Kiisaki

Kiisaki

okres Karlovy Vary

4 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3
    • 10.8.2018  20:31

    Mé dojmy z filmu se v průběhu sledování měnily jako na horské dráze. Nejprve jsem byla vůči formě zpracování hororu poněkud skeptická, jakmile ale přišel první ze tří vyprávěných příběhů, zapůsobilo to na mě dost silně. Pokud mám hodnotit tyto tři duchařsko-ďábelké historky samostatně, musím ocenit jejich bravurně tíživou atmosféru izolovanosti i tu hrozivou přítomnost něčeho démonického. Opravdu jsem se při sledování bála a nechala jsem se vtáhnout do záhady, kterou film vykresloval. Kdyby si udržel tuto kvalitu až do konce, dost možná bych teď film pěkně vychválila. No, nestalo se tak, protože po třetím příběhu se film nechal strhnout do podivné fantasmagórie, jejíž cíl mi trochu unikal. Místo toho, aby se jednalo o kvalitní dějová zvrat, šlo o chabý pokus tvůrců přijít na diváka s něčím hlubokým a artovým. Po technické a herecké stránce to bylo dobré, ale závěr mi byl nesympatický a celé se to tak nějak rozsypalo...

    • 9.8.2018  00:34
    The Ritual (2017)
    ****

    The Ritual mě velice mile překvapil, protože mísí mé oblíbené hororové prvky. Máme tu partu, která působí přirozeným dojmem a jejíž členové jednají dost autentickým způsobem - od vtipných řečiček v době pohody, přes hrůzu a paniku v průběhu děje. Potom tu máme tísnivé prostředí lesa, které se tak báječně osvědčilo už v Blair Witch a které dokázalo vykouzlit báječně děsivou atmosféru, aniž by nám bylo předhazováno něco, co nevidíme při běžné vycházce - ten pohled na hluboký les a holé větve ozářené světlem baterky na mě zkrátka působí. Do třetice tu máme skrytou a prastarou hrůzu, která les obchází zprvu neviděná, ale sakra dost citelná, pro sichr jí ale smečuje švédská "hillbilly" parta zdegenerovaných křupanů. Tísnivá atmosféra hlubokých lesů, dezorientace, panika a rituální "dárečky" velice připomínají už zmíněný Blair Witch, v The Ritual je ovšem hrozba mnohem citelnější a děj je o poznání akčnější, což mi vyhovovalo a dodávalo to filmu na zajímavosti. Jenom bych trochu ocenila více informací a motivů ohledně této skandinávské variace na monstrum wendigo.

    • 9.8.2018  00:09
    Tomb Raider (2018)
    ****

    Potomek se dostane k deníku, který v sobě skrývá celoživotní dílo a mapu k záhadnému archeologického pokladu, který sepsal potomkův pohřešovaný otec-archeolog. Potomek se vydává na cestu za pohřešovaným rodičem a znovu se shledávají, deník se však dostane do rukou člena zlotřilé organizace, která chce poklad pro sebe. Potomek a otec jsou nuceni absolvovat cestu do starodávné hrobky a obejít všechny nebezpečné a prastaré nástrahy - podlaha se propadá, prochází se nad propastí. Na konci cesty ale čeká zvrat a je jasné, že hledaný "poklad" se nesmí přenést ven z jeskyně. Jeskyně se hroutí, záporák nalézá smrt na dně propasti. --- Že popisuji Indianu Jonese a Poslední křížovou výpravu? Ale kdeže, to je přeci nová Lara Croft! --- Nebylo to ale špatné, i když nešlo o ničím unikátní a výjimečný film, musím ocenit vcelku přirozený a sympatický výkon Alicie Vikander. Za zmínku stojí i zajímavé akční scény, které měly švih a přestože bylo zjevné, že film vychází ze světa videoher, nebylo to tak přehnané.

    • 24.6.2018  19:49

    Málokterý film má na mě tak silný efekt jako tato nesmrtelná pixarovka. Stačí mi slyšet první tóny ústřední písničky Máš ve mně přítele a v srdci se vracím do svého dětství v 90. letech. Ta kombinace animace, barev, nápaditého světa hraček, zvuků, postaviček, hlášek a příběhu mě uhranula hned při prvním zhlédnutí a znovu a znovu mě okouzluje s každým dalším.

    • 23.6.2018  20:21
    Duch (1990)
    *****

    Duch je jeden z těch filmů, který si můžu pouštět kdykoli a neustále - za jakéhokoli počasí, s jakoukoli náladou a třeba i dva dny po sobě. Dokonalá kombinace smutku, romantiky, napětí a komedie. A i když podávají Patrick Swayze i Demi Moore skvělé výkony, filmu bez debat vévodí skvělá Whoopi Goldberg (jejíž dabing je přímo famózní).

    • 23.6.2018  18:52

    Knižní předloha bývá obecně považována za brak. A já tomu i docela věřím, protože to tak trochu dýchá i z filmu - kdyby jej režíroval někdo méně schopný a kdyby ústřední dvojici ztvárnil kdokoli jiný, byla by to slabě béčková romance. Příběh je skoro až urážlivě přihlouplý - osudová týdenní (!?) romance mezi dobrodružným a charismatickým fotografem a domácí puťkou nespokojenou se svým venkovským životem, která změní dvěma zamilovaným hrdličkám život. Nejspíš jsem příliš velký cynik, ale tohle superextravášnivéahluboké vzplanutí působilo skoro až směšně - on, který žil celý život nespoutaně a potkával samé zajímavé lidi, našel spřízněnou duši v někom tak nudném? A ona, která měla krásnou rodinu a milujícího manžela, nechala rozprášit svůj popel na místě, kde před dvaceti lety potkala člověka, kterého znale celé čtyři dny? Pohádka pro dospělé o spřízněných duších, která v sobě ovšem nemá ani špetku přesvědčivosti. O poutavém ději tady tedy mluvit nelze, snad jen jestli je divák beznadějný romantik level 7000, kterému jeho vlastní milostný život příliš nevyšel. Ze slabého příběhu vyplývá i dost velká rozvleklost děje - více než dvě hodiny (!) o tomto pseudohlubokém románku, to je trochu moc. Když ale opomenu tyto "detaily" a něco v mozku trochu utlumím, musím říct, že se na to koukalo díky charismatické dvojce Eastwood + Streep docela dobře, pro ty dva mám slabost.

    • 21.6.2018  14:37
    Psí ostrov (2018)
    ****

    I když šlo o dost povedený animovaný film s osobitým stylem, bohužel jsem se ani na chvíli neubránila neustálému srovnávání s filmem Fantastický pan Lišák - a v tomto srovnání bohužel nejnovější počin Wese Andersona nemůže obstát. Zajímavé postavy zde nedostávají tolik prostoru, kterého se naopak dostává postavám vcelku nezajímavým (výměnná studentka Tracy), prostředí ostrova tolik nelahodí oku a lidská dějová linka nezaujme tolik jako ta psí. Celkově mě tedy film nevtáhl tolik, jak bych si přála. Přes tyto nedostatky šlo o zajímavý a vypiplaný film plný nápaditých detailů.

    • 28.5.2018  20:40
    Wish Upon (2017)
    **

    Nezvratný osud pro teenagery se slabými herci, špetkou čínského rádobyfolklóru a s jednou z nejhloupějších hororových protagonistek, kterou jsem kdy ve filmu viděla. Clare, proboha, přej si alespoň něco normálního!

    • 23.4.2018  21:41
    Štiky (TV pořad) (2018)
    odpad!

    Proč z těchto nesympatických a neschopných osob uměle vytvářet celebrity?

    • 22.4.2018  18:31

    Jde to, jde to, Imhotep.

    • 10.3.2018  20:38

    Moje očekávání byla takřka nulová, takže při sledování filmu jsem už mohla být pouze mile překvapena. Přestože nejde o žádný filmový skvost, je to docela milý "road movie" o matce a dceři, které spolu po smrti manžela a otce vyrážejí na cestu do minulosti, přičemž si s sebou každá z nich nese svého kostlivce - dcera Tereza je zmítána nejistotou ohledně směřování svého manželství a matka Eva zase skrývá velké tajemství. Chvílemi dojemné, chvílemi vtipné, tragické i odlehčené. I když může mít někdo s takovouto žánrovou nevyhraněností problémy, mě naopak je takováto náladová vyváženost sympatická, protože dodává příběhu autenticitu.

    • 28.1.2018  19:35

    Jsou filmy a FILMY. Možná jsem lehce zaujatá, protože mám pro Vincenta van Gogha slabost, ale tohle byl naprosto jedinečný zážitek. Když jde do každého rámečku tolik lásky a péče, musí z toho vzniknout něco nezapomenutelného.

    • 8.1.2018  15:21

    Jako horor film vcelku selhává, protože zkrátka není strašidelný. Veškerá snaha o vyvolání strachu přichází vniveč kvůli špatným efektům a spoléhání se na ty nejnudnější a nejméně nápadité hororové stereotypy. Po této stránce tedy není film ničím nápaditý a bylo by lepší, kdyby se více zaměřil na psychologickou stránku příběhu, která byla alespoň zajímavá.

    • 8.1.2018  14:37

    Příběh o dost dysfunkční rodině a jednom ukradeném a rozprodaném dětství. Přinejmenším v první půlhodině jsem nebyla tak úplně spokojená s hereckými výkony, které mi přišly poměrně prkenné a sterilní. Ono se ale nejspíš není čemu divit, když šlo o postavy, které byly v reálném životě dost chladné a nesympatické. Otec a autor dětského bestselleru, který neměl příliš rád děti, a matka, která v sobě měla z mateřského citu možná tak špetku. Je ovšem zajímavé sledovat takové zákulisí vzniku slavných děl. Člověk odkryje oponu a za rodinnou idylou a nevinným dětstvím se skrývá drama o pošramocených rodinných vztazích, které je plné strádání a výčitek. Pro rodinu Milneových byl medvídek Pú prokletím a čím více jeho popularita a láska u čtenářů rostla, tím víc dílem pohrdali všichni, kteří se na jeho vzniku přímo i nepřímo podíleli. Je to až fascinující, jak může jeden plyšový medvídek reprezentovat štěstí a nevinnost pro jedny a úplný opak pro druhé.

    • 8.1.2018  13:56

    Pro diváky velice rozporuplný film, jehož největší chybou bylo to, že nemohl vyhovět představám tak početné a barvité fanouškovské základy. A je to právě ono přemrštěné očekávání, které pak tolik diváků zklamalo. Musím se přiznat, že i já jsem měla po prvním zhlédnutí celkem smíšené pocity. Člověk předem nečeká, že se bude film odehrávat tak krátce po první (sedmé) epizodě, ani že se celý děj odehrává v rámci pouhých dvou až tří dnů. Celkově tak může nejnovější film působit pouze jako jakýsi filler mezi prvním a třetím dílem trilogie, protože k výraznému dějovému posunu zde zkrátka nedochází. Dochází zde však k zajímavému posunu v charakteru postav, což jsem více ocenila právě až při druhé návštěvě kina. Musím se přiznat, že postavy této sequelové trilogie mě baví víc než postavy z předchozích filmů (i když i mezi nimi mám samozřejmě oblíbence). Je to zajímavá směs rozporuplných a hlubokých postav, které nejsou tak černobílé a ploché, a které spolu mají úžasnou chemii. To jde nejlépe vidět na postavě Ben Sola / Kylo Rena, kterého sice mnozí zatracují, ale mě baví sledování tohoto vnitřně rozervaného, krutého, ale ne tak úplně zlého padoucha mnohem víc, než sledování maskota zloduchů Darth Vadera. Nevadily mi ani nově přidané postavy či dějové odbočky, které ve filmu měly své místo a dodaly ději nějaký spád. I když má film jistě své chyby a v některých ohledech není zcela dořešený, je to více než uspokojivý blockbuster plný skvělých postav, nostalgických odkazů, zajímavého prostředí, vydařených vizuálních efektů a epických soubojů a scén. Osobně si myslím, že nemá cenu předstírat, že by Star Wars série byla jakýmsi perfektním uměleckým dílem - a pokud může fanoušek přimhouřit oko nad nedokonalostmi tří originálních filmů, nevidím jediný důvod, proč si plně nevychutnat filmy nové.

    • 8.1.2018  13:36
    Coco (2017)
    *****

    Na žebříček svých nejoblíbenějších animovaných filmů bych Coco nejspíš nezařadila, rozhodně však šlo o velice vydařený, propracovaný a dojemný film. Rodina, interakce a prostředí světa živých působily tak neuvěřitelně autenticky a přitom uctivě a přirozeně, až se není čemu divit, že se stal film v Mexiku takovým hitem. Krásné folklórní motivy pokračují i v barvitém a nápaditém světě mrtvých, kde je nám představena i zesnulá část rodiny a spousta bonusů, které pro mě osobně vrcholí v podobě záhrobní Fridy Kahlo. Základní dějová linka až tak originální není - klasická zápletka o mladém potomkovi, který se vzpírá představám rodičů a usiluje o naplnění svého snu. Sice to bylo trochu okořeněné jakousi detektivní odbočkou, její rozuzlení však bylo docela jasné nejpozději v polovině filmu. Coco ale nestaví ani tak na příběhu, jako právě na vztazích, citech, poutech a odpuštění. V tomto ohledu šlo o naprostý doják a já nebudu předstírat, že jsem na konci filmu nebojovala se slzami.

    • 19.11.2017  01:40

    Očekávala jsem hororové béčko s chlápkem v gumovém obleku, ale k mému překvapení jsem se dočkala docela zdařilého a napínavého filmu se zajímavými postavami a exotickým prostředím zátoky uprostřed pralesa. I když je film plný jistých stereotypů, rozhodně nejde o nějaký tuctový padesátkový paskvil, který nemá dnešnímu divákovi co nabídnout. A jakožto člověk s iracionální hrůzou z hluboké vody jsem ocenila myšlenku vodního humanoida skrytého a pozorujícího ze dna. Co bych ale opravdu chtěla vytknout byly ty neustálé fanfáry kdykoli se příšera objevila na scéně (těch tedy bylo!) a opakující se záběry na oslizlé drápy, které dramaticky oškrábou břeh a vrací se znovu do vody.

    • 19.11.2017  01:17
    Frankenstein (1931)
    **

    Přestože jde o legendární klasiku představující filmovým divákům jednu z nejslavnějších hororových postav, nemůžu se ubránit pocitu silného zklamání. Když opomenu zjevnou neúctu ke knižní předloze (protože s tou má film společný pouze koncept uměle stvořeného monstra a jméno Frankenstein), zůstávám s filmem, který je nezajímavý a nudný. Osnova děje byla nepromyšlená a film zbytečně ztrácí čas nad nezajímavými scénami, zatímco důležitými okamžiky jenom tak proskakuje. I díky tomu se nedá mluvit o nějakém vývoji postav. Z chorobně posedlého Henryho (nikoli Viktora, tak se totiž jmenuje zcela irelevantní vedlejší postava) se během okamžiku stane znovu naprosto příčetný synáček na ženění, monstrum si jen tak chodí a hloupě heká bez zjevné motivace. I když tu vlastně nejspíš ani nepotřeboval, protože nám tvůrci přece ukázali, že má "zlý" mozek. Přitom Frankenstein je příběh, kde hraje psychika a vývoj postav neskutečně důležitou roli - ať už jde o vědce, který si zahrál na boha a musel přijmout za svou posedlost a pýchu hrůznou zodpovědnost, nebo o monstrum, které mělo navzdory hrůznému zevnějšku citlivou duši toužící po lásce a ze kterého se mstící zrůda stala až po sérii příkoří. Herecký výkon představitele Henryho mě nanejvýš iritoval a stejně tak i nesmyslné dějové nesrovnalosti. Hvězdičku dávám za překrásné svatební šaty a za finální scénu ve mlýně, která byla na svou dobu provedena opravdu mistrně.

    • 8.10.2017  23:28

    Dobře natočené, skvěle zahrané, ale dějově už to pro mě až tak fantastické nebylo. Pokud mi mělo velké odhalení na konci filmu vyrazit dech, nestalo se tak. Vždyť ono to zase takové překvapení nebylo, pokud už člověk pár filmů viděl. Hlavního strůjce tahajícího za nitky jsem si tipla dobrou chvíli před tím "fenomenálním" koncem. Marně se tedy snažím přijít na to, proč jsou z Obvyklých podezřelých všichni tak nadšení.

    • 28.9.2017  17:22

    Určitě nebudu předstírat, že by šlo o bůhvíjaký skvost. Pokud má však člověk rád příběhy o odhodlání, píli, snech, přátelství a dobrém jídle, je tento nenápadný a milý film to pravé.

    • 8.9.2017  12:24

    Velice pokrytecká a nevtipná komedie s plejádou postav, které se pohybují v rozmezí "neutrální" až "silně nesympatické". Kromě několika vzácných momentů, kdy jsem se opravdu pousmála, jsem většinu promítání strávila neustálou myšlenkou na to, že jsem za zhlédnutí filmu zaplatila. Předchozí režisérův film Co jsme komu udělali? považuji za velice zdařilou a hřejivou komedii plnou stereotypů a jejich překonávání, což jsem na základě traileru očekávala i od snímku nového. Zásadní rozdíl bude patrně v hlavním poselství filmu. Zatímco u prvního by se dalo formulovat větou "všichni jsme jiní a jeden druhému připadáme trochu divní, ale nakonec jsme stejně jedna velká rodina", u filmu druhého jde spíše o "pokud si k sobě nenastěhuješ cizince a nehostíš ho jako člena rodiny, jsi rasistická krysa". Neustálá snaha hlavních bílých protagonistů o to, aby působili jako světci, přehlíželi a omlouvali velice znepokojivé chování svých hostů a poskytovali jim veškerý komfort na úkor vlastního života, soukromí a majetku působila nuceně, nelogicky i otravně. Hrdinové (zbohatlíci, kteří si vydržují vlastního indického sluhu) zachází ve snaze o co největší otevřenost dokonce tak daleko, že se ani nebrání tomu, když jeden z jejich hostů velice neskrývaně 'svádí' až obtěžuje paní domu. Celý film byl zkrátka jedním velkým kázáním, které však naprosto ignoruje skutečnost, že všechno má své hranice. Snad by se to s trochou nadsázky dalo brát jako parodie na pokrytce (protože to hrdinové, kteří se snaží veškerou odpovědnost za své rozhodnutí a hostitelství svrhnout na někoho jiného - muž na manželku, manželka na sluhu - jsou), kteří se do své otevřenosti zamotají až dokud není návratu - ale na to se tam všichni berou až příliš vážně. Pokud bylo toho hlavním poselstvím filmu, pak vyznělo tak trochu do ztracena.

    • 28.8.2017  11:39

    Který kretén tomu může dát odpad? Naprosto skvělé!

    • 6.7.2017  01:48
    Willow (1988)
    ****

    Kdybych měla možnost vidět film v době jeho vzniku (tedy nezkažená moderními efekty a výpravou velkofilmů), určitě bych z něj byla nadšená. I tak ale musím uznat, že jde o docela povedené fantasy dílko, které v sobě má všechno, co by měl takový dobrodružný a magický příběh obsahovat - malého leč chrabrého hrdinu na vážné misi, ležérního rytíře, krásnou rusovlásku, comic relief duo, zlou čarodějnici, magii, kouzelné tvory, středověké ruiny... Vlastně typická struktura monomýtu - taková osvědčená formule, se kterou se zkrátka nedá šlápnout vedle. Po dlouhé úvaze se nakonec přikláním ke čtyřem slabším hvězdičkám.

    • 6.7.2017  01:34
    Zakladatel (2016)
    ***

    Příběh o založení největší a nejznámější společnosti, která změnila tvář stravování, je bezesporu velice zajímavý. Jeho filmové zpracování je však na rozdíl od podávaných hranolek nemastné a neslané.

    • 6.7.2017  01:31
    Okja (2017)
    ***

    Film měl velice jasný cíl, kterým bylo vyvolat prostřednictvím přátelství s kouzelným zvířátkem pocit viny ve všech, kteří si s takovou chutí dopřejí trochu toho masíčka. Někdy však ve své horlivé snaze zašel trošku přes čáru vkusu - ať již jde o ONO pořízené video či scénku, ve které prasemáma a prasetáta posílají své prasedítko za lepším životem (a nikdo si toho nevšimne). Velice hezké a poutavé scény se tak příliš často střídaly se scénami naprosto béčkovými, o které se postarali svými komickými výstupy především Jake Gyllenhaal a Tilda Swinton. Většina postav mi vlastně byla poměrně nesympatická. Buď šlo o klauny, fanatiky nebo pokrytce, chvílemi mi to lezlo na nervy a byly pasáže, kdy jsem zkrátka nefandila nikomu a bylo mi to celé jedno. Nechci ale film úplně hanit. Některé části a některé výkony se mi líbily a jsem si jistá, že ostatní mohou film ocenit více než já.

    • 6.7.2017  01:15

    Velmi příjemný film o čtyřech sympatických sestrách a jejich společném životě, který je prodchnut vzájemnou úctou, láskou a hlubokým sourozeneckým citem. Navíc z toho dýchá to pravé a idylické Japonsko - ať už jde o malebné prostředí, architekturu nebo ty čisté a slušné interakce mezi postavami. Jediným nedostatkem - který by byl u většiny ostatních filmů takřka fatální - je nedostatek děje. Chybí zde nějaký hlubší příběh, pointa, spor, rozuzlení - cokoli. Přitom se dalo s čím pracovat, stačilo jít trošku hlouběji pod načrtnutý povrch a více rozvinout daná témata. Například vztah nejstarší sestry a její matky, která před svými rodičovskými povinnostmi utekla, mohl být více rozpracován. Stejně tak se mohla víc rozvinout dějová linie druhé nejstarší sestry, její nové kariéry a slibného vztahu s kolegou. Třetí sestra se bohužel přílišného charakteru či prostoru nedočkala. Jedině u nejmladší a nevlastní Suzu lze mluvit o nějakém pořádném vývoji. Je to zkrátka takové okénko do života jedné rodiny. Jak už jsem ale napsala, film stojí především na pohodové atmosféře a pokud si s tím člověk vystačí, ostatní nedostatky už přehlédne.

    • 5.6.2017  19:08

    Zase ten starý, přiopilý a motající se Jack, zase ty stejné vyčpělé a dětinské vtípky stojící na přemrštěnosti. Zábava i pro ty nejmenší. Zatímco v prvních dílech série to funguje skvěle díky zajímavému příběhu, v tom posledním už piráti ztrácejí dech. Ve filmu mi chybělo něco, co by si získalo můj zájem. Ústřední dvojice -nová generace hrdinů- byla absolutně nezáživná (což nemůžu říct o misionáři a mořské panně z minulého filmu) a vždy skvělý Geoffrey Rush si příliš prostoru neužil. Je ovšem pravda, že se na to docela dobře koukalo a efekty byly působivé. Jinak je to ale vcelku zapomenutelné

    • 30.5.2017  15:04

    Jedinečné. Amélie je taková moderní pohádka pro dospělé odehrávající se v překrásných kulisách romantické Paříže. Atmosféra je hravá, kouzelná, nostalgická a v divákovi vyvolává velice milý a hřejivý pocit. Audrey Tatou se v ikonické hlavní roli proměňuje v podivínského snílka rozhodnutého ovlivnit životy lidí kolem sebe k lepšímu - a uprostřed tohoto snažení se i její vlastní život proměňuje, když potkává spřízněnou duši v podobě stejně ujetého Nina. Po vizuální stránce jde o velice nápaditý a originální film, jistě by se dal označit za kultovní. A ta hudba? Ta to celé korunovala.

    • 30.5.2017  14:36
    Podfu(c)k (2000)
    *****

    "Máš rád pesy?" ... Já jsem na Podfu(c)ku vlastně vyrůstala, takže hodnotit méně než pěti hvězdičkami pro mě opravdu nepřipadá v úvahu. Skvěle zamotaná gangsterská komedie plná bizarních momentů, která se točí kolem cikánského tábořiště, boxerského ringu a jednoho hodně velkého diamantu. Ritchie předvádí paletu zajímavých a různorodých postav londýnského podsvětí - drsných zločinců, sadistických zrůd, nemotorných ťulpasů i celkem sympatických padouchů. Jejich osudy se chtě nechtě proplétají, zamotávají a nakonec vyústí tím nejlepším možným způsobem. To vše se skvělým hudebním doprovodem.

    • 30.5.2017  00:55

    Mám velkou slabost pro filmy o lidskosti a o nepravděpodobném přátelství mezi povahově protikladnými lidmi. Takže jasná výhra. Frankie je starý zahořklý protiva, který se bez valného nadšení stává trenérem odhodlané Maggie .V té postupně nalézá talent, který ve svých svěřencích tolik hledal. Kromě toho v ní také spatřuje dceru, se kterou zpřetrhal kontakt, a Maggie v něm vidí otcovskou figuru, která jí v životě tolik chyběla. Vše je na dobré cestě a hvězda boxerského dříče stoupá, jenže je to jako s tím Ikarem, který ochutnal nebeské výšiny jenom proto, aby ho stihl krutý pád. Sportovní film o velkém snu se tak náhle proměňuje ve smutné drama a Frankie je postavený před nelehký a krutý úkol, kterého se nakonec ujímá racionálně a s bezbřehou láskou. Ono u toho opravdu nejde nebrečet. Že je Clint Eastwood skvělý, to pro mě nebyla taková novinka. Výkon Hilary Swank mě ale opravdu ohromil, protože jsem ji poněkud křivdila a netušila jsem, jak skvělá je to herečka. Film si pouštím ráda, když se chci emocionálně odrovnat, a nikdy se mi neomrzí.

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace