MickeyStuma

Poměrně dobře scenáristicky napsaný akční thriller, ve kterém všechno souvisí se vším, čímž si nikdo nikdy není ničím jist. Máme tu policejní skupinu ve snaze dopadnou zločince metodami  úmyslně překračující zákon, jinak by nebylo možné svoji snahu dotáhnout do konce. Nemilosrdná spravedlnost v objektivním podání, i když ne zrovna originálním. Snaha tuto policejní jednotku zdiskreditovat určitým člověkem nakonec vede zcela jinam, neboť postupně přichází k poznání skutečného stavu věci. Pevný příběh, akce střídající akci, s nikým a ničím žádné slitování a na asijský film samozřejmě neúměrná brutalita. Ano, asijský film v celé své kráse. Zajímavostí je, že byť se jedná o snímek jihokorejský, příběh se odehrává v Číně. To nebývá zrovna obvyklé. V původním znění se střídá korejština, čínština a japonština a vcelku to vlivem daného příběhu atmosféře i hodně prospívá. Koncept příběhu si také krásně pohrává s divákem, neboť ten si hodně dlouho není jist, fandí-li té správné straně. Předvídatelnost vývoje děje však ale panuje, čímž se kapánek sráží filmová zábavnost, ale i tak se dá snímek užít. Tady se nic neponechává náhodě a naopak ráznost je motorem všeho dění. Typické asijské rvačky v akčních scénách obsaženy jsou, ale ne v takové ráznosti, jak by se mohlo očekávat. Není to film o bojovém umění, takže z tohoto hlediska nejsou obsaženy excelentní bojové zápasy. Snímek svá specifika ale má, takže akčně pojatý filmový zážitek přivést dokáže.

Filmové peklo ve vzpomínkovém režimu na dobu nostalgickou v rámci počátků videoher. Tady opravdu přijal roli akční bijec Scott Adkins? Tak to také musí být ze zoufalství vděčný za každou roli bez ohledu na bizarnost. Film začne zajímavě. Něco jako vesmírné plavidlo havaruje na nějaké planetě a hned se zjistí, že se jedná o mezigalaktické vězení nejhrubšího zrna. Následuje pubertální hráčka videoher, kterak se dostane přímo do hry. A začnou se dít věci. Už při prvních dialogů a křečovitě pojatých scén oslňující neonem však každému dojde, že tu není něco v pořádku. Jde o dohrátí akční sci-fi retro 16bitové videohry, jehož filmové zpracování patří mezi absolutní brak. Jestli někdo pochopí, o co v jednotlivých scénách jde, to už potom musí pochopit naprosto všechno. Co se týče výpravy, křečovitosti, laciných dialogů, primitivních akčních scén a vůbec celkových přetvářek, jakoby to nabývalo dojmu, že má produkci na svědomí studio Disney pro svůj vlastní televizní kanál a nyní i stream, ale není tomu tak. Patří sem i jedno důležité divácké upozornění. Komu vadila neonová světla už ve filmu ´Batman a Robin´ (1997), tenhle snímek nechť raději vynechá a nebo si nasadí sluneční brýle. Tentokrát jsou neonová světla skutečně oslňující. A aby té bizarnosti nebylo málo, na samém konci nechybí ani rasový kodex druhého Lebensbornu a hned dvakrát. Mezi dospělými běloch - černoška a mezi mladými černoch - běloška. I nás vládní projekt pod názvem Hate Free propaguje krásné dětské mulatky, tak proč by se to do nás propagandisticky necpalo vždy a všude, že?

Ženský špionážní thriller tradičně o špionkách snažící se zachránit svět. Jsou tři, takže jakoby to v podstatě kopírovalo snímek ´Charlieho andílci´ (2000). Ale vlivem přítomnosti čtvrté ženy, která agentkou není, to také zároveň připomene motiv románu Alexandra Dumase staršího ´Tři mušketýři´. Ta čtvrtá je psycholožka, či co, a tak vlastně mezi agentkami působí podobně, jako D´Artagnan mezi mušketýry. A aby jich nebylo málo, později se k nim přidá ještě pátá. Je to však jen hloupá čirá zábava patřičně poupravena do sounáležitosti genderové vyváženosti se vším, co k tomu patří. Rasová vyváženost samozřejmě také nechybí. Nejen že jsou zastoupeny všechny tři, ale tradičně je tu i dvoubarevné partnerství či manželství. Tentokrát je neobvyklá změna, neboť nyní má černoška bělocha. Každopádně kodex druhého Lebensbornu je tak zachován. Takže tu máme nebojácné, do všeho se vrhající, ženy agentky s nechybějícím a doslova do očí bijícím sexismem. Intriky nestojí za řeč, ale nejdůležitější je fakt, že mužští padouši blbě střílí a byť  jsou o hlavu větší a fyzicky zdatnější, agentky jim bez problému, jak se jednoduše říká, nakopou prdel. Spousta kýče nejen v akčních scénách, ale jen tak v rámci filmové zábavy to stačí. Že jo předvídatelné?  No jo, je. Ale divačky to zajímá? Snímek Netflixu, který tímto známým motivem opět jen zaplnil svou knihovnu.

Snímek v podstatně používá námět snímku 'Minority Report' (2002), jen s patřičným rozdílem. Nejde o vizi budoucnosti, ale o minulost. Tedy, jak prozrazuje název snímku, o vzpomínky. Metoda je jinak po technické stránce svým způsobem totožná. Takže nasadit klapky na hlavu, které jsou napojené na počítač s hologramem, ponořit se do vody ve vaně, uvalit se do bezvědomí a nechat zbytek na vyhodnocení přístrojem. Zatímco v 'Minority Report' (2002) nějaký kapitán John Anderson vedl detektivní práci vlivem vizí budoucnosti, které projevují vědmy, tady pro změnu soukromý detektiv Nick Banister provádí detektivní práci na základě vzpomínek svých klientů. Směska tří žánrů, tedy sci-fi, thrilleru a romance, nemá sice nijak neznámý děj, ale jako celek po vizuální stránce vypadá poměrně dobře. Výpravná stránka vyobrazuje budoucnost změněnou vlivem klimatických změn a s technickým vývojem. Ale to je jen vizuální stránka zcela obyčejného detektivního příběhu, ve kterém se na zjištění vzpomínek místo klasické hypnózy používá výkonná technologie. Dalo by se říct, že v onom klasickém stylu námět pro film noir. Detektiv, femme fatale a složitý případ. Z každý žánr má ve vývoji děje své pevné místo a navzájem se krásně doplňují. Obyčejné sci-fi drama říznuté nějakou tou milostnou scénou a emocemi, doplněné pevnými akčními scénami v asijském stylu. A funguje to. Dalo by se i říct, že by se do jádra věci mohlo přidat více filozofie, ale to už by mířilo také do artu, což by asi mohlo být ve výsledku zbytečně až moc. Nakonec, mnohé dialogy svou myšlenkovou hloubku mají a tak to svým způsobem postačuje. Bez kýče se to samozřejmě jako obvykle také neobešlo a tak tu je ve vývoji děje například několik situaci, které působí dosti vynuceně, aby se vůbec něco dělo a posunulo se dál. Ale to lze lehce přehlédnout. Stačí se nechat unášet příběhem, u kterého není potřeba složitě přemýšlet. Jako celek snímek potenciál má a dá se podívat z té stránce příjemně užít.

Tvůrci dalšího jihokorejského ryze popcornového snímku o pirátském dobrodružství jakoby použili nápad amerického snímku 'Ostrov hrdlořezů' (1994). Takový dojem vyznívá z faktu, že i zde je použita kapitánka pirátské lodi všem velící. A pánové, na jihokorejku dokonce i hezká. Jinak je, stejně jako u snímku 'Piráti' (2014), znatelná hlavně inspirace od americké filmové série 'Piráti z Karibiku' (2003-17). Tvůrci si po dějové stránce samozřejmě šli plně svou cestou, i když jako obvykle jde o poklad, při jehož hledání se dějí věci. Na asijský styl lze očekávat typická rozdivočelost, uječenost s ohromným množstvím dialogů v rapidně rychlém tempu a samozřejmě se spoustu dobrodružných akcí na vodě i na zemi. Na asijskou kulturu je v příběhu použita místní mytologie, legendy a fantasy, což dohromady pro nás může být, obzvlášť v onom prezentačním rychlém tempu, docela guláš. Dobrodružných aspektů je víc než dost, což ale kupodivu vede spíše ke škodě. Na dvouhodinovou stopáž to vede k dojmu, že snad nikdy neskončí. Popcornová zábava je však v plné palbě zaručena a neustálé zábavy si lze užít do sytosti.

Detektivní snímek, na základě stejnojmenného knižního románu literární autorky Nory Roberts, z prostředí praktik BDSM, svým konceptem silně připomínající i u nás známý televizní seriál ´To je vražda, napsala´ (1984-96), od kterého vzniklo i několik celovečerních filmů. V tomto to není u Netflixu překvapení, neboť na námětové kopírování jiných filmů či seriálů je poslední dobou zaměřen. Příběh o spisovatelce detektivních románů s tristním soukromým životem snažící se vypátrat vraha své sestry. To je to, oč tu běží. Použitý je i známý motiv o tom, že byť si myslíme, jak dobře známe své sourozence či členy rodiny, ve skutečnosti o nich nevíme vůbec nic. Snímek je cílen spíše na ženské diváky mající určitý odstup od drsné akce a přílišné depresivní atmosféry. Téma je sice slibné pro temnější stránku věci, ale vše je vedeno spíše v lehčím tónu. Nějaké ty intriky hýbající dějem, napětí a emoce tady prostě mužská divácká populace nenajde. Snímek by tedy ženské diváky oslovit mohl. Ty mužské ani omylem, neboť pro ně je to nudný a naprosto nezáživný počin. No, ale Netflix má alespoň plnější nabídkovou knihovnu.

Viděla vraždu své kamarádky v horách a to se jí rázem stalo osudným. Uvězněná na skalní stěně je nucena bojovat o holý život. Je to tak. Dalo by se říct, že se jedná o minimalistickou smrtonosnou past z horského prostředí s dospívajícími lidmi a to v plném ražení. Ženy raději ať se na tento film nedívají, neboť jde zase jen o ten, pro ně, odporný mužský šovinismus. A vynechat by tento snímek měli i lidé trpící akrofobií. Ze scény stanování a strávení noci dívky na skalní stěně s ohromnou hloubkou pod sebou by se jim mohlo udělat hodně rychle špatně. Dějství začíná jako hororový slasher, ale netrvá dlouho a začne napínavý boj jednotlivce o přežití, kde na straně agresorů neustále dochází ke zvratům. Sama musí vzdorovat jak agresorům, tak i přírodním živlům. Ono počasí v horách také dokáže divy. Celé je to stavěné především na scénáři, který u takového filmu musí být dostatečně silný na to, aby zaujal. No, do dokonalosti tomu sice ještě nějaký ten kousek chybí, ale nedá se říct, že by nedokázal zaujmout. Ukazují se nám dvě paralely lidského konání. Dívka s kamarádkou v horách riskuje svůj život horolezectvím jen aby vzdala poctu svému tragicky zesnulému příteli a druhý naopak v rámci svého přežití… No nic. Příběh je v rámci minimalizace hodně krotký, ale tvůrčími nápady dostačující. Také nejsou události stavěny na dívce, jako spíše na agresorovi. Nehty si u toho sice nikdo  napětím kousat nebude, ale filmový zážitek slibný je. Jakmile události zaujmou už na samém začátku, samou zvědavostí, co se kdy bude dít a jak, se dá  vytrvat až do samého konce.

Přišlo to v tu nejnevhodnější dobu. Rodinné dluhy rostou a do toho je bez možnosti důchodu a zdravotního pojištění propuštěn, kvůli zranění z misí, z armády. Být patriotem ve službách armády je v USA zřejmě ještě stále jen cesta k chudobě. A tak kývne na dobře placenou nabídku, ale to by nebylo, aby v tom nebylo jedno veliké ale. Akční drama ´Dodavatel´, má hodně podobný dějový motiv s konkurenčním akčním filmem ´Ambulance´ (2022), jen je hodně skromnější a v rámci charakterů daleko lidštější. Je to příběh o člověku, coby bývalém vojákovi, který není přepáleně všehoschopným supervojákem, jak to obvykle bývá. Jedná se o obyčejného zranitelného člověka jako každý jiný, v čemž je právě ta lidštější stránka podstaty. Čest a přátelství je motorem jeho konaní, aby nakonec narazil na tvrdou zeď zrady. Jasně, takových filmů už je požehnaně a je to vlivem předvídavosti dějového vývoje docela znát. Akce vypadá dobře, ale není ji zase tolik, aby akční fanoušek zaplesal. Daleko více se klade důraz na dramatizaci, která však atmosféru spíše tlačí dolů. Ono vůbec konverzační etudy na samém počátku v budování dějové podstaty věci mají tendenci vyvolat dojem nudnosti. Ale dá se to překonat a plně pojmout nastupující misi. Těžko však posoudit vsunutí konspirační teorie. Rázem to zase dostává zcela jiný nádech v obrazotvornosti všech daných skutků. Prvky tajemna jsou sice povzbudivá, ale na druhou stranu, jakoby to ztrácelo na důležitosti. Dějová linka o zradě a pomstě. Nic víc, nic míň. Snímek ničím nevyčnívající, což znamená, že spíše velmi rychle zapadne.

Svým způsobem další mysteriózní variace na strašidelný les a to v naprostém minimalismu. Příběh je tak na události skromný, avšak v rámci námětů cílený. Osamocená matka se svým nevidomým synem žijící v neurčené osamělosti daleko od civilizace je námětovým synonymem samo o sobě. Zde je použít od chlapce odchod matky a příchod nějakého lovce k vytvoření temného a dojemného příběhu, pomaloučku se přelévající do strachu a zoufalství. Xenofobie v té nejlepší prezentaci, čímž je příznačně vytvořeno psychologické drama s pomalým tempem, které vede k excelentnímu pocitu právě onoho strachu z neznámého. Po scenáristické stránce má děj dobře promyšlenou premisu, čímž dosahuje svého. Zajímavostí také je, že vlivem toho, že není určena doba, kdy se příběh odehrává, je tak vlastně ponecháno na fantazii diváka. Onen les, ze kterého čiší tajemné zlo je zachyceno v té nejhrozivější podobě ve své konečné reálnosti. Žádné speciální efekty k tomu nebyly potřeba. Své samozřejmě dodává temný soundtrack, bez kterého by atmosféra tolik nevynikla. Určité výhrady by se také našli, ale to už bývá i u vysokorozpočtových počinu. Tady se jedná o počin hodně nízkorozpočtový, ale ukazuje se, že to tak jde také. Snímek se může s přehledem zařadit vedle španělského obdobného snímku, být s jiným námětem, 'Stín samoty' (2021). P.S. Skutečně byl afroamerický herec do role onoho lovce nutností? Když už musel být jiné rasy, než je ten chlapec, proč to už konečně pro změnu není Asiat? Aha, protože kodex BLM je prostě neprolomitelný.

Již název snímku prozrazuje, co je v tomto příběhu motorem. A tento motor už byl zpracován v tolika variacích, že opět dochází k tomu, že se po námětové stránce nejedná o žádné překvapení. Ano, ti přátelé z dovolené jsou naprostí šílenci, kteří hlavní postavy příběhu v jejich životě zcela ovlivní. Jako příklad lze uvést třeba snímek ´A co Bob?´ (1991) nebo ´Ta druhá´ (2020), kde je v této pozici pro změnu žena. Takže tentokrát tu máme již partnerskou dvojici, a to obou pohlaví, na dovolené, kde dojde ke střetnutí s partnerskou dvojicí jinou, taktéž obou pohlaví, jen rasově odlišných, kteří si plně, až přepáleně, užívají života. No jasně, potkat takové šílence na dovolené je radost. A tak je čeká spousta letního dobrodružství, zmatků, nedorozumění a podivností, které jsou po divácké stránce snad ještě stále zárukou dobré zábavy. kazí to prostě naprosto předvídatelný děj, čímž vzniklé vtípky bohužel zanikají. John Cena se snaží charakter šílence pojmout podobně, jako Jim Carrey ve snímku ´The Cable Guy´ (1996), a dá se říct, že se mu to snad i daří. Kdo je pro porovnání křečovitější? Lil Rel Howery svou roli pojal v podstatě stejně, jak by to zahrál Martin Lawrence, či Eddie Murphy. Scénář bohužel jen shromažďuje nápady z různých předešlých filmů, což do vínku popularity moc nepřidává. Samozřejmě také nesměl být opomenut kodex BLM a LGBT… . Tentokrát lesbická scéna bělošky s černoškou. Něco takového zkrátka musí být vždy, všude a za každých okolností. Takže celý tento filmový počin působí jen jako doplnění filmové knihovny streamovacích služeb.