměrně směšně). Škoda; Jařab má na víc.

Snímek nese dvě důležitá poselství:  (1) V italských autech jezdí pouze bezskrupulózní zločinci a (2) pokud vás manželka požádá, abyste alespoň jednou vzali místo ní děti do školy, neustupujte jí za žádnou cenu, je-li vám život vašich potomků milý.

Vl. Morávek je zřejmě zdaleka nejzajímavější český filmař.

Kdyby tohle natočil Hřebejk s Jarchovským, tak bych to chápal jako nevyhnutelnou boomerovskou moralitu, která se snaží opatrně nakoukávat za plentu své vlastní konfortní zóny. Jelikož se Wiński tváří hrozně fresh, je to celé o to horší; Hranice lásky jsou po všech stránkách bohužel naprosto debilní.

Lot 36 = ***; Graveyard Rats = *; The Autopsy = ***; The Outside = ****; Pickman's Model = odpad; Dreams in the Witch House = odpad; The Viewing = ***; The Murmuring = ***

Asi jako kdyby scénář psal Aronofsky (na opačné straně kulturně-politického spektra, než kde se obvykle Darren nachází). Což by mohla být i jediná výtka.

Geniální. Možná trochu akademický přístup k tématu, ale ve své působivosti, promyšlenosti a smyslu pro detail nemá chybu – jak scénáristicky, tak herecky.

Hůř už to asi natočit nešlo. Kdyby byli všichni lidé racionální bytosti, které nepodléhají snadno emocím a dokáží posuzovat relativní argumenty v logickém kontextu, takovéto dokumenty by neměly šanci. Pokud někdo smrtelně vážně tvrdí, že mocné celebrity manipulují svými fans, protože ukazují pouze své světlé stránky a je pak obtížné si představit, že by byly schopny něčeho nekalého, a zároveň postaví celou věc v tendenci předvést svoji hrdinku jako empatickou mučednici bez hříchu, která rozdává lásku až do roztrhání těla a při tom stojí proti zlým egoistickým manipulátorům, tak k tomu je asi potřeba opravdu koňské dávky sebezapření a/nebo zaslepenosti. A nemůže jít o dobrou věc jen proto, že se tvůrci snaží zastávat obětí a obžalovat predátory, protože to by předpokládalo, že status obětí a predátorů je ve všech ohledech dopředu známý – což apriorně nemůže být, protože se to dokument snaží teprve dokázat. Pure evil. Kdybych chtěl být opravdu zlý, tak prohlásím, že se teď nebudu moci dívat na některé starší filmy Woodyho Allena, protože by se mi při pohledu na Miu Farrow otvírala kudla v kapse, ale naštěstí zlý nejsem – věřím v dobro a pravdu – takže se budu dál dívat bez vnitřní cenzury. (Přesto, nebo právě proto, že nejsem obdivovatelem ani jednoho z nich.) Co se týče formy, jedná se z 90% o morální kýč. Co se týče přesahů a zobecnění, jedná se až příliš často o spojování nesouvisejících kontextů (pedofilie a preferování mladých žen) a o nesprávné logické vyvozování (v minulosti soudy často nespravedlivě rozhodovaly ve prospěch mužů; zde je spor mezi mužem a ženou; pravda musí být na straně ženy). A tak dál, a tak podobně. Kdyby titíž tvůrci chtěli, mohou analogickými prostředky a postupy udělat zrůdu z Miy Farrow (tyranská matka a mstivá manipulátorka), z Ronana Farrow (egoistický kariérista skrývající se za masku altruisty) a pravděpodobně ze spousty dalších aktérů.