Mafian

Přestože drtivá většina filmu vypadá jako nejlevnější velkofilm všech dob, musím uznat, že obsazení se Bollovi povedlo nasbírat poměrně slušné. Když pak přejdeme i celkem slušnou choreografii soubojů, které by se spíš hodily do něčeho o ninžech (oj, já zapomněl, že tady jsou nindžové taky), pozitiva dojdou. Mizerné triky, mizerný příběh, mizerné postavy, mizerná režie a celkově mizerný film. Film jsem nedokoukal, ale překvapivě jsem se u něj nijak extra nenudil ani netrápil. Koukatelné jednou, snadno zapomenutelné a s dvěma hvězdičkami pro Bolla...

Tři čtvrtiny filmu dokáže Paul Verhoeven dobře budovat atmosféru a částečně se stihne vyžít v nějakých odvázanějších scénkách, dokud vše nepohřbí závěrečná čtvrtina. Nevím, jestli k tomuhle závěru scénárista skutečně směřoval, ale peklo, které jsem na monitoru svého počítače viděl, bylo skutečně děsivé. Plejáda způsobů jak zabít, zjevně nesmrtelného, vědce, hromada věcí logických asi jako BMI u kulturisty a celkové zakončení příběhu je něco tak strašného, že bych se na "Muže bez stínu" znovu dobrovolně nepodíval...

Pokud chcete, aby s vámi režisér vytíral podlahu až do poslední minuty filmu, jste na správném profilu. Satoši Kon stvořil přelomové dílo japonského animovaného filmu. Nehezká animace, brutální násilí a napínavé scény podpořené tou správnou nervydrásající hudbou. Satoši Kon si s divákem hraje každou chviličku, kdy dojde k náhlému přepnutí obrazu a změně scény, zanechávajíc pořád dojem z toho, co se stalo před chvílí. A pak, když dojde k odhalení podstaty problému, které udeří jako blesk a ukončí film, je děsivé zjistit, že to, co jsme v Perfect Blue viděli, někteří skutečně zažili a zažívají...

Genius Loci udeří jak palice, když konečně dojde k přenosu do 18. století, což pomáhá vykreslovat i poutavá hudba. Pár dílů je zpočátku velmi slušných, přestože červená knihovna z Cizinky sálá na všechny strany již od prvních minut první epizody. Možná to není špatně, seriál se tak, se svým zacílením na převážně ženské publikum, staví mimo jiných historických seriálů, které se svou spletí intrik, vražd a sexu mají vyšší ambice. Logika však pokulhává, příběh se nikam neposouvá a z obsazení zaujmou snad jen Graham McTavish a Tobias Menzies. Zapíchnuto po šestém dílu, na ty, co vyšly později už jsem se neodhodlal, jelikož zřejmě do cílovky nepatřím...

Lehce připomíná seriál "Tvá dubnová lež", především vztahem hudba-tragédie. Celkem slušný úvod je zde střídán klišovitou a nezajímavou nudou, kterou se vyznačuje drtivá většina filmů tohoto žánru...

Upřímně u filmu s Murphym a Lawrencem říkám, že ta komedie to trochu kazí. Dramatické části filmu Doživotí jsou totiž dost slušné...

Tak jsem si vyjel trestní zákoník, abych zjistil jestli by u nás mohl člověk dostat podmínku za organizaci a provedení masové vraždy několika mladistvých. Estonský soudní systém, který dá stejný trest obyčejnému sexuálnímu násilníkovi, je lepší než ten americký, to vám povím. První díl byl fajn, zbytek ušel a ten závěr podrývá celovečerní film.

Vůbec poprvé jsem narazil na anime, jehož začátek i konec stojí za hovno, přestože má ucházející průběh. Je to tak, pokud měl pilot člověka navnadit na další sledování, výrazně se minul účinkem. Druhý díl, který již začíná vyprávět, ne příliš dobře animovaný ani dějově komplikovaný, příběh, je konečně trošku zajímavým (nejen, že začínáme ve zvláštní erotické scéně), ačkoliv, díky svítícím rybám, i trochu, pro nezkušeného diváka, podivně se jevící. Následuje několik dílů, začínajících celkem povedenou znělkou, které dobře budují zápletku a ukazují několik docela sympatických a zajímavých postav. (Fakt je tam chlap v kostýmu pandy? Tak to jsem nežral.) Jenže výtek je zde hned několik, od nefungujícího milostného trojúhelníků (obě dívky jsou ucházející, ale nechápu jejich zájem o toho chlapce, který, ač není nesympatický, neoplývá, kromě naivity a schopnosti teleportace, ničím zvláštním), přes přílišnou jednoduchost děje, až po přehršel nesmyslů (kdo byl chlápek na konci a co měl, kurvafix, znamenat ten pelikán?). Suma sumárum, oko vám to (možná, záleží na tom, jak jste nároční diváci) nevypálí, ale Tokyo ESP se řadí mezi odpočinková díla na jedno zkouknutí, od kterých nelze nic velkého očekávat...

Z počátku velmi nepředvídatelné, barevné a téměř do posledních chvil zábavné. Už od prvopočátku lze však cítit, že funkčnost Akame ga Kill poněkud drhne, jelikož je nepříliš originální, nerozhodné a chvílemi neví, čím chce být. Jeden z plusů, které bych rád zvýraznil, totiž schopnost likvidovat postavy za účelem zlepšení citového prožitku, je postupem času bagatelizován, až někdy kolem dvacátého dílu překročí únosnou mez. Smrti přestávají být překvapivé nebo silně budící emoce, prostě dělají z hlavní postav součásti statistiky, paradoxně za doprovodu dojemné hudby a pokud možno neuvěřitelně patetických nebo srdceryvných frází. U takových seriálů se chci bavit, ne znuděně očekávat "kdo umře tentokrát".

Příběh o muži, který se z čínského traktoristy vypracoval až na hlavu nejmocnější cizinecké organizace v Japonsku, čímž se znelíbil samotné Yakuze. Já tenhle film prostě žeru, jedná se totiž o skvělou západní gangsterku s nádechem psychologie, jejímž dějištěm je moderní Tokio, jeho špína a hnus. V hlavní roli Jackie Chan, který potvrzuje, že není jen nejlepším kaskadérem všech dob (v tomhle filmu moc kousků nepředvede), ale i slušný charakterní herec...