animaxis

Na tomto filmu je krásně vidět, jak rozhodnutí studia můžou režisérově umělecké vizi uškodit. Něříkám sice, že se z Justice League náhle stala pětihvězdičková záležitost, ale rozhodně se jedná o snímek s vlastní osobností, na které aspoň není každé tři minuty vidět, že se snaží lacině napodobovat Marvel. V první řadě, a to mě upřímně až zaskočilo, je tu o dost lepší scénář. Tentokrát je tu mnoho věcí skutečně vysvětlených. Každá postava zde má dostatek prostoru a především tu Justice League skutečně působí jako tým. Jednotlivý hrdinové jsou zde skutečně napsáni jako lidé a mají mezi sebou i uvěřitelné vztahy a pryč jsou ty debilní dialogy kino verze. K tomu se tu věci nedějí tak nahodile a nesmyslně. Vizuálně tato verze nepůsobí tolik kresleně jako kino verze. Většina trapných vtipů je pryč a ty, které zde zůstaly, sem aspoň sedí v rámci Flashe. I ten záporák tu tentokrát má dokonce nějakou tu motivaci a je tu aspoň trochu prokreslený! Tohle je prostě jasná připomínka toho, jak může film vypadat mnohem lépe, když se studio nesnaží chladně kalkulovat a potěšit všechny čistě jen kvůli zisku (protože jak vidíme třeba i u Star Wars IX, tím obvykle naopak nepotěší skoro vůbec nikoho). A co mě na Snyder Cutu šokovalo nejvíc? Upřímně bych se teď nebránil pokračování. Čekal jsem, že se mi tato verze bude líbit víc, ale ne, že se mi bude líbit víc až o tolik. A jen tak mimochodem, menší spoiler na závěr. Epilog mi vůbec nevadil, protože je téměř jasné, že pokračování stejně nebude. A ta jedna scéna s Letovým Jokerem mi tu přišla mnohem lepší, než všechny jeho scény v Suicide Squad. Je vidět, že s aspoň relativně dobrým scénářem to jde, když se chce. Opravdu doufám, že studia si po tomhle vydání uvědomí, že právě o celistvý scénář by mělo jít především. Jinak ten velký zisk stejně nepřijde.

Po produkčním pekle, kterým si The New Mutants prošli, a po z velké části negativních recenzích, které se objevily po premiéře, jsem prostě asi čekal něco o dost horšího. V žádném případě se ale nejedná o dokonalý film. Po hororové a dramatické stránce se toho teda z takového námětu dalo podle mého názoru vytřískat mnohem víc, nicméně těch možností, podle kterých mohl film dopadnout ještě hůř, je, myslím, přece jenom o něco víc. První třetina filmu se trochu vleče a postavy působí spíš prkeně (včetně protagonistky), s nástupem těch mála hororových prvků mi ale začaly připadat o něco zajímavější a nakonec jsem vlastně až zklamaný, že se téměř určitě nedočkáme pokračování, protože kdyby okolnosti byly přístě přívětivější a kdyby se filmu ujali trochu schopnější tvůrci, mohli bychom s těmito postavami dostat docela zajímavou týmovku. Jelikož ale k ničemu takovému v dohledné době a v této sestavě opravdu podle všeho nedojde, jsem rád aspoň za to, že Noví mutanti končí uzavřeně, aniž by lákali na téměř nemožná pokračování.

Některé knihy spisovatele Miloše Urbana mám sice rád, ke knižní předloze tohoto snímku jsem se však aspoň prozatím nedostal. Nemohl jsem si pomoct a stejně jako snad ke všem českým filmům z posledních let jsem k Hastrmanovi přistupoval opatrně. Nakonec to ale překvapivě nebylo nutné. Začátek filmu je sice pomalejší, ale postupně příběh silně graduje. Sice se zde vyskytuje pár scén, které možná onu čím dál vážnější gradaci kazí (v posledních asi 20 minutách už zde však žádné nejsou a i ty předcházející se snad dají vydržet), to ovšem nezabránilo jednomu z nejsilnějších a nejmrazivějších zakončení českého filmů jaké jsem viděl.