Lish84

Díky své koncepci měl film působit co nejautentičtěji, ale podle mě se to ne zcela povedlo. Ano, v rámci těch nejdramatičtějších scén je velmi působivý (zejména už z teaseru známý pád hlavy Sochy Svobody), horší je to se zápletkou. Ani by tak nevadila její určitá banálnost, jako spíš příliš "filmové" chování postav. Jejich jednání sice lze snadno pochopit a akceptovat, ale zároveň je cítit, že skuteční lidé by se ve stejné situaci zachovali přeci jen jinak. Díky tomu film nepůsobí jako reálný a autentický záznam, nýbrž jako klasický "příšerácký" film, při jehož natáčení šoupli kameru kvůli onemocnění kameramana do ruky jednomu z herců... A to k dosažení autenticity zkrátka nestačí.

V paměti jsem měl ještě zdrcující recenze (zejména ty internetové) a tak jsem čekal jen "všechno nejhorší". Režisér Martin Kotík v nich byl označován vesměs za diletanta a jeho film za trapný. Proto jsem byl zprvu mile překvapen, že Kotík dokáže pěkně vystihnout atmosféru rušného města, dobře vybrat a zrežírovat herce a natočit moderně působící film. Na scénáři je také znát pečlivá příprava a je vidět, že každá scéna i věta byla předem dobře promyšlená a u každé by dovedli scénáristé přesně vysvětlit, proč ji do příběhu zařadili. Kotík tedy určitě točit umí a film Všechno nejlepší jistě trapný není. Ovšem je bohužel velmi nudný. Nuda se pomalu ale jistě vkrádá od prvních minut až v závěru přeroste v nudu obrovskou...

Díky hlavnímu motivu "Rudolf Hrušínský se změní v psa" jsem k filmu přistupoval s určitou skepsí. Jenže vynikající herci, tedy zejména kvarteto Stašová, Hrušínský, Šafránková a Kříž mě nadchli a šlo nakonec o příjemně strávenou hodinku a čtvrt.

Spíše estrádně pojatá televizní komedie, která je ke konci až moc bláznivá a ve které každou chvíli křepčí nějaké slečny. Nic, kvůli čemu bych se smíchy plácal do kolen, ale i tak mě rozesmálo hned několik vtipných momentů, hereckých výstupů a "hlášek". Hlavně Petr Nárožný jako soused neměl chybu.

Postava, kterou zde představuje Jan Pivec, je s prominutím naprostý idiot. Jako dar chce své ženě koupit příšerný kožich s liščími hlavami, ale protože má málo peněz, vymění ho za svůj kabát, který dostal právě od své ženy k narozeninám. A nevšimne si, že prodavač mu tento kabát zabalí místo onoho liščího kožichu… Fakt, že některé situace byly až příliš "crazy", mě místy i lehce štval, ovšem Jan Pivec, Jiřina Šejbalová i Bohuš Záhorský byli tak kouzelní, že jsem to scénáristům prostě musel odpustit.

Pobaví Jozef Kroner v hlavní roli, jinak jde o další "průměrně dobrou" televizní komedii. S koncem přesně takovým, jakým většina filmů se starými lidmi v hlavních rolích končí. Scénáristé se asi nikdy nepřestanou domnívat, jak díky tomu dodají příběhu hloubku a vážnost – mně to přijde ale spíš jako důkaz toho, že nedovedli vymyslet lepší "pointu". Nicméně to už je spíše jen taková poznámka na okraj, s filmem až tolik nesouvisející.

Jednoduchý, ale krásný příběh z beskydské samoty. Přestože jsou nám ukázány drsné podmínky života na horách a vystupující postavy zdaleka nejsou žádní bodří horalové, člověk by se k nim hned skoro nastěhoval do sousedství. Režisér si mohl odpustit snové scény od moře a scénáři se snaží podrazit nohy jedna nepravděpodobná náhoda, ale zaplaťpánbůh to Pacholátku moc neubližuje. Opravdu pěkný film, který pozitivně nabije.

Od scénáře Zdeňka Svěráka sice člověk čeká nápaditější scénář a zajímavější pointu, nicméně i tak nejde o vůbec špatný příběh. Na soužití Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého je radost koukat a je fajn, že oba hrají velmi civilně a střídmě - nic ve stylu "A teď vám ukážeme pořádný herecký koncert!" – a přitom krásně, příjemně, místy až dojemně. Což platí i o Stelle Zázvorkové a Jiřině Bohdalové, které se občas přidají. Hlavně Bohdalka má kouzelné průpovídky. Utopím si ho sám je typický "lidsky hřejivý" film, u kterého si tyto přívlastky nezaslouží ironii.

Režisér Karel Janák sliboval pohádkovou variaci na Vetřelce a "tak trochu jinou pohádku" se mu opravdu povedlo natočit. Ze zjevně komorní dekorace toho dokázal vymáčknout docela dost a věrně navodit iluzi vodnické školy, potažmo celého vodnického světa. Chobotnice vypadá vcelku dobře, s jejími celkovými záběry navíc režisér šetří a rychle je stříhá, takže na smích na účet tvůrců není čas. Na jednu stranu kloubouk dolů, co dokázal Janák tam, kde ostatní vyrobí pouhou konverzačku v jedné zámecké místnosti, nicméně Škola ve mlejně dovede i nudit a být rozpačitá (hudební doprovod v podobě moderní písničky). Janák ukázal, jak se dá také natočit televizní pohádka, ale nenatočil nic, co by nadchlo a strhlo. A to by příběh o velké chobotnici podle mě měl…

Pěkná výprava a kostýmy - loupežníci se opravdu povedli. Za takové zjevy by se nemusel stydět snad ani Peter Jackson v Pánovi prstenů. Scéna loupežnického přepadení nabídne pár zajímavých záběrů a při troše snahy by z ní dal snad i dokonce sestříhat dobrý trailer na jakoby fantasy film. Jenže právě v této scéně jsem nad Křišťálkem mečem zlomil hůl. Navzdory těm pár povedeným záběrům a výpravě je zoufale neakční a nenapínavá a doprovozena sic pěknou, nicméně k dané scéně vůbec se nehodící hudbou. Chtělo by to rychlejší střih a nápaditější režii! A spád a švih! Protože když pomineme scénu s loupežníky, zbude nám spousta natahovaných scén, kterých je pohádka plná k prasknutí. Ještě malá poznámka k ději: opravdu asi šestiletý kluk může zapomenout na svoji maminku a po letech ji nepoznat? A nejen ji, ale i místa kde vyrůstal? A když ne on, tak ani kamarádka jeho maminky, která ho znala od kolébky? To mi vážně nešlo do hlavy. Jinak základní námět sám o sobě špatný není, ale provedení, jak jsem již psal, děs běs...